Příspěvky uživatele

Přece nedám všanc svou srdcovku.🙂

Mě teď hrozně příjemně překvapil jeden kolega, ale fakt hrozně - páč ač chlap, pravil - on furt leze někde po horách - že až přijde důchod, přijde pes a ………bude to právě půdle-důdle, protože si nastudoval!!! Nastudoval!! To je malej zázrak tohle slyšet. A půdle důdle mu prostě přijde jako fajn parťák. 

ejch OT omlouvám se, ale musím,připomnělo mi to, když jsme se tehdy prvně potkali naživo a já jsem její paničku přesvědčila, ať se nebojí  a pustí jí, že ani mně, ani mýmu ohaříkovi nic neprovede. A ona s ním ščastlivě řádila jako magooor. Řvala u toho jak prokopnutá a dělala děsný výpady. Bylo to asi prvně- nebo jedno z mála, kdy si takhle mohla zařádit s psím kámošem.

Kdo se posmívá půdlovi, je……………. mám to napsat?

Žila u nich, skorem do svýho stáří teda, oni ji měli rádi, to ne, že ne. Jezdila na výlety, na psí tábory. No a pak se ale pořídil ještě jeden pes, protože ona akita není vhodná na treky, ten taky nebyl na treky úplně ideální, tak se pořídil ještě jeden a když se pak stěhovali, tak akití babička zůstala u rodičů. To když jsem se dozvěděla, tak mi to neudělalo dobře na duši. Argument, že jí je tam dobře a je tam zvyklá, u mně nějak neuspěl. Ale to už jsme nebyli v kontaktu.  Když umřela, bylo mi to hrozně moc líto. Byl to pes, u kterýho nikdo nenašel ten vnitřní diamant. A ona ho měla velkej. 

Mám výhodu, líbí se mi každej pes. Hlavně, že to je prostě pes. Jasně, čibabu si cíleně nepořídím - min. ještě pár let, ale když mi ji život přihraje do cesty, tak nemám problém. Teď jsme se nedávno málem rozrostli o štěně vořecha vořechoviče, který se ztratilo. A taky mi bylo jedno, jak vypadá.  Můj limit je vlastně povahovej, vím, že nejsem člověk vhodný pro picbůmy, různý emerický stofárdy, rotíky a pastevce. Asi jako kdyby mi osud přihrál do cesty rotíka, kterýho zvládnu, tak to ještě dám, ale je to podle mě poslední levl, kdy to budu umět ukočírovat. Ale vím, že mi to nebude sedět, potřebuju psy přátelský, fungující bezvodítkově -pochopitelně po potřebný výchově, to je jasný, ale vodítko je pro mě nutný zlo a vlastnit psa, kdy celoživotně budeme oba na šňůře, to neumím

Máte husy, to nestačí?😀

Noo, akitka by byl taky zajímací zážitek. Přesně takhle si kdysi moje známá pořídila akitu. protože se líbila příteli. Podotýkám, že před tím měla kokříka, který se jako první pes tak nějak samovychoval. Ona chtěla labroše, on chtěl akitu a vyhrál. A pak se nestačili divit ani jeden. On spešl neměl nadání týhle specifický povaze porozumět a taky si ho fena jednou podala.  Já měla tu čest být její přítelkyní - myslím té akity. Pustila si mě k sobě neskutečným způsobem - i proto, že jsem ji respektovala, její specifickou povahu. Jestli na něco v psím světě jsem tiše “pyšná”, tak na to, že jsme se s fenou  ostrou jako žiletka opravdu spřátelily a mohla jsem jí důvěřovat a ona mě. Měli ji rádi, ale nerozuměl jí v podstatě nikdo, ona se zamkla do svýho světa a mě do něj pustila. Bylo to sakra silný, a hrozně si toho vážím. 

To se to někomu chodí proti proudu, když mu neomrznou ani nohy, ani ocas.

Nechybí tomu výčtu plemen ještě vižla? 😀

lepší výmar, je stříbrnej a má zvláštní oči.

efe:

No vida, na tom by se dala založit živnost!!

Už dávám dohromady doklad nutné k registraci ŽL

efe:

No vida, na tom by se dala založit živnost!!

Už dávám dohromady doklad nutné k registraci ŽL

Anonymní:

Bydlíme v bytě dva. Výtah tu máme a pravda, se psy zkušenost zatím nemám. Tlapky po vycházce bysme museli vyčistit vždycky ve sklepě. Oba směnujeme ale každý jinak většinou, takže vycházky by mohly být ráno i večer.

A když to směnování nevyjde jinak a budete směnovat oba stejně? Jak to budete řešit?

No jo, koupit se dá dneska ledacos. i živý zvíře na pět vteřin.

Leithian:

Ja teda zas nevidim že by to u nas bylo tak masivni jak v zahraničí. Z 50 svateb od různých známých vzdalenych apod ani 1x. Nebude to tu tak žhavý. 

Tohle já  neposoudím,  jak časté to je, to se přiznám, protože co byly svatby u nás v rodině, tak se tam holub žádnej nevyskytoval.

Krávy nepotřebujou, bude honit cyklisty a sundavat je z kola.

Vypadá moc pěkně, i se zdá, že se úspěšně množí, za chvíli budu mít víc granulí než Brit.

Zkuste prosím, ještě přehodnotit ten výběr plemen.  Víte ono pak není spokojenej nikdo, když si to nesedne, ani majitel, ani pes, ani okolí. Víte, já se psy žiju už od dětství, něco málo člověk za tu dobu poznal. A věřte mi, že udělat dobrý výběr plemene a vědět o čem pes a život s ním je, je základ ke spokojeným životu obou. Pes je velký závazek, potřebuje hodně Vašeho času, než psa vychováte trvá to. Navíc  se dá říct, že prvního  psa člověk ve spoustě věcí zkazí - protože ještě neví, netuší. A je rozdíl když se Vám nepovede vychovat právě takovéhle plemeno. Pro všechny tři vybrané opravdu musíte mít dostatečnou časovou kapacitu, abyste mu dala to, co potřebuje. Počítáte kupříkladu se cvičákem? Tam se chodí vzdělávát hlavně právě majitel, aby věděl, jak a co dělat a proč. Máte ve svém okolí nějaký kvalitní cvičák? Koukala jste opravdu důkladně na ty povahy plemene?

efe:

tagže mě prostě vodsuzujete k pajdání… no děkuju pjekně!

To máte za ty granule k prstě, který ste mi dijagnostykovala, víte?

efe:

Božínku, ty tlapičky 😍

Jsou jak z animáče 🙂