Příroda nenechává zabřeznout nedospělé. To člověk.
V podstatě jste popsala typický případ nedostatečné péče, malého zájmu a zanedbatelných znalostí. Vůbec nepochybuji, že Vaše maminka měla fenečku ráda a že se o ni starala dle svých schopností a svého nejlepšího svědomí; bohužel to ani tak nestačilo.
Tomu se při nejlepší vůli zabránit nedá. Naše slepice uklovaly užovku mně před očima. Přehazovala jsem kompost a vyrušila ji. Ve vteřině si jí slepice všimly, a ač jsem ji bránila lopatou, měla to hodně rychle za sebou.
Pokud mají mít slepice výběh hodný toho jména a ne metrovou vypískovanou voliéru, tak se to prostě stávat bude.
Nejsem úplně zastáncem toho, aby se domácí zvířata toulala bez dozoru a omezení, ale co se děje uvnitř plotu, to je mezi slepičím a užovčím bohem, za to já nemůžu.
Možné je všechno.
Pravděpodobné to moc není.
Králíkům jsme taky dávali lístečkové lepší seno. Stejně tak koním.
Ale králíci byli dokrmovaní slámou. Tak proto to asi fungovalo.
…
Mimo výše zmíněné je i každý jedinec jinak odolný k různým patogenům. Ta odolnost může být jak vrozená, tak i získaná. Takže tady prostě pracujete s pravděpodobností. Pokud bude mít jeden králík ze sta žbluňkavku, asi se s tím dá smířit a říct si, že byl zkrátka extra citlivý nebo měl smůlu, že sežral něco, co neměl. Pokud jich bude mít žbluňkavku dvacet, tak asi je někde chyba, něco děláte špatně a chtělo by se to soustředit na správné krmení.
Tak to já mám na víkend lepší plány než nějaké medvědy. 🙂
Já bych se soudit nešla, mně by to vzalo veškerou důvěru ve spravedlivý soud.
Co chováte za drůbež?
Umyjete okna. 🙂
Maranska?
Tak vytřít podlahu a posekat trávník jim tam může. Starat se o ně přímo, to asi ne.
Já bych začala tím, že tu vejcežravou kachnu zabiju nebo aspoň oddělím.
S koňským hnojem pozor - záleží, co koně žerou, některá semena projdou jejich traktem v podstatě nezměněná a pak moc krásně klíčí v záhonku. Pokud máte hnůj zaplevelený a je to možné (mimo jiné vemte do úvahy čerstvost hnoje, s uleželým to půjde špatně až vůbec), založte s ním horký kompost, potlačíte tak klíčivost.
Samozřejmě pokud jiný není k dispozici, je koňský lepší než žádný.
A se slámou taky opatrně, bývají tam rezidua herbicidů. To pak pro změnu na záhonku nemusí klíčit vůbec nic.
V tom je asi ta krása dob minulých. Bývala pravidla, která platila univerzálně. Teď je skoro na všechno milion výjimek a úhlů pohledu.
To jsem ráda, že se u Vás mají dobře. Třeba by mi Vaše chutnala, kdo ví. 🙂 Nebo je rozdíl v tom, že jste lepší kuchařka.
Mně ji dal soused už zabitou a vykuchanou, nechovám je. Nebyla malá, nevypadala vyhuble, ale prostě se z ní nic nevypeklo a to maso bylo suché. Já jsem na tučnější masa, toto mě neoslovilo.
Kapra taky můžu. A kapří polévku! Jé, teď jsem na ni dostala chuť.
Pižmovku jsem jedla a já nevím, buďto ji neumím správně připravit nebo co, nebo je to prostě moc suché maso, asi jak kuřecí prsa. Nevyměnila bych ji za husu nebo kačenu, fakt ne.
Zabít husu asi je hřích, ale vzdát se husích jatýrek, sádla a pečínky? To musí být ještě větší hřích. Tak stonásobně. 🙂
No, trousená vejce skladovat a pak šupnout do líhně, až tam bude místo.
Tak jako tak, viz předchozí příspěvek, nutno zabezpečit před predátorem.
Honzapm blahé paměti říkával: jedna husa pro radost, dvě pro užitek, tři pro starost. Asi na tom něco bude.
Tak tu husu přesuňte. Když sleze, dolíhnete v líhni.
Ta snesená vejce sežral ten predátor, co pak sežral ta skoro vylíhlá vejce. Musíte to zabezpečit, nebo budete zas bez housat.