Pokud se vezme jako prvotně důležitý komfort včelstva s divokou stavbou v dutině, tedy zejména vlhkost a teplo, potom k dosažení podobného komfortu jakýkoli úl s rozberným dílem v rámcích musí mít utěsněný strop, plné dno a menší česno, které není nahoře. Rozberné dílo je samo o sobě studené a vzdušné a je nežádoucí ho ještě vice sušit a ochlazovat. Tohle je například názor na konstrukci úlu Layense.
Vidim že moja snaha o jednoduchú úvahu či zamyslenie sa k vplyvu horného česna na miesto uloženia zásob sa nestretla s úspechom…
Urobím poslednú možnosť , nenápadám funkcionalitu horneho česna, je mi ukradnté ako včely budú čistit dno a nezaujíma ma co2 ani vetranie… ukradnuté sú mi aj ostatné výhody či nevýhody horného česna…
Jediné čo ma zaujíma je úvaha o tom , čo u včiel “vyhrá” pri hornom česne… okrem všeobecne platného zákona , že včely ukladajú zásoby NAD PLOD, platí aj iný zákon, ktorý hovorí, že včely ukladajú zásoby DALEJ OD ČESNA (blízko česna, bez ohľadu na typ úľa matka skôr kladie vajíčka aby chovaný plod mal “česrvý vzduch”…)…
MOJA 3X OPAKOVANÁ OTÁZKA PRE HORNÉ ČESNO (V ÚLI ČI V KLÁTE) JE, ČI VČELY PRI UKLADANÍ ZÁSOB NAD PLOD SA S PLODOM NEBUDÚ VZĎALOVAŤ V ÚLI PO PLASTOCH OD STROPU A TÝM AJ OD ČESNA SMEROM DOLU A TÝM VYSTAVIA ZÁSOBY UMIESTNENÉ NAD PLODOM, TIE ZÁSOBY , KTORÉ IM MAJÚ OMOŽNIŤ PREŽIŤ ZIMU, ŠANCI ĽAHKEJ LÚPEŽE, ALEBO DODRŽIA CHOV PLODU BLIZKO U ČESNA A ZÁSOBY UMIESTNIA POD PLOD, KDE BUDÚ ZÁSOBY CHRÁNENÉ PRED LÚPEŽOU
Napadlo mě, jak to možná bylo i vzhledem k historii včelaření v košnicích nebo klátech s horním česnem. Věřím, že lidi tenkrát nebyli hloupí a naopak byli více citlivější k přírodě než dnes my.
Tehdejší včelstva byla mnohem menší, košnice byly o rozměrech 30x30cm až 45x45cm. Kláty měly většinou objem 40-60l. Včelstva se z košnic při medobraní většinou přesypávala, ale v klátech to nešlo. Tam by mohlo být horní česno pro včelaře obzvláště výhodné. Při odběru medu určitě nechtěli příliš poškodit včelstvo. Využívali tak toho, že se med dal odřezat ze spodní části včelího díla, kde ho nejspíš byla i většina a teoreticky díky nedostatku vzduchu byl med na panenském nezakladeném díle. Ikdyž možná do buněk občas spadlo něco z plodiště a včely to musely čistit. V košnicích to mohlo být obdobně protože se někdy bral med v červenci nebo v srpnu i květnovým rojům. Tu je zase souvislost s pořekadlem "Roj, který se v máji rojí, za plný vůz sena stojí". Protože dal ještě i nějaký med včelaři.
Je to jen teorie na základě vyčtených a viděných informací. Jen to vyzkoušet prakticky v dnešních nástavkových obrech. ;-)