»
Odpověď na příspěvek uživatele
Martin83 z 18.01.2025, 08:58:58
Tady bychom vás měli nechat myslet abyste na to musel přijít sám. Tohle patří do věcí, které má každý vědět sám z literatury ještě než si pořídí včely!
Vč, když si může vybrat, nevíme proč, vždy si dělá nouzák na dvoudenním červíkovi a ne na jednodenním.
Další den si udělá na včerejším jednodenním, ale dneska je už dvoudenní a tak dále dokud mu nedojdou vajíčka. No a myslete sám. Odeberete matku a jsou tam vajíčka stará i několik minut a až za 5 dní z nich budou nouzáky. Jenže za 5 dní ty nejstarší nouzáky jsou už zavíčkované, v dalších nouzákách tučný “červ” před zavíčkováním a to proto, že protože včely matečník víčkují devátý den. Právě takto se dá snadno poznat co je nejstarší.
No a jestli čtete pozodně tak tímto ropzoruji páně Gorovu představu, že zničením prvních nouzáků vychovají matku z vajíčka. Ne, to se nestane. Snad jedině při “přelarvování” vložit do misky vajíčko. To se pokud vím děje i s vykrojeným dnem buňky. Ovšem je rozdíl když vč chce chovat a nebo musí.
Přelarvovat lze, při dobrém zraku a pevné ruce, i jednodenní a i půldenní larvičku. Pokud ale přendáme i dvoudenní, přijmou jen ty a na mladší se vyreflektují. Ale třeba má někdo zkušensoti lepší, mě chov matek nebaví a dělám to jen proto, že musím.
------------------------------
A pro úplnost opravím další Gorovu nepřesnost ohromného významu. Není pravda, že se genetické vlastnosti předávají matkou i trubci stejně. Genetice skutečně nerozumím ani málo, ale vím jistě, že každý trubec nese ¾ vlastností a jen ¼ cizích, u matky je to přesně naopak, tou se přenáší jen čtvrtina požadovaných vlastností. Jediná cesta z toho ven je inseminace. Mimochodem proto je dost obtížné (dle mého na celá destelitetí) než by se pouhou výměnou matek dosáhlo významné změny genofondu. A proto je česká Kraňka i po téměř 60 letech pořád jakýsi bastard s převahou genů Kraňky, ale nikdy to nebude čistá Kraňka.
Proto děláme ty pracné kejkle, že vč blbým vyhazujeme trubčí plod a nenecháme ho vylíhnout a naopak třeba u insemninky zakladený trubčí plást dáváme dolíhnout do včelstev obyčejných, neušlechtilých. Opakuji. Vč nemůže být bez trubčího plodu,as le ochotně dochovává cizí podstrčený. A protože vím, že přes trubce jde měnit vlastnosti vč 3x rychleji nebo jistěji, pak má záměna trubčího plodu velký význam. Jenže je to pracné a KRAJNĚ NEJISTÉ, v případě matky a když je inseminovaná pak máme jistotu 100%, ovšem s tím, že matka nese požadovaných vlastností jen 25%. Kdo to nechápe ptejte se, s Gorem vysvětlíme. Zdá se to složité, ale není!
--------------------------------
Pane Goro. Jako byste vůbec nepochopil princip CHK.
Trubci sice upevňují GENETICKÉ vlastnosti, jenže princip CHK není genetický, ale ZÍSKANÝ. Navíc trubci nědělají krmnou kašičku a nikoho nekrmí a tak přes trubce se “naočkovat” včelstvo bez schopnosti CHK nedá. Zopakuju polopatě: Prostě princip CHK se nedá získat jinak, než tím, že získám mladušky ze včelstva oplývajícího schopností CHK a ty, když krmí další dělničí plod, tak tento plod, přesněji včely až se z toho plodu vylíhnou, už ponesou tu schopnost. Ale schopnost se ředí tím, že když se dá brigáda hotových živých mladušek se schopností CHK, tak za A část plodu byla krmena do okamžiku brigády “obyčejně” a za B stěží krmí hrst nových mladušek 100% plodu v daném včelstvu a tudíž se nedá předpokládat, že pomocí JEDNÉ brigády, byť i u 100% vč je v celém hospodářství jednou pro vždy hotovo.
Tady předem říkám, že nikomu nedám svoje včely proto, aby získal CHK. Jednak mi možná nepřežije nic a hlavně, nepíšu to proto. Nedělám si reklamu, takový ubožák nejsem!
A jak má tedy získat včelař CHK? Vlastní selekcí ze svého materiálu. Musí si umět všímat. Případně někde koupený odd pozorovat zda přežije, či se lépe rozvíjí než kmenová vč. Jo, je to jistě běh na dlouhou trať, nesmí se ale vzdát. U včelstev mojí mámy se to stalo nevím jak a nežije už ani jeden z těch včelařů. Myslím, že se k tomu dopracovali pomalým postupným výběrem, potlačováním či omezováním (třeba trubčiny) blbých a podporováním vč s lepšími vlastnostmi.
-----------------------------
Poslední věc. Pan Goro říká, že stěží výzkumáky budou toto hledat (CHK), ony když dostanou prostituční platby, tak jen od velkovčelařů a ti tohle nechápou a nedělají. Ti jak stroje každoročně hlava nehlava vymění třetinu matek z nákupu, nějkým pozorováním, ale porovnáváním vlastností jednotlivých vč se nezabývají. Goro píše (jako to tvrdí BG), že je to prostě na nás. No a my k tomu máme ideální podmínky. My se jednotlivými včelstvy zabýváme a pozorujeme je a můžeme vidět rozdíly. Mimochodem proto můj dlouholetý odsudek věčného porovnávání mejnstrýmu s profesionály. Já umím rozpoznat bláboly opsané od velkovčelařů o praxi velkochovů a vůbec ty slátaniny nečtu. Ale trvalo mi 40 let než mi došlo, že Dr. Farrar v emerice a tady Boháč a jeho pohrobci psali nesmysly, které v praxi hobbíka nefungují. Troufnul bych si tvrdit, že úpadek českého včelařství způsobili právě tito lidi.
Mockrát jsem to popisoval a dával příklad na sportovní rybařině a chovu ryb pro zisk a slovováním ryb sítěmi jako nejefektivnějším ve srovnáním s hloupým nekonečným čekáním a chytáním ryb po jedné. Zjevně to pořád někdo nechápe a tak to dám na lidském sexu. Jestli mi někdo, i v “odborném” časopise, 50 let tvrdí, že jsem pošetilý když mám rád sex a dělám si s manželkou dobře a že bych jí měl nechat oplodnit profesionálně jako ve velkochovu a nezdržovat se neefektivním mazlením a přívětivostí a civilizovaným chováním k ženě, tak je to za A banda debilů, kteří mi toto radí a za B…