Vřetenuška obecná

Znaky

Délka předního křídla 2 cm. Jako všechny vřetenušky látá v nejteplejších hodinách dne, pomalu, vcelku pohodlně z květu na květ. Někdy se vřetenuška obecná vyskytuje ve značném množství a drží se pospolu. Zástupci této skupiny mají nápadné zbarvení. Černá, modrá, žlutá a červená jsou barvy výstražné - vřetenušky jsou velmi jedovaté. Samy jsou proti mnoha jedům odolné, snášejí i nejprudší jedy. To dobře vědí všichni sběratelé motýlů, kteří se pokoušeli usmrtit vřetenušky v láhvi s kyanidem. Housenky i dospělci totiž vylučují malé množství kyanovodíku, takže jsou pro predátory nebezpečné. Snad proto jsou tak málo plaché a pestře zbarvené, že je nemůžeme v přírodě přehlédnout. Avšak určování vřetenušek je velmi obtížné. Mají mnoho forem a poddruhů. Zvlášť velká je proměnlivost v počtu a uspořádání skvrn na křídlech, obojí je pro určování velmi důležité. Pro vřetenušky je rovněž charakteristické kyjovité zakončení tykadel.

Vřetenuška obecná má většinou šest velkých červených skvrn na modročerných předních křídlech.

Stanoviště

Suché i vlhké louky, výslunné stráně, mokřady, vřesoviště.

Rozšíření

Celá Evropa až k 61° severní šířky. V horách do 2000 m. n. m.

Výskyt

Hojná.

Motýl

Červenec až srpen. Denní aktivita.

Housenka

Srpen až červen. Je nenápadná, malá, zavalitá, žlutá, černě skvrnitá, s hustým a krátkým ochlupením. Před zakuklením vytváří na stéblech žlutý, hladký a velmi charakteristický kokon.

Hostitelské rostliny

Bobovité, především štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) a různé druhy čičorky (Coronilla).