Příspěvky uživatele

A jsem zapomněla na jednu věc:

P.S. 2 - mohla bych o něco poprosit? Když ještě před ukončením nákupu zatrhnete tlačítko: "napsat pak recenzi". Tak vám přijde do mailu později odkaz, abyste dali hvězdičkový hodnocení nebo napsali hodnocení. A tím pádem dostaneme  ověřené recenze. Když tohle tlačítko nezatrhnete, můžete napsat jen komentáře a gůgl ani nikdo certifikovaný to neuvidí a neuznává. Když to nebudete chtít využít, nemusíte. To jen pro případ, že byste chtěli dát vědět, zda se líbí, nebo nelíbí /i jako zpětnou vazbu pro nás/

Jedno ze dvou letošních překvapení. 

Ten kalendář! Sláva veliká! Nejdřívějc chci ale říct, že to nejni jen tak nějakej kalendář. To vůbec. Je to vzácnej kalendář. Malovaný obrázky jen pro něj, nikde jinde na světě tyhle obrázky nebudou. A pozorte, bude to velmi speciální kalendář. Takovej nikde totiž nemají. 

Vokažte mi nějakej takovej, kde najdete: Jednak nakouskovanou povídku – to abyste se pak mohli těšit na další knížku, a věděli, že nebudete kupovat zajíce v pytliku. 

A druhak, v žádným, v žádným kalendáři, který znám……….nemají………HÁDANKU. Jo, náš kalendář má v sobě cestovatelskou hádanku. Malovanou. Je to první a jediný kalendář s hádankou. Najdete ji tématicky v čase prázdnin – jak jinak – a hned následující týden na vás bude čekat vyluštění. Ne, abyste podváděli!!! 😀 

Kalendář je stolní, stojací a týdenní. Na každý týden obrázek, či kus povídky. A má rozměr – a taky! – to je důležitý – vzhled totožný s ohaří knížkou. To aby to bylo do série. Abyste z něj měli radost a těšili se každý týden, že si otočíte stránku. 

Kalendář je k předobjednání – stejně, jako byla (a bude i ta další) knížka – u Megi, naší nakladatelky. 

Tedy tady: https://megibuk.cz/kalendar-ohar-kam-se-podivas/ 

Vzhledem k tomu, že výroba kalendáře není jako vyrábění knížky, která se klidně prodá v průběhu roku, či později, musíme znát už teď přesný počet kusů, které máme objednat do tisku. Protože, kdyby zbylo, tak kdo si koupí kalendář v půlce roku, že jo :D. Takže nesmí zbýt. A protože tiskárna bude tak od září zahlcená objednávkami na cizí kalendáře, dáváme tiskárně naši objednávku už teď, abychom pak nebyly v problémech. 

Takže – kdo chce kalendářík míti – ať už pro sebe, nebo jako malý vánoční dárek pro někoho – tak je nutno rovnou hnedle předobjednati. Opravdu už teď. Vysvětlím proč. Musíme objednat minimálně 50 kusů, ty budou určitě. To je daný. No a jakmile se objednávkami vyčerpá těch padesát kusů, uvidíme podle dalších objednávek, jestli můžeme dát tiskárně další dotisk. Protože nám doma nemože zvostat třeba 25 kalendářůch, že jo. To bychom prodělaly kalhoty. Čím dřív budeme vědět, jak si s objednávkami stojíme, tím líp můžeme při dotisku manévrovat. Jestli jsem to nějak dobře vysvětlila. Vysvětlování není mou silnou stránkou. 

Tak a teď přijde ukázka, abyste věděli, do čeho půjdete a s čím jsme si s Megi hrály od cca března doteď. Ponivadž to máte: 

*namalovat – to byl můj úkol a v podstatě nejjednodušší. 

Pak přišla Megi práce a to už byla šichta 

*upravit obrázky, aby po tisku vypadaly uhlazeně, 

*to celý nacpat do šablony, kterou musela šikovná Megi celou komplet předělat, aby kalendář vypadal úplně stejně jako knížka právě vč. písma-takže každé jméno v kalendáři přepsat! považte. Protože výroba tohoto kalendářovýho klenotu 🙂 není jako sériová výroba, kdy máte fotky kytiček, chatiček, hor, ščenátek, koťátek a jen je dosázíte do šablony, kterou tiskárna používá leta. Neuměla jsem si představit, kolik práce na Megi čeká. I proto, že je pečlivá. 

Ale výsledek stojí za to. Posuďte sami. Takže jak jsem slíbila, zde malý nakouknutí – jen nakouknutí, nemožete vidět celý, páč to byste se neměli na co těšit – do kalendáře. Který, jak doufáme, vám a nejen vám, ale i těm, komu ho koupíte jako dárek, přinese zase dobrou náladu a radost. S tím jsme do toho obě šly. Aby bylo něco hezkýho v tom šedivějícím světě. 

P.S. A ještě….. v kalendáři jsou dva takový malý, ale podstatný 🙂 detaily, které taky nikde jinde nenajdete. A já jsem zvědavá, jestli je odhalíte. Jestli jo, budete se radovat jako já, která jsem o nich dopředu nevěděla, protože ty jsou čistě dílem Megi, která je tam vetkla a jsou naprosto boží! 🙂 

Těšte se.

ano, tomu naprosto rozumím 😄

Ano já to vím.  A proto je mi těch všech zvířat čím dál tím víc líto . Nejsou to oni, kdo určují svoje osudy. Čím dál tím rychleji mířím do bodu Bridžit Bardot. Budu jednou jako ona -stará k lidem nesnášenlivá osoba.

A k té paní dlouholeté chovatelce - hm, video může být tendenční, jak chce a jak může chtít psát ten pan redaktor /zvláštní, když se znají , nemusí to být přece vůbec objektivní, že a ani mi to tak nepřijde/, ale ať se dívám, jak se dívám - pokud to video není šméčko a to není, tak je to sama chovatelka, kdo jedná tak, jak ostatní na videu vidí - tedy smýká psem v kruhu, bere ho velmi nešetrně do rukou a nakonec mu takovou ubalí - pěkně vzteky a ještě ho, ještě ho velmi “něžně” drapne za hlavičku. Takové malinké stvoření a bába s ním jedná takhle? No to není tendenční. Kdyby se tak nechovala, nebude co na tom videu ukazovat. Zase klasický příklad toho, že jsme to my sami, chování je naše, které vytváří náš obraz mezi ostatními- jako ta paní Nergelová, nebo jak se jmenuje ta paní, co prodává nevycvičený vodící psy. Se psem vystavovatelka jednala hrubě, to je neoddiskutovatelný fakt, to za ní nikdo neudělal, nikdo neupravil video a ještě hůř - vymlouvat se na to, že pes se tak chová, protože měl lehký průjem……….ehm dvě věci velmi podstatné - má-li pes nějakou indispozici - onemocnění a to průjem je, neměl by podle mě v kruhu co dělat, protože nakazí ostatní. A když milá paní nebere ohled na ostatní, měla by brát ohled aspoň na své zvíře, které je v nepohodě a ona ho ve vedru vláčí kruhem jak kačera na provázku. Ostuda to je a ona si ji udělala sama. Nikdo to za ní neudělal, jen to natočili. A ano, chápu, že na výstavách se k sobě chovají vystavovatelé pěkně hnusně, jen aby dosáhli vítězství, ale tady ona ostatním nahrála. A hlavně, a to je pro mě podstatný, se chovala nehezky ke svýmu psu, takže, špatný, špatný, špatný.

Hrozně moc jsem přemýšlela nad tím zastřeleným psem. Ano je, to zase chudák pes, který doplatil na člověka a jeho nezodpovědnost. Ne, nechtěla bych je mít za sousedy, a chápu, že jestli chlap dělal bordel, tak se lidi báli. Tady bylo strachu ostatně všude moc. Když se dobře podíváte, jak ten pes blafe - bojí se, není to klasický agresor. Bojí se - logicky i ti policajti, protože, jestli pes předtím pokousal a s maníkem mají svoje zkušenosti, tak se logicky bojí, ten pes pak, když se podíváte, utíká. Nejde do žádného útoku. 

Tím neomlouvám veškeré incidenty, které třeba před tím proběhly, nicméně tady se ten pes bojí. Podělal to jeho člověk, kretén debilitní- administrátoři prosím prominou tahle slova, ale pohled na toho psa, jak si tam u nohy blafe, protože se bojí, pak neútočí a maže pryč a pak tam leží mrtvej…….. kdysi se narodil jako malý roztomilý a hodný ščenátko, měl smůlu na hovado, kterýmu se dostal do rukou, měl velkou smůlu v životě, který vyhasl zcela zbytečně.

a myslím, že je pravda, že je to celé řešené špatně. Mělo se konat dávno, tak jak píše Megi - nechápu, proč tedy po tom případném prvním útoku na policajta, když už ne ty případné útoky na jiné lidi předtím - nevedly k tomu, že k němu přišli, psa odebrali a maníka hodili za katr. pak k tomuhle nemuselo dojít. 

Aluška:

Bohužel odešla zdravá, naštěstí rychle, tátovi jí na procházce přejelo auto …….

Ježiš, Aluško! Držte se, to je hrozný.

Může, můj první ohař, taky nechtěl.

Pes vodící, pes asistenční = doslova kompenzační pomůcka. Tak to leckteří bohužel berou. Jak Ti ke kterým pes přijde, tak ti, kteří se tím, leckdy bezostyšně, živí. Neříkám, že všichni.

Viděla jsem psa vodícího při práci - a popravdě, dost bych se bála, aby mě, slepou vedl, viděla jsem psa- resp. fenku- pro vozíčkářku a bylo mě líto té vozíčkářky. Ona fenku milovala, starala se o ni víc, než příkladně, jen ji nikdo neřekl - to jsme pak spolu rozklíčovaly v hovoru, že ten pes ……..byl cvičen přes obojek. S ní ho neměla, tak proč by poslouchala?

Znám fenu, která “pracuje” pro dívku s mentálním postižením - je to katastrova, pro tu fenu, v podstatě nepřeháním, když napíšu, že se jedná o týrání.

Psů, kteří slouží pro lidi, ať v jakémkoliv oboru, je mi dost často líto. 

No to pani nemožete vokazovat takovýdle vobrázky, dyk je to takový roztomilý jinak. A žere to vopice, tak by si šécky vopice měly dát pozor 😀

On taky má za sebou teď velko změnu, takže se mu to třeba v makovici nakumulovalo a časem se to uklidní? Však přijel domů teprvá nedávno. Jestli třeba nepomoct Alavis calmingem? 

Kdy přicetoval, odkud? Jestli “prošel” válkou , tak asi  z toho? Nebo - co ví člověk, jak žil v předchozím  doma.

Úsudek nemohu změnit.

jo, myslím, že většina z nás harpyjí. 

Takovej krásnej ptáček.

Jo, takže vidí veškrý to intronétový zlo.

To je strašný!

Jojo, jsem nevčelař. Máme sice na zahradě krásný starý včelín, ale ani jeden z nás si na včelaření netroufne a myslím, že je to dobře. Nicméně včely jsou fajn a jsem ráda, za tohle soužití.  Podle toho co píšete, by jim nikdo z naší rodiny vadit neměl, max bláznivá fena, která by tam na ně ráda číhala a trhala si je jak čilipapričky, což jsme se snažili vyřešit a zdá se, že se podařilo. ale ani, když tam za nima chodila jí holky nedaly co proto. Jsou hodný a neúbližný.

Létají směrem na západ a naštěstí  tady žádná pole nejsou 👍 To bychom tam asi ani nebydleli. Samá louka, pastvina, takže pro včely ráj. Letí směrem do krajiny, mimo zástavbu. Je ale možná, jak říkáte, že to pak někam otočí. 

Já jsem vlastně hrdá, že k nám lítají 🙂, že se jim u nás líbí. Je to jako privilegium. 🙂

Dík. O kvetoucí zahradu se snažíme - jen zatím rekonstruujeme, tak je to jen jeden záhon, malá lípa, a špatně sekaná tráva 🙂, takže kvetoucí  “plevele” . A ani pak s přicházejícím podzimem/zimou nemám nějak pomáhat? Asi si myslím, že ne, protože kdyby byly něčí, tak ať se do toho nemotám, že jo?

Ráda se chodím na holky dívat. Byla jsem jen překvapená, že se sem tam - jakoby?? poškorpí mezi s sebou - mi přišlo. 2x krát jsem viděla, jak pak jedna skončila ve vodě. V obo případech padly na záda a k mému překvapení, než jsem něco stihla, se z vody dostaly samy.

Mám jednoduchýho dotaza:

Lítají k nám včelky. Na vodičku do sudu. Dvakrát denně doplňuju, páč holky nassávaj děsně teda, tak aby se nemusely do toho sudu naklánět a mohly pít pohodlně z okraje a ze žlábku. Na hladinu jsme jim dali na radu - vynikající radu z mého pohledu - kus bublinkatý folie, což používají jako ponton. Holky jsou hodný, zatím jsme se nedostaly do sporu. Nevadí jim, že se tam ochomejtám, nabírám vodu z vedlejšího sudu, dolejvám jim apod. Je něco, co pro ně mohu - mám - nemám udělat? Nevím komu patří, nebo zda nejsou volně žijící . Nemám představu, jak daleko mohou pro vodu létat. Směrem kterým vyletují by v blízkosti ale žádné úly být neměly - mám prochozeno s ohaři. Mám pro ně něco ještě udělat, než jim jen dělat výčepáka?

Já je mám taky naprosto ty reklamy všude a furt to musím odstraňovat ☹️

Ne! nenenenenene!!😂 Ešče, že jsem tu dneska sama úplně jako a můžu plakat hlasem!