Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 24.10.2023, 15:42:45
Nejlepší hračkou pro zhruba 3měsíční štěně je cokoliv v interakci s majiteli. Ovšem za předpokladu, že se takhle mladý psí prcek důkladně vyřádí a utahá i venku. Unavené štěně ohlodá jen to, co je k dispozici, unavené štěně se po žrádle a vyvenčení půjde svalit na pelíšek, do otevřené klece, unavené štěně bude hodné štěně. A co není určené ke štěněčímu hlodání, musím nějak zabezpečit.
Odpověď na příspěvek uživatele Irma19 z 23.10.2023, 21:08:04
Upřesníte z výčtu zpráv, co vás zajímá?
Aha, už upřesněno. Policejní pes není záchranářský pes. Ti umí štěkat z centimetru do obličeje (a že jsem tu čest měla coby figurantka) a člověka se nedotknou. Pes policejní je jiný. Můj názor? Pes dělal svou práci.
Odpověď na příspěvek uživatele bambule z 23.10.2023, 18:29:36
Extra téma netřeba, když už tu máme vedle češtinářské téma. Kdo by měl zájem o knihu, koukám, že na netu jde sehnat poměrně levně. Jen název klame. Stručné dějiny mají 420 stran. Nemůžu za to, jsem tu bichli zase otevřela a: “Nadnárodní darmošlape!”
A tak ve vaší fázi bych také neodolávala. Výhodou pamlsků je, že pro uspokojení této psí potřeby stačí i jen pidikousek mňamky.
Já to mám těžší. Neodolám Vořechovi, kdykoliv se rozhodne, že má deficit hlazení, mazlení. Což je velmi často. A hlaďte pejska “jen trošičku”, to nejde… Spratek rozmazlenej je to, dobře si mě vycvičil. 😀
Odpověď na příspěvek uživatele Fikovnice z 22.10.2023, 13:06:37
Na NÚ je u něj ještě brzy, objevily se u něj až tak dva týdny po aplikaci. Každopádně i minimální dávka u něj zabrala, co se pohybu týče. Chodí a šmejdí se mu mnohem, mnohem lépe, je to zase spokojený Vořechus.
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 20.10.2023, 19:53:32
Jo, někdy si to sedne, jak má. Mám pohled z obou stran - jako zájemce jsem nechala na chovatelce, kterou fenu mi vybere, která buchtička ke mně povahově ladí. Trefila se perfektně. Možná jsem mohla mít i to právo “prvního výběru”, ale výběr od chovatelky byl nejlepší. Vím, že tenhle přístup nejde vždy aplikovat.
Když jsem coby chovatelka naopak řešila já kompatibilnost představ budoucích majitelů a povahy štěňat, musela jsem právě některé majitele rázně přesvědčovat, že tenhle tvor není pro ně. Spratek bijec se vyšplhal návštěvě do klína, dělal líbezníka poté, co zmlátil vše kolem.
Snad ano, to by bylo optimální. Jen dávám do úvahy, aby první výběr neprobíhal ve stylu “ten je ňuňu, toho chci”. Nebo jen vizuálně z videí, fotek. Netuším, co si Tenurri pod pojmem “možnost prvního výběru” představuje, ani jak by to probíhalo u chovatelek.
Jaký na to máte názor vy? Teoreticky…kdyby vyšly obě krytí a v obou na mě vyšlo štěně. Strašně mě nahlodalo to, že mám možnost prvního výběru…ale zároveň je to nová a “neznámá” chovka. Osud je ale nevyzpitatelný a klidně se může stát, že budu vůbec ráda, když se někde narodí psí klučina a tato otázka se vyřeší sama
Teoreticky bych vůbec neřešila, která chovka má více odchováno. Nevyzpytatelný osud, ano, třeba se narodí v obou vrzích jen fenky… Plus by se mi nelíbilo, že jedna chovatelka nedoporučuje si vzít štěně ze stanice, kde budou mít první vrh. Proč? I lidé začínající s chovem mohou mít přehršle zkušeností, mohou mít větší cit pro plemeno, vrh může být “vymazlenější” než u zkušenější chovatelky. Chovatelský servis - nevím, co přesně si pod tím pojmem představit, co se vám líbí.
K výběru štěněte bych ještě podotkla, že možnost prvního výběru není žádné terno. Štěňata zná nejlépe chovatel, spinkající roztomilouš při první návštěvě může být jen unavený největší trhač a prudič, který si sedne se zkušenějším budoucím majitelem.
“poznaly/i jste, že se blíží hárání, podle chování feny?”
Jop, ale taky to je kus od kusu. Jedna byla mazlivější, druhá drsnější a chtěla být víc sama, třetí byla víc akčnější, čtvrtá naopak padala únavou po běžné vycházce… Stejně tak byly každá jiná ohledně žrádla, některá by se cpala jak nezavřená, z další se naopak stala nimra nimravá nežravá. Ale tak nějak shodně u všech jsem viděla zhruba měsíc či 3 týdny před háráním vždycky změnu v srsti. Lupy, matnost, větší línání, bylo jedno, v kterém ročním období háraly.
Dájo, ani nevíte, jak moc vám rozumím. Píšete, že 11 let není moc, chápu, máte malé plemeno a z dřívějších příspěvků si vás pamatuji coby skvělou paničku.
Můj 8,5letý Vořech se porouchal, vím, že 11 se nedožije ani omylem, v rámci jeho stavu balancuju na hraně uspání už asi měsíc. Ale má zcela odlišné problémy než váš psí staříček. Obě nicméně řešíme to samé, kdy má ještě smysl psovi pomáhat a bojovat. A kdy už je jakákoliv pomoc na hraně, kdy to vyčerpá psychicky páníčky, fyzicky psa, kdy je ten čas se rozloučit. Já v tomhle mám jasno, když to napíšu krutě, nechtěla bych svého ani ne tak starého psa vidět v podobném stavu. To je moje subjektivno, vy to máte jinak, přesto někde v soběmožná tušíte, že jde jen o čas, tohle nepůjde vyléčit. Vypsat se, poradit se, svěřit se - to na duši pomáhá, také to tak mám.
Moc držím palce, ať si s Batulkem ještě užijete pěkné chvíle, možná vám sám dává čas na rozloučení, ať si to v sobě uklepete? Alavis Calming je bezva, mohl by mu na noc i celkově pomoci, stejně jako CBD kapky (pro psa mám 3% v konopném oleji pro psy od CBD Pharma). Jak je psáno nade mnou, hlavně ať se oba vyspíte v noci. Když se na vyšetřeních na nic nepřišlo, uši, zuby, klíštěcí choroby, jiné nemoce nic, tak holt se smířit s demencí psíka a myslet i na sebe…🌻
Ještě dodám, že Vořecho vedlejšáky jsem vypisovala tady, hodně mi to pomohlo v sesumírování ofiko zprávy. Tak nepodceňujte ani zvýšené drbání psa atd.
Jak koukám, už 17. 6. 23 jsem si asi zavěštila. 😀 “Dle příbaláku kontraindikace nejsou, ale co zvíře, to unikát.” Že budu mít až takový all inclusive s chronickým ledvinářem, by mě v tu dobu nenapadlo.