»
Odpověď na příspěvek uživatele
Martin83 z 18.04.2025, 08:41:17
Mícháte do sebe tři odlišné věci. Princip chlebkvásku je něco poněkud jiného, to je A.
B - První vaše chyba v popisu je, že M se nepřidává mezi poslední plodplást s dělničím plodem a KR, ale mezi dělničí plod a trubčí plod ve stadiu nejméně červů u trubčiny, ne tedy pouze vajíčky zakladené trubčiny. Princip je v tom, že včely MUSÍ za každou cenu držet plod v tepolotě 36 a to je pro ně zjara vždy obtížné. Jakmile odtrhneme plod od sebe, odtrhneme dělplod od plodu trubčího, včely se snaží co nejrychleji odstranit překážku a propojit plod do jednoho trělesa. Pak je pro ně jedinou možností co nejrychlejší postavení, ale hlavně ZAKLADENÍ mezistěny. Tím budou mít opět spojený plod do jednoho tělesa.
Tak a nyní totéž polopatě. Na konci hnízda je poslední plodový plást a obyčejně bývá ještě zadní krycí bez plodu. SR se vždy dá mezi plod a KR. Tím je pak poslední plodový plást v úle trubčí. Až vč zesílí a jde do medníku, a pokud zadní KR není zakladený a to většinou není, jde pryč, posledním rámkem se stane trubčák a uvolněné místo v plodišti je možnost poslední M, která ale nesmí přijít na místo KR, ale na místo KR přijde trubčák a M opět mezi dělplod a trubplod. Proboha tohle je přece nad slunce jasnější, tedy aspoň jsem se domníval. Trubčina je na konci proto, že je pro včř postradatelná a kdyby přišly pozdní mrazy, my špatně odhadli potenciál včesltva a ono muselo opustit část plodu, neopustí ho uporostřed hnízda, ALE NA PERIFERII HNÍZDA. Mimocjodem také proto je LBV úplná kravina, protože pak je trubčina mezi dělničinou a vč vyhází část plodu dělničího z posledního plodového plástu. Ovšem to by byl ten lepší případ. Hiorší jsou vylíhlé včely ze zimy. Ty jsou pak PODLE MOJÍ DOMNENKY méně odolné virům a nově nejspíš i NC a pak můžou způsobit, že vč podlehne CCD, NC a jiné nemoci. Nebo jen nepůjde do síly a nebude mít “jiskru”.
Vždyť je to tak jasné, je nutné brát vážně když řeknu, že LBV je nesmysl a v důslkedku by to MOHLA být nesmírně škodlivá praktika. Na jednu stranu mladým (nejen jim) vadí dlouhé články a sáhodlouhé vysvětlování, na druhou stranu se někdo ptá na věci, které se tu probraly stokrát. A všiměte si a našlo by se to tady, jak Goro vehementně obhajoval LBV jako přebáječnou metodu a já od začátku tvrdil, že je to kravina. Já vím tohle všechno (a mnohem víc) a tudíž vím, že je LBV nejen nefunkční - rojení nezabrání, naopak, ale v LBV číhá nebezpečný potenciál podtržených včel a v důsledku větší náchylknosti k nemocem. Jistěže to nevím jistě, nejsem Dol a nikdo mě neplatí. Případně by se mohl Goro hádat s Dolem, Linhart buhužel zemřel, ale může se dohadovat s dalšími dvěma autory LBV. Bylo by ale dobré věřit tomu, co se já i jen DOMNÍVÁM! Každému by se vyplatilo primárně věřit i jen mým DOMNĚNKÁM. Vždy jsou nějak argumentačně podepřené a jsou výsledkem praxe a vyzkoušení tolika věcí a postupů, rámkových měr a úlových systémů, jaká má málo obdobu. Spíš nemá.
Tady pro lidi jako vy Martine bohužel musím zase odbočit. Vás může mást, že se Blaník snaží přesunout chov trubců úplně do TL a přitom je tu stále laborace s vysokým trubčákem. Ano, TL je jakýsi POJISTNÝ VENTIL, aby vč mělo kam expandovat a přitom mu ten dolní prostor neodebíral teplo. Každé vč (jako lidi) má rozdílnou “povahu” a my nevíme, kdy ve vč “přetlak” vznikne a připravený dolní prostor začne každé vč využívat v jinou chvíli. Jakmile by se takový prostor umístil nad VN, pak do něj utíká teplo a hrozí, že včely budou “podtržené”, když se jejich plod nevyvíjel v absolutní 100% pohodě. Tohle je jen moje domněnka, mám za to, že to logicky vyplývá. Takže se netrapte, že Blaník chce co nejdřív trubce jen v TL a přitom má vysoký SR až do chvíle pouštění do medníků a i déle. Je na citu včelaře - vidí jak nahusto jsou ve VN včely, kdy zruší vysoký trubčák. Kdy se z VN definitivně odstraní trubčák bylo pojednáno jinde a někdy se k tomu někde vrátím.
C - Teprve nyní se dostáváme k fintě rychlejšího zakládání M. My víme, že když vč postravilo M na pozici mezi posledním dělplodem a SR a není ještě zakladená, že jí už můžeme dát doprostřed hnízda. Když už na ní matka je a položila první vajíčka tím lépe. Ale tady je Járova finta - objevil to můj už nežijící bratr. Prvnímu vč se tato povytažená nezakladená M vezme a nahradí se na stejnou pozici M novou. Toto vč má svého druhu smůlu, vyplyne proč. U dalšího vč vezmeme ometenou povytaženou M a doprostřed hnízda přidáme před chvílí odebranou povytaženou M od sousedů. Protože voní cize, stavitelky ihned začnou dostavovat a matka na ní začíná klást do několika desítek minut. Původní M z tohoto vč dostane další vč až na konec zbyde jedna teplá voňavá M a ta holt vystydne a čeká do dalšího včelaření. Tento efekt ale funguje jen u M teplých. Včera odebraná a vystydlá povytažená M by se doprostřed hnízda dát neměla. Je stejná jako nová M. Prostě musí být teplá a vonět cizím vč.
Opět odbočení. Matka nikdy neklade do polovičních nedostavěných buněk. Někdo to tu nedávno tvrdil, já to za 60 let nikdy neviděl. Ale včely dávají do sotva polovičně povytažených buněk sladinu a pyl. Jestli je v takové nedosdtavěné M už trocha, sem tam buňka takových zásob, pak se dostavění a zakladení uprostřed hnízda sousedního vč odehraje skutečně do hodiny. Prostě pach cizího vč je rajcovní, ale jak je v M už trocha nějakého jídla, pak je to rajc neodolatelný!!!
POKUD ANI TENTO PODROBNÝ VÝKLAD NENÍ DOST JASNÝ, PTEJTE SE.
---------------------------
A - Princip chlebkvásku je v jiném efektu. Jde o to, aby byly larvy včel krmené kojičkami oplývající tou záhadnou vlastností, o které nevíme a nebo já nevím, kde se bere a jak primárně vzniká. Správně to má být brigáda kojiček (co je brigáda je tu myslím vlákno). Ovšem vlastnost údajně získává budoucí včela právě od kojiček a tak je jedno, zda je to živá včela a nebo jen larva, která se už se záhadnou substancí setkala a už jí má jednou pro vždy a obohacuje jí pak svojí krmou kašičku. Protože nevíme, které vč tu vlastnost má (a zda jí vůbec má), přesto měníme otevřený plod mezi vč. To je navíc jeden ze způsobů podněcování (pro mě jediný přijatelný), protože cizí otevřený plod vybičuje v posíleném vč neobyčejný elán a energii, kterou by vč bez i jen výměny OTEVŘENÉHO plodu neuvolnilo. Takže, polopatě. K přenosu chlebkvásku dochází mimoděk když vyrovnáváme sílu vč, od přebujelých posilujeme slabší. Ovšem to se dělá plodem líhnoucím, slabochovi dát další mimina = otevřený plod, mu nepomůže, ale může mu spíš ublížit. Ale často je to tak, že se na plástu líhnou mladušky a už je tam i otevřený další plod. A to je ideální, hned se tam líhnou ošetřovatelky přidaného plodu a pak je to skutečná posila. Navíc je tu ještě efekt pachu cizího plodu a zásob.
Doporučuji vám Martine a i dalším zájemcům, si důkladně prostudovat pilotní článek o chlebkvásku a další debatu v tom vlákně, vžít se do toho a pochopit to. Ano, jsou to nějaké dohady a základní myšlenka není z mojí hlavy, řekl mi to MUDr. Marx a mě až po jeho sdělení došla u mě jen tušená záhadná vlastnost mých včel.
Další polopatě. Já tedy nevím která vč tu vlastnost mají, ale tím, že roky všelijak přendavám plod, pokaždé třeba kvůli něčemu jinému, pak se vlastnost sama nějak přenáší na další vč. A tady je potřeba vypíchnout nesmyslnost a kontraproduktivnost rad některých, silně ovlivněných tak zvanými věci. Jako že se posilovat slaboši nemají, aby byl přehled která matka je kvalitní a která méně. Já to řeším tak, že chovám jen od dokupovaných inseminek a nebo matek, které mám v merku a nejde jejich skvělé vlastnosti přehlédnout.
Ano, já měl výhodu mentora - rodičů a jejich přátel. Mnozí tu možnost nemají a tak se snažím poradit tápajícím já stejně, jako mi nesmírně pomohli dnes už nežijící lidé. To je ta Platónova kontinuita předávání lidského poznání, nedávno jsem tu někde uváděl jeho doslovný výrok. Ano, někdo by to asi uměl líp a stučněji, já to umím takto.
