my dneska vyrazili do Sedmihorek. Zasněžené hruboskalsko je krásné a málokdo do skal v zimě chodí. Napadl v noci nový sníh a tak jsme byli prvochodci na cestách mezi skalami. Ale už i tady je nad nulou a začíná tání… Na zahradě je ještě stále poctivých dvacet centimetrů sněhu - ale už v kvalitě pro výstavbu sněhuláků
jen takový maličký dotaz. Vim kdo je naše Megí, ale nevím kdo je Beto?
Děkuji za vysvětlení Dája.
Beta čtenář je ten, který čte knížku před tím, než se vytiskne. Hledá chyby a nejasnosti z hlediska gramatiky, ale i logičnosti textu, návaznosti zápletek… neboť autorovi může spousta věcí utéci. Je to náročná práce - a Bety nejsou nikde vidět.
ve středu učím později - a tak jsme stihli rychle zajet do lesa - výjimečně zalitého sluníčkem. Trošku jsme podcenili trasu - takže nahoru vyfoukanou strání to šlo docela dobře (nad kotníky), ale druhá navátá strana byla ke kolenům… Nahoře na pasece spousta pelechů po vysoké - vyhrabaná tráva, spousta čerstvých bobků (Yodo, ty prase, už stačí!!)… psík na volno zcela vzorný. Krásnou zimní procházku jsem stihla - a kluci mě vyložili u školy (kalhoty jsem měla sice zcela čisté, neb sníh je opravdu zářivě bílý, ale dost vlhké…)
Odpověď na příspěvek uživatele Espiro z 04.12.2023, 19:20:13
krahujec je stálý obyvatel zahrad. Naše u nás taky loví - v zimě podstatně viditelněji… neb chodí na krmítko jak do bufíku… hlavně na hrdličky a kosáky.
u nás dnes vylezlo sluníčko - což způsobilo, že v lese se ze stromů sypaly sněhové návěje. Sice jemný prašan, ale když fouknul vítr - nastala rázem bílá tma a ten sníh byl úplně všude… Jsem zvědavá, jestli vyjdou fotky. A i když foukalo, šel do lesa pes nahatý, neb mráz nebyl moc velký a šli jsme velmi svižně a byl většinou navolno…
Nahoře po kolena sněhu, takže šílená makačka. Ale pohádka ❤️
už jsme v zimě na Ralsku byli - ale tenkrát to bylo o poprašku a dlouhé námraze a občas i sluníčku - taková ta nádhera, kdy cinkají větvičky… A namrzlé suťové pole děsně klouzalo. Ale po kolena by se mi to brodit nechtělo… Bylo to ještě s Nightem. Mladým Nightem
narozeniny nenarozeniny - je dneska Yodislav na zabití - rozhodl se mimo jiné lovit naše rukavice… teď ho páník vymáchal v závěji - sníh všude mají oba…
v takovém mrazu psa už dneska oblékám (taky jsem dlouho odolávala, první dvě dogy chodily celý život “nahaté”. Můžete improvizovat - i kdybyste měla kolem trupů ovázat dlouhé šály… přeci jen je to pro bytové psy zvyklé na teplo velký skok.
Ale v takovém mrazu jim budou asi po chvíli mrznout i packy (projeví se náhlou chůzí po třech… a nohy se střídají). Pomůže promasírovat a trošku zahřát tlapátka… a hlavně to nepřehánět. Holt bude pár dní kratší procházení…
mě se tedy pes ve sněhu zatím neztrácí (ale i to už jsme zažili, že i dogy závěje stačí pohltit), ale souhlasím, že ty první procházky jsou nejhezčí. Kostel je nasvícen, všude je klid, často na domcích a zahrádkách už svítí adventní výzdoba, teď již nesněžilo, ale v parku jsme byli prvochodci na večer prohrnutých cestách. Stará alej klenů ke hřbitovu je osvícená žlutým světlem lamp, občas s křikem proletí probuzený naštvaný kosák… No prostě každé roční období je krásné - a tahle čistá “opravdová” zima je opravdu pohádková. A nevadilo ani, že jsem si zase zapomněla rukavice…
No a pak tedy proházet zatím alespoň nejnutnější “segment jedna” - tedy cestičky od vchodu našeho i od babičky na chodník a ke kompostu a k popelnici. Další kusy (před garáží a před vraty… až po rozednění a raději ve dvou…
Když začal na sedmi letech mít Night problém se zády, pořídila jsem kabát (nám běžná konfekce není, tak na míru u specialistů na vlkodavy…). Ale pořídila jsem zbytečně zateplený - hodně tlustý. Kolegyně na svého dogáka se inspirovala - a pořídila kabát bez zimního zateplení - jen softsheláka.
I její dogák již běhá za Duhou… a protože u nich se mluví už jen o menším plemeni… zdědili jsme kabát. Takže máme dva - teď nosí (za velkých mrazů a nebo v sněholijavci a vichru) ten slabší…
pro ty, pro které není větší množství sněhu normální zimní stav připomínám, že pro psy (a taky pro lidi) je pohyb ve sněhu podstatně náročnější, než bez něj. Nohy musí vytahovat nahoru - kolena a lokty jsou více zatížené.
Takže délka procházek jde pokrátit a přitom psisko si zasportuje dostatečně. Navíc často řádí a blbne a skáče a noruje… takže žádné extra dlouhé trasy vymýšlet netřeba.
Mě občas zaskočí, když mi člověk z nížin nadšeně napíše, že jede do hor a má naplánovaný 15 km pěší pochod mimo protažené cesty… a diví se, když píšu že i po 5 km bude mít dost on i pes… Takže nepodceňovat náročnost chůze v hlubokém sněhu.
Toto neplatí pro Lupuse a jiné… pro které hory bez ohledu na počasí jsou normální prostředí, které je nepřekvapí a kterému rozumí
tady jen tak lehce chumelí - naštěstí jsme mimo hlavní pole srážek. Zahradu kryje stále čistá pěkná peřinka - tak akorát (asi 20 cm). Rozsvítila jsem hvězdy z Herrnhutu - zbytek světýlek musí počkat, až naplním truhlíky chvojím (a to se mi potmě dělat nechtělo). Krmítka doplněna… psisko se válí na pelechu u radiátoru… pohodička pohoda
Není, sněhu je dost a hlavně má celou noc ještě kydat. Včera večer jsem si šla oběhnout dostihovku a sníh mi padal vrchem do bot, takže těch 10 čísel tam asi bylo… A my jdeme zítra výšlap na Ralsko, to bude prča.
Ralsko je skvělé - bohužel zítra jsou poslední letošní sobotní dálkaři (pak mám ještě jedny v pátek 22…)… takže výšlap nebude na Ralsko ani jinam. Teď jsme přišli z lesa - je tam parádně. Trasa volena tak, aby většina šla po “hlavních ” lesních prošlapaných cestách (kolem Mlynářáku) a tady hrodění hlubším sněhem nebylo dlouhé.