Strnad luční

Znaky

Náš největší strnad dlouhý 18 cm. Vypadá těžkopádně a má nenápadnou barvu. Rád létá se svěšenýma nohama.

Prostředí

Chudé louky s vtroušenými křovinami, zvláště v sušších a teplejších polohách. V pšeničných oblastech jižní Evropy se strnad luční vyskytuje masově. Jeho zpěv, který zní jako „cik cik cik" se ozývá více než tisíckrát za den a naplňuje letní vzduch jižních krajů. Je jej možno přirovnat ke zvonění svazku klíčů.

Rozmnožování

Na hnízdištích severně od Alp se strnad luční objevuje v polovině března, ptáci se však ještě shromažďují k přespání až do května v rákosí nebo v křovinách. Pak se skupiny rozptylují v páry. Samička staví hnízdo ze stébel trávy pod převislou vyšší loňskou trávou až 100 m od místa, kde zpívá sameček, ale vždy v jeho dohledu. Strnad luční má od dubna do června dvě snůšky se 4 až 5 vajíčky, na nichž sedí jen samička. Zhruba jednou za hodinu ji sameček odvádí, aby si udělala v hnízdění přestávku, o něco později se sama vrací na hnízdo. Na vejcích sedí strnad luční 12 až 13 dní, mláďata po vyklubání zůstávají v hnízdě 9 až 12 dní. Vajíčka strnadů patří k nejhezčím ptačím vejcím. Popíšeme je slovy Alfreda Brehma, nedostižného milovníka zvířat: „Čtyři až šest velikostí, tvarem i barvou velmi rozmanitých vajíček má na matně šedavém, světle masově zbarveném nebo špinavě žlutém podkladu hnědé stříkance a černohnědé křivolaké čáry a mazanice. Nejhustěji, často zcela tmavě hnědě, jsou jimi pokryté zvláště tupé konce vajíček."

Potrava

Strnad luční požírá semena a hmyz.