Aktuálně: 2 970 inzerátů223 034 diskuzních příspěvků18 442 uživatelů

Princip chlebového kvásku

M.S.
M.S. 14.01.2025, 11:19:35 xxx.xxx.32.128

S tou knihou by to nemusel být špatný nápad. Pokud máte vydavatele, tak by bylo škoda to nezvěčnit.

Martin83
Martin83 14.01.2025, 19:50:17 xxx.xxx.126.199

Díval jsem se do knihy od Brennera ten doporučuje jako nejlepší způsob jak včelstvo posílit tzv. záměnou plodu, píše plodovými plásty bez včel. Konsoliduje to s principem  chlebového kvásku?

Tom50
Tom50 14.01.2025, 22:04:05 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele Martin83 z 14.01.2025, 19:50:17

To úplně nevím. Pak píšu v “pilotu”, neměl jsem o tom efektu tušení a dozvěděl se až od MUDr. Marxe a pochopil jsem, v čem nejspíš spočívá odolnost mých včelstev.

Doktor říkal, že to má být brigáda, včely bez matky setřepnuté na náběh z rámku s otevřeným plodem. Létavky odletí při setřepnutí a zbytek asi za pár hodin či další den. Ale mladušky, kojičky, s tím NĚČÍM zůstanou a tím, jak krmí plod, přidávají bezděčně do své krmné kašičky tu substanci a tím tu schopnost přenesou na včely, které se vylíhnou z larev krmených mladuškami se zvýšenou imunitou. S Marxem jsme se shodli, on podotýkal, že to nemá za své hlavy a já se nezeptal odkud, že by měl fungovat i jen plod, pokud byl krmený včelami s tou schopností. Tedy včely vylíhlé z takového plodu.

Ale jak píšu, ta schopnost se nějak ředí a tudíž (proto asi má být brigáda = hotové kojičky a plod krmený od vylíhnutí z vajíčka a ne krmený jen třeba od půlky vývoje, nevím to, jen se dohaduji jak by to mohlo fungovat) se časem vytrácí, pokud nedochází k ustavičné každoroční výměně plodu a včel mezi včelstvy. Mám za to, že by tento fenomén mělo vyzkoušet maximum lidí. Ovšem ta odolnost nevzniká z ničeho tím zaměňoiváním plodu, brigádami a jinými kejkli. Je naprosto nutné vypozorovat které vč je odolnější a třeba ho postupně úplně rozebrat, nebo skoro rozebrat na brigády a tím se snažit jeho odolnost přenášet na ostatní vč. Ale podle mě je lepší (než radí Brenner) raději z toho včelstva dávat jinam celé rámky s plodem i včelami tak jak jsou, jen vždy bez matky. A opakuji, na rámcích s převahou zavíčplodu nebudou kojičky, co by tam dělaly? Ty budou vždy jen na rámcích s plodem otevřeným, nejlépe nejmladším.

Když jsem o páně doktorově informaci přemýšlel, není to až tak vzácná vlastnost a jistě se často sama vyskytuje u některých včelstev. Ale proptože Moderní Včelař a tudíž PSNV a tenhle včelašský směr, mohli bychom říct tato včelařská “škola”, vymyla mozky tím, že je to potřeba nedělat aby se pak daly posuzovat matky a jednotlivá včelstva. A taky se pořád hobbíkům předhazovalo a předhazuje, že velkochovy nic takového nedělají. A protože to byla masáž, která začala mnohem dříve než vzniklo PSNV - to založil Boháč (a krátce na to zemřel) a k jeho názorovým souvěrcům patřil Čermák, Ptáček a ostatní nekritičtí adoranti amerického úlu a NN systému, nejde to svádět pouze na nynější PSNV. Ale také na Včelsařství a Dol, protože i tyto instituce vnucovaly včelařům, že jsoiu zaostalí a že v USA a v jiné Západní velkovýrobě se nic takového nedělá. Slabší povahy, jak známo od Goebelse, stokrát opakované lži nakonec uvěří.

Ale to jsou jen moje dohady, jistě vím jen to, že se asi 30 let a spíš 40 let doporučuje zaostávající včelstva likvidovat a ne posilovat. Nakonec sice v jiném kontextu, ale dodnes to někteří dělají, že než by se snažili zaostávající vč nebo odd posílit a pomoci mu, vysíří ho. Já to nedělal nikdy, protože mě můj přístup ke včelám naučila máma. Takže se dá s úspěchem tvrdit, že můj útlocit a pro mnohé hloupý sentiment může být velmi významným důvodem faktu, že jsem (byl jsem donedávna) bez úhynů. Na druhou stranu, tako masivní výskyt melecitozy nepamatuju já a nikdo tady u nás a ani si nepmatuju, že bych o tom četl. Navíc to byla vždycky pozdnější medovice koncem července a v srpnu a až do září, za můj život to do ČR v květnu nepřišlo. Tudíž jsem nevěděl co dělat a k tomu jsem si uhnal těžké zdr potíže a vč zanedbal. Už jsem to tu popsal několikrát a tak to za pouze moje selhání nejde považovat. Mimochodem, včera mi jedna paní z Vlašimi říkala (měla 20 vcč), že tuháč včelstvům vzala, nakrmila cukrem a má už 50% vč pryč. A to měla Formidol v červenci, Gabon na srpen, dvě fum + aceton před svátky. U mě byla první léčba u víc než poloviny vč až aceton někdy mezi svátky. Menší část dostala jednu fumigaci někdy v půli října, jinak vůbec nic. A moje úhyny nejsou 50%, nedávno jsem to tu psal jak to mám a co zatím odešlo. Zatím jsem tudíž pořád tady u nás úspěšnější než někteří ti, co udělali vše správně. Ovšem do jaké míry jsou to jen moje dohady (efekt chlebkvásku), zbožná přání a nebo objektivní skutečnost já neumím nijak dokázat (taky je mi to celkem fuk) a stěží se můžu dožít zjištění pravdy. Ověřit by to mohl jen nějaký výzkumný ústav na stovkách vč na různých mírách a různě ošetřovaných a navíc se nedomnívám, že ne každý výzkumák, ale jen nemnohé. A ověřování by muselo probíhat několik let a v nejrůznějších podmínkách a pak by bylo taky potřeba vědět, v jakém typu úlů a s jakou metodikou to funguje víc, kde méně a možná v něčem a nějak vůbec. Nevíme nic a nezbývá, než to zkusit.

Ono totiž posilování má úskalí. Už před víc než 30 lety přicházeli mladí včelaři neochotní se něco učit, číst, studovat a už vůbec to chápat ve všech souvislostech. 

Každé vč si vytvoří nějakou rovnováhu, nějak ví, kolik má zásob, jak dosažitelných a já tvrdím, že vč i ví jak opotřebované má zjara staré zimní včely a z toho se odvíjí, co si které vč dovolí, jaký, neboli jak rychlý jarní rozvoj může realizovat. Jakmile mu včelař nějak pomůže, naruší jejich rovnováhu a velmi často, když to udělá nezkušený a nesečtělý (namachrovaný) lempl, pak se mu vč, kterým pomohl, vyrojí a ostatní ne.On pak usoudí, že ne jeho lemplovství, nesečtělost a neochota naslouchat starým a zkušeným, ale to posilování že mu vyhnalo včely na strom. Prostě obvyklá záměna příčiny s důsledkem. Vyrojení posíleného vč není důsledkem posílení, ale nevzdělání a nezkušenosti včeaře. Jenže drtivá většina lidí nehledá příčiny u sebe, ale vždy to svádí na něco nebo někoho vně. Mimochodem tím se také, a nejen u včel, tito lidé neomylně rozpoznají od lidí charakterově kvalitnějších.

goro
goro 15.01.2025, 13:59:10 xxx.xxx.74.195

“S Marxem jsme se shodli, on podotýkal, že to nemá za své hlavy a já se nezeptal odkud, že by měl fungovat i jen plod, pokud byl krmený včelami s tou schopností. Tedy včely vylíhlé z takového plodu. Ale jak píšu, ta schopnost se nějak ředí a tudíž (proto asi má být brigáda = hotové kojičky a plod krmený od vylíhnutí z vajíčka a ne krmený jen třeba od půlky vývoje, nevím to, jen se dohaduji jak by to mohlo fungovat) se časem vytrácí, pokud nedochází k ustavičné každoroční výměně plodu a včel mezi včelstvy. Mám za to, že by tento fenomén mělo vyzkoušet maximum lidí.”

tiež si myslím, že nasadenie len kojičiek by mohlo vďaka pridávanej kŕmnej kašičke (sesterského mlieka) u mladušiek , ktoré sa vyliahnu z plodu v úli zvýšiť ich imunitu ale efekt by bol oveľa vyšší, ak by spolu s nimi prišiel aj plod s ich úľa.   Tomova úvaha, že len pri samotných mladuškách by efekt  “predávania imunity” bol nižší je logická, nekŕmili by plod celú dobu (to je ako keď včelár prelarvuje, je veľmi dôležité v akom veku je larvičak, taká bude kvalita matky a preto Jirka Marx chová matky z vajíčka…)…Mladušky môžu cez sesterské mlieko prenášať aj prospešné mikroorganizmy (baktérie a kvasinky) zo svojho mikrobiomu na larvy ale to je len jedna časť . Imunita včiel sa môže líšiť medzi rôznymi rodinami kvôli genetickým faktorom, prostrediu, mikrobiomu v úľoch a zdravotnému stavu matky. Preto by efekt “očkovania" bol oveľa vyšší keby odolnejšie kojičky, teda z úľa z vyššou imunitou pokračovali v kŕmení “svojho plodu”, teda plodu zo svojho úľa, na svojom pláste… mali by vyliahnuté včely z pridaného plástu vyššiu imunitu nielen vplyvom kojenia ale aj genetiky a mikrobiómu… 

ak by sa niekto z mladších včelárov pustil do experimentov (pochybujem že sa nejaký výskumák so stovkami rodín do procesu sledovania pustí, na Slovensku vyskumák má ledva pár desiatok rodín a iné ciele..) možno by bolo zaujímavé, po pridaní očkovacieho plástu odobrať matku, ak by si vytvorili “núdzaky" na pridanom plode a včelár  by dostriehol aby matku dochovali až z vajíčka (vylomením prvých materských buniek) možno by sa dosiahol výraznejší efekt odovzdania imunity…teda až do genetiky…

no ale sme si pokecali..😉

Tom50
Tom50 15.01.2025, 14:17:53 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 15.01.2025, 13:59:10

Jsem velmi rád, že jste se pustil do domýšlení jak ten efekt využít nejlépe. Funguje to, to je nepochybné. A jak píšete o imunitě a já se vymezil, že to jsou kecy a že nevím jak imiunitu zvýšit - a vysvětluju to tam na louce a množství pylu z hektaru - a mám v tom nepochybně pravdu, tak mi nedošlo, že CHlebový Kvásek -navrhuji zkratku CHK, je ta možnost zvýšení imunity (nic jiného než zvýšení imunity CHK asi není) každým obyčejným včelařem, zadarmo a relativně vlastně hned. No a že se na tom nebude nikdy angažovat žádný výzkumák je jisté, protože na něčem, co může každý sám, hned a hlavně ZADARMO, se nedá nijak vydělat a vytahat z lidí peníze. Tak proto to seriozní “podniky” nikdy zkoumat nebudou!

Jen já se pořád snažím a taky to v pilotním článku není a i jinde se tomu vyhýbám, prostě nevěřím na nějakou genetickou výjimečnost mých včel (nebo nějakých prostě, třeba u někoho na zahradě a jak se převezou jsou, sim sala bim, najednou jsou úplně obyčejné). Tedy vlastnost nějak geneticky danou bez přičinění včelaře. A proto se ke šlechtičům - schválně používám nesprávné slovo abych je odlišil od skutečných šlechtitelů, kteří rozumí genetice (já nepochopil ani Mendelovy hrášky) stavím velmi skepticky (a omlouvám se, určitě i pohrdavě). To ale vůbec neznamená, že tam nějaká genetická vloha, která to asi přímo nezpůsobuje, ale velmi tomu efektu napomáhá, není.

Co píšete je velmi zajímavé a další (odvážnější) pohled na věc.

Jsou chvíle, kdy mi vadí, že jsem starý a že já už na kloub třeba tomuhle fenoménu nemám šanci přijít. Snad se toho někdo mladý chytí. A zase, jak by řekl BG, je to zase jen na nás… (protože nás v tom panstvo zase nechá, bych řekl já)

goro
goro 15.01.2025, 16:36:21 xxx.xxx.74.195

No vlastnosť, schopnosť včiel je rozličná, môžeme sa vyhýbať slovku genetika (ani jeden z nás nie je na ňu odborník) ale na vplyv dedičnosti hádam predsa len trochu veríme… ono časť vlastností dedia včely po matke a časť po otcovi a to by som mal písať po otcoch! …tých otcov je vždy viac a každý môže mať iné vlastnosti…Ja som hneď po vašom úvodnom príspevku písal že ako dobrú  cestu na “očkovanie” včiel vidím cez trúdov…evidentne sú v každom úli rozličné skupinky včiel s rozvinutejšími niektorými vlstnosťami a to sa týka nielen čistiaceho pudu, ale aj termoregulácie, excelencii hľadania nových zdrojo potravy, ale aj bojovnejšie vlastnosti pri strážení …  a rozhodne ak by trúdy boli z včelstva s vysokou imunitou, tá časť robotníc v úli , ktorá by sa podala na svojho otca by bola zrejme odolnejšia chorobam… za pokus by teda stálo, vo včelstve s vačšou imunitou chovať zvýšený počet trúdov….

Martin83
Martin83 18.01.2025, 08:58:58 xxx.xxx.126.199

ak by sa niekto z mladších včelárov pustil do experimentov (pochybujem že sa nejaký výskumák so stovkami rodín do procesu sledovania pustí, na Slovensku vyskumák má ledva pár desiatok rodín a iné ciele..) možno by bolo zaujímavé, po pridaní očkovacieho plástu odobrať matku, ak by si vytvorili “núdzaky" na pridanom plode a včelár by dostriehol aby matku dochovali až z vajíčka (vylomením prvých materských buniek) možno by sa dosiahol výraznejší efekt odovzdania imunity…teda až do genetiky… no ale sme si pokecali..😉

Čau Jano.

To mě zajímá😉. Mohl by jsi to rozepsat trochu detailněji? Přidám plást s otevřeným plodem různého stáří (vajíčka, larvičky, zavíčkovaný plod)ze včelstva, které se mi zdá nejlepší, odeberu matku slabšímu včelstvu tím nastane osiřelost. Narazí nouzové matečníky, ty vylámu no a jak poznám, že ty další matečníky narazí zrovna z vajíček?😀

goro
goro 18.01.2025, 09:48:17 xxx.xxx.74.195

Martine, prepáč ale prišiel mi na rozum starší vtip o mladom nadšencovi hudby, ktorý sa pýtal hudobného  skladateľa Chopina ako napísať dobrú symfóniu a on mu odpovedal, že má na to ešte  čas…chlapec sa urazený ohradil, že predsa vy majstre ste písal symfónie ako šesťročný ….vieš, čo mu skladateľ odpovedal?, ….áno skladal ale nikoho som sa nepýtal ako to urobiť 😉…

teda k otázke, takéto pokusy chcú skúsenosti a postupov je niekoľko, skôr som uvažoval o NN (ja aj Marx máme LG) ale zrejme by to šlo aj u Blaníka, k tomu sa vyjadrí možno Tom…. Ja by som vložil do plodiska súš medovej farby v čase intenzívneho plodovania matky keď už má zakladené skoro všetko a treba rozširovať …matka je schopná do druhého dňa zaklásť všetko vajíčkami a jednoducho by som včelám v oddelku ponechal na chov matky len matečníky postavené na tomto pláste… samozrejme je to jednoduchšie preložiť už základený plást kde sú aj vajíčka … pozrieš si kde sa nachádzajú a zapamätáš si ich polohu aby si vylámal len iné (ak sa nespoliehaš na svoju pamäť tak si plásť odfoť ). ..ak to chceš mať úplne jednoduché aby si eliminoval riziko že začali včely chovať matku zo starších larvičiek,jednoducho na štvrtý deň vylám nahodené matečníky..ALE TREBA VENOVAŤ POZORNOSŤ TOMU, ŽE ODDELOK ZAČNE PREDNOSTNE CHOVAŤ MATKU, NARÁŽAŤ MATEČNÍKY NA SVOJOM PLODE, NIE NA TOM PRIDANOM!… MARTIN nechaj to zatiaľ tak,😉 ale ak skúsiš držím palce.

Martin83
Martin83 18.01.2025, 10:05:15 xxx.xxx.126.199
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 18.01.2025, 09:48:17

Mě se zdá, že mě tady podceňujete😄😄. Díky moc za radu. Tento rok nic zkoušet nebudu neměj strach jen mě to zajímá tak se ptám a ukládám si to do mejlu.

Tom50
Tom50 18.01.2025, 10:36:43 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele Martin83 z 18.01.2025, 08:58:58

Tady bychom vás měli nechat myslet abyste na to musel přijít sám. Tohle patří do věcí, které má každý vědět sám z literatury ještě než si pořídí včely!

Vč, když si může vybrat, nevíme proč, vždy si dělá nouzák na dvoudenním červíkovi a ne na jednodenním.

Další den si udělá na včerejším jednodenním, ale dneska je už dvoudenní a tak dále dokud mu nedojdou vajíčka. No a myslete sám. Odeberete matku a jsou tam vajíčka stará i několik minut a až za 5 dní z nich budou nouzáky. Jenže za 5 dní ty nejstarší nouzáky jsou už zavíčkované, v dalších nouzákách tučný “červ” před zavíčkováním a to proto, že protože včely matečník víčkují devátý den. Právě takto se dá snadno poznat co je nejstarší.

No a jestli čtete pozodně tak tímto ropzoruji páně Gorovu představu, že zničením prvních nouzáků vychovají matku z vajíčka. Ne, to se nestane. Snad jedině při “přelarvování” vložit do misky vajíčko. To se pokud vím děje i s vykrojeným dnem buňky. Ovšem je rozdíl když vč chce chovat a nebo musí.

Přelarvovat lze, při dobrém zraku a pevné ruce, i jednodenní a i půldenní larvičku. Pokud ale přendáme i dvoudenní, přijmou jen ty a na mladší se vyreflektují. Ale třeba má někdo zkušensoti lepší, mě chov matek nebaví a dělám to jen proto, že musím.

------------------------------

A pro úplnost opravím další Gorovu nepřesnost ohromného významu. Není pravda, že se genetické vlastnosti předávají matkou i trubci stejně. Genetice skutečně nerozumím ani málo, ale vím jistě, že každý trubec nese ¾ vlastností a jen ¼ cizích, u matky je to přesně naopak, tou se přenáší jen čtvrtina požadovaných vlastností. Jediná cesta z toho ven je inseminace. Mimochodem proto je dost obtížné (dle mého na celá destelitetí) než by se pouhou výměnou matek dosáhlo významné změny genofondu. A proto je česká Kraňka i po téměř 60 letech pořád jakýsi bastard s převahou genů Kraňky, ale nikdy to nebude čistá Kraňka.

Proto děláme ty pracné kejkle, že vč blbým vyhazujeme trubčí plod a nenecháme ho vylíhnout a naopak třeba u insemninky zakladený trubčí plást dáváme dolíhnout do včelstev obyčejných, neušlechtilých. Opakuji. Vč nemůže být bez trubčího plodu,as le ochotně dochovává cizí podstrčený. A protože vím, že přes trubce jde měnit vlastnosti vč 3x rychleji nebo jistěji, pak má záměna trubčího plodu velký význam. Jenže je to pracné a KRAJNĚ NEJISTÉ, v případě matky a když je inseminovaná pak máme jistotu 100%, ovšem s tím, že matka nese požadovaných vlastností jen 25%. Kdo to nechápe ptejte se, s Gorem vysvětlíme. Zdá se to složité, ale není!

--------------------------------

Pane Goro. Jako byste vůbec nepochopil princip CHK.

Trubci sice upevňují GENETICKÉ vlastnosti, jenže princip CHK není genetický, ale ZÍSKANÝ. Navíc trubci nědělají krmnou kašičku a nikoho nekrmí a tak přes trubce se “naočkovat” včelstvo bez schopnosti CHK nedá. Zopakuju polopatě: Prostě princip CHK se nedá získat jinak, než tím, že získám mladušky ze včelstva oplývajícího schopností  CHK a ty, když krmí další dělničí plod, tak tento plod, přesněji včely až se z toho plodu vylíhnou, už ponesou tu schopnost. Ale schopnost se ředí tím, že když se dá brigáda hotových živých mladušek se schopností CHK, tak za A část plodu byla krmena do okamžiku brigády “obyčejně” a za B stěží krmí hrst nových mladušek 100% plodu v daném včelstvu a tudíž se nedá předpokládat, že pomocí JEDNÉ brigády, byť i u 100% vč je v celém hospodářství jednou pro vždy hotovo.

Tady předem říkám, že nikomu nedám svoje včely proto, aby získal CHK. Jednak mi možná nepřežije nic a hlavně, nepíšu to proto. Nedělám si reklamu, takový ubožák nejsem!

A jak má tedy získat včelař CHK? Vlastní selekcí ze svého materiálu. Musí si umět všímat. Případně někde koupený odd pozorovat zda přežije, či se lépe rozvíjí než kmenová vč. Jo, je to jistě běh na dlouhou trať, nesmí se ale vzdát. U včelstev mojí mámy se to stalo nevím jak a nežije už ani jeden z těch včelařů. Myslím, že se k tomu dopracovali pomalým postupným výběrem, potlačováním či omezováním (třeba trubčiny) blbých a podporováním vč s lepšími vlastnostmi. 

-----------------------------

Poslední věc. Pan Goro říká, že stěží výzkumáky budou toto hledat (CHK), ony když dostanou prostituční platby, tak jen od velkovčelařů a ti tohle nechápou a nedělají. Ti jak stroje každoročně hlava nehlava vymění třetinu matek z nákupu, nějkým pozorováním, ale porovnáváním vlastností jednotlivých vč se nezabývají. Goro píše (jako to tvrdí BG), že je to prostě na nás. No a my k tomu máme ideální podmínky. My se jednotlivými včelstvy zabýváme a pozorujeme je a můžeme vidět rozdíly. Mimochodem proto můj dlouholetý odsudek věčného porovnávání mejnstrýmu s profesionály. Já umím rozpoznat bláboly opsané od velkovčelařů o praxi velkochovů a vůbec ty slátaniny nečtu. Ale trvalo mi 40 let než mi došlo, že Dr. Farrar v emerice a tady Boháč a jeho pohrobci psali nesmysly, které v praxi hobbíka nefungují. Troufnul bych si tvrdit, že úpadek českého včelařství způsobili právě tito lidi.

Mockrát jsem to popisoval a dával příklad na sportovní rybařině a chovu ryb pro zisk a slovováním ryb sítěmi jako nejefektivnějším ve srovnáním s hloupým nekonečným čekáním a chytáním ryb po jedné. Zjevně to pořád někdo nechápe a tak to dám na lidském sexu. Jestli mi někdo, i v “odborném” časopise, 50 let tvrdí, že jsem pošetilý když mám rád sex a dělám si s manželkou dobře a že bych jí měl nechat oplodnit profesionálně jako ve velkochovu a nezdržovat se neefektivním mazlením a přívětivostí a civilizovaným chováním k ženě, tak je to za A banda debilů, kteří mi toto radí a za B…

bohemia.gall (neregistrovaný) 18.01.2025, 10:55:49 xxx:xxx.d113:6c85

Včelstvo když musí,často narazí nouzák na co nejstarší larvy. “Čas jsou penize”, zvlášť když jde o život a to při ztrátě matky jde vždy. 

Proto je běžná praxe, že při zakládání oddelku je dobré při kontrole třetí nebo čtvrtý den od založení všechny zavickovane matečníky zrušit a nechat jenom otevřené. Tím se eliminují případné matky založené na starých larvach. Rutina která se vyplatí. Není nad čím dumat

goro
goro 18.01.2025, 12:02:44 xxx.xxx.74.195

Tome ďakujem za opätovné vysvetlenie CHK… píšete:"Trubci sice upevňují GENETICKÉ vlastnosti, jenže princip CHK není genetický, ale ZÍSKANÝ."

veľmi by ma zaujímalo, ako  mladé včely princíp CHK ZÍSKALI?

Michal-Š
Michal-Š 18.01.2025, 18:53:57 xxx.xxx.1.25

BG > Předpokládáš, že si udělají matečník ve stejný den na různě starých larvičkách. Je to opravdu tak? Co když to udělají jak píše Tom.  Dnes např na dvoudenní a zítra taky na dvoudenní. Ta buňka bude při kontrole otevřená, ale taky založena pozdě.

Tom50
Tom50 18.01.2025, 19:48:27 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 18.01.2025, 12:02:44

Nevím, možná by věděl MUDr. Marx. Zavolejte mu, spolu jsme domluvení, že počkám až zavolá on. Posledně jsem se ho zapomněl zeptat.

Kdyby to bylo genetické, proč kašpařit s brigádou a nebo záměnou plodu? Prostě by se daly matky od “kváskových” a byl by pokoj. Jenže tak to prostě nefunguje a funguje to jako ten chlebový kvásek. Proto jsem ten jev, nebo spíš efekt nazval právě podle toho kvásku. A neptejte se mě jak vznikl první kvásek. Nevím to. teď mám na mysli to těsto, tedy skutečný chlebkvásek.

Přečtěte si, prosím, znovu pilotní článek. Ten úplně první = pilotní.

Jo a nyní vidím vaší otázku a neodpovídám přesně na ní. Mladé včely získaly schopnost naočkováním, tedy tím, že když byly plodem, krmily je mladušky s tou schopností. Ony pak už získají tu schoopnost také a samy se stávají nositelkami té vlohy.

Znovu zopakuju. Předkové “trpěli” představou, masírováni Dolem a tehdejšími odborníky, že je nutné oslabovat přebujelá vč třeba odebíránímj plodu a nebo odebíráním živých včel - brigády. Protože to dělali každý rok, logicky asi třetina vč byla “normální” a nepotřebovala nic. Jenže (například třetiny) třetina byla přebujelá a hrozilo vyrojení - měli malé úly a poslední třetina zaostávala a tak obdržela nějaké posílení od přebujelých, mladušky nebo plod. A když se toto dělalo desítky let, efekt se mohl dosatavit. Pak přišli škůdci českého včelařství a začali tvrdit, že velkovýroba slabé síří, radili je likvidovat a ne jim pomáhat. Jako že to je neefektivní. A výsledek “práce” škodičů československého včlařství je pak jasný.

Ne náhodou stále opakuji, že se Česdkoslovemské včelaření úplně změnilo. A tvrdím, že k velké škodě. Třeba adorací blbého amerického úlu a velkovýrobních technologií ošetřování. Tak teď má většina co tak toužebně chtěla - to, co mají na Západě.

bohemia.gall (neregistrovaný) 19.01.2025, 05:40:12 xxx:xxx.d113:6c85
»
Odpověď na příspěvek uživatele Michal-Š z 18.01.2025, 18:53:57

Nepředpokládám, vždy narazí na nejstarší možné. Potřebuji matku co nejdřív, mladšími to jistí kdyby to nevyšlo..

Jsou to jednoduchý počty.Stačí vědět kdy víčkují matečník a je jasné že za tři dny zavřou larvu která byla starší než 5 dnů.  

bohemia.gall (neregistrovaný) 19.01.2025, 05:43:12 xxx:xxx.d113:6c85
»
Odpověď na příspěvek uživatele bohemia.gall z 19.01.2025, 05:40:12

Ještě doplním. Samozřejmě bavíme se o nouzových matecnicich, tedy stresu vyvolanem uměle , v rojove náladě a tiché výměně je to jinak.

goro
goro 19.01.2025, 09:27:19 xxx.xxx.74.195
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 18.01.2025, 19:48:27

Tome neodpovedal ste na moju otázku odkiaľ získali kojičky tu odolnosť, ale korektne píšete že to neviete….no podľa vašej rady som pozrel pilotný clánok a tam to uvádzate : “Princip by měl fungovat tak, že některá včelstva jsou přirozeně imunní vůči virovým k nákazám.”… chápem to tak, že každá včela v tomto včelstve už pri narodení má túto vyššiu odolnosť, vyššiu imunitu a pricíp CHK je o tom , že dokonca pri tvorbe kŕmnej kašičky je schopná túto danosť preniesť do lariev v inom včelstve a včely vyliahnuté z týchto lariev tiež získajú vyšiu imunitu, odolnost voči vírom (len ten efekt sa zrieďuje, slabne)

skúsme spolu uvažovať, že tá vyššia prirodzene odolnosť pôvodného včelstva musí byť odovzdávaná zdedená cez vajíčko od matky (alebo od niektorého otca), bojíte sa slova genetika či dedičnosť, ale prečo ten efekt odolností slabne, zrieďuje sa v druhom včelstve?..zrejme sa presadí dedičnosť vlastností (nižšia odolnosť, nižšia imunita )po ich vlastnej matke  ..…. 

Tom50
Tom50 19.01.2025, 09:33:55 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele bohemia.gall z 19.01.2025, 05:43:12

Řeč byla o nouzácích, tedy ne o přirozeném způsobu, kdy vč plánuje nové matky a nebo výměnu. Nicméně vlákno je o něčem jiném a toto jen odvádí od tématu.

Bavme se o tom, že se asi 50 let a spíš déle praktikovalo oslabování části nejsilnějších vč a posilování slabochů. To u primitivních košnic nešlo a umožnil to relativně moderní úl s rozběrným dílem a tudíž se sama nabídla v té době hypermoderní možnbost vyrovnávat sílu včelstev a předkové toho začali masově využívat. Tím se samočinně budoval efekt CHK. Vše to bylo podmíněno faktem, že úl byl relativně malý a u zadováků nikdy nešel zvětšovat a u sice stropováků, ale obyčejně jen s jendím mendíkem měl omezený prostor.

Pak, se změnou technologie ošetřování vč = nástavkový úl, který je považovaný za výhodný právě svojí plasticitou a možností přidávat nástavky, najednou odpadla nutnost oslabovat přebujelá vč. Zaostávající jsou vždycky v jakémkoli úlovém syszému a dnes se razí je sířit místo jim pomáhat, po vzoru velkovýroby. Vlastně se tedy dá říct, že se kvůli nástavkovému úlu rapidně zhoršila nákazová situace, protože se vytratil přincip CHK. 

A logika je, že já mám po předcích zafixováno pomáhat každému lazarovi a ne ho sířit a tak mám lepší zdravotní stav svých vč než je u většiny ostatních včelařů a ten nejde vysvětlit ničím líp, než právě efektem CHK.

Nedávno se tu psalo, že někteří - píše to pan Goro, nemají úhyny, protože v létě vysířili nějaká zaostávající vč. Podotkl jsem, že totéž praktikuje kámoš Petr a já že ne. Kdo si vzpomene, z počátku mi padla jen tato problémová vč a spíš odd nebo “záložní matky”, tedy jak já říkám “jednotky”. Já dokonce dospěl k pocitu, že se sirnou léčbou začnu taky. Při psaní tohoto mi dochází, že tím bych zlikvidoval výjimečnou schopnost svých včelstev. Otázka je, zda mi vůbec něco přežije.

Kdo se obtěžuje chápat, co tu píšu, mělo by mu dojít, že právě to posilování zaostávajících, i v nástavkovém úle, vlastně způsobuje unikátní a vědou nepopsanou schopnost CHK tím, že se každý rok nejméně třetině mých vč dostane rámky s mladým plodem i s mladuškami na něm. 

Dnes se straší s jarním podněcováním i když bylo prokázáno, že to včelstvům nepomáhá, naopak zvyšuje rojiovost zásadním porušením rovnováhy a současně může vyhánět včely pro vodu (jekékoli těsto) i za mrazu s katastrofálními ztrátami. Jenže posilování plodem (kor i se včelami) má daleko větší podněcovací efekt než nějaká bílkovinová těsta (jejichž největším efektem je kšeft propagátora). Nic nestojí (tudíž pro nanažrané kapitalisty je to nežádoucí, nejde pak ze včelařů tahat peníze za zbytečnosti) a funguje dokonale, snižuje rojivost, která je pak blízká nule a současně vyrovnává sílu vč aby se vše ošetřovalo ve stejném čase když ne stejně, tak podobně. No a CHK je jakýsi bonus navíc.

--------------------------------

Z toho, co píšu, mi ihned naskakují další a další souvislosti. Vrátím se k tomu někdy jindy v jiných vláknech. Tvrdím, že včelaření je nutné chápat v nejširšíách souvislostech a že jakýkoli zásah do vč vyvolá řetězovou reakci jak vzácnějších pozitivních důsledků, tak častěji řetěz důsledků negativních. Ovšem zde se, prosím, podržme základního tématu a tím je CHK.

bohemia.gall (neregistrovaný) 19.01.2025, 12:18:52 xxx:xxx.d113:6c85
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 19.01.2025, 09:33:55

Pro chaos prázdných plků který zde panuje je úplně fuk ve kterém vláknu odpovídám na dotaz. Navíc se nenudim ani nejsem goro abych se nechal vtáhnout do zbytečné polemiky která je slepá cesta a je patrně jeden z důvodů proč je včelařství tam kde je. Přesto když už, vyjádřim svůj názor.

 Pokud při posílení slabochů nedojde zároveň k výměně genetiky, je to jenom umělé udržovánípatogenů v populaci. A pomocí šíření trubců, kteří by jinak neměli šanci i genetiky s mizernou přirozenou rezistencí vůči nemocem. Takové zbytečné točení se v kruhu ze kterého není zdánlivě cesty ven..a procenta uhynů dal zdárně narůstají i u těch co neměli žádné…

Kdo chce kam, aneb každému co jeho jest. 


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.