Šmárjá, my máme Frama 🙂
Je fakt, že naše štěně není vynervované, zavřené v kleci, prostě sedí v kleci a chvíli pokňourává (to by se dalo i v paneláku) a pak to rozjede na plné pecky. Začínám mít podezření, jestli se prostě ráda neposlouchá. Ale bohužel to nic nemění na tom, že to v paneláku prostě nejde.
No, to by nám ještě chybělo ke štěstí, aby začaly řvát všechny 🙂 To bychom museli vše prodat a koupit barák někde na samotě u lesa, aby si tam mohly holky jódlovat, jak je napadne a nikomu to nevadilo.
Odložení zatím nezvládá, resp. nechápe, co se po ní chce. Je to puberťák, který je veselý a neustále v pohybu. Do všeho se motají všechny ostatní dospělé pesy, tak jak to bývá, když do smečky přijde štěně. Takže něco trénují společně, něco jenom štěně. Z běžných povelů je pro nás nejdůležitější přivolání a fuj, aby mohla chodit na volno, což už zvládá.
Ty kupuji taky, ale jedna pesa je alergická na kuře, takže kupuji kachní. A pak je krájím a dost často mám od nožíku puchýř 🙂.
Jako vážně extra Vám musím napsat, že se štěně nechá zavřít do klece, neprotestuje, nerve se ven? Že předtím drápalo dveře a proto se koupila klec, v které má pelíšek/místo a nechá se tam zavřít? Že klec je v obýváku, kde jsou i ostatní pesy? Že jediný problém je, že není žádný člověk v bytě?
Vážně nerozumím Vašim “radám” a tak už dál na Vaše příspěvky reagovat nebudu.
Není tajné, co je to za mňamky? Taky občas kupujeme tenké proužky a pak jeden den při TV krájím a krájím.
Nemám nic proti cizímu štěněti s kostí o samotě, ale každý máme nějakou obsesi 🙂. Krom toho Vaše štěně a naše štěně je diametrální rozdíl, naše momentální štěně má 6,5kg a dospělá bude mít max 10kg, což si myslím, že Vaši medvědi (ať berbeři, pyrenejka nebo berňák) měli možná ve 2 měsících 🙂
Děláme to léta stejně. Ráno: “holky, šup do pelíšku, jdu do práce/na nákup/pro kluka a přijdu” a při příchodu se nevítáme: “ahoj, holky, jdeme ven” a příchozí odhodí vše, co má v tu chvíli přebytečného, vezme pamlskovník s pytlíky na bobky, vodítka a jde k výtahu. Každý další domácí příchozí udělá totéž. Mezi příchody lidí probíhají normální venčení. Nevítačka začala s první fenkou, která ucvrnkávala radostí při tanečku u vítání. Je to trochu i psychologie, psi mají v hlavě hodiny a tak se štěně učí vydržet s loužičkou nebo bobkem na příchod člověka v tu určitou dobu. Nové štěně by nic nezničilo, jen dveře a sluch sousedů :-). Proto byla koupená klec a je naučené být zavřené v kleci, tu neničí, nedere se ven, prostě pohoda. Jen řve, když není v bytě člověk.
Taky se svýma pesama mluvím jako s dítětem. Nebo mluvím s vnukem jako s pesama? Tak nevím, jak to vlastně je 🙂
Jsem ráda, že to spoustu z nás dělá se psy dost podobně, ale bohužel ta separačka je problém.
Manželka: Budeš ještě jíst tu polévku? Manžel: Ne. Manželka: Fajn, přidám do ní maso a dám ji psovi.
Teda… to jste byla úspěšná. My tam chtěly dnes, ale počasí a práce nám úplně nepřála. Zítra nemůžeme, takže možná v neděli. Občas tam koupíme nějaké pamlsky, ale vzhledem k tomu, že máme pes dost, potřebujeme pamlsky pořád, takže kupujeme furt.
Vloni mne zaujalo, že krmivo přímo od výrobce je stejně drahé na forpets jako na jejich eshopu. Jasně, chci vyzkoušet granule nebo mňamky nebo novou příchuť, koupím si pytlík na vyzkoušení. Ale když s tím krmím, nekoupím si 12kg pytel, abych se s ním vláčela, nechám si ho přivézt dopravcem většinou zdarma. No nic, to byla jen taková úvaha.
Taky čtu příspěvky Stafordi a spol., je to jako s RD a Š, s něčím souhlasím na 100%, něco ani náhodou. Lovila jsem, jestli něco podobného neřešili, ale vzhledem k tomu, že jsou se psy v baráku a do práce zřejmě nechodí, tak separačku u svých neřeší a asi k nim asi nikdo nepošle na pobyt psa kvůli separačce.
Třeba přijdeme na univerzální 100% návod, jak psa zbavit separačky, patentujeme to, vydáme knihy a budeme v balíku 🙂
I to jsme vyzkoušeli, je to super nápad. Teda kost nedostává, protože má ještě pár mléčných zubů a psa bych nikdy s kostí bez dozoru nenechala (teda naše pesy, kdy největší ve svém nejtlustším období měla skoro 12kg). A myslím si, že v Praze asi velkou hovězí kost neseženu. V globusu mají občas pytel kostí, kloubů, chrupavek za pár korun, ale na ten jsme ještě nenarazili. Zpět ke štěněti 🙂 Dostává lízací podložku nebo nějaký větší kus sušeného masa. Jak zjistí, že doma není žádný člověk, což jí trvá pár vteřin a je jedno, jak potichu se snaží poslední člověk při odchodu být, nechá podložku nebo maso být a začne kňourat. Taky jsme mysleli, že si odchody “užije” protože dostane něco dobrého a bude ráda, že jsou všichni v tahu, ona má něco dobrého a je v kleci, takže ostatní na to nemůžou. Ale ne.
Je to super pes, je fakt lehké s ní vyjít (což je po teriérech příjemná změna), je takový veselý šašek, poslechne, ráda se učí, přivolání je radost sama (jasně, je jí skoro 6 měsíců, tak to beru s rezervou), ale v té ne/samotě je dost urputná. Kdyby byla úplně sama, tak to třeba pochopím (štvalo by mne to stejně 🙂), ale není sama.
Ten luxus, že by si štěně někdo bral každý den do práce nemáme, nebudu psát bohužel, protože sousedi si takhle vyrobili separačku sami.
No a jak jste na tom teď? Chodí stále do práce? Nebo může zůstat doma? Naše nevypadá, že by trpěla, já začínám mít podezření, jestli se náhodou ráda neposlouchá 🙂.
Není to překlep, jsou to minuty. Vydrží 45 minut kňourat než se rozeřve, teda…ona neštěká, ona vyje. Je to velký posun proti vteřinám, ale zatím je to pořád málo. Potřebuje být ticho cca 5 hodin v kteroukoli denní dobu. Super je, že neprotestuje v kleci, je jí jedno, že je zavřená, předtím měla tendenci drápat dveře. Tak snad někdy se to povede.
Předešlá štěňata neměla separačku, tohle štěně má, takže se snažíme štěně separačky zbavit. Rady typu: nebo tu klec zkusit nebo já nevím…., omezit mu prostor,…. naučit na povel místo, …jste napsala proč? Umíte číst nebo jste předchozí příspěvky nečetla nebo je záměrně ignorujete? Jak víc omezím prostor než tak, že štěně zavřu do klece? Kam se nechá zavřít bez problémů? Schválně, kde myslíte, že má místo? Že by v té kleci, kam se nechá zavřít bez problémů a tím se mu omezí prostor? Co máme dělat jinak a proč?
To je pořád dokola. Máte nějakou radu?
Zapojilo se do běžného chodu domácnosti, tak jak to bude po zbytek jeho života a tak, jak se zapojilo předešlých 5 štěňat, s ničím nemá problém, jen to řvaní. A řvaní není hysterické, že by u toho nějak trpělo, klepalo se, slintalo atd., prostě sedí a řve, když nebylo v kleci drápalo dveře a řvalo. Jak jinak bychom “ukázali” náš svět, domov, zvyky a pravidla?
Nevzdáváme, naučit se to musí, ale je to otravné, ubíjející, protože musí se štěnětem pořád někdo být. V paneláku je prostě normálnímu pejskaři blbé, aby tam jeho pes oblažoval sousedy svým hlasovým projevem celé dopoledne.
Zajímají mne postupy a rady od jiných. Třeba se dozvíte něco, co by nás ani nenapadlo , zamyslíme se, možná vyzkoušíme nebo nevyzkoušíme, a možná to zabere nebo nezabere. “Souzním” např. s RD, ale ne 100%, jsou věci, které bych nikdy na svém psovi nevyzkoušela, protože je mi to proti srsti. Stejně tak “nesouzním” se Šustou, resp. klikrem, ale nemůžu říct, že vše dělám jinak než on nebo že mám úplně jiné názory. Nedělám, dělala jsem to dřív, než Šusta napsal knihu se svými názory a návody. Mám to tak celý život, buď mi to přijde logické nebo mi to přijde jako nesmysl a nehne se mnou ani pár volů.
Nějak nechápu….Svět se nezastavil ani nezměnil příchodem štěněte (teda pro ni se asi změnil dost, ale to pro každé štěně nebo psa), psí domácnost funguje stále stejně, jen ubyl a přibyl jeden pes. Vše je stejné jako bylo “před štěnětem”, jen se chodí častěji na čůrání (všechny) než se chodilo, ale to štěně neví. Dopoledne je doma klid, žádná zábava, protože dopoledne se chodí do práce a školky, takže psi spí. Ona je malá, tak si občas sama pohraje třeba s uzlíkem, ale protože je klid, tak zase lehne. Prostě dopoledne je úplně jiné než odpoledne, tak, jak to bývalo. Takže naskočila rovnou do zajetého psího režimu. Na vše si zvykla rychle, nemá problém nelézt na sedačku, nekousat boty, lézt do odpadkového koše, ničit hračky, pelíšky…..Až na to řvaní.
Něco jiného je asi vymyslet a zajet nějaký režim u prvního psa, protože domácnost se psem a bez psa je jiná. Ale jak jednou člověk získá návyky, nemění je s příchodem nového psa. Možná při nějakých velkých změnách v životě se musí něco změnit i u psa, ale jinak asi ne.
První moje fena ucvrnkávala radostí, když jsme někdo přišel domů, trvalo to dlouho, veterinář řekl, že buď si zvykneme na loužičky a budeme doufat nebo nebude vítání. Zavedli jsme to tak, že kdo přišel domů, s pesou se nevítal, odložil, co měl v ruce, vzal vodítko, pamlskovník (jsou tam mňamky i pytlíky) a šel ven s pesou třeba jen kolem baráku. Časem asi šlo přestat, asi by pak už neučůrávala, ale děláme to stále, tedy i u nového štěněte. Ta první se narodila 2001. Získali jsme návyk. Stejně jako venčení ve stejný čas.
Jdete někdo na For Pets 2026? My tam chodíme každý rok, ale spíš ze zvyku, než že bychom si tam s dcerou každý rok něco pořídily. Co vy?
Aha, já to viděla jen u psů z různých množíren a nezvládnutých chovů, kdy ti staří pejsci mají v hubě kamenolom, takže jdou na čištění zubů a u toho většinou o polovinu přijdou. Tak jsem si myslela, že jim ten jazyk prostě padá ven dírou, kde chybí zuby.