Aktuálně: 2 767 inzerátů261 480 diskuzních příspěvků19 165 uživatelů

Včelařské bludy

goro
goro 08.09.2025, 07:59:53 xxx.xxx.70.223

😉… to mi je jasné kto je jednotka …o tom nepochybujte……

… ja rozhodne nenapadám vašu myšlienku nahradiť vyšší podmet TL….nahradenie vyššieho podmetu nadstavkom s trubčími plástami či stavebnými rámikmi  uplatňoval aj Reháček v “manipulačnom” nadstavku, ktorý vystrojil a podkladal pred zimovaním pod plodisko…(samozrejme nemal teplú stavbu, časť dna má eurodadant  zo sitom 😉..atď)

existujú rôzne postupy vhodné pre rôzne úly, vy ste si vylepšil (a stale vylepšujete) svoj systém a vám vyhovuje.. dokonca sám roky dokazujete že to ide aj s pevným dnom bez TL, len sú tam iné nuansy…sledujte, skúmajte, optimalizujte..…

goro
goro 08.09.2025, 19:46:30 xxx.xxx.70.223
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 07.09.2025, 13:26:44

bol som požiadaný Tomom aby som napísal ako je to z trubčinou vo vysokom podmete pri včelárení s NN..

moje včely majú  v zime plodisko na dvoch NN ale nad plodiskom je tretí NN so zásobami do ktorého sa postupne prepapkajú a preplodujú a pod PLODISKOM je štvrtý NN plniaci v zime funkciu vankúša, sú tam staré plásty a na jar ho odoberám na vytavenie čiernych plástov. ..a práve do toho HORNÉHO nadstavku kde je už v strede aj plod ako druhý rámik od steny vkladám SR (alebo dva) o tom by by som mohol písať samostatný príspevok …

  až po vložení SR potom hore  prikladám štvrtý nadstavok s panenskými plástami (znovu by mohol byť príspevok prečo doň matka nekladie )…

MÔŽEM VÁM LEN POTVRDIŤ že v mojom systéme si včely postupne samé vytvoria svoj TL kde chovajú v chlade trubce bez toho aby som kvôli tomu dvíhal plodisko ALE TO LEN PRETO, ŽE IM TO UMOŽNÍM MÁM v spodnom nadstavku 1-2 trubčie plásty a mám aj VAMI ODSUDZOVANÝ VYSOKÝ PODMET…

píšete: "jen jsem nepochopil, proč nechávají stavět v podmetech trubčinu nadivoko a pak to dolovali, tu DIÍVOKOU divočinu z podmetu. Zjara museli měnit 100% den, museli tudíž mít tolik den, aby je jen měnili"…

už predtým ste do diskusie napísali v inom príspevku :"DOLOVÁNÍ STARÉ DIVOČINY Z DEN, NUTNOST MÍT MNOHO NÁHRADNÍCH DEN, KTERÁ SE PATRNĚ ZJARA (KDY JINDY) MUSÍ MĚNIT"

na váš komentár nemôžem reagovať ináč len tak, že jednoducho v živote ste nemali vysoký podmet ale radíte mi čo je správne... pozrite si  fotku spodného nadstavku s trubčinou ……. ja ten vysoký podmet na rozdiel od vás celé roky mám a NIKDY SOM NEMUSEL KVÔLI TRUBČINE NA JAR MENIŤ DNO😉jednoducho odoberiem spodný nadstavok s prázdnymi čiernymi plástami (bez včiel) na vytavenie a dno zostane na svojom mieste bez nutnosti výmeny len zostavu celú zostavu nadstavkov spustím na dno…a viete prečo nemusím trubčinu dolovať z dna a meniť dno ? Pretože včely NINKDY nepostavili trubčinu tak aby ju bolo nutné DOLOVAŤ z dna…trubčina sa nikdy dna nedotkne, nechávajú tam medzeru, (že by 18 mm ?😂.)

nedovolím si tvrdiť, že vysoký podmet s trubčinou je to isté ako TL, jeho funkciu mi plní dolný nadstavok plodiska aj keď je tam väčšina plástov s robotníčimi bunkami.. ale včely  si trubčinu postavia pod ne do vysokého podmetu…

Obrázek
Tom50
Tom50 08.09.2025, 22:32:50 xxx.xxx.139.239
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 08.09.2025, 19:46:30

My si nerozumíme!

Zaprvé, měl jsem vysoké podmety patrně dřív, než jste začal včelařit, dal mi taková dna jeden kámoš mojí mámy někdy na konci sedmdesátek. Dno mělo vnitřní dutinu 65 mm a v něm byl šuplík = krmítko, které ale nedoléhalo až k česnu, byla tam nechaná asi 30 mm mezera, prostě když vnitřek dna měl hloubku 402 mm (dřív bylo 402, teď je 405), tak vnější rozměr krmítka byl asi 370 mm a šířka asi 390. Jenže krmítka se neosvědčila, padal do nich bordel = měl a vše ostatní, ještě jsem nevěděl o roztoku 1:1 a 3:2 braly blbě a často se tam roztok kazil. Musel tam být rošt, jinak by v létě, tedy mimo krmení stavěly v šuplíku divočinu. Nějak mě to naštvalo, krmit jsem tak nechtěl a ty rošty zlobily. Tak jsem dal šuplíky vzhůru nohamama najednou to fungovalo super, mezi SL rámků a dnem šuplíku bylo 18 mm. Včely začaly uklízet, v úlech bylo čisto a hlavně JÁ MNĚL LEPŠÍ POCIT A RADOST Z PRÁCE!!! Tolik k vysokým dnům. 

Později jsem několikrát experimentoval s vysokými dny (jiné konstrukce a bez šuplíků) a vždy mě to nenadchlo. Nějak jsem nepochopil proč jako mám mít vysoké dno? Pak přišla Varroa a nutili nás dávat síta, aby pod ně nemohly včely a nemohly uklízet měl a byli vidět roztoči. V tu ránu zavíječi a mě by čert vzal, jako mladý jsem byl velmi vznětlivý cholerik a radši bych se na včelařinu vy..al z vysoka, než se trápit s kravinama (vymyšlenáma chorými mozky VĚDCŮ). No a největší zhovadilost bylo nedát rošt do prázdného vysokého dna a nechat tam včely stavět kraviny. Pak to bylo alá Ptáčkovci a já bych se vzteknul, když jsem to zjara musel z den dolovat! Nejjednodušší bylo dát “vydolované” dno. Tady jste prostě nepochopil o čem píšu, mám to za sebou a vím jistě, že UŽ NIKDY VÍCE! Ptáčko Boháčovci neznali NN pod plodištěm a proto nechávali prostavovat vysoká dna divočinou. Místo vysokého dna celý NN na plné dno s podmetem 18 mm je prostě můj vynález. Tedy dno 18 mm mých předků, považovat za vysoké dno dno od předků + celý NN 15, to je ten vynález, dávno před Řeháčkem a Sedláček tak mohl jít zrovna do jeslí, jestli ještě nechodil po houbách.

Někde je tu vlákno horní TLumič. Vy ho nyní popisujete. Zopakuji, vypadlo vám to, nebo jste to nečetl. Měl jsem většinu úlů s pevným dnem a první tlumiče byly horní, logicky přece, když nešlo sundat dno, kde jinde by mohl TL být? Jenže zjara do TL utíkalo všechno teplo a než se mi do nich “propapkaly”, tak kde horní NN nebyl, tam se už dávaly medníky! Tudíž jsem pochopil, že horní TL sice jde, ale znamená to opoždění v rozvoji. V letošní melecitozní zimě tam, kde byly nad plodišti NN se zásobami, JENOM ta vč uhynula - psal jsem tu o tom. Jinde tu vysvětluji, že jsem zvyklý na 3 jarní snůšky, s horním TL byla jen jedna a některý rok před ní jedna poloviční, rozpačitá. Takže mám to vyzkoušené a ne jeden rok, mám to pane kolego za sebou, jsem o velký kus dál.

Zapomínáte a tak zopakuji, že jsem pod tlakem masírky s vychvalováním NN systémů od přelomu 70/80 let pouze NN zkusil mnohokrát a vždy se stejným výsledkem. Vždy menší výnos a katastrofální rojení (a nasírání k hranici zuřivosti z hovadiny, která je zbytečná a vždy VÍC PRÁCE). Ale hlavně. Já nechci zakladené nízké dílo nikdy, nechci přebírat rámky, vůbec nechápu kde vy berete nízké (jiné nemáte u NN systému) rámky bez zakladení. Jistě, že by to šlo a uměl bych to, ale tak pracně, že bych se na to z vysoka. Letos mi z 31 vč zakladla NN medník jediná matka a už je v Pánu, někdo tady asi kupuje Singrovky = masařky a tohle já zaboha nechci! Nedovolím, aby tu od masařky lítali trubci! Výnos skoro nic, ale včel na kila. To nechci. Bohužel blbého souseda nevyměním.

Dolování trubčiny z den jste taky nepochopil. Co ukazujete na fotkách je vis asi tak 30 mm max, nepíšete jak vysoké podmety máte. Ale podmety 90 mm (Ptáček) znamenají, jednak šikmou stavbu a ne jako u vás v rovině rámků, ale hlavně přistavění divočiny na bocích. Samosebou že včely nikdy nepřidělají dílo ke dnu dna, ale pouze k bokům vysokého dna. Mě nenapadlo, že byste mě podezíral z takové tuposti. Ale konečně mi došlo, že si to o mě myslíte. Proto jsem pořád nerozuměl.

Prostě nikdy nikde v úle já nestrpím divočinu, i divoce stavěné SR musejí u mě mít boční loučky a i ty spodní. Proč nestrpím divočinu bez rámků? Protože jedenadvacáté století! Navíc já primitivizmus neobdivuji.

--------------------------------

Myslím, že to ve vlákně o horním tlumiči píšu, že se dá úspěšně používat tlumič horní. Jenže za cenu více práce a pomalejšího jarního rozvoje.

Nepotřebujete zajisté ode mě rady, jak jste jasně sdělil. Já bych ale zjara, v odbě květu jívy (rakyta) a nebo raději před ní, dal Krmnou Komoru (vy totiž nic jiného nepopisujete) dolů pod VN. On je totiž diametrální rozdíl, když jsou zásoby dole nebo nahoře. Nahoře je opatrují a šetří a trvá moc dlouho, než je jimi projedí = propakají. Ale dole jsou pro ně nepřirozené a tak je přenášejí. Tím jich část spotřebují a samočinně se tím podnítí. A moje máma tvrdila - jistě to neměla jen ze své hlavy, že tím, že tento přínos přichází do plodu od česna (nesmí být nikde očko), pak to považují za snůšku (zabývají se tím jiné včely než ty, co opatrují plod a matku) a tím dojde k nejpřirozenějšímu a jedinému rozumnému jarnímu, přesněji časně jarnímu a nebo předjarnímu podněcování. Proto se dává KK pod ně už kpolem 15.9. aby to tam bylo a ony to našly až pro to které vč nastane správný čas a stupeň jarního rozvoje. Protože každé vč to má jindy a jiak a i jen dny často rozhodují o úspěchu celé sezony, toho kterého včelstva. Než to zjara netrefit, je tisíckrát lepší to dát pod ně už na podzim. Navíc fakt, že na letošek, kdy to zimovalo na melecitoze nepřežila ta včelstva, kde zůstaly NN se zásobami nad plodišti.

Staří Římané by řekli: “Nic nového pod sluncem, vše již tady bylo”. A v tomto případě to platí určitě.

Tom50
Tom50 26.10.2025, 21:34:35 xxx.xxx.139.235

Nastal čas sám na sebe něco prásknout. Motivem je a nebo mi tu vzpomínku přinesla tato moje odpověď začátečníkovi -

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/upravit-prispevek/291047/

Asi v roce 1985-8, tak někdy, jsem dopiloval úžasnou provozní metodu pro úl univerzál na TS s pevným dnem 39x30x12 + polomedníky + celomedníky, mřížkou a převěšováním plodu. Spočívalo to v tom, že bylo do úlu vidět na trubčinu a po omezení matky po převěšní plodu nad mřížku se dalo na 99% ve vteřině poznat, kde se chtějí rojit. Tudíž se rozebíral jen ten úl, kde se to chtělo rojit. Jinak se muselo každých 8-9 dní do úlu vlézt, rozebrat ho a vylámat rojové matečníky. Nikdy se nechtělo rojit víc než asi 20% vč, většinou ale jen kolem 10-15 % vč. A mě tehdy připadalo jako strašně báječné a geniální vědět, které úly nemusím rozebrat. Prostě šlo o úsporu 80-90% práce s likvidací rojové nálady.

Ale úl s okýnkem = univerzál měl pevné dno. A tak jsem vyvinul nástavkáč se špehýrkou, je tu o ní vlákno.

Bylo to v době, kdy vrcholilo bláznovství s Optimalem, kdy Boháč vršil jeden blud z překladů hlavně Farrarových prací (v té době v USA už zapomenutých, to jsme ale tady nevěděli). 

Napsal jsem podrobný článek na pokračování na výzvu Včelařství. Připadal jsem si jako génius z Podblanicka a čekal jsem vyjádření RR Včelařství. Čekal jsem zasloužené ovace mladému, nadějnému praktikovi - vynálezci, tisíce děkovných dopisů a zařazení mezi nehynoucí včelařské velikány minimálně Československa a přilehlých vesmírů. Klidně jsem mohl být i v televizi!

Komunikoval jsem se Lněničkou starším, volal jsem mu před zasláním článku. Měl to být seriál.

--------------------------------------------------------------

Odpověď byla velmi studená sprcha. Vysvětlili mi, že převěšování plodu a omezování matek jakýmkoli způsobem je velmi zastralá metoda a že je trend úl bez průzoru a mřížky. Také mi vysvětlili, že jsem úplně hloupý, když mám v jednom úle dvě rámkové míry, že RACIONÁLNÍ je jen jedna míra v jednom úle - v RR seděl ten Kamler, který před deseti lety vychválil ve Včelařaství systém Dadant jako nejlepší a nejméně pracný. Pan Lněnička mi vysvětlil, že správný včelař vše vidí na česně, nanejvýš ve vysokém podmetu. Vysokém NEJMÉNĚ 6 cm a tudíž, že skutečně dobrý včelař žádný průzor - okénko nebo špehýrku - vůbec na nic nepotřebuje. Navíc mi bylo vysvětleno, že trend je už jen v NN systému a rotaci nástavků. To s mým úlem nešlo, byl sice nástavkový, ale průzor mělo jen vysoké plodiště. Taky mi pohrdlivě pan Lněnička vysvětlil, že jarní a dokonce předjarní zužování je předpotopní ultrahloupě nemoderní přežitek, provozovaný, bohužel, ještě někde na zaostalém Českém venkově.

--------------------------------

Nasrštval jsem se nepopsatelně a všechy si v duchu označil za kastráty tura domácího. 

Ale jen a pouze díky nesmyslům, které tvrdilo Včelařství - pan Lněnička a RR, jsem se po vychladnutí zamyslel,zda na výhradách lidí, kteří už něšco dokázali, není něco pravdy.

Tehdy začal pozvolný vývoj - v té době jen mlhavá idea, metody a úlu Blaník. Dokonale jsem si rozdělil zásady tehdejší mojí provozní metody a úlu na zbytné nesmysly, postradatelné zbytečnosti a prvky, kterých se nevzdám. Tudíž jsem uznal tvrzení RR Včelařství, že jakékoli omezování matek je nejhorší hloupost (je to 40 let a porovnejte to s OP a kdy OP vzniklo). Tudíž nebyla potřeba žádná špehýrka ani mřížka, ani tepelná izolace plodiště a tudíž se neskutečně zlevnil úl. A také byl najednou mnohem lehčí. Měl jsem i úly bez průzorů, nástavkáče po tátovi z padesátek (vlastně velmi moderní) a v nich byly včely nějak lepší (někdy vysvětlím). Přešel jsem na tenkostěnáče. Tady také připomenu, že nikdo z přátel mých rodičů ani oni nikdy neměli u svých úlů žádná očka.Jen trvale ucpané dírky asi 10-15 mm na vypouštění trubců z medníku nad mřížkou.

Definitivně jsem opustil vysoké podmety (a sejta si nezavedl nikdy), ale rozhodně jsem se nevzdal systému Dadant. Ten jsem naopak dovedl k dokonalosti. Západní teorie odsuzovaly Dadant za to, že neumožňuje obměnu vysokého díla, když se nepřevěšuje plod. Tehdy mi došlo, že nenažraní kapitalisti na opěvovaném Západě, než by zužovali a MOHLI TUDÍŽ SNADNO OBMĚNIT VYSOKÉ DÍLO ve vysoké části Dadantu, raděj mají víc včelstev obsluhovaných nekvalifikovanými nádeníky, kteří nemají čím myslet a tudíž jim vysvětlit zužování nebylo možné. Uvědomil jsem si, že my jsme kvalitnější lidé než Západní nádeníci a majitelé včel, pouzí podnikatelé, kteří ale včelám vůbec nerozumí.

Blaník jsem svojí metodě ani úlu neříkal, nejmenovalo se to nijak. Až když jsem o tom začal psát do IFauny, napadlo mě to, PROZATÍM = PRACOVNĚ nazvat Blaník. A už to zůstalo. Narodil jsem se a většinu života žil pd bájnou horou s rytíři (který ale nefungujou a nebo Čechům ještě nebylo doopravdy zle) a tak je název úlu i metody, domnívám se, případný.

Věřím, že by se mohl z mého příběhu někdo poučit a naučit skromnější pokoře.

Tom50
Tom50 09.11.2025, 22:18:46 xxx.xxx.139.235

Jeden z úděsných bludů vysvětlím právě tady a teď. Před chvílí jsem ve včelařských videích zmínil nesmysl z přednášky - videa Dr. Klímy. Na panelu vidím heslo:

SOUSED, KTERÝ VČAS NENAKRMIL..

Kdo se nechcete ztrapnit a prezentovat svojí včelařskou nevzdělanost + neschopnost logického myšlení, ihned tenhle blud z Klímovy prezentace zapomeňte.

Včely nejsou krávy nebo prasata. Tahle zvířata, trvale někde zavřená, když nedostanou nažrat, vyvádí a jsou schopná doslova zbořit maštal! Dokážou utéct z vypasené pastviny a jdou přes mrtvoly někam, kde je co žrát. Hlupák myslí, že u včel je to stejné, že když soused nenakrmí včas (kdy je včas?), pak jeho včelám, chuderám, nezbývá, než hledat u sousedů, kde a jak se přiživit krádeží.

Jak je to doopravdy?

Prazákladní podstata včely medonosné a její výlučnost je v tom, že nemá nikdy dost. Kdyby to měla jako samotářka, která nahromadí potřebné množství zásob pro vývoj larvy a ani o miligram víc, nebylo by včelařstí a nebyli by včelaři. Právě, že včela medonosná je naprogramovaná nepřetzržitě hledat nové zdroje snůšky - ty nejméně pracné = nejméně energeticky náročné a protože nemá nikdy dost, tak toho využíváme my a bereme jí med.Ano, ona dokáže nahromadit několikanásobně víc medu, než by potřebovala k přežití zimy. Naučili jsme se jí med nahradit náhražkou, ale až od chvíle, kdy se stala náhražka lacinější než med. Do té doby včelař nechával včelám část medu a bral si až to, co zbylo po zimě.

A naopak, vím jistě, že jsou vč, která nemají tento pud dokonalý a nenajdou všechny zdroje snůšky, které jsou k dispozici. Například některá vč nikdy nesbírají medovici, ale “medovicová” včelstva nektar sbírají vždycky. Tohle má vyvinutější BF lépe, než už zparchantělá slavná Kraňka!

V přírodě, prazákladní pravidlo přežití je, že silnější likviduje slabé a neduživé. Jestli se něčí včelstvo nechá vykrást, je to vina jednak špatných genů a příroda se je snaží zlikvidovat bez náhrady a nebo je vykrádané vč něčím oslabené a to je v drtivé většině “péče” včelaře. Třeba kyselinou zničí včelám čichové orgány - tykadla a strážkyně pak nepoznají vetřelce a vpouští je do svého úlu.

To o zhoubnosti kyselin jsem už několikrát vysvětlil, je třeba si to načíst. A pochopit to.

Kyseliny - Západ jen kyseliny, Klíma jako Západ POUZE kyseliny a pak dělá čtyři a půl hodinové přednášky? A ta předlouhá přednáška - video je jen první část!!!!

Tom50
Tom50 18.11.2025, 10:33:20 xxx.xxx.139.235

Tady vysvětlím Gorův omyl - tvrzení z příspěvku ze dne 18.11.2025, 08:09:30 ve vlákně

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/18585-zaujimave-videa-o-vcelach/9/?added=1

Pan kolega se tam dopouští nepřesnosti. Ta spočívá ve tvrzení, že vč raději hladoví než by odvíčkovala uložené zásoby.

Já tvrdím, že to ZJARA rozhodně neplatí. Včely za miliony let vývoje “vědí”, že na jaře je větší nabídka snůšky, než stihnou využít a že není konec června a že snůška ještě bude a bude bohatá. Naopak, jaro je jediné období, kdy včely ochotně vybírají ZAVÍČKOVANÉ zásoby. 

Nesčetněkrát jsem pozoroval, že za blinovkami v chladu dřív vybírají zásoby poškrábané, to souhlasí s páně Gorovým tvrzením. Pak ale nastane den, když včelař nerozšíří včas, že včely hustě obsednou i plást nebo dva plásty za blinovkou a začnou do nich dokonce nosit nektar, ale hlavně pyl, pylem začnou. Pokud ale včesltvu došly před tím zásoby v hnízdě, odvíčkuje a použije i zásoby za blinovkou. Naopak, jen v této době nastává jediná situace v roce, že v dobře vedených vč nejsou na vysokých rámcích pod HL žádné zásoby.

Prostě zvyklo se zásoby za blinovkou poškrábat (ne moc a už vůbec úplně odvíčkovat, vytekly by) a my si myslíme a většino to tak je, že je vyberou do mrtě.Když by přišla snůška před vybráním starých zásob za blinovkou, ano,pak ty rámky na vyvaření nevyčistí od zásob úplně a nechají zavíčkované zásoby. Ale v plodišti se to nepozoruje. 

ALE! Je tu jedn případ a už jsem Gorovo tvrzení pochopil. Kdžy s enepočká na dokonalou medníkovou zralost a včelař hloupě "preventivně) přidá medník moc brzy, pak ano, pak v plodišti zavíčkované zásoby být na plodových rámcích můžou, na krajních krycích rámcích rámcích by bylo zlé,kdyby zavíčkované zásoby nebyly. Vč má mít k dispozici pořád nejméně 5 kg zásob. Tmu odpovídají dva rámky 39x24 celé zavíčkované zásobami a u 30 jsou rámky odzhora  plné asi do 5/6. Protože ale já umím vystihnout pravou chvíli, proto to neznám.

-----------------------------------------

Ve stejném vlákně než jsem dopsal, stihl reagovat nový diskutér Milda. Přiznám se (a proto sem chodím, že se tu můžu něco naučit), že mě nenapadlo to porušení víček na vysokých rámcích s plodem. U mě jsou u víc než 90% vč vysoké PLODOVÉ rámky zaplodované až k HL tak, že jednu stěnu buněk tvoří dřevo a proto nemám problém s obsazováním medníků. Mildovi doporučuji vlákno Sběrný medník (a další, kde se to řeší) a nikoho tady na CHZ nenapadlo co píšete Mildo vy o odvíčkování rozdrásání zavíčkovaných zásob na vysokých rámcích. Za sebe vím jistě, že bych to pro velkou pracnost a nutnost omést včely nedělal, ale pozoruhodné je, že to mě, ani nikoho jiného nenapadlo! Na první čtení se mi zdá, že by ale bylo porušení zavíč zásob na vysokých rámcích (když by k tomu došlo) méně práce, než sběrný medník.

Mildo díky vám a vašemu otci, zase jsem se dozvěděl něco nového.

goro
goro 18.11.2025, 16:00:14 xxx.xxx.88.37

..ale pozoruhodné je, že to mě, ani nikoho jiného nenapadlo!

no tak, o poškrabaní zásob pod hornou latkou sme tu už diskutovali…už som to Adamovi radil dávno…

Odpověď na příspěvek uživatele AMalina z 18.04.2025, 18:56:12 

Adam kým ti odpovie Tom aspoň môj názor … myslím si že “B" je správne, teda tie vence pod hornou latkou “nepustili” včely do medníka, mali už zhromaždené zásoby nad plodom…ak boli tie vence zásob zaviečkované, mali ich včelári odviečkovať a včely by možno postupovali ináč a nosili do medníka…

a radšej nepíšte hneď po prečítaní  mojich príspevkov zúrivú reakciu 😉

už jsem Gorovo tvrzení pochopil

 o tom som písal ak náhle prestane znáška včely nezačnú otvárať zaviečkované plásty ak majú ešte v uli nezaviečkované zásoby…

ale v tom sme podobní, tiež niekedy po prečítaní mám hmlu pred očami…

Milda (neregistrovaný) 18.11.2025, 18:28:59 xxx.xxx.144.106
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 18.11.2025, 10:33:20

Když to zjednoduším, včelařím téměř 60 let 🙃(bude mi 60), ale prvních 57 let jsem dělal přitržtažku (přines, podrž, vyčisti, stluč, zatav atd.) O včelách vím hodně ale metodika pokulhává. Jako památka mi po tátovi zůstaly úly Brener, tak se pokusím přidat něco do vlákna Brener a budu prosit o radu v metodice na těchto úlech. Otec sám uznal, že pro současné včelstvo je to malý, ale protože si vše vyráběl mnoho let sám, nedokázal se úlů zbavit a začít v něčem jiném. 

Já to asi také nedokážu zahodit ale zkusit něco nového mě láká.

Tátovi už nepoděkuju, snad včelaří někde nahoře. Byl hobík-samouk, včely, pes, zahrada a tržnice byla jeho vášeň.

Omlouvám se, určitě to sem nepatří. Zajímal mě Váš názor na tento zásah ve včelstvu.

Milda.

Anonymní (neregistrovaný) 18.11.2025, 19:11:14 xxx.xxx.144.106
»
Odpověď na příspěvek uživatele Milda z 18.11.2025, 18:28:59

Ještě doplním odkaz na youtube, kde Tomáš Moravic vysvětluje neochotu přejít přes věnec zásob v plodišti: https://www.youtube.com/watch?v=ewK36zc40H8&t=5961s čas: 1:06:00

Odpůrcům OP se omlouvám.

Milda.

Tom50
Tom50 21.11.2025, 11:29:44 xxx.xxx.139.235
»
Odpověď na příspěvek uživatele Milda z 18.11.2025, 18:28:59

Mildo, uvažuju pořád co psal Goro o nevybraných zásobách a už mi došlo, proč je to pro mnohé problém, že pak vč nechtějí do medníku přes věnce zásob.

Goro totiž (teď se zase urazí) používá ŠPATNÝ = NN systém a ten neumožňuje zužování. I tak zvaní vědci v Dole a jinde vymýšleli nezužovat, jako že je to zbytečné.

Pořád mi debata s Gorem přijde jako jeden o voze, druhý o koze. Mě, díky zužování, než by vč přenesla plod za blinovku, tak raději odvíčkuje a spotřebuje = promění na plod zásoby nad plodem na plodových plástech ZÚŽENÉHO PLODIŠTĚ. Údajnou výhodou NN systému je práce celými N nástavky místo práce s jednotlivými rámky. 

Tak se na to podívejme:

U obou základních měr 30 a 24 zúžím na asi 6-7 rámků. To je asi třetina. Druhá třetine je zúžená na 8-9 rámků a lazaři na 5. Kdo nezná a nechápe zužování, jde o to, aby si vč “zatopilo” ve zmenšeném prostoru a to umožnilo rychlý jarní rozvoj - smysl to má ale nejvetší od konce února do asi 20.3., později je to už spíš problém. Jenže nastává poředjarní paradox, že na plodových rámcích není dost zásob. Když se zúží bez komory se zásobami za blinovkou, vč se stejně nerozvíjí, ví, že nemá dost zásob a ví, že pro ně nemá kam chodit a tak čeká na zdroje z venku. Ovšem komora za blinovkou je další “chytrá horákyně”, kdy je sice vč zúženo jen na rámky, kde ale nemá skoro žádné zásoby, ale zásoby má, jen je má za blinovkou. Tedy zásoby nemá, ale i má.

Když je vč zúžené a má na rozvoj omezený počet rámků, ale ví, že má zásob nadbytek v komoře, ODVÍČKOVÁVÁ zásoby na plodových plástech až k horní loučce. Tak, že jednou stěnou krajních buněk s plodem je dřevo. Proto jsem pořád nechápalco tu píše Goro i jiní nezužovači o věncích zásob nad plodem. Ale vyšší míra než 30 je problém, pak nad plodem zůstává zásob hodně a pak vč nechtějí přes tyto zásoby do medníku. Výjimečně se to stane i u 30, u 24 nikdy.

No a co s tím má Goro? Nezužuje a tudíž jeho vč nic nenutí odvíčkovat věnce zásob nad plodem a z toho je pak problém, který já neznám a konečně jsem pochopil, proč to já neznám. Nezužovat šlo, když se převěšovalo a vytáčely se nespotřebované cukerné zásoby do medu, což je dodnes velmi oblíbené u velké části takyvčelařů.

Dále - zúžené plodiště se rozšiřuje mezistěnami. Ale po jedné, ne, že třeba 8 rámků obsednutých se doplní 3 M najednou (u 7 rámků po zúžení rovnou 4 M atd). To by vrhlo vč ve vývoji o týden i dva zpátky! Racionální včelaření rozšiřuje pomalu po jednom rámku a rozšiřuje M za plod a když je vytažená jde do středu a na její místo opět M. Protože je to pořád zúžené, nikdy do M nedají věnce zásob, ale M zaplodují vždy až k HL. 

Tady jsem co nejstručněji popsal mechanizmus zužování a tudíž vysvětlil důvod.

--------------------------------------

Nepomůže u NN systému zmenšit prostor buchtami, vyvložkovat například 10 rámků Lang na 8. Tudíž Goro vůbec nikdy nemohl zažít to kouzlo zužování a porovnat s nezúženými. Mnohokrát jsem tu (i jinde) psal o svých NN pokusech a jak jsem je nedotáhl protože jsem viděl, že v NN systému je vždy o týden, někdy ale až o dva týdny pomalejší rozvoj a vidina toho, že z toho nevytočím jednu, ale i dvě bedny medu mě odradila pokus nezrušit. 

Ale já bych s NN systémem dnes zužoval horní bednu složeného plodiště a i to by nesmírně pomohlo v rychlosti rozvoje. Když k ničemu jinému, tak k dokonalému vyčištění zásob nad plodem horního patra plodiště. Proč to vím? Zužuju a zjistím, že nemám vysokou blinovku 30? A mám 24? OK, jde tam 24. Ale když nemám ani blinovku 24? Lépe než nezúžit je prostě dát jen 15 buchtu (buchtou nazývám přepážku bez díry) s tím, že hned při další návštěvě stan to napravím. Většinou zapomenu, zezhora nevidím výšku přepážky a i toto zúžení hodně pomůže. Často se mi stalo, že na nízké přepážce začaly se stavbou divoké trubčiny. 

Nedovolil bych si staršímu Gorovi radit, já bych ale způsob jak si poradit našel, já ano. Zúžil bych horní NN a spodní plodový nechal plný, tam stejně moc zavíčkovaných zásob není. Možná pan kolega poslechne a překoná ješitnost a napíše nám sem výsůedek a poděkuje a přizná, že ho to nenapadlo. Ale mám za to, že jediný kdo tady uzná, že něco nevěděl, nedal si říct a nebo na něco neuměl přijít sám JSEM POUZE JÁ.

goro
goro 21.11.2025, 15:54:07 xxx.xxx.88.37

Tom už som sa zapovedal že vám nebudem písať o včelárení v NN, pretože ho nikdy nepochopíte, stále čítate cez prizmu Blaníka… v NN také kejkle nepotrebujem a NIKDY SA MI VČELY NEZAMKLI ZÁSOBAMI V PLODISKU A NIKDY SOM NEMAL PROBLÉM S OBSADENÍM MEDNÍKA…

AK SI TO UŽ NEPAMATÁTE PROBLÉM S TÝM MAL ADAM A TEN SI PÝTAL RADU OD VÁS, JA SOM LEN MU TO POŠKRABANIE ZÁSOB PORADIL AKO MOŽNÉ RIEŠENIE…

mám síce skúsenosti so zužovaním plodiska , ktoré som  získal v čase keď som skúšal metódu vysokého plodiska a nizkych medníkov podľa systému Blaník…ale upustil som od toho, pretože včelstvá v NN nechávam rozvíjať podľa rozvoja prírody  (a vysoke plodiská už nepraktizujem, nie že by nefungovalo ale ich používanie je náročnejšie na zásahy do včelstiev ako moja metodika NN…) a možno som len rokmi stále lenivejší 😉…..

Tom50
Tom50 21.11.2025, 20:31:41 xxx.xxx.139.235

OK. Příště tedy neadresně, i když mě k úvaze a zdůvodnění inspirujete vy.

Ano, moje prizma Blaníku je hodně špatné, protože předpokládám, že KAŽDÝ chce co nejrychlejší rozvoj, co nejvíc medu a už i toho ze špendlíků a pak z třešní a taky předpokládám, že každý chce co nejzdravější včelstva bez nutnosti nějak moc řešit VD. Vy ale nepotřebujete…

Ale to vás jen tak zlobím, rozumím vám víc, než se vám zdá. Taky vím o ještě lepších věcech a postupech, ale jsem nějak líný… Možná by bylo vhodnější nazvat to raději pohodlím než leností, co vy na to?

Třeba byly moje pokusy s NN špatné proto, že to nebyl čistokrevný Lang, ale pokusničil jsem, stejně jako Jindřich Boháč, jen s NN 39x15x11. Boháč strašně zasvěceně psal o NN Langstroth, ale nikdy Langstroth neměl. Ale to  mu nebránilo propagovat NN systém a dokonce založit společnost PSNV. To já zasvěceně píšu o Blaníku a dokonce v něm i včelařím. Ovšem ambice založit pracovní společnost blanického včelaření rozhodně, ale rozhodně nemám!

goro
goro 22.11.2025, 17:42:45 xxx.xxx.88.37

Možná by bylo vhodnější nazvat to raději pohodlím než leností..

👍👍 poučím sa , takže vlastne nie som “lenivý”

39 rozhodne nie je LG, hoci NN to je, aj u nás na Slovensku máme NN ako 42x16 cm

vám to nemusím písať, vy viete ako vznikla jedinečná a zázračná miera 39 cm…😉

skutočne ju nik na svete nemá a vy ste nútení na nej stavať technológie, optimalizovať postupy… dokonca ju českí racionalizátori nanútili do “jednotného úľa”

ešte že tým včelám je jedno v čom ich trápime…

goro
goro 23.11.2025, 08:39:17 xxx.xxx.88.37
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 22.11.2025, 17:42:45

..je to správne vlákno, napísal som včelársky blud… 

v JU sa nakoniec nepresadil rámik dlhý 39 ale kompromisne len 37 čím sa to ešte povýšilo na väčšiu hlúposť, začalo sa cúvať…

AMalina
AMalina 24.11.2025, 05:51:54 xxx.xxx.16.40

Já si myslím, domnívám se, že zkrátka délka horní loučky 39 byla pro původní včelu dostačující. S dnešními brojlery, nektarovou na kvantitu výživnou monodietou jsou pak “nuceni” včelaři dělat úkony, které s delší loučkou dělat nemusí…

Pokud jsem se mýlím, tak je moje domněnka ve správném tématu.😉

goro
goro 24.11.2025, 09:02:39 xxx.xxx.88.37

V podstate súhlasím, v čechách sa chovala včela tmavá na rámikoch len 24 cm dlhých (nie 39!) a 13 cm vysokých. ..😉

Ale na získanie vyšších prínosov medu začali včelári špekulovať, so včelami a tiež s úlami a metodikami..

Preto dnes máme čo máme ………

AMalina
AMalina 24.11.2025, 12:54:12 xxx:xxx.1333:b15e
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 24.11.2025, 09:02:39

Děkuji za opravení a upřesnění.

Tom50
Tom50 24.11.2025, 23:41:58 xxx.xxx.139.235
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 24.11.2025, 09:02:39

Je tu ode mě vlákno o vzniku míry 39x24 a vy Goro píšete nepravdu (podobně jako s JÚ 🙂😉 - velmi vás to zlidšťuje, nemýlí se jen Bůh a ani tím si nejsem úplně jistý).

Vysvětlím to, zejména mladíkovi Malinovi, znovu. Třeba mi i poděkuje jako vám.

Moravský kněz Adamec roku 1904 představil svojí revolučně novou míru 39x24 a roku 1905 jí prosadil na Sjezdu tehdejšího Svazu. Snažil se prosazovat tzv Amerikán, tedy Langstroth, to by ale u tupých Čechů neprošlo (za 120 let se tupost našich včelařů o moc nezlepšila) a tak Adamcova míra byla kompromis. V tom Češi ustoupili, stropováky, natož úly s oddělitelným dnem ale nepřijali. 

Na Moravě tehdy nejrozšířenějším úlem byl úl s úzkovysokou mírou 24x26. Byl to zadovák a nad plodištěm jmenovité míry měl medník stejné míry. Nad vysokým medníkem (nelogicky) měl medníček poloviční míry 24x13. Adamec vynechal VM mezi patry, spojil celorámek s polorámkem, tedy rámek vysoký 26 + rámek 13 cm a vše to mělo šíři 24. Pak to celé pootočil o 90 stupňů.

Jen čirou náhodou délka 39 dává 11 rámků při čtvercovosti půdorysu, tak, jako čtverec míry Dadant-Blatt dává při délce rámku 43,5 rámků 12. JÚ pak dává jen 10 rámků.

Lang je ničemný, pro 13 rámků je délka 44,8 málo (a 13 rámků je nesmysl), pro 12 moc a navíc by to bylo ještě těžší, než originál D-B, protože Lang nezná výšku 30, ale jen 28,5 - to je málo a nic neřeší a nebo 32,5 a to je už moc. Prostě už D a B věděli, že to MUSÍ být 30, ne víc, ne méně.

Výška 30 cm byla určena jedním ze dvojice D-B a nevím kterým, patrně je to Blattova modifikace. Tady uvedu perličku. D a B byli kamarádi, první Francouz, druhý Švýcar. D emigroval (vystěhoval se) do USA a už se s B nikdy nesetkali. Dadant se v USA stal velkovčelařem. Ale psali si a zůstali přáteli. Původní Dadant měl špatnou míru, ještě delší než Lang a Blatt v Evropě modifikoval Dadantův úl = jeho metodiku akceptoval, avšak se 12 rámky délky 43,5 při zachované výšce 30 (a proto je to 43,5 kvůli 12 rámkům). Napsal o tom Dadantovi. Ten si to ihned sestrojil a tak ho to nadchlo, že svůj provoz předělal podle Blatta. A protože D tvrdil, až díky B modifikaci je to dobrý úl, píše se dodnes název Dadant-Blatt, pod tím názvem to patentovali.

Systém Dadant spočívá ve vysokém nástavku pro plod a nízkém pro med. Aby dva NN daly VN, měl polorámek výšku jen 14,4 cm, dnes se vyrábí 14,5.

Analogicky česká míra 39x30 měla původní polorámek také vysoký 14,4 ze stejného důvodu. Ale já omylem (Petrův omyl mnou zaviněný) přešel na míru vysokou 15. Prostě se v hantýrce o polorámku vysokém 14,4 cm mluvilo jako o “patnáctce” a Petr mi před 35 lety nadělal stovky přířezů 15. Já je sbil a až když se mi kácely v nástavcích a rámky drtily včely jsem to zjistil. Víc bylo nových rámků, právě jsem rozšiřoval chov a dělal nástavky a snazží bylo staré NN zvýšit o 6 mm a vše nové už dělat 15.

--------------------------------

Přesto, že se Goro posmívá, je v české délce 39 a tudíž 11 rámcích větší logika, než u jejich B, než u nesmyslného Optimalu a co vedlo soudruhy zmenšit počet rámků na 10 a zkrátit 39 na 37 taky vím a tady a teď to napíšu.

V té době (ředitelem Dolu byl adorovaný Veselý) probíhal tvrdý zákulisní boj mezi konzervativci - ti adorovali původní včelu tmavou a zuřivě pod velkými tresty bránili zavedení Kraňky (dnes podobní zuřivě propagují už zastaralou Kraňku před lepší BF). Pod tlakem těchto Brenner napsal paskviloidní knížku Nástavkový úl a vytvořil, pro včelu, o které vvěděl, že tu nebude, svůj úl Brennerák. Věděl, že je úl blbost, ale chtěl prosadit nástavkové včelaření a to se mu podařilo. Byl to moudrý člověk a uměl si s Věřícími komunisty poradit. Ti ve své ideologické tuposti Brennerovu lest neprohlédli. Vím to od lidí, kteří se s OB znali osobně. 

Včela tmavá je ničemná, vůbec nedokáže využívat jarní snůšky a má malá včelstvíčka a tak byl pro ní rámek vysoký 30 cm - bezpečnější pro zimování - moc dlouhý a tudíž i 11 rámků bylo moc. Úly Pětiletka a Lesan ukázaly, jak se v devítirámkových Adamcích nemuselo v socialistické včelařské velkovýrobě zjara zužovat. Proto skopové hlavy tehdejších soudruhů prosadily ještě kratší rámek než 39, když zbytek světa měl rámek nejméně 42 (i Škvařil chtěl rámek 42, neprošlo mu to - tupá ideologie, tolik podobná progresivnímu liberalizmu to znemožnila). Jak jde o ideologii, tak tupost nezná logiku. Pořád dokola, vstali noví bojovníci za lepší svět, dnes se nazývají liberální progresivci a tupému zaostávání říkají pokrok - stejně, jako kdysi komunisti. Je děsivé to obojí zažít za jeden život, kor když vím, že to v míru vrátit k normálu už asi nepůjde, sametovost se zjevně neosvědčila.

Ale zpět před rok asi 1965. Současně se úplně hroutil socialistický velkochov včel. Včelmistři kradli plné rámky, rodina do rána vytočila a oni pak ve velkohalách neměli co vytáčet, průměrtné výnosy socialistických velkochovů byly od 0 kg/rok do 5 kg medu/rok. Vím to jistě, oba mí rodiče pracovali jako včelmistři u Státních statků a museli skončit, protože je kolegové vyštípali, udávali je narafičenými kauzami za to, že nechtěli krýt tyto lumpárny. Táta skončil 1959 - pracoval tam jen sezonně, máma skončila 1961. 

Funkce dělali tehdy také tupí neodborníci kvůli stranické funkci a stranickou knížku měli místo kvalifikace (jako dnes) a tudíž o včelařině neměli ani tušení. No a někdo z mladých komunistů, v době krizového vývoje Strany, odstartovaném Nikitou Chruščovem v SSSR, začali říkat po roce 1968 skalnímu vedení Dolu a vedení ÚV KSČ, že kdyby se přešlo na Kraňku, pak by se cíl Strany - úplně zničit drobnochovy a zájmové včelaření - lépe podařil pomocí výkonnější Kraňky. A tak v době před Husákovou Normalizací velesoudruzi s Dolem v čele udělali názorový veletoč a povolili Kraňku a začala se legálně dovážet. Do té doby se dovážela tajně pod vysokými tresty.

Já jako dítě dostal zjara roku 1967 od otce žijícího v Jablonci nad Nisou první dvě Kraňské matky z oplozovačky, kterou měli chlapi polotajně nad Jabloncem v horách. Matky Jabloneckým přivezl hajný, Němec, které soudruzi pouštěli na Západ za rodinou, protože při odsunech Němců po ww2 soudruzi rozdělili hodně rodin. Hajný sice nebyl včelař, ale v kapse saka propašoval první Kraňské matky ze Západu. Tento člověk je vozil několik let a nikdo to neudal. Zlý Němec stejně, jako dneska jsou zlí Rusové, to jsou paradoxy pane Vaněk! Nebo byl ten hajný, národností Němec, zrádce Němců, když pomáhal českým kámošům a Češi mu vyhnali půlku rodiny?

Dál ten příběh znáte, už jsem to psal na IF. 

goro
goro 25.11.2025, 08:29:40 xxx.xxx.88.37

Tom som rád, že omyly “zlidšťují”😉 

Historie Adamcova rámku 

Během minulých dvou staletí se k úlové otázce vyjádřilo mnoho předních českých včelařů a ještě dnes se o této otázce vedou dlouhé diskuze. Během té doby došlo k mnoha menším, ale i velkým úlovým reformám. V minulém čísle Včelařství jsme připomněli 150 let od narození Františka Adamce, velké osobnosti českého včelařství. Následující řádky objasňují souvislosti vzniku Adamcovy rámkové míry 39 x 24 cm.

 První velkou reformou úlu v 19. století bylo zavedení úlu dělitelného, tedy rozběrné-ho. Za začátek rozběrných úlů se považují Janišovy truhlíkové úly o míře nástavku (truhlíku) 30 x 30 x 15 cm. I když se tyto úly v Čechách používaly, jak to popisují páni Dlask (1835), Stamm (1853) a další, tato reforma se neujala, neboť byla zatlačena úly přístupnými zadem a nedělitelnými, tedy úplným opakem. Janišovu reformu znovu oživil jeho následovník Oettl. Od roku 1843 vyráběl po vzoru Janiše slaměné truhlíky jen s rozdílnou velikostí truhlíku, která byla ve srovnání s originálem menší, měřila jen 26,5 x 26,5 x 15 cm. 

Na Moravě se o reformovaných Janišových úlech příliš nevědělo, a proto Wunder upravil špalkové úly a vytvořil v nich pohyblivé dílo. Později špalkový úl nahradil úlem s rozběrným dílem z dřevených desek s několika patry s rámkovou mírou 24 x 13 cm, který byl přístupný zadem a měl okénko pro nahlédnutí, jak včely pracují. Tento fakt vedl přímo k vytvoření míry 39 x 24 cm. Ale to předbíháme.

 Wunderův úl zatlačil do pozadí Janišův rozběrný úl a díky úsilí Živanského se z něj stal na Moravě a ve Slezsku v druhé polovině 19. stol. moravský spolkový úl. Podle těchto úlů se vyráběly úly nejen v Čechách, ale i v Dolním Rakousku, ve Štýrsku a v Sasku. Nová úlová reforma V následujících desítkách let vznikaly různé snahy o jednotný rámek, o které se zasloužili včelaři Šára a Liška, ale také reformy, jako byla např. Bucharova. Vše vyvrcholilo koncem 19. stol., kdy nastal úbytek včelstev v Cechách. Uvažovalo se, že příčinu lze hledat v pastvě, ale i v úlech. Hlinecký a Brázdil hlásali návrat k domácí včele a k úlům rozběrným a vrchem přístupným.

 Po sto letech se konečně vrátila myšlenka pokrokového včelaře Janiše propagující výhody rozběrných úlů. K Hlineckému a Brázdilovi se přidal i Švarc a po návratu do Čech také František Adamec.

 Vletech 1885 až 1904 proběhla nová úlová reforma, která vyvrcholila v roce 1904 21. sjezdem včelařů v Brně. Tím se tento rok stal přelomovým pro české včelařství. Na sjezdu konaném 17.-21. srpna 1904, také nazývaným jako jubilejní sjezd (oslavovalo se 50. výročí spolkové činnosti na Moravě a ve Slezsku), hned první den přednesl Msgre. František Adamec zásadní referát, ve kterém seznámil přítomné se zahraničními zkušenostmi s tzv. Amerikány a nízko-širokým rámkem. Navrhl tři možnosti, jak přejít na vhodnější nízkoširoký rámek:

 1. Použít nejrozšířenější trojrámek z českého nebo moravského stojanu vycházející z Wunderova rámku 24 x 13 cm otočeného na bok a spojeného v trojrámek. Nově vzniklý rámek měl velikost 39 x 24 cm. Adamec seznámil účastníky sjezdu s několikaletými zkušenostmi s touto rámkovou mírou. Dále argumentoval jednoduchostí přechodu z běžných rámkových měr. U Wundero-vých rámků to bylo nejjednodušší, stačilo jednoduše rámky vyřezat a vložit do nové míry.

 2. Další možností bylo spojení dvou dvou-rámků vedle sebe, čímž vznikl rámek 48 x 26 cm. Argumentace pro byla stejná jako v první možnosti. Tento návrh pocházel od pana Brychty z Blatné.

 3. Ve třetí možnosti se již jednalo jen o převzetí rámkové míry Langstroth. Adamec zdůraznil dlouholeté zkušenosti včelařů v Americe. Proti se v bouřlivé diskuzi ,postavili pánové Konšel, Jaks, Tesař v čele s předsedou Kebrlem. 

Závěrem Adamec vyzdvihl rámkovou míru 39 x 24 cm jako zlaté středocestí mezi rámky nízkoširokými. Hlasováním bylo rozhodnuto, a to velkou většinou, o přijetí rámkové míry 39 x 24 cm za tzv. spolkovou míru. Jubilejní sjezd doporučil přechod na rámkovou míru 39 x 24 cm a zavedení horem přístupných úlů. 

První takovýto pokrokový úl začala vyrábět firma Švarc. Jednalo se o úl Hospodář, který měl však jen jepičí život a nebyl včelaři přijat. Nová spolková rámková míra byla včelaři přijata, ale nikoli tzv. Amerikány, jak se těmto horem přístupným úlům začalo říkat. Mezi včelaři se rozšířil jiný úl, a to zadem přístupný, ale již s novou mírou 39 x 24 cm, který byl nazván Budečák. Těmito úly začali včelaři osazovat včelíny a kočovné vozy. Díky Bu-dečákům se do nich vešlo daleko více úlů i v řadách nad sebou. Další rámkové míry Nové pokusy o řešení míry rámků a úlů nastaly až v 60. letech 20. století. 

Po delších přípravách přijala komise složená z pánů Knapa, Křižana, Beránka, Paura, Kresáka, Jakše, Matvienka a Škrobala za předsednictví profesora Tomšíka na zasedání v Prostějově 25. listopadu 1959 v této otázce zásadní usnesení, které znamenalo zavedení zcela nové rámkové míry 37 x 30 cm, se kterou přišel právě profesor Tomšík, a to s mírou jak pro plodiště, tak pro medník. Nově navrhovaná míra 37 x 30 cm měla být dostačující pro rozvoj včelstva a velikost plástů měla být větší než 10dm2 

Komise také zhodnotila dosavadní Adamcovu míru, která vznikla vlastně z potřeb včelařské organizace a autorit jejich vedení. Rámkovou míru zhodnotila z hlediska biologického a porovnáním výsledků výzkumu. Zároveň provedla kritiku míry 39 x 24 cm a nadáleji nedoporučila z důvodu, že rámek je nízký a malý, plástová plocha je jen 8,4 dm2 a protáhlé plodové těleso nemohou včely dobře tepelně obhospodařovat. Při plném zakladení plástů zbývá jen málo místa na pyl a med. Podle jejich vyjádření se při velkých snůškách musí rámky s plodem převěšovat do medníku a tím dochází k oddělení medných zásob, včelky hladovějí a zimní chumáč zaujímá zploštělý elipsoid, a je proto více ochlazovaný v jarních měsících. Také pylové zásoby jsou nedostačující a včelstva se více rojí. Proto komise rozhodla, aby rámková míra 39 x 24 cm nebyla zrušena, ale ponechána, aby dožila a dále se již nerozšiřovala. 

Český Langstroth

 Ani tato komise však nevyřešila otázku rámku a úlového problému. Ale díky ní se objevily další rámkové míry. Také se objevily a rozšířily rámky se stejnou délkou rámku (39 cm), ale s výškou 27,5 cm. S příchodem osmdesátých let a příchodem ten-kostěnného úlu Optimal, který rozšiřovali doc. Ptáček a Čermák, se objevila i verze Adamcova rámku s délkou 39 cm a výškou shodnou s rámkovou mírou Optimalu (42 x 17 cm). 

Dnes, po víc jak 100 letech, se objevila další nová rámková výška Adamcova rámku, a to 12 cm (rámek 39 x 12 cm) a také 36 cm (rámek 39 x 36 cm). Tyto rámkové míry zavedl s novým úlem z plastu pan Pokorný z Dačic. Navíc začal s výrobou těchto rámků také z plastu v několika verzích. Díky těmto snahám se Adamcova míra stává českým Langstrothem (na stejné délce rámku, ale s různými výškami rámku) a také se stává vhodnou mírou pro české včelaření, zvláště s použitím uteplených úlů.

 Rámková míra 39 x 24 cm, tzv. Adamcova, přežila již více jak jedno století. Tím vstoupila do éry třetího tisíciletí, ale to již její dnešní historii píšeme my včelaři sami. Jaká asi bude? 

Z časopisu včelařství autor: Jindřich Meduna…

Tom50
Tom50 28.11.2025, 00:37:24 xxx.xxx.139.235

No a toto je lahůdka pro hlavně pro jednoho pána tady a pro aktivisty obecně!

Pozoruhodné je, že stopové množství znečišťujících látek v kyselinách ničemu nevadí a na konci se lze přesvědčit, jaké množství je bráno za stopové. Podotýkám, že přesahuje množství amitrazu v medu (normu = 0,2mg/1kg) o kolik řádů?

Tex tentokrát nechám jako jednolitou změť. Text plně potvrzuje moje TVRZENÍ o nesmyslnosti obsahů 0,2mg/1kg a jako důkaz dávám zezdola předposlední větu. Ta by měla stát Věřícím aktivistům za vytesání do skály, aby se už víckrát nemuseli bát reziduí tvrdé chemie ve včelích produktech.

V analytické chemii se za stopová množství (trace amounts) obecně považují koncentrace pod 100 ppm (tj. pod 100 mg/kg). Koncentrace 1 ppm je dokonce na hranici nebo již v oblasti tzv. ultra-stopových množství (ultra-trace amounts), pro která jsou nutné velmi citlivé analytické metody. Z hlediska norem pro včelařství a bezpečnost potravin jde o extrémně nízkou úroveň, která je hluboko pod jakýmikoli limitními hodnotami pro rezidua.

syntetická = nepřírodní kyselina mravenčí nebo šťavelová syntetická nevadí tak, jako je neškodná přírodní? Syntetické kyseliny používané u včel jsem absolutně čisté bez příměsí? Jaké příměsi v nich jsou? Mezi syntetickou a přírodní kyselinou mravenčí nebo šťavelovou není z chemického hlediska žádný rozdíl. Jejich molekulární struktura a vlastnosti jsou identické. Syntetické kyseliny používané ve včelařství jsou považovány za bezpečné a neškodné, pokud se dodržují správné postupy aplikace a koncentrace. Jsou syntetické kyseliny absolutně čisté? Kyseliny určené pro použití ve včelařství by měly být technicky čisté (obvykle 65% nebo 85% koncentrace u kyseliny mravenčí) a splňovat normy pro použití jako veterinární přípravky či schválené léčebné metody. Absolutní čistota: V praxi je téměř nemožné dosáhnout 100% absolutní čistoty jakékoli látky, ale pro včelařské účely jsou tyto kyseliny dostatečně čisté. Příměsi: Výrobci, kteří dodávají produkty schválené pro včelařství, garantují minimální množství nežádoucích příměsí. Používají se pouze schválené a kontrolované produkty, často dostupné ve specializovaných včelařských obchodech nebo e-shopech s chemikáliemi. Konkrétní stopové příměsi se mohou lišit v závislosti na výrobním procesu, ale jejich množství je minimální a nepředstavuje riziko pro včely ani včelí produkty, pokud je kyselina používána správně. Důležité je používat produkty určené přímo pro včelařství, které jsou testované na rezidua a bezpečnost. Použití organických kyselin (mravenčí, šťavelová, mléčná) je považováno za přírodní a ekologickou metodu tlumení varroázy, protože se jedná o látky, které se přirozeně vyskytují v přírodě a v malém množství i ve včelím medu. Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace undefined undefined undefined 10 webů Aplikace kyseliny mravenčí ve včelařství - Včelí obchod Používejte pouze technicky čistou 65–85% kyselinu mravenčí, podle období. Dávkování: Na nástavek 39×24 s 11 rámky se doporučuje 25... Včelí obchod Kyselina šťavelová - přírodní potlačení varroázy - iVcelarstvi.cz Kyselina šťavelová - přírodní potlačení varroázy. iVcelarstvi Kyselina mravenčí 65% 1l Popis. Kyselina mravenčí 65 % – 1 l (dezinfekce úlů, ošetření proti varroáze). Kyselina mravenčí 65 % je účinný prostředek používa... vcelarskenastavky.cz Zobrazit vše kolik je příměsí v mg na 1 kg syntetických kyselin používaných a schválených pro užití ve včelařství? Přesné množství příměsí v miligramech (mg) na 1 kilogram (kg) syntetických kyselin schválených pro včelařství není specifikováno jednotným číslem, které by bylo snadno dohledatelné ve včelařských příručkách nebo na webech prodejců. Množství příměsí se liší v závislosti na výrobním procesu a konkrétní šarži chemikálie. Místo konkrétního čísla mg/kg se používají normy čistoty, které jsou definovány pro technické nebo farmaceutické účely: Technická čistota: Kyseliny (obvykle 65% nebo 85% roztoky kyseliny mravenčí, nebo dihydrát kyseliny šťavelové) používané ve včelařství jsou označovány jako "technicky čisté" nebo "čisté". To znamená, že splňují určitou minimální garantovanou čistotu, často přes 99 %, a zbytek tvoří především voda a jen stopová množství dalších chemikálií. Legislativa EU/Veterinární normy: Produkty, které jsou schváleny jako veterinární přípravky pro tlumení varroázy (např. léčivé přípravky na bázi kyseliny mravenčí), musí splňovat přísné normy stanovené Evropskou unií nebo národními regulačními orgány (např. ÚSKVBL v ČR). Tyto normy zaručují, že rezidua v medu a dalších včelích produktech budou pod bezpečnými limity. Shrnutí: Výrobci negarantují konkrétní počet mg příměsí na kilogram, ale garantují minimální procentuální čistotu a shodu s normami, které zajišťují bezpečnost při správném použití. Pro včelaře je nejdůležitější používat produkty určené přímo pro včelařství od důvěryhodných dodavatelů, jako jsou ty nabízené v odborných včelařských obchodech, které podléhají kontrole. Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace undefined undefined undefined 3 weby Kyselina mravenčí čistá 85 % - 1000 ml - Včelíno Kyselina mravenčí čistá 85 % - 1000 ml - Včelíno. vcelino.cz Kyselina mravenčí 65% 1l Popis. Kyselina mravenčí 65 % – 1 l (dezinfekce úlů, ošetření proti varroáze). Kyselina mravenčí 65 % je účinný prostředek používa... vcelarskenastavky.cz I PODPORY PRODUKTŮ VČELAŘSTVÍ Příručka pro ... - SZIF 31. 7. 2024 — příručka „Podpory produktů včelařství - příručka pro chovatele včel (podání přes jiný subjekt)“, bližší informace viz w... SZIF je obsah 1 mg/1kg možné považovat za stopové množství? Ano, obsah 1 mg/1 kg je jednoznačně považován za stopové množství v chemickém i analytickém smyslu. Tato koncentrace se také označuje jako: 1 ppm (parts per million) – jedna částice na milion. 0,0001 % (procenta). V analytické chemii se za stopová množství (trace amounts) obecně považují koncentrace pod 100 ppm (tj. pod 100 mg/kg). Koncentrace 1 ppm je dokonce na hranici nebo již v oblasti tzv. ultra-stopových množství (ultra-trace amounts), pro která jsou nutné velmi citlivé analytické metody. Z hlediska norem pro včelařství a bezpečnost potravin jde o extrémně nízkou úroveň, která je hluboko pod jakýmikoli limitními hodnotami pro rezidua. Pouze pro informační účely. Pokud potřebujete zdravotní radu nebo diagnózu, obraťte se na odborníka.

-----------------------------

Následující jsem nenapsal já, ale je to posledním věta od AI, já se s ní stran aktivizmu stotožním naprosto plně a také jsem přesvědčený, že kdo se bojí obsahu reziduí pod 0,2mg/kg  a dokonce 100mg/kg by měl skutečně vyhledat pomoc:

Pokud potřebujete zdravotní radu nebo diagnózu, obraťte se na odborníka. 

Robot AI si myslí, že se ptám já a tak doporučuje, kvůli idiocii otázek (ani robot nevěří, že někdo příčetný může mít takové obavy), že pomoc potřebuju já. Napsal to ale velmi kulantně, já se s aktivisty obyčejně tolik nese - nepářu.

Kometo dočetla? Je to dost ohleduplné a neraní to něčí city?


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.