Aktuálně: 2 759 inzerátů261 227 diskuzních příspěvků19 163 uživatelů

Pro Javaliho

Kozina
Kozina 13.10.2025, 20:39:47 xxx.xxx.25.122

Hezký vecer, dovolim si reagovat na tenhle velmi zajimavy komentar 

,,Konkrétně vás jsem se snažil i Javaliho (asi marně) odradit od vyšších VN pro plod než 30 a jak se Javali právě včera přiznal, tak LETOS (já takový rok jako byl letošní stran neochoty obsazovat medníky nezažil za celé roky kdy nepřevěšuju a nemám mřížky) nedostal včely do medníků ani u míry 27,5 a současně tvrdošíjně mele o nesmyslech a nechápe příčinu (nevěří mi a nečte staré cizí autory). Tak to vzdávám, stavte se třeba na hlavu. Oba dva.,,

Mame doma jiz nekolik let uly na uzkovysoke ramky 30x43,5, coz je defacto DB otoceny na vysku, coz urcite vsichni vite. Hned prvni uly, ktere nam delal Alex Bezrukov, byly na jedenact UV ramku v plodisti na TS a nahore kolmo mednicky 39x17, protoze tehdy jsme jich meli hodne a bylo nam lito se jich zbavit. Vcely mely dole pro plod ramky 30x43,5 a do medniku prechazely normalne a zanasely ho medem, obcas tam matka vybehla zaklast i koueek trubciny a zase se vratila dolu.

Tahle rm se nam moc libila uz hodne dlouho, vcelari na ni ¾ Polska a temer cela Ukrajina a Rusko, mnohdy se ji rika take ,,ukrajinska mira ci ukrajindky ramek, v Polsku pak Warsavsky rozsireny. Na YT je kanal vynikajiciho ukrajinskeho vcelare Jaroslava Muchy, ktery dnes az na testovane vyjimky jinych typu ulu, pouziva vyhradne tyzo uzkovysoke ramky jak v plodistich a nad nimi medniky o vysce 145 mm, tak uzkovysoke ve vsech lezanech, ve kterych odchovava s uspechem velke mnozstvi matek. Jeho vcelnice je ukazkova, jeho srdecna povaha nakazliva, jsem moc rad, ze jsme i v osobnim, i kdyz pouze pisembem kontaktu.

Z Polska jsme dostali takovy ,,domek,, ul na uzkovysoke plodiste a nad to mednik na zajimavou rm 30x22 na 11 ramku SS. I tady mednik krasne zanesly medem.

Rad bych podekoval Javalimu, ee kterym se z nas jiz drive stali navzajem uznavani pratele, ze mi o tomto velmi zajimavem miste (foru) rekl, procitam ho jiz nekolik dni a ted, kdyz jsem narazol na tenhle prispevek pana Toma50, ktereho pamatuji jeste z VF, nedalo mi to, abych nenapsal svoji skromnou zkusenost s ramky pro plodiste vyssimi nez zminovanych 30 cm a nove i s kruhovym cesnem, ale to uz je na uplne jine tema.

Tak hezky vecer vsem.

Pokud zvladnu prilozit foto, prilozim.

Kozina

Obrázek Obrázek
Tom50
Tom50 13.10.2025, 23:34:44 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele Kozina z 13.10.2025, 20:39:47

Tak vás tu vítám Honzo. Myslím, že jsme se setkali osobně v Rakovníce. Pamatuju si vás z VF jako jednoho z mála solidních diskutérů, nikdy jste mě nijak nenapadal. Děkuju vám za to. Nakonec na videu je jasně vidět vaše bodře dobrácká klidná povaha. K osobnímu štěstí - Marušce gratuluji.

Váš příspěvek je inspirativní a zajímavý. Něco mě ale upoutalo. Vy úzkovysokou míru zkoušíte krátce, jestli správně chápu tak první rok, neboli tohle byl první rok s medem.

Nesouhlasím s vámi ohledně úzkovysoké míry, uvidíme, snad se dožiju jestli to tak bude i další roky, myslím, že ne. Ono to totiž některý rok funguje, ale většinu let ne. Argument, že to tak mají na Ukrajině a v Polsku je irelevantní. Jiné klima, možná jiná včela, jiné snůškové podmínky a nevíme nic, zda se těží POUZE panenský med. U mě je to ZÁKLADNÍ požadavek = panenský med z pouze panenského voští a u metody Blaník přes to nejede vlak.

Míra na videu, úzkovysoká není, ale asi je to půlka výšky 43,5. Ale divná půlka, pak by to nemohlo být vysoké 22. Polovina bez VM z 43,5 by muselo být asi 21,4 cm.

Je to na 12 rámků a tudíž je to dlouhé jako pro rámek délky 43,5, tudíž 450 mm. Pak by to bylo jen 8 rámků míry D-B, tedy míry dlouhé 43,5 cm. Ovšem to má plástovou plochu (včetně dříví - orientační údaj) asi 79 dm2 a pak je to asi lehčí než 39x24x11, ale rozhodně výrazně těžší, než 39x15x11, patnáctka má jen 64 dm2. Ale OK, je to výrazně lehčí. Jen Blaník používá v medníku 10 rámků, tady jich je 12, ale asi by se daly dát dál od sebe a bylo by jich 11. Každý rámek je pak lehčí. Ale výrazný rozdíl nevidím, jen je to koplikovanější a hlavně výška rámku vyšší než asi 18,5 - 19cm je už problém a úplně mizí efekt výhody nízkého rámku.

Tolik kritika, dál už budu jen chválit.

Absolutní bomba jsou dvě rovnoběžné špejle a mezi nimi M. Tak to mě nenapadlo a měl bych být nasraštvaný, protože je to skvělé, ale neapadlo to mě! Jestli to tu Honzo čtete, nedávno jsem připomínal dva hřebíčky zevnitř bočních louček mojí mámy. Tak tohle je dokonalé na stejném principu. Skvělé!

Bohužel neříkáte jak docilujete toho, že to dostavují až ke SL. Patrně je M až těsně k ní. Ani to mě nenapadlo,otrocky se držím fabrické výšky M pro daný rozměr a vůbec mě nenapadlo dát M vyšší, aby byla nahoře zetavená v nutě a současně se dotýkala SL. Díky za inspiraci, paráda!

Pozoruhodné je i to, že vaše špejle se zdají být 3/5 od HL, což jsem postuloval nedávno též.

Drátky. Já se s tím, abych nemusel mít ŽÁDNÉ drátky, velice natrápil a na polské řešení jsem nedokázal přijít. Totiž, před časem jsme to tu probírali, tvrdím, že je nějaký vliv na včely z efektu, jako když by se dalo něco s drátky do mikrovlnky. Jistěže s nepatrným výkonem, ale víme jistě, že to včely nevnímají? Neustále nás a vše živé provrtávají mikrovlny. Sice nepatrné intenzity, ale z MNOHA zdrojů (kdy se efekt nemůže nesčítat). Nevyvratitelná ravda je, že problémy začaly když začaly mobily, GPS a zesílila špionáž družicemi - vše to běhá na mikrovlnách + všechny silniční a městské šmírovací radary a další, co bezdrátové zvonky, myši,m routery atd? Samosebou, že PODPLACENÍ vědcostuti tvrdí ve studiích, že to ničemu nemůže vadit. Tak proč ubývá hmyz a biodiverzita tak rychle a po celé planetě? Proč ubývá biodiverzita i v našich lesích, kde zavilí zemnědělci nikdy nic nestříkají a nestříkali?

Proč vám v polském čudu zakládá matka několik rámků v medníku? Prostě je to plodiště malé i při míře 43,5. Tady by měl zbystřit Petros a pochopit,že to říkám taky a vy odpovídáte na jeho úzkovysokou ideu.Přece jasně v jiné souvisloti říkám, naposledy včera a převčírem Petrosovi, že se mi nevede TL na míře 43,5x30x12 jen proto, že je to malé. A tak dejte Honzo pod plodiště nějaký TLumič a bude pokoj.

------------------------------

Mohl bych toho připodotknout víc, ale napoprvé “Kozino” stačí, řekl bych. Je co “setřásat” a děkuji vám za inspraci.

Kozina
Kozina 14.10.2025, 07:28:58 xxx.xxx.25.122

Dobre rano vsem, nicmene Tomovi50 zvlast a dekuji za reakci a mile privitani a ano, pamatujete se dobre, opravdu jsme se potkali na prednasce v Rakovniku! Pochazim ze Sumavy/Ceskeho lesa.

Cituji Toma50:

 ,,Mohl bych toho připodotknout víc, ale napoprvé “Kozino” stačí, řekl bych. Je co “setřásat” a děkuji vám za inspraci.,,

Pokusim se v kratkosti odpovedet, i kdyz nevim, zda to diky Vasi obsahlosti prispevku bude mozne.

Uzkovysoke ramky, asi budu psat jen ,,UVR,, mame jiz asi 5 let, v Klapý, kam jsem se pred sesti lety prestehoval, jsem zacal temer hned vcelarit na nich, Jaroslava Muchu jsem znal jiz pred tim. Alex nam postavil dva uly, dole plodiste na UVR a nahore dva medniky na jiz zminovane 39x17. Prvni rok jsem do nich prevesil ( viz fotka) ramky 39x24, ktere jsem otocil na vysku(!) A pripevnil je temi zoubkovanymi paskami, z kazde strany vlozil jeden ramek na volnou stavbu, kterou pouzivame dodnes a tak jsme zacali.

Nevyhnuly se nam samozrejme ani uhyny, ale to v zadnem pripade nepricitam UVR ramku, to by bylo naprosto nespravidlive, az podlé. 

Asi o dva roky pozdeji jsme (hlavne!) pro moji Marusku postavili apidomek.  Je nemocna na nohy a pobyt v nem ji neskutecne pomaha, hlavne je to jedno z mala mist, kde skutecne odpociva, ale to je uplne jiny pribeh. Co vsak souvisi, je pouziti rm a tou je UVR na teplou stavbu v luzku, ktere je tvoreno 6 uly na TS  nezavisle na sobe, jen jsou tesne u sebe, aby mezi nimi nebyla zadna mezera.  Tam se ucime vcelarit a na nejake vetsi zavery je jeste brzy, jedno uz  vim ale jiste,  ze UVR vcelam vyhovuje daleko vic, nez siroke ramky. 

Mam pro Vas Tome navrh - otocte ten Vas Blanik na vysku a uvidite ten rozdil. Postavte jeden jediny ul na vysku, jen jeste s nekolika detaily, o kterych nekdy priste.

Jeste malinko k tomu polskemu ,,domecku,,.

Jestli je horni ramek 22 nebo 22,4 jsem opravdu neresil, on tak prisel z vyroby jako darek k Maruscinym narozeninam, hlavni duvod byl darek a to, ze je v plodisti na UVR. Myslim, ze 0,4 cm nehraji v zivote a chovani vcel vubec zadnou roli, viz dalsi muj pripadny prispevek, bude li zajem.

Ta spejle je muj napad a jsem rad, ze jsem na nej prisel 🙂 a pripravil tak i nekoho o prvenstvi ( vtip samozrejme) a Tom ho zcela urcite pochopi…

To, ze si tam matka odskoci zaklast, to mi vubec nevadi, z takovych ramku med nevytacim a dnes uz vim, ze na tom lze doplnit ,,metodiku,  (asi velmi silny vyraz) o to, ze takove plasty i se vcelami dam do upraveneho plemenace (mednik doplnim o nove ramky s mezistenou)  a vcely si tam bud vychovaji matku svoji, nebo tam po vylamani nouzovych matecniku pridam matku novou. ( take viz foto) a na jare mohu takovy oddelek prevesit do normalniho ulu na UVR, protoze ma horni loucku shodnou s normalnim ramkem, jen je kratsi, coz neva, v prvnim roce postupne jakymsi ,,zebrovanim ,, postavi cele (8 ramku) plodiste novych uz normalnich ramku a nebo to jeste udelam malinko jinak, ale to jsem odbocil to jeste nemam uplne vyzkousene, ale z jednoho ulu v apidomku vim, ze to funguje 😊.

Vlny by byl namet na knihu a tak pojdme jeste zpatky k UVR a medu v mednicich nad nimi. Dam sem odkaz na video prave od Jaroslava, ten vytaci pouze med z panenskych plastu a funguje mu to kazdy rok. Ja vim, jine klima, jine vcely, a ano i jine snuskove podminky, ale princip ulu je stejny,.

Pojdme si to uz konecne pripustit, ze dlouho siroky ul neni zadne dogma Tome a pojdme si hned na zacatku meho pusobeni tady rict, ze budeme navzajem respektovat nazor toho druheho, i kdyz nam se muze zdat mylny. UV mira ma sva opodstatneni a pravidla a neni to uz jen prvorocni euforie, i kdyz jsme porad jeste na zacatku, zkousime (i diky povzbuzeni od Javaliho!) nove veci, o kterych uz dnes muzu rict, ze maji neco do sebe a funguji…

Bez vzajemneho respektu se nikam nepohneme a bylo by to marhani tim nejcennejsim, co v zivote mame a to je cas. Pokud souhlasite, budu jen rad, pokud ne, stane se ze mne jen tichy pozorovatel bez toho, ze bych se k necemu vyjadroval. Vazim si Vas i ostatnich, kteri se tu smysluplne vyjadruji k vcelarsky velmi zajimavym a dulezitym vecem, tak si preji, aby to tak i zustalo. Hezky den!

Kozina

Obrázek Obrázek Obrázek
Tom50
Tom50 14.10.2025, 11:29:41 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele Kozina z 14.10.2025, 07:28:58

Díky za vaší obsáhlou - zde velmi vzácnou, odpověď.

Ano, mám celoživotní sklon k jednoznačným kategorickým závěrům, což se liberálům může zdát špatné, mě to a jen to pomohlo dostat se ve včelařině tam, kde jsem. Měnit se nebudu, ani to, myslím, ve víc než 69 letech nejde. Moje reakce by pak nebyly upřímné ani spontánní. Na druhou stranu, už na VF jsem si vás všimnul a vaší zvláštně příjemné povahy, skromnosti, jisté smířlivosti. OK, pokusím se.

Na vašem druhém příspěvku mě upoutala snaha věcné argumentace a vlastně úplně stejné povahy přístupu k “řemeslu”, jako mám já, i když vše co píšete ÚPLNĚ POPÍRÁ všechno, co jsem se za život naučil, vyzkoušel a teoreticky zdůvodnil.

Jedno nepíšete, nic o pracnosti vztažně k výnosu. Nepřesvědčil jste mě. Já se nikdy v žádné práci nebavím o tom, co je hezké pro včely a co jim vyhovuje líp. Chovám včely s tím, že chci za svojí práci a umění odměnu a chci jí co největší při současně nejnižší pracnosti a to, že jsem vše podřídil působit včelám minimální stresy není proto, že tak miluju včely, ale proto, že když chci od hospodářského zvířete užitek, musím mu zajistit co nejlepší podmínky, lepší, než běžně poskytuje většina ostatních. 

Těžko se to poměřuje, já vím. Zatímco pro někoho je práce se včelami radost, pro mě je to namáhavý voser a většinou se do toho musím nutit. Úplně nejvíc doslova nenávidím vytáčení a z něj havně odvíčkování. Koupil jsem si unikátní odvíčkovací stroj, jdou na něm ale jen penenské a jen úplně zavíčkované rámky. Jenže ouha, po práci se zase musí vyčistit ten stroj a to je asi 20x víc práce než opláchnout vidličku a vymýt plastovou přepravku + opěrný rošt vlastní unikátní, krajně jednoduché konstrukce. Fyzicky nevydržím, jako se kdysi holedbal KaJi, že za den a noc vytočí půl tuny a víc (Svítek mi jednou vykládal, že vytočí tunu ve stanu na poli). My dokážeme ve dvou max 120-150 kg a doslova padám na držku, většinou s dcerou pod 80 kg za den. Sám tak 50 - 70 kg. Tedy dojet ke včelám, vybrat, přivézt, složit, odvíčkovat a vytočit a pak vše umýt a dát do pořádku. Raději porážím dvoukubíkové stromy, dělám štěpiny, snáším a skládám do hrání a v lese uklízím klest na hromady, bohužel kvůli Říši Zla se klest nesmí pálit a tak pořádek v lese už nikdy nebude po mě dokonalý jako dřív. A po nikom jiném, strojní těžba znemožňuje uklidit paseky tak, aby se dalo snadno, rychle a levně zalesňovat. Vládnou nám idioti, co zvládla krabička sirek dnes musí dělat fréza za miliony a pálit kvůli tomu naftu, což je horší čoud než ten z pálení organické hmoty. Ale to jsem se dostal daleko, omlouvám se, není komu požalovat a je to ve mě, ta bezmoc a zoufalá frustrace, nahromaděná nebetyčně bez NADĚJE na nějaké lepší příští...

Takže mě poměr pracnost včelařiny ku výnosu medu + případně dalších produktů, zajímá na prvním místě a jsem přesvědčený, že drtivě drtivou většinu ostatních.

------------------------------

UVR de fakto popírá VŠECHNY moje (nejen moje) teorie o nutnosti prostornosti úlu. Totiž, já věc vidím jinak než vy. Zatímco vám nevadí, když matka vleze do medníku, využijete “zničené” medníkové rámky na samočinnou tvorbu oddělků. Tomu sice rozumím, mě je ale odd na jiné míře, než plodiskové, na dvě věci. Taky nijak neřešíte, asi, léčení a jak uděláte aby se nikdy nemohl těžit med z rámků, které byly v úle když se léčilo? Nepíšete nic o léčení, případně o kyselinách. Jestli kyselinujete, ano, pak máte úhyny. Zmiňujete se o úhynech a berete je jako samozřejmost. To já ne! Je to jako, příklad, já se snažím, aby se v mnou vyrobeném autě nikdo nezabil, ale bohužel tomu neumím úplně zabránit a někdy se to, někomu, asi stane. Ale když mě důsledně poslechne do nejmenšího detailu ve všem, hlavně v ŘÍZENÍ auta, nestane se mu to. Na druhé straně někdo dělá auta tak, že se samozřejmě část lidí zabije. To je třeba úplně opačný přístup. Rozumíme si? Třeba tomuto požadavku já ve své práci podřídil úplně všechno a dokonce i možnost maximálního vyrabování všeho medu jako to dělá OP.

Včelstva na vámi popisované UVR nemůžou v žádném případě docilovat síly mojich včelstev na ŠNR. Mě 99% vč do medníku klást nejde a když bych to chtěl, stačí nedát dolů TL a mám je v medníku - viz moje vlákno o horním TL a představme si nedát ani horní TL. A že vaše vč obsazují medník? No aby ne!!! Když jsou to tak malinká včelstvíčka ve srovnání s mými. Nic neříkáte o výnosu. Je potřeba srovnávat srovnatelné, řekl bych. Někde tu píšu (nebo na IF) o mých pokusech dát místo NN medníku bednu 24 s tím, že mi na vyšším rámku zakladou matky a já budu mít nakrmené oddělky a jak to ani u jednoho z 8 vč nevyšlo. Ano, u mě lze, když nemám NN, dát jako první medník 24 a taky postaví 6 M a vše to zanesou medem. Stejně, jako ta vč, která dostala “správný” medník 15. Akorát že ta s Adamcovým medníkem mají za PŘESNĚ STEJNOU DOBU 24 kg medu a ta “správná” jen 15. A neumím to dotáhnout na zákonitost a třeba tohle je pro mě výzva všech výzev!

Nic nepíšete o rojení. Já už neměl asi 3 a spíš snad 5 let ani jediný roj. Pravda, náhodně jsem zachytil a zlikvidoval rojení z TV, protože na jarní TV já nevěřím, vždy se zvrhne na vyrojení z jednoho či dvou, tří matečníků. A umět lavírovat s jarním rozvojem tak, že vč jedou na 110% výkonu a současně se nevyrojí a ani je to nenapadne, můžu až když jsem v důchodu a můžu u nich být denně. Spíš ale jde o to, umět, nějak podvědomně (jako nemyslíme na řazení v autě s manuální převodovkou) umět vidět a rozhodnout se pro oddělek ještě před vznikem nápadu včelstva na rojení. Odd na “správné” míře, ne na medníkové, co s ním potom? Co s ním, když dva nízké nedávají s včelí mezerou PŘESNĚ vysoký? Proto já řeším vámi ignorované milimetry a centimetry, jsem v tomto o míle dál.

Většinou ale nemám ani čas a už vůbec náladu je pozorovat na česně, dokážu si nevšimnout třeba jaký pyl nosí, jsem vytížený, spíš přetížený těžkou a svým způsobem nadlidskou dřinou. U včel je to dřina nadlidská, u těžby dřeva ne. Ano, u mě se už kvůli dřině s vytáčením a medem vůbec, úplně vytratila radostnost ze včelaření. Jo a pak ještě, snad ještě víc, nenávidím jakékoli léčení a jakékoli včelí nemoci. Patrně proto se podvědomně celoživotně snažím mít včely zdravé hlavně proto, abych se nemusel zabývat jejich neduhy. Proto o včelích nemocech skoro nic nevím, nečtu, nestuduju, od dětství jsou mi včelí nemoci odporné a snažím se pštrosím způsobem ignorovat ten fakt, že i včely, jako každý jiný živý organizmus, můžou být nemocné. Někoho ale zase na včelách nejvíc zajímají jejich nemoci a jejich řešení. Obecně tomu říkáme dělba práce a řečeno slovy pana Wericha: “Ten dělá to a ten zas tohle, a všichni dohromady uděláme moc!”

-------------------------------

Takto bych mohl pojem od pojmu a doknce větu po větě polemizovat s vaším přístupem. Ale proč? A zase je tu můj radikální pohled na všechno na světě. Někdo pracuje rád a i zadarmo, já ne a považuju to za duševní úchylku, jiní to nazvali workoholizmem a skutečně se to bere jako duševní porucha. A co moje obliba dřiny v lese? Není to náhodou to samé? Nejsem tedy i já, z hlediska lidí mého typu, taky magor? Jistěže ano!! Ale jak je to v Bibli s tou třískou v oku druhého a neviděním břevna v oku svém?

Ano, přiměl jste mě Kozino k úplně jinému pohledu na věci kolem nás a mám o čem přemýšlet. Doufám, že vás nenaštvu, přetvařovat mi ale nejde, to vím jistě. Když si myslím, že něco není správné, nemlčím, jak se říká taktně a na rozdíl od většiny jiných kverulantů já mám vždy argumenty. Mlčím až když je nemám a nestydím se přiznat vlastní omyl a ne, že budu sveřepě uraženě odcházet a mlčet jako v tomto týdnu jeden mladý pán.

Takže díky za váš příchod sem a ochotu debatovat - tedy si i odporovat a umět a nebo se pokoušet obhájit svoje vidění problematiky. Když si budeme plácat po ramenou a ujišťovat se navzájem, jací jsme kabrňáci, ničeho se nedoberem

Pak je tu alke ještě jiná možnost, a k tomu patrně podobná fora vznikla, jen tak poklábosit, o ničem, jen jak voda teče, o počasí, o životě. Takové klábosení ale já nevyhledávám a nezajímá mě. Na to je můj už rychle ubývající čas příliš vzácný.

Javali
Javali 14.10.2025, 13:38:20 xxx.xxx.124.29

Tak jsem už nevydržel dýl čekat a vytočil co zbylo v 8-rámečníku na balkóně. Večer jsem jim nadzvedl horní nástavek aby se stáhly co nejvíce dolů do tepla, že si ráno přijdu pro činži. Nechali mi 3 a půl medníku a já jim jeden. No asi třetina nešla vytočit, nejspíš zkrystalizované zbytky po řepce, ale ten zbytek byla nádherná hustá směs. Cedit sítem to nešlo, tak se to musí samo vyčeřit.

Na váze to má 25kg a ještě to teče. V sumě z tohoto úlu to je 45kg pro mě, 20kg pro nová včelstva a 10kg jim zbylo, k tomu si minimálně ještě 10kg stahali dolů do plodiště a něco projedli. To je skvělý výsledek bez jediného gramu cukru a budu se to snažit zopakovat jak u stejných tak i ostatních typů úlů, ale nastavil jsem si tímto úlem laťku možná příliš vysoko, tak hlavně v klidu😁

Srdečně vítám přítele Kozinu!🤝

Obrázek Obrázek
Tom50
Tom50 14.10.2025, 19:16:53 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 14.10.2025, 13:38:20

Ovšem tohle je excelentní výsledek!! Jen všetečná otázka, jak daleko od těch balkonek byla nejbližší vč a kolik? A připomenete nadmořskou výšku a kraj, kde včelaříte?

Mám rád lidi jako vy, kteří nejsou nenažraní a smíření s tím, že něco třeba nejde vytočit a hodně jim necháváte. Myslím, že přesně takto to má být. I když to nebyl Blaník.

Kvůli kontextu. Javali měl velké úhyny a UMĚL SE POUČIT a patrně proto nechává včelám tolik medu. Inu, předkové říkávali:"Dej krávě do držky (myšleno nažrat), vona ti dá do dížky (díže byla nádoba, do které se dojilo mléko)". 

Mám z vás radost chlape.

Javali
Javali 15.10.2025, 07:44:45 xxx.xxx.124.29

Děkuji, je to především úspěch včelstva a můj jen, že jsem se udržel na uzdě a více pozoroval než zasahoval.

V dosahu bylo tento rok méně včelstev, jeden soused měl úhyny tam přežily z loňska tuším 3 a druhý soused je půl kilometru s asi 8 včelstvy. Já začínal letos s 1 na balkóně a druhé bylo na zahradě.

Jihlava 530m.n.m., ale letos toho bylo hodně, řepka, svazenka, inkarnát, lípa, znovu inkarnát se slunečnici, na slunečnici už ale nešly, měly nakřečkováno, jen dávali přednost bodlakům.

Příští rok bych chtěl to co jsem vytáčel teď odložit až na jaro a provádět to s ostatnímy činnostmy, prý je to lepší pro včelaře a tím, že mají včely celý zbytek roku aby se nachystaly na zimu tak i pro včely. Zásahy ve včelstvu se začnou dělat až při intenzivní snůžce. Vytočí se loňské zbytky a průběžně se vytáčí řepka a při tom se hlídá rozmnožovací pud. Ze začátku se bere všechno a je třeba předpovídat aby se s vytáčením přestalo dřív než se snůžka zakončí. Už při posledním vytáčení se ponechává téměř dostatek zásob na zimu. Vše co včely nanosí v dalších snůžkách po řepce už by se vytáčelo zase až za rok. Mělo by se tím docílit menšího počtu potřebných medníků, celoročně menší změny prostoru úlu, který včely neustále mají pod kontrolou. Přítomnost velkého množství zásob na zimu, jako tepelného a vlhkostniho akumulátoru i izolace. Včelařova práce je zhuštěná do května/června, kdy by se raději neměl soustředit na nic jiného. Červenec a srpen se přikrmují roje, zbylý cas se tráví třeba na rybách 😁

Anonymní (neregistrovaný) 15.10.2025, 11:15:58 xxx.xxx.216.41
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 14.10.2025, 11:29:41

“Nepíšete nic o léčení, případně o kyselinách. Jestli kyselinujete, ano, pak máte úhyny. Zmiňujete se o úhynech a berete je jako samozřejmost. To já ne!

Vyznívá to, jako že jakékoliv úhyny vůbec nepřipouštíe…( i když v jiném vlákně píšete, že s nějakým úhynem smířen jste), že se dá včelařit bez úhynů… Provozovat chovatelství -  a je jedno jestli včelařství, nebo něco jiného -  bez úhynů nejde, takže kdo stojí nohama na zemi, to jako samozřejmost bere… Ten kdo si mylí, že to jde bez úhynů, nech mě ukáže jeden jdiný druh na světě - a je jedno jestli živočišný, nebo rostliný - kde přežije vše beze zbytku… Jde jen o to, chovat tak, aby úhyn byl co nejmenší. Léčení je ale cesta do pekel… To jsou mé zkušenosti za 50 let chovatelství…

PETROSMORAVICUM (neregistrovaný) 15.10.2025, 11:18:50 xxx.xxx.216.41
Anonymní:

“Nepíšete nic o léčení, případně o kyselinách. Jestli kyselinujete, ano, pak máte úhyny. Zmiňujete se o úhynech a berete je jako samozřejmost. To já ne!

Vyznívá to, jako že jakékoliv úhyny vůbec nepřipouštíe…( i když v jiném vlákně píšete, že s nějakým úhynem smířen jste), že se dá včelařit bez úhynů… Provozovat chovatelství -  a je jedno jestli včelařství, nebo něco jiného -  bez úhynů nejde, takže kdo stojí nohama na zemi, to jako samozřejmost bere… Ten kdo si mylí, že to jde bez úhynů, nech mě ukáže jeden jdiný druh na světě - a je jedno jestli živočišný, nebo rostliný - kde přežije vše beze zbytku… Jde jen o to, chovat tak, aby úhyn byl co nejmenší. Léčení je ale cesta do pekel… To jsou mé zkušenosti za 50 let chovatelství…


Zapoměl jsem se podesat.

Tom50
Tom50 15.10.2025, 20:31:26 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 15.10.2025, 07:44:45

Vůbec jsem to nepochopil. Myslím vaší provozní metodu.

Naznačil jsem - čekal jsem, že ten fenomenální výkon bude jen u jediného vč široko daleko. To je známá věc, že kde jsou samy, udělají rekord. Co až jich bude (na balkoně to nejde, jasně) někde pohromadě deset a víc? Prostě z výkonu jediného vč nelze usuzovat. My, kdo od včel kromě radosti chceme i nějaký smysluplný výnos s nejmenším minimem práce na kilo medu, víme svoje a jedno vč široko daleko máme za sebou.

Anonym - chov vče jde bez úhynů, mám to vyzkoušené, Goro taky a nejsme sami! Už O. Brenner to jasně píše někdy na konci padesátek, že to jde. Přirovnává to k zemědělci, který chová 20 krav a že kdyby plánoval předem 20% ztrát, tak je smířený, že mu 4 krávy do jara zdechnou?

Takže. Já tvrdím, že je rozdíl snažit se nemít ztráty a nebo prostě poředem brát ztráty jako samozřejmé a to tak berete vy. Že by to třeba i u Javaliho byla příčina až katastrofálních ztrát? Že chová včely doslova na nesmyslech a nesmyslnými postupy? Napadlo vás, pánové, podívat se na svoje úhyny tímto způsobem? Co tu píše javali několik let, jak včelaří, nedivím se jeho úhynům. Jasně, zkoušet se musí,ale zkoušet jasné nesmysly, které dobře dopadnout můžou jenom zázrakem?

Kozino, kápněte božskou, kolik máte od jednoho vč medu? A jak často do nich lezete? Patrně jste pracovitý, já rozhodně líný. Já dělám včely tak,a bych do nich skoro nemusel, jasně tu píšu, že mě práce s nimi obtěžuje a že mi envadí dřina při těžbě stromů. Fakt nejsem včelařský workoholik a pro workoholiky jsme nikdy o včelaření nenapsal ani jednu literku! Od dětství jsem alergický (pravda, roky bez záchvatu) a dodnes nevím, co by nastalo, dostat najednou třeba 5 žihadel. No a logika je, že když se do včel nevrtám, nemůžu dostat žihadlo. Tak jsem vypracoval systém, kdy se do včel skoro nemusí.

Javali
Javali 16.10.2025, 07:16:03 xxx.xxx.124.29

Ten letošní úspěch jsem nečekal, není to vychytaná a ověřená metoda, já jsem jen přidával medníky a schválně nahoru abych včelstvo rušil co nejmíň, ještě jsem trochu odsypával včel pro roje z ležanu, to je všechno, myslel jsem si, že medu bude málo a vyrojí se to a stal se přesný opak. Určitě na to měla vliv i malá zavčelenost.

Za loňské úhyny si můžu, ať už úplně nebo částečně, spíš úplně protože jsem nepředpovídal problém a misto toho abych jim pomohl tak jsem dělal oddělky a hrabal se v rámcích jak to dneska dělají všichni. A proto jsem se vrátil letos ke svým kejklům, ale úplně jinak, otočil o 180°, zařadil zpátečku, začal číst 150 let staré věci a do včel šťourat co nejmíň dokud nepřijdu jak na to. Ono totiž tak jak se dnes včelaří tak by podle 150 let starého pohledu na věc mělo padnout všechno. Misto pohodlných ulů se dělají tenkostěnné, děravé a plné různých překážek, úly jsou na podstavci ve velkých počtech a včelař s jedním úlem terorizuje i ty ostatní, samotný dým je je stres jako požár a i včely zaletavají a obtěžují se víc než je zdrávo, místo posilování včelstev přelétáky se dělají oddělky, místo rojení se inseminují transtrubci a šlechtí se impotentnost, místo vitality z přírodního výběru máme brojlera na maximální výnos. Sorry ale tohle bez kanistru chemie s prominutím chcípne. Včelaři hasí problém který sami založily, ale za zády se na každý další rok rozhořívá problém ještě větší. Ale vím že je to boj s větrnými mlýny, kor když mám za humny šlechtitelskou stanici a všude mikrovlnné zářiče🤣 No každopádně se stejně jako vy snažím podle svého svědomí neudělat nic čím bych jim mohl ublížit, ale vzhledem ke své zbrklé povaze a málo zkušenostem často preťápnu. Nemyslím si o sobě nic extra, ale taky neznám nikoho kdo by mi ukázal cestu a mám hrozné zkušenosti, když si nechám poradit, tím teď nemyslím jen včelařinu, tak se to zesere tak, že lituju, že jsem si do toho nechal kecat. Ale vaše výtky respektuju, protože něco umíte a i když se ve všem neshodneme jste chytrý a užitečný chlap👍

Tom50
Tom50 17.10.2025, 15:26:52 xxx.xxx.139.233
»
Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 16.10.2025, 07:16:03

Děkuji.

ALE. Jste si jist, že rozpoznáte obecné a nadčasové pravdy o včelách ze 150 let staré včelařské literatury?

Před 150 lety se na našem území a v Německu, nepatrné části dnešního Polska - to byla Německá sféra vlivu a pak už nikde nechovala včela, jakou si představuhete. Byla tu včela tmavá, neschopná jarního rozvoje tak, aby využila, a to ani v nížinách nedokázala využít, ŽÁDNOU jarní snůšku. Tato včela byla schopná vyplnit bednu Adamce  - Budečák, jen plodiště, tedy 12 39x24 rámků v polovině a spíš až na konci června! Pak se dával teprve medník a čekalo se na snůšku z jedlí na konci července a v srpnu. Kozina má tendenci klidně napsat, že ano, že tu byla jiná včela, jinde mají jinou včelu, jiné snůšky a jiné podmínky, ale on ví, že jde správnou cestou odkoukávat v cizině, s JINOU VČELOU, JINÝM POČASÍM A JINÝMI SNŮŠKAMI. Tak jo, ale beze mě.

Prominete, zajisté, ale třeba návrat k UVR je jen nevzdělaná neznalost. (tak nanejvýš z rozmazleného plezíru si s pár vč hrát, ale čekat od toho průlom je pošetilé a navádět k tomu jiné a nepředeslat, že je to jen hraní, je trestuhodné) 

Používání UVR mohlo fungovat a fungovalo znamenitě v době klátů a košnic, kdy vč mělo JEDEN daný prostor a med se bral až na jaře, až co po přezimování zbylo a dílo bylo divoké, nerozběrné - vlastně několik tisíc let starý nejprimitivnější způsob včelaření. Velmi často nezbylo nic a vemi často včely hynuly hladem a asi i nerozpoznanými nemocemi. Proto byl v té době roj snad ještě žádanější obchodní artikl než med. Umíte tohle pochopit a SPRÁVNĚ vyhodnotit? Pokud ano Javali, nemůžete dojít k jinému závěru, že z toho dnes není použitelné vůbec nic. Rozumným a včelařsky vzdělaným člověkem ne.

Také je třeba mít obecný přehled a vidět kontext doby. Rozmazlení intelektuálové dělali národní obrození (propagovali češtinu a psali o tom Německy a Latinsky), kapitalisti psali protikapitalistická dílaa vydržovali rozvraceče jak kapitalizmu, tak demokracie. Nejznámější pomatenec té doby je Bedřich Engels. Tito a podobní lidé (moje babička by řekla, že už roupama vymejšleli kraviny a Škopková ve známém filmu křičí: “Samou roztažeností už nevíte, co byste do tý huby dali!”) se také zhlíželi v tak zvaném ušlechitlém divochovi - viz romantizmus, humanizmus a tak dále. O ušlechtilých divoších snili blbi, typu Karla Maye, kteří nejen, že divocha v životě neviděli a úplně ignorovali jeho nebezpečnost. May dokonce nikdy v Americe nebyl. Nebyl ani nikde jinde, v zemích, o kterých poutavě psal. Byl to hospodský povaleč, podvodník a hochštapler, který v hospodách vyslechl tisíce vyprávění dobrodruhů a na námořníky výkvět lidstva rozhodně nešel a ti příběhy přikrášlovali a nebo si je rovnou vymýšleli. A ano, do svých asi 10-12 let jsem mu věřil a na nesmyslech typu Winnetou jsem vyrostl. Ale kolem 15 roku mého života jsem dospěl natolik, že dnes vím, že je to jen hloupě romantické snění, které nemá A NIKDY NEMĚLO s realitou nic společného. 

To o ušlechtilém barbarovi si nevymýšlím, jsem jen vzdělán a víc, než většina a nebo ještě přesněji řečeno, chápu z toho plynoucí nesmysly. A důsledek je pak i to, že se sice dnešní a moderní člověk Kozina zhlíží v dávno překonaných nesmyslech. Je to stejné, jako by v době aut a přechodu k elektromobiolitě někdo zase začal používat parní stroj s tím, že je to báječná věc a hlavně DÁVNO osvědčená. Parní stroj jistě funguje a znaměnitě, je vlastně ekologický a de fakto na něm není co by se mohlo porouchat, protože jeho konstrukce byla vždy několianásobně předimenzovaná. A tak dále, a tak dál. Já se na toto téma = UVR odmítám bavit. A mimochodem, idiocie zhýčkaně rozmazlených humanistů z před 200 a 100 let přežívá v mozcích nevzdělaných nedospělých hlupáků a do našich životů se promítá třeba zvaním barbarů sem k nám. A důsledky může vidět každý, pokud má čím to celé v kontextu chápat. To tihle s dredy a tetováním neumí, pirátský politik má ještě před padesátkou dredy! To je vidět na první pohled jeho dospělost. Ano, někteří rozmazlení fakani odmítají dospět a naše bezzubá civilizace jim to toleruje a umožňuje.

Takže Javali. Byl bych velmi opatrný s tzv “odbornou” literaturou starší než asi 50 -60 let, dokud si vy a kdokoli další nebude, ne na 100, ale na tisíc % jistý, že umí rozpoznat nesmysly od ratia. (ratio = rozum). A i dnešní tzv odborná literatura běžně píše úplné nesmysly a dokoce v RR jednoho časopisu drží člověka, učitele ze včelařského učiliště, inženýra, který na přednáškách mele takové nesmysly, že rozumnému člověku lezou oči z důlků. A takový, placený i z mých daní, posuzuje mojí odbornost? Ty vole, to nevymyslíš!!!

Je to na vás Javali a na každém jednom - “každý svého štěstí strůjcem”. Jsem velmi konzervativní, ale rozhodně nejsem hlupák schopný zkoušet něco, o čem stokrát dokázali chytřejší než já, že je minulost. Já, jestli si toho zdejší ctěné publikum dokázalo všimnout, hledám NOVÉ cesty a ne návrat do pravěku.

-------------------------------

A on ani ten pravěk neznáme, asi vůbec. Ví se jistě, že opevnění - palisády z mohutných klád ve starověku, v době kamenné, předkové stavěli. Neznali kovy a jediné, co měli na kácení staletých dubů a jiných stromů, byla kamenná sekerea. Tak nás to naučili v základce a my jak tupci tomu věříme. Až se našel šťoura, který se pokusil sekeromlatem z kamene porazit ne třistaletý dub, ale 10 centimetrů silnou lipku. Trvalo mu to několik hodin a “kláda” byla spíš užvejkaná než useknutá a většina dřeva naprosto nepoužitelná. Tak se to zametlo pod koberec a 50, 100 i 150 let stará “odborná” literatura tvrdí, že pračlověci káceli stoleté duby kamennou sekerou. No, nekáceli, nejde to, ale nějak se nějaký klacek, blbě, pracně a klacek zničený dal předpotopním způsobem useknout. No a podobně vidím snahy nahrazovat VELKÝ prostorný úl, se širokonízkou mírou a smysluplným počtem rámků UVR.

Úplně se zapomněl Brennerák. Neujal se, protože aby v něm bylo vč jen jako v Blaníku, byl by 2 metry vysoký. On je nepříjemně vysoký i Tachovák. Tečka! Ale včelám se v Brenneráku dařilo znamenitě a samosebou se našel někdo, kdo spojil do jednoho rámku vysoký + polorámek a udělal UVR vysoký 45 cm. Mělo to pak 8 rámků širokých 30. Včely excelentní, med žádný a nebo minimum neúměrné té práci.

------------------------------

Javali a ještě jak píšete “pořádný” úl vs tenkostěnný. 50 let to zkouším a TVRDÍM, že je po všech stránkách lepší pro včely i pro mě úl tenkostěnný ze smrku tlustého 20 mm. Vy si myslete co chcete, já vím své. Jen úl musí být pod stromy a rtozhodně ne na balkoně, kam praží slunce.  

A když si nedáte radit (spíš neděláte PŘESNĚ co vám kdo řekne, ale vkládáte do toho svoje a pak to dopadá špatně), pak je pro vás každá rada nejen drahá, ale ÚPLNĚ ZBYTEČNÁ.

Ale fandím vám, vy aspoň umíte přiznat omyl a to i když vám někdo jasně tvrdil, že váš záměr dobře dopadnout nemůže.

Javali
Javali 17.10.2025, 17:52:18 xxx.xxx.124.29

Děkuji za kritiku, rady a varování. Máte své zkušenosti a důvody. Je možné, že jsem nakoukl zase do slepé cestičky, ale mám naděje že to bude dobré. Každopádně se podělím o závěry ať už to dopadne jakkoli a klidně vám dám za pravdu pokud vás to potěší, ale obávám se že mých pár úlů v mých rukách nebude moc adekvátní odpověď. 

No nejvíc našlápnuto z letoška má 8-ramečník a mám jich nachystaných víc a taky pár oddělků a roj na UVR, tak uvidíme jaké budou rozdíly.

Tom50
Tom50 27.10.2025, 11:07:03 xxx.xxx.139.235

Neberte následující jako teror, že jsem si na vás zasedl. Slíbil jsem sdělit “záhadu”, kdy jsem měl od osmdesátek v nástavkáčích bez okýnek nebo průzorů dojem, že se v tom včelám daří líp. 

Ale neuměl jsem to teoreticky zdůvodnit a pochopit. Prostě to ale tak bylo.

Až po revoluci jsem se dozvěděl o práci nějakého Polského velkovčelaře, který měl úly s průzory a asi polvinu - také několik set vč v úlech bez průzorů a možnosti vyřezávání trubčiny. Srovnával několik let a jednalo se o několik stanovišť, vždy s oběma typy úlů.

Vč bez průzorů, kde se nelikvidovala trubčina, měla až o 25 % (v některých letech i víc) vyšší medný výnos. Polák to vysvětlil tím, že sice vyřezáváním trubčiny se ve vteřině pozná, co se chce rojit. Totiž, dnes už mladí něco nevědí. Jestli je doba rojení a je snůška (ta je v době rojení skoro pořád) a jestli se v jeden den u všech vč vyřežou SR, tak které vč do zítra nezačalo stavět, to se chce rojit a ten úl je třeba rozebrat a udělat opatření. Kde se staví a matka klade do trubčiny vajíčka, rojit se nebudou. Navíc se za sezonu získá až půl kila vosku navíc. Ztráty medu v důsledku rojení jsou velké. A tak pravidelné vyřezávání a hlídání se vyplatí.

A opravdu se vyplatí? Polák jasně dokázal, že je to přesně naopak!! A vysvětluje to opakovaným stresem. Už jen otevření dvířek, hluk a světlo - vyrušení, je pro vč stres a to se nemusí sklo vyndat a řezat plást - stačí to čumění, vyrušení. Přitom měřitelným důsledkem je méně medu. Já ale tvrdím, že horším důsledkem stresů je pak neměřitelný efekt - menší odolnost vč proti virům a jiným nemocem, které zabíjejí včelstva. A tak vč nezabíjejí nejspíš roztoči, ale právě stres.

To k mému včerejšímu článku o mém omylu se špehýrkou. Ale on to asi ani nikdo nečetl. Každý svého štěstí strůjcem.

Javali
Javali 27.10.2025, 15:57:37 xxx.xxx.124.61

Grooming i varroa senzitivní hygienu jsem letos sledoval na vlastní oči u několika včelstev a věřím tomu že se vitální včelstvo o sebe dokáže postarat a snažím se na tom postavit svoji budoucí vcelarskou praxi. Souhlasím s tím že obecně stres ať už je z čehokoli odvádí včelám pozornost od hygieny, ale i snůžky. Mám 2 teorie hlavních stresů které včelaři provádí.

1. Hýbání s rámky, nejhorší varianta je zebrování nebo prohazování ramků. Myslím si že pokud se rámek někam přesune tak včely které o něj pečují ztratí přehled ať už kvůli své orientaci, nebo feromonům ci tepelně vlhkostním poměrům, jsou tam po tmě a moc nepřemýšlí, najednou jsou mimo a nezvládají pečovat o plod, kontrolovat varroázu a spoustu dalších věcí které spolu vzájemně souvisí, je to vyladěné a vše se navzájem ovlivňuje. Plodové hnízdo, tam kde zimují a chovají delničinu by mělo být svaté.

2. Kouř, to je jako požár, když se kouří do jednoho včelstva tak se načuchají i ostatní úly. Zastaví to snůžku a včely co se nacucali aby v dutině přečkaly až les uhasne se budou flákat buhví jak dlouho než to stráví a určitě i režim prací v úle bude také v nějakém nouzovém režimu a úklid jde stranou. Mám podezření že soused co neustále griluje poblíž svých včel způsobuje jejich abnormální neuvěřitelnou rojivost, prostě chtějí pryč?

Internetový teror od vás si nechám líbit, ale bylo by mi líto kdyby vás některé moje připomínky rozčilovali, doufám že to zuření je jen takový váš styl a krevní tlak a podobně zůstává klidný, minimálně fórum a vaše včely vás potřebují.

Tom50
Tom50 27.10.2025, 22:13:10 xxx.xxx.139.235
»
Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 27.10.2025, 15:57:37

Od zadu. Teror je dobře míněný, někdo to holt neustojí (Kozina a jiní) a já to vůbec jako nějaký teror neberu a nemyslím. Naopak, mám velký zájem vás něco naučit, ne urazit, i když i to se mi taky někdy podaří. Na druhou stranu z vás, nemyslím konkrétně pouze vás Javali, ale z vás mladých (i starších) někdy padají takové nesmysly, že mi “cuká voko!”

1 - Jste vedle. Hýbat s rámky naopak musíme, prazáklad Blaníku je, aby byly straré v zadu = nejdál od česna a u předku mladé. Jinak není možné v Dadantu rozumně obměnit dílo. Zamyslete se proboha! Přijdete na to sám, psal jsem to jako PRAZÁKLAD jakéhokoli Dadantsystému mockrát. Jak jinak chcete vyřadit staré nevyhovující rámky? Jen a pouze proto vadí zebrování - které by jinak asi smysl mělo, že pak by nebyly zadní neobsedlé rámky v předjaří ty nejstarší, ale nazebrovaně staré s mladými. A my právě JEN A POUZE dvěma věcmi dociluje toho, co Západ neuměl pochopit. My zužujeme. Tím se za blinovku dostanou POUZE STARÉ rámky, tam je včely vyjedí a my je můžeme vyřadit a vyvařit. Protože se v Blaníku NIKDY NEVYTÁČÍ STARÉ DÍLO = vysoké dílo, nešlo by obměňovat vysoké dílo. Když říkám, že je Západ primitivní a že tam jsou proti nám MIZERNÍ včelaři a hlpoupější lidé, tak třeba tohle je důkaz. Nezužují tupci a zebrují a pak nechtějí Dadant, že prý nejde obměniti vysoké dílo. Být člověkem ze Západu je diagnoza! A já děkuju Bohu, že já rozhodně nepatřím na Západ, jak se nás blbuše, zlé Mirky, zdechliny a další zmetci snaží přesvědčit. Ne, my na východě jsme lepší a chytřejší a já se Západem nemám a nechci mít nic společného! Já na Západ nepatřím a nechci!

Ano, v úle je tma, nicméně včely se ve tmě umí pohybovat s absolutní jistotou - vše tam funguje chemicky. Neposuzujte jejich život lidskýma očima, kdy mnozí, i když vidí, stejně dělají blbosti. To se včelám nestane. Včely nedělají blbosti nikdy. Ony poznají změnu bleskurychle a umí se jí přizpůsobit bez nejmenších problémů.

2 - Máte pravdu jen částečně, grilování vadit včelám nejspíš nemůže, to asi vadí víc vám, jinak by vás to nenapadlo (v Německu už se prý grilovat nesmí a to kvůli lidem jako vy, že to sousedy prý obtěžovalo a taky je to prý neekologické - zelená idiocie). Požár někde je celkem v divočině běžná věc, a nebo ne asi běžná, ale včely se s ním setkaly za miliony let vývoje nesčetněkrát a umí s tím žít. Dokonce se umí usadit roj v komíně a klidně tam žít. Samosebou jde o komín nepoužívaný, smrdí ale dehtem a sazemi nesmírně, je to tak? Ale, je tu jedno obří ALE!

Když se do kuřáku přidá malinko propolisu, kouř velmi příjemně voní. Voní lidem, moje máma to dělala a nešlo jí vysvětlit, že to je špatně. Neuměla pochpopit, že co je příjemné lidem, nemusí být příjemné jiným tvorům. Ale ono tohle je u včel ještě závažnější. 

Včely ucítí kouř, zpozorní a “řeknou" si, bacha, někde hoří. A pracují dál, jen vědí, že někde hoří. Tím je odvedena jejich pozornost a chuť na rvačku, najednou začaly mít vážnější starost, někde hoří a je nutné sledovat a hlídat, zda se to neblíží a kouř nezintenzivňuje. Jen na tomhle efektu je založené vykuřování při práci se včelami. My tomu říkáme, že je to uklidní, ve skutečnosti je to varuje, že zásah včelaře není tak strašný problém, jako požár někde nablízku. Taky se nesmí kuřákem hulit do včel, ale foukat kouř jen co nejméně a jen jakoby nad úlem, ve směru HL, nad loučky a ne mezi ně!!! Jen jim dát vědět, že se něco děje a ne, že jim hoří u nich doma.

Ovšem jakmile v kuřáku hoří - doutná vosk a propolis, pak nastane panika, protože už nehoří někde něco, ale hoří včelí obydlí!!!!!!!!!!!!

------------------------------------

O všem tomto a dalších souvisejících věcech jsem už dávno psal, proč to pořád nevíte? Pán byl línej si to SÁM najít a nastudovat? A nejen u Kršky, ale jako Krška v minulosti, když chtěl něco vědět, MUSEL si to sám najít a nastudovat. Ano? Je to tak? Já vím… (a stejně vás méně znalé mám rád - bez vás by neviniklo to všechno, co já o včelách vím)

Martin83
Martin83 28.10.2025, 19:38:37 xxx.xxx.126.199

Zdravím.

Někde jsem viděl nebo četl, že někteří používají místo dymáku rozprašovač s vodou do které kápnou pár kapek esenciálního mátového oleje. Jestli to funguje, nebo ne nevím a už vůbec nevím to jestli by to včelám mohlo nějak ublížit. Každopádně v Rusku si někteří včelaři než jdou do včel potřou ruce mátou a prý je včely nebodnou když včelaří bez rukavic. Já tohle 100% zkoušet nebudu mě včely moc nemají rády vždy mám rukavice a kombinézu bodají skoro pokaždé. Ještě než mi přijel kolega velkovčelař pomoct označit a zaklíckovat matky tak jsem ho varoval ať se přiobleče a veme rukavice. Přijel vlezl do včel a ony v klidu byl bez rukavic jenom s kuklou a mě ještě říkal dyť jsou úplně v klidu a ty jsi navlečený jak medvěd🙂. Hold kdo umí ten umí kdo neumí ten….

Tom50
Tom50 29.10.2025, 02:20:25 xxx.xxx.139.235
»
Odpověď na příspěvek uživatele Martin83 z 28.10.2025, 19:38:37

Ach jo, tady to máte Martine všechno už 1.2.2024

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/18702-co-do-kuraku/#prispevek180885

Fakt, že útočí na vás a na kolegu ve stejný den ne je  důkazem, že jim nevoníte. Lidská hygiena je neoddiskutovatelně základní věc a součástí jsou aviváže a taky třeba deodoranty a voda po holení, parefémy. To včelám vadí tak, že se někdy chovají jako zběsilé. Taky repelenty, ano, i jsem narazil na magora, který se nastříkal repelentem v domnění, že odpudí včely. Rozzuřil je tím k nepříčetnosti!

Další co mě napadá, že jste možná zbrklý a nechováte se tiše, doslova něžně, ohleduplně. Kolega se u nich chovat umí a jeho nechají napokoji. No a taky se říká, že třeba pes nebo jiné zvíře z potu pozná strach a kdo se bojí, na toho si troufnou. Taky stoprocentně poznají nejistého váhavce, který jde do včel a neví úplně jistě co chce dělat.

Voda místo kouře. Funguje stoprocentně a ví se to dávno viz mlhovka jako prazákladní včelařská pomůcka (vůbec nevím, kde jí mám). Ovšem voda musí být čistá!!! Jakékoli nasmradění neradím, co voní lidem nemusí vonět včelám. Ale hlavně. Kouř odvane a včely vyvětrají. Ano, při silném kouření PRÝ hrozí nasmrdění medu. Za mě je to nesmyslný blábol, kdo něco ví o uzení také ví, že několik minut na nasmrdění nestačí, udírna je vzduchotěsná a není tam nic než koncentrovaný kouř a i tak se za pár minut vůně kouře ničeho nechytí. Stačí myslet.

Ale jak je ve vodě do mlhovky něco, co s tou vodou udělají? Co se s ní stane, i když je čistá? Z velké části se odpaří, smradová věc ale zůstává, je to tak? Je to sice třeba přirodní, ale pořád chemikálie! Včely se na vodu vrhnou, nasají se jí. Co se s nasátou vodou v jejich těle asi tak stane? Ony nemají nop ani hadr s kýblem a jinak se té vody zbavit neumí než jí vypít. Pak se jí musí zbavit - odpařit jí a to víme, že je pro ně vždy práce, protože když vodu chtějí, přinesou si jí PŘESNĚ tolik, kolik chtěly. Likvidace nadbytečné vody by mohl být problém, kor něčím nasmrděné. Ale to je jen moje dedukce, nic o tom nevím a blbostmi si mozek nebalastuji. Prostě já vodu ne a hotovo!

A kouř není také jen tak. Já používám, možná nesprávnou zásadu, protože se v kouři u včel jedná vždy o dřevo napadené hnilobou a houbami a za sebe mezi tím moc neumím chápat rozdíl a tak srovnání s uzením masa možná kulhá. Ze zkušenosti víme, že sušené chorošovité houby jsou do kuřáku velmi vhodné a tudíž stádia hniloby včelám nevadí. Ale jak se rozhodovat jaké dřevo - práchno - použít do kuřáku? Uzení masa jde pouze nejehličnatým dřívím, jehličnaté by zničilo maso hořkostí a kyselostí. Proto jsou nevhodné do kuřáku všechny jehličnany. Tak snadné to je. Jo a taky zrzavě drobivý troud z dubu je krajně nevhodný a dubový a bukový troud taky nepoužívám. U buku asi moje pověra, dub má moc tříslovin. Ale v dubovém lese seberu dubovou zpráchnivělou větev, samozřejmě.

A jen souvislost k uzení, možná to někoho zajímá. Kdysi jsem pracoval se Slovákem ze Žitného ostrova. Bavili jsme se s chlapy o nejlepším dříví na uzení. Jedni vychvalovali univerzální buk, někdo jasan, olši, dub, švestku a tak dále, prostě tvrdá dřeva bez kůry. Slovák mlčel. Na jasnou přímou otázku se usmál a řekl, že nejlepší je vrba. Na náš údiv se opět pousmál a sdělil, že u nich nic jiného neroste (znáte to o Daliborovi a houslích?). Ale to byla jen perlička na závěr, která už není o včelách.

-----------------------------------

Ještě se Martine vracím. Nepotíte se nadměrně když jste tak oskafandrovaný jak popisujete? Sám bez kukly a rukavic nepracuji - dřívější alergie mě naučila. Ale na holém těle mám starou do světlšedé barvy vyšisovanou montérkovou blůzu - včelař má být “světlý” a ne černý. A montérky s laclem, mám několikery červené, zelené, béžové - kalhoty už neřeším. Když je vedro mám velmi tenkou světlou košili + ty lacláče. Jo a včely neodpustí ani jediné pivo nebo panáka. Jo a taky jsem znal pána, ve fabrice leštil ložiskové kroužky v mašině v ruce drženým páskem velmi jemného smirku, v rotačním jakoby lavoru, kdy stroj rozstřikoval petrolej, sice na leštěný kroužek, ale mikrokapénky lítaly všude kolem, šlo o vysoké otáčky. Chlap ať se sprchoval jak chtěl, pořád smrděl petrolejem. Včely ho mohly sežrat!


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.