U nás na strednom Slovensku už kvitne agát, včely zatiaľ z neho veľa nemali lebo bolo chladno, no teraz už vonia, popršalo a oteplilo sa a agát začne produkovať aj nektár,…lipy majú tiež “na mále”, nohy majú vo vode (pršalo a ešte má) a ak teplé počasie naozaj príde bude hlava na slnku, teda splnené aj podmienky na to že by si včely zamlsali… …
Přivstal jsem si, záhada hlavolamu trvá. Snůška je, ale není z listu javoru ani dubu a ani dubu červeného, nemeduje ani list osiky. Na smrkách včely nejsou. Pak už zbývá jenom buk, protože na polích nikde nic nekvete - a včely nesbírají pyl a tak z květů snůška asi nebude. Kvete šípek - není na něm včela a jiné roky je hojně navštěvován, ale ten snad ani nektar nemá. Akáty tady nerostou, stejně by tady v naší výšce nedávaly nic než trochu pylu. Luční kvítí, hlavně kopretiny a kohoutek asi nemají včelařský význam, jakživ jsem na kopretinách neviděl včelu. Nic jiného v jalových nehnojených loukách tady kolem mě neroste, jen větrosnubky, jeteloviny v lukách jezevci postřiky likvidují, snižují prý kvalitu senáží. I obilí letos dokázali postříkat tak účinně, že není vidět chrpu, vlčí máky nemají nektar a taky nejsou nikde vidět. Hrách nemá nektar a ještě nerozkvetl. Co meduje?
Pro úplnost jednu zkušenost. Fakt, že je snůška bez pylu nemusí nutně znamenat, že snůška není z květu. Javor mléč, kvete mnohem dřív v časném jaru, dává mnoho pylu. Jakmile ale stoupne teplota (v době jeho květu je to vzácné) nad 18 stupňů, včely zesílí nálet na mléč, ale téměř přestanou sbírat pyl, protože díky vyšší teplotě strom zameduje a nektart je patrně pro včely zajímavější.
Přímo u jednoho stanoviště mi kvete 15 ha ředkve vyseté jako prokypřující plodiny ve vinohradu. Je z toho snůška srovnatelná s řepkou.
Včelařský ráj to na pohled!
Aspoň vím, co je to za rostlinu, která se tu také začala vloni sít, ale dali jí tak, že kvetla v listopadu. To tady zemědělci dělají. Ve skutečnosti oni na včely a včelaře (přes kecy EU) a státní zemědělskou politiku z vysoka. Protože oni to dělají z agrotechnických důvodů tehdy, kdy to vyhovuje té agrotechnice a těm polím. Pochopitelné, leč mrzuté. Možná ale posíláte fotky jiné rostliny, mě to, co jsem neuměl vloni identifikovat přišlo subtilnější a s jinými listy. Přesto děkuji velmi za informaci a název rostliny, o které jsem neměl tušení.
Snůška trvá. Posléze mi došlo, že by mohla medovat na listu také lípa. Není to ani lípa, jen buk jsem zatím neskouknul.
Dnes na šípku včely jsou, na mém akátu zase nic. Rozvertl mi přes silnici hrách a už z něj je vidět na česnech pyl. Tmavý pyl asi nevidím, světlý nese tak jedna ze 100 včel. Z toho soudím, že je snůška nikoli z květů (ale není to podmínka). Kolem úlů to hezky voní, ale umí to vonět víc.
----------------------
Navštívil jsem svazenku a drnčela včelami v 15:30 v dusném slunečném vedru a suchém větru. Na vedlejším poli mák setý bez jediné včely a konečně rozkvetlý vlčí mák jakbysmet.
Snůška je tak intenzivní, že z toho bude jednodruhový med, než rozkvete lípa, nebo než to zaorají… Už několik dní panuje ideální snůškové počasí, 27 stupňů a teplé noci, je zalito a létá všechno, co má křídla.
Ještě jsem si vzpomněl, že kdysi bývala hlavní snůška z polních plevelů, například ohnice (ředkev ohnice). Takže teď už vím jak to asi tehdy vypadalo.
U jiného stanoviště se mi na louce rozrostla právě ředkev ohnice
Moje včely lítají jak vo život, nenosí pyl a když, tak nepatrně, kolem úlů to omamně voní, ale v úlech téměř nic nepřibylo. Mají na to ještě měsíc a tak snad, možná. Ovšem některá vč nezesílela, něco je špatně. Popisuje to jinde včera Jirka, že ze 3 vč se mu “správně” chovají jen jedny. Tak z toho, co jsem dneska viděl, je to u mě na jednom stanovišti podobné.
Nic se nechce rojit, doba rojení je už za mnou.
tiež mám na tej včelnici kde bol v zime jeden úhyn a( tri rodiny boli tak slabé že som ich v máji radšej sám zlikvidoval sírnym knôtom) kmeňové včelstvá, ktoré “dobre prezimovali”, majú medník ale na rozdiel od tých kde sú už dva medníky, tieto majú v tom jednom medu len symbolicky 🤒
…divný rok, moje skúsenosti hovoria to čo píše M.S. v inom vlákne… ak rodina žije ale nezhromažďuje zásoby, je problém a to poriadny…
U nás letos zaseli velké množství hořčice, včely na ní létají, docela by mě zajímalo, jak moc je nektarodárná. Jen doufám, že až rozkvetou lípy, dají jim přednost. Letos je počasí takové, o kterém jsem vždycky slyšela že v něm lípa meduje. Dusno, vlhko pořás jako před bouřkou. Uvidíme.😀
U mě jsou úplně nejlepší a zatím daly nejvíc medu ultraslabé zimované 4 odd = náhradní matky. Už jsem to psal mockrát, asi něco neumím, neumím tak zvaná kmenová včelstva. S těmi jsou jen samé problémy a to pořád. Nejlepší výsledky, i když ne absolutně nejvyšší výkony, dávají tato slabá včelstvíčka zimovaná na pár rámcích. Ovšem výkon (nejen výnos, ale také stavba a spotřeba zásob) na jednu zazimovanou včelu nebo na kilo včel je u slabých “lazárků” fenomenální.
K těm 4 odd. Jako jediné, protože to byly relativně pozdní oddělky, dostaly na zimu z části cukr, nezimovaly jen na tuháči. Ostatní vč téměř cukr nedostala, odmítala ho brát, úly byly ulité tuháčem a na něm pak vyzimovaly asi ⅔ kmenových vč. Na tuháči vyzimovala jen ta vč, která měla KK danou v půli září pod VN, tedy mezi VN a TL. Kde zůstala KK nad VN, tam bylo 100% pokálených zimních úhynů. Už jsem to tu psal, opakuju jen kvůli kontextu.
---------------------------
drvodělka
Hořčice je stejně dobrá jako řepka, myslím, že lepší. Jestli u vás lípa něco dává, držím palce, u nás z květu nikdy nic a z listu kape medovice na zem (a na uata a nejdo to ak umýt), ale včely si toho nevšimnou. Pro mě je lípa dobrá tak akorát pro trochu pylu (stejně jako akát).
Neumím určit tuto rostlinu v jetelotravní směsi. Letos mi lesáci oseli touto směskou 4 pozemky v těsné blízko včelnice a místo snůškové pauzy před lípou je stálá snůška do medníků, na které staví nové dílo.
Hořčice mi nikdy nic nedala…
To vypadá na rdesno, ale na mobilu je ta fotka malá. Rdesno ptačí nebo peprník.
S tou hořčicí jsem zvědavá, protože včel je plná. Přitom zároveň mimořádně bohaťě kvete svída, na kterou letos vůbec nejdou a ani jiní opylovači. Všichni jsou na hořčici.
drvodelkafialova:To vypadá na rdesno, ale na mobilu je ta fotka malá. Rdesno ptačí nebo peprník.
S tou hořčicí jsem zvědavá, protože včel je plná. Přitom zároveň mimořádně bohaťě kvete svída, na kterou letos vůbec nejdou a ani jiní opylovači. Všichni jsou na hořčici.
Je to přesně ono - Truskavec ptačí, díky! Ale píšou, že nemá nektaria. Takže tam musí být ještě něco jiného co kvete.
Rozkvetl mi netvařec, z části vypěstovaný ze semínek a z části z odkopků. Doporučuji, je to vynikající zdroj pylu a i nektaru. Pámelník je proslulý atraktivitou pro včely, kde je pohromadě ignorují pámelník a obírají jen netvařec. Jde o netvařec křovitý a je to vynikající rostlina na zpevnění násypů a svahů obecně, které drží velmi hustou sítí kořenů.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Netva%C5%99ec_k%C5%99ovit%C3%BD
I ostružiny, některé divoké druhy, jsou velmi atraktivní a na jiném místě, kde jsou prorostlé do pámelníku, na pámelníku také nevidět včelu a teď v poledne se ostružiny včelami jen hemží. Neberou pyl a tak soudím, že je zajímá nektar. Ostružina je asi atraktivní každá, myslel jsem to tak, že ne všechny druhy už kvetou u nás.
Hromadně rozkvetly i okolíkaté trávy jako bršlice, kozí petržel a podobné. Většina je pro včely zajímavá.
Ovšem bezkonkurenční je krušina olšová, jen kdyby jí bylo hodně a to bohužel tady u nás není. Na ní zdrhnou včely i z ostružin. U krušiny je zajímavý název. Není to to, co dnešního Čecha napadne. Je to od křehkosti jejího dřeva, ve staré češtině bylo běžné slovo kruchý = křehký. V nejbližším okolí Vlašimi jsem si krušny olšové nevšiml, tady kde žiju teď je jí víc a včely zajímá ráno, v poledne i večer. Zajímavé je, že zatímco některé rostliny odkvetou celkem rychle, jiné kvetou bezmála celé léto.
Včely u nás létají na kiwi (aktinidii). Nikdy jsem tam nějak moc včel nevídala, ale letos kiwi doslova hučí.
V zápiskách jsem zjistil už zapomenuté, že vloni u nás vůbec nerkvetla lípa malolistá. Správně se jmenuje srdčitá. Asi kvůli mrazům na jaře nekvetla.
včera se pásly včelky na pámelníku. Hezky bzučel, když jsme šli kolem na procházku.
Ano, pámelník je stálice, vydatný a dlouhotrvající zdroj hlavně nektaru. Pámelník, ostružiny, třeba také chrpy polní, luční bílý jetelíček a další nenápadné rostliny nám živí včely přes léto, když není jiná snůška.
Zdravím, posílám pár fotek z dnešního horkého dne. Kvůli tomuto jsem si před rokem pořídil včely. Myslel jsem si, že budeme mít med jen z naší zahrady🙂. Teď už samozřejmě vím, že to byla hodně nivní představa, ale pylovou mono dietou u nás snad trpět nebudou. Stále tu něco kvete od jara do podzimu. Daří se tam nejen včelám, ale i jinému hmyzu.
