Korunáč chocholatý
Goura cristata
Korunáč chocholatý
Goura cristata
Korunáč chocholatý (Goura cristata) je jeden z největších žijících holubů. Na rozdíl od městských holubů tráví značnou část dne na zemi, kde pomalu prochází lesní podrost a hledá spadané plody. Jeho domovem je západní část Nové Guineje a přilehlé ostrovy. Mohutné tělo, modrošedé peří a jemná péřová koruna z něj činí snadno rozpoznatelného zástupce rodu Goura. Přestože dokáže létat, v přírodě se často spoléhá na chůzi a útěk do hustého lesa.
Stavba těla
Dospělý korunáč chocholatý dorůstá délky přibližně 70–75 centimetrů a může vážit kolem dvou kilogramů. Hlavu zdobí široce rozložená koruna z jemných modrých per. Opeření hrudi a krku je šedomodré, na křídlech se objevují červenohnědé partie s bělavou kresbou. Oči jsou červenavé a nohy uzpůsobené k chůzi po měkkém podkladu. Samec a samice jsou si zbarvením podobní, proto se při určování pohlaví nelze spoléhat jen na vzhled. Mladí ptáci mají zpravidla méně výraznou péřovou korunu a potřebují delší dobu k úplnému vybarvení.
Lesní prostředí
Původní výskyt je omezen na indonéskou část západní Nové Guineje, zejména poloostrov Ptačí hlava, nížinné oblasti a některé blízké ostrovy. Vyhovují mu vlhké nížinné lesy, bažinaté porosty a místy mangrovy. Zvláště důležitá jsou klidná území s hustým podrostem a přirozenou zásobou plodů. Většinu potravy hledá na lesním dně, ale v případě vyrušení dokáže prudce vyletět na větev. Nevytváří dlouhé pravidelné tahy jako někteří vodní ptáci. Pozorování v přírodě bývají obtížná, protože se ptáci dovedou ukrývat v husté vegetaci a jejich populace jsou rozptýlené.
Potrava a hejna
Korunáč chocholatý sbírá spadané plody, semena a drobné bezobratlé. Při hledání potravy se pohybuje pomalu po zemi a prohrabává svrchní vrstvu listí. Jedinci mohou žít v párech i menších skupinách; vzájemnou komunikaci doplňují hluboké houkavé zvuky, které se od hlasu běžných holubů nápadně liší. V době toku samec před samicí mění postoj těla, ukazuje korunu, vydává nízké zvuky a předvádí pohyby ocasu. Pro sociální život je důležitá možnost zvolit si odstup od ostatních ptáků, přestože se mimo hnízdění mohou držet pospolu.
Hnízdění
Hnízdo si pár buduje z větviček a jiného rostlinného materiálu na stromě nebo vyvýšeném místě. Samice obvykle snáší jediné vejce. Inkubace trvá přibližně čtyři týdny a rodiče se na sezení i následném krmení mláděte podílejí společně. Mláďata jsou krmivá a během prvních týdnů potřebují pravidelnou péči. Postupně se osamostatňují, ale po opuštění hnízda mohou ještě delší dobu zůstávat v blízkosti rodičů. Nízký počet vajec a pomalý odchov znamenají, že rychlé ztráty dospělých nelze v přírodě snadno nahradit.
Chov v ČR
V českých podmínkách jde o náročný druh určený pro zkušené chovatele s odpovídajícím zázemím. Korunáč potřebuje velkou, členitou voliéru s rozsáhlou plochou pro chůzi, měkkým a dobře udržovatelným podkladem, stínem, větvemi a klidnými místy pro úkryt. Zároveň musí mít přístup k bezpečným vyvýšeným odpočívadlům. Vlhké tropické prostředí nelze jednoduše napodobit trvale mokrou podlahou; rozhodující je správné větrání, pravidelný úklid a suché místo k odpočinku. Na zimu je zapotřebí prostorné temperované zázemí.
Krmení má být pestré a založené na vhodném kompletním krmivu pro plodožravé holuby, doplněném čerstvým ovocem a dalšími ověřenými složkami. Velké kusy potravy, zkažené plody a dlouho ponechané zbytky představují zdravotní riziko. Při sestavování páru je potřeba sledovat snášenlivost a nabídnout možnost oddělení jedinců. Nové ptáky je nutné nejprve umístit do karantény a ověřit jejich původ i požadované doklady.
Ohrožení
Korunáč chocholatý je hodnocen jako zranitelný. Jeho areál zasahuje do oblastí, kde nížinné lesy mizí při těžbě dřeva a rozvoji infrastruktury. Další tlak představuje lov a odchyt pro obchod. Protože druh snáší zpravidla jen jedno vejce, mohou mít ztráty dospělých jedinců výrazné dopady na obnovu populace. Zachování souvislých lesů a omezení nelegálního odchytu jsou proto pro jeho dlouhodobé přežití zásadní.
Názvy ve světě
Korunáč chocholatý
Latinsky: Goura cristata, Anglicky: Western Crowned Pigeon, Německy: Blaubrust-Krontaube, Francouzsky: Goura couronné, Španělsky: Gura occidental, Polsky: Koroniec siodłaty, Nizozemsky: Kroonduif, Italsky: Gura occidentale, Maďarsky: Pompás koronásgalamb, Japonsky: カンムリバト, Švédsky: Blå kronduva
Mohlo by vás také zajímat
Čínský chocholatý pes, Dudek chocholatý, Holub hnědochocholatý, Kagu chocholatý, Kormorán chocholatý, Korunáč vějířový, Makak chocholatý, Orlík chocholatý, Papoušek chocholatý, Turako chocholatý
Použitá literatura (3)
- Gibbs, D., Barnes, E. & Cox, J. (2001). Pigeons and Doves: A Guide to the Pigeons and Doves of the World. Pica Press.
- Coates, B. J. & Bishop, K. D. (1997). A Guide to the Birds of Wallacea. Dove Publications.
- Beehler, B. M., Pratt, T. K. & Zimmerman, D. A. (1986). Birds of New Guinea. Princeton University Press.

Korunáč chocholatý s modrou péřovou korunou, modrošedým tělem a červenýma očima.
Korunáč chocholatý Základní informace
- Výskyt: západní Nová Guinea a přilehlé ostrovy
- Prostředí: vlhké nížinné a bažinaté lesy
- Délka těla: 70–75 cm
- Hmotnost: přibližně 1,8–2,4 kg
- Potrava: spadané plody, semena, drobní bezobratlí
- Aktivita: denní
- Způsob života: páry a menší skupiny
- Pohyb: převážně na zemi, schopný letu
- Snůška: 1 vejce
- Inkubace: přibližně 28–30 dní
- Péče o mládě: oba rodiče
- Pohlavní dimorfismus: málo výrazný
- Chov: velká členitá voliéra a temperované zimoviště
- Ohrožení: zranitelný (VU)

Kam se řadí Korunáč chocholatý
Taxonomie
- Říše: Animalia – živočichové
- Kmen: Chordata – strunatci
- Podkmen: Vertebrata – obratlovci
- Třída: Aves – ptáci
- Řád: Columbiformes – měkkozobí
- Čeleď: Columbidae – holubovití
- Rod: Goura – korunáč
- Druh: Goura cristata – korunáč chocholatý

Kde žije Korunáč chocholatý
Indonésie, Nová Guinea
Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.
- Původní areál: západní Papua, Indonésie
- Ostrovy: Misool, Waigeo, Salawati a další západopapuánské ostrovy
- Biotop: vlhký nížinný tropický les
- Další prostředí: bažinaté a zaplavované lesy, mangrovy
- Nadmořská výška: většinou nížiny přibližně do 350 m
- Potravní místa: lesní půda se spadanými plody
- Česká republika: nepůvodní; chov v lidské péči