A chodí vám včely na řepku? Včera jsem vyfotila obrovské množství různých hmyzáků včetně včely medonosné na brukvi řepce a rukevníku, co rostly u silnice, ale pak jsem šla kolem řepkového pole a tam bylo naprosto mrtvo. asi kvalitní chemie.
Řepku naštěstí včely ignorují, je skutečně dobře postříkaná. Přesto ale ze řepky snůška bývá. Ale až v poslední fázi kvetení, kdy vyrazí spodní výhonky pod odkvetlými nebo dokvétajícími květy. Semeno z těchto pozdních květů nedozraje a jezevce nezajímá a tak to pak ke konci kvetení řepky nestříkají. Tehdy včely přinesou řepkový med.
Co je prosím rukevník? Ale vlastně si to najdu na netu, děkuji. A proto řepku ve škarpách včely obírají, že není postříkaná. Z jejích semen nebude nic, květy úplně sežerou škůdci.
Nevím, kam to dát, tak se zkusím zeptat tady.
V Receptáři je článek o růžích, které jsou šlechtěné na to, aby produkovaly víc pylu. Má to smysl, tyto růže pěstovat? Tím myslím, že je jasné, že jeden dva keříky na zahradě nic moc neovlivní v globálním hledisku, ale má smysl je upřednostnit před jinými růžemi? Budou na ně létat? Jsou pro včely výhodnější?
Jde mi o ten princip podpory. Jestli to skutečně je podpora, i kdyby malinkatá, nebo to je spíš jen reklamní trik.
V tom článku totiž krom obecného popisu nic moc není uvedeno.
Pokud se vám líbí, tak proč ne. Myslím, že vše co vysadíte má pro opylovače smysl. Kromě invazivních druhů a např. Akátu, který zem okolo časem spálí a nic kolem něj moc nevyroste. Dále opylovačům pomůžete když nebudete sekat celou zahradu jako golfový trávník. Necháte pásy s delší trávou, nebo do těchto pásů můžete zasýt luční směs a bude to i hezké
tak som dnes pri odchode z včelnice pri otváraní auta začul známy bzukot a moje včely intenzívne “ošetrovali smrek”… tak zasa trochu medovice na preklenutie obdobia kým u mňa rozkvitne agát… na druhej včelnici som obehol všetky smreky v okolí a nič 😢
U nás nekvete nic, včely ani nenosí pyl. Ony ani moc nevyletují, je pořád zima, vítr od severu a kolem 12 stupňů. Když na chvíli vysvitne slunce, jdou hromadně ven trubci a mladušky a to je u včel rumrajch. Jinak nudný klid, včely spíš shánějí vodu, i když úly jsou 3 metry od potůčku. (nové stanoviště u baráku, kde mám včelařské zázemí)
Něco ale někde mají, protože neslídí, malina ještě nekvete a tak asi medovice jak píše pan Goro? Akát u nás moc není (skoro vůbec), když je, stejně nikdy nemeduje a ten, co jsem ho vysadil, už kvetl před třemi lety, letos podruhé za sebou zmrznul. Obrazí, ale v tom roce nekvete a tak nedá ani pyl, ani trochu nektaru na uživení. Taky moc pěkně vypadá a voní, je to zdroj, tady sice jen uživovací snůšky, ale spíš jde o zpestření, aby nebyla monodieta. Hlavně je to pastva z rostlin z pozemků, kde se nikdy ničím nestříkalo.
M.S. jinde dnes píše, jak u něj začal akát. Gratuluji, neumím si to představit.
Je málo trávy, málo krmení a dobytek musí žrát furt. To jsem se dozvěděl před pár minutami od Petra. Ne, že dobytek musí žrát, že je bída o krmení. A tak když mi tu konečně po 7 letech zaseli inkarnát, sotva mu začínaly nachovět palice, už je někde v silážní jámě…
Nestěžuju si, žiju tady rád.
Máme na zahradě krásný velký rozkvetly hloh a poslední tři dny je tam včelí hukot od rána do večera.
Před tím to hučelo na vrbách a na dubu. (Teda než se tak hnusně květnově ochladilo).
Děkuji vám za podnětné informace. Prosím o pro mě zásadní informaci. Jakživ jsem si nevšiml včel na ušlechtilém okrasném hlohu. Jaký je váš hloh? Obyčejný divoký a nebo růžový šlechtěný? Mám za to, že šlechtěný je navíc plnokvětý. Ale tomuhle tady z naší komunity dokonale rozumí drvodělka.
I informace o hukotu včel na dubech v dubnu je udivující, nikdy jsem neviděl na květech dubu nejen včelu, ale žádný hmyz. Když dub kvete, nemá ještě listí a tudíž asi ani medovice by to nebyla. Jenže dub, jak jsem kdysi dávno vyčetl, má nějaké producenty na dvouletých výhonech, tedy větvičkách, že by tedy něco dávaly, tuším, že se jmenují puklice?
Pro zajímavost, včely nikdy nesbírají pyl z habru, ale z velmi podobného a příbuzného (a významnějšího) buku ano a to i když je to větrosnubná rostlina. Pyl je zvláštně žlutý a nesbírají ho každý rok, patrně ho berou jen v letech, kdy souběžně nekvete něco významnějšího. To samé platí o modřínu, jeho pyl má barvu jako pyl z jabloní. Jsou roky, že si včely nevšimnou nesmírně vydatného zdroje pylu na tisu, jindy strom nebo keř jen hučí. Pyl z thůjí sbírají včely každoročně (kvete velmi časně), ale mnohem významnější je medovice po značnou část roku. Jistě nic na kliku, ale na uživení dává hodně. Kdo máte poblíž vč jilmy, nelekněte se sametově černého pylu, sbírají ho ale jen některé roky a jen málo. Ale podle mě i jilm význam má kvůli pylové rozmanitosti z rostlin, které nebyly nikdy ničím stříkané. Bohužel opět propukla nákaza grafiozy jilmové, která před 40-50 lety zabila téměř všechny jilmy tady u nás na Podblanicku. Přenáší jí hmyz sající na madých letorostech stejně, jako tracheomykozu lip, což je též velmi zhoubná a nebezpečná nákaza lip. Ale to bych se dostal už hodně daleko.
Také se málo ví o medovici na osikách, jsou dny, kdy stromy doslova drnčí včelami a nelze je hlavně přeslechnout na stromě, pro včelaře zdánlivě bezvýznamném. A tak dále.
Vrba je samozřejmě pro včely naprosto stěžejní rostlina. Poskytuje nejen jarní pastvu pylu a spousty nektaru, ale ona má celé léto medovici několika druhů a má medovici až do konce listopadu, kdy jí už včely, ani jiný hmyz kvůli chladu nemůže využít.
Podobně je pro nás významná bříza. Ta nikdy nijak nemůže medovat z květu a včely její pyl, velmi jalový, jaký mají všechny větrosnubky, nikdy nesbírají. I když Haragsim tvrdí, že sbírají, já to nikdy neviděl ani neskyšel od nikoho. Co se ale obecně málo ví, bříza naše včely živí celou sezonu medovicí. Je to medovice, která nikdy nedává nic "na kliku" (dřív měly medomety kliku a tak se říkalo o snůšce, jestli je nebo není na kliku, jestli tedy z ní něco má i včelař = zda si zatočí klikou), ale doslova nám v létě pomáhá uživit včelstva. Podobně jako vrba později.
Pro úplnost ještě uvádím informaci o druhu vrby kvetoucí v srpnu, kdy je pylu velký nedostatek. Vrby vytvářejí stovky kříženců a tak se běžně děje, že tito kříženci žijí pospolu a někdy jsou podle habitu k nerozeznání. Kvetou v rozdílné době a proto je snůška z vrb měsíc i víc. Ta v létě kvetoucí by ale asi stála za pozornost.
U nás ještě minulý týden byly včely na medvědím česneku, co máme vysazený u studny a množí se tam všemi směry. Celé roky předtím jsem tam včelu neviděla ani jednu jedinou.
Čím víc je květ plnokvětý, tím míň může dávat nektaru a pylu. Okvětní plátky navíc, jsou prý přeměněné z blyzny a tyčinek, aspoň tak jsme se to učili. Taky třeba většina okrasných třešní je pro včely nezajímavá.
Krásně nám tu kvetou a bzučí tři pole.
U nás kvetou hlohy od růžové po bílou a všechno je hloh obecný.Žádný šlechtěný.
U nás už jsou hlohy odkvetlé. Ale inkarnát kvete a akát taky.
Ten růžový je impozantní a když je obyčejný - obecný, tím větší je to paráda. Jakživ jsem takový neviděl. Jsou na něm včely nebo jiný hmyz?
Ano jsou, ale když byl v největším květu, tak byla zima a pršelo.Tohle je focené vloni.
Teď už odkvétá.
Je to obyčejný bílý hloh, kterých je všude v přírodě plno. Koupili jsme ho kdysi v zahradnictví jako více kmen. To ještě více kmeny nebyly tak v módě, ale nám se líbil. Zrovna tak se nám líbil obyčejný přírodní hloh, jako strom do zahrady. Je oblíben nejen u včel, ale i u ptáků. Nedostane se na ně dovnitř krahujec.
A letos je hloh úplně olitý květy, včelky hučí od samého rána až do pozdního večera, co se oteplilo.
A na dubech to opravdu každé jaro hučí, máme jeden velký na zahradě a několik velkých nedaleko, takže pod nimi ten hukot posloucháme.
Díky za odpověď. Přiměl jste mě abych se podíval do Haragsimiovy publikace o významu rostlin a dřevin pro včely. Přečetl jsem jí několikrát a i tak se mi povedlo přehlédnout, že autor tvrdí, že včely z dubu pyl sbírají, jen dodává, že jako pyl větrosnubné rostliny je jalový. Dokonce popisuje jeho barvu rousků jako zelenavě šedou. Nevěděl jsem to a Haragsimovo sdělení mnohokrát přehlédl. Možná proto, že v kraji, kde žiji, včely dub v době květu nenavštěvují nikdy. Mám přímo v dubovém lese úly, když je později na listu medovice, to je nepřehlédnutelný frmol a nepřeslechnutelný hukot. Ale v době květu nic. Na druhou stranu. Dub když začne kvést, je to už vysoký strom a včely se na něm dají přehlédnout i přeslechnout. Můžou korunami jen prolétat a muselo by být vidět, že na květech pracují. To se mi pozorovat nikdy nepodařilo. Také mám vč v porostu dubu červeného, možná včely navštěvují jen “naše” duby. Totiž, když je medovice na dubu červeném (ekoteroristi ho tu chtějí všechen c ČR likvidovat), není na dubu běžném, sousední porost je z dubu zimního a nic.
-------------------------
Hodně se zajímám z čeho včely něco nosí a pyl popsané barvy znám a tak se mi asi povedlo za celý život přehlédnout, že dub může včelám dávat pyl.
Na druhou stranu stejný Haragsim ve stejné knize tvrdí, jak skvělým zdrojem pylu je kukuřice a já na ní (a zkoušel jsem to mnohokrát), neviděl nikdy včelu a ani jiný hmyz.
U nás v některých letech z dubu pyl sbírají hromadně, pak to v korunách jen hučí. Z kukuřice jsou kvanta světle zlutého pylu v obřích rouskách, ale je málo výživný a obávám se, že může obsahovat dost svinstva - žádná výhra.
Ještě poznámku k tomu hlohu - strašně ten strom smrdí, když kvete. Už ho tady čicháme druhý týden, teď ještě zmokl a zmoklý pes proti němu voní. Je teda krásný, tak mu tu smrdutost odpouštíme.
Dneska jsem byl u včel jen na koukanou poměrně brzy dopoledne, teprve začínaly létat, asi do 10 hod tu pršelo (naštěstí, včera pršelo celý den). Pak až v devět večer a už nelétaly. Intenzivně větrají a voní a tak předpokládám snůšku. Ovšem netuším z čeho, když nic nekvete a na lučním kvítí nevidět včelu. Asi les, jak psal už před týdnem pan Goro a jen trnu, aby to nebyl zase tuháč. Malina pořád ještě na Sibiři nekvete. Ovšem malina je přeceňovaná, víc medu je sice v době maliny. Ale ne z ní, ale z medovice na smrku, která je souběžně s květem maliny.