kéžby to bylo jenom tohle a ne od páteře. To bych si pískala 🙂
kéžby to bylo jenom tohle a ne od páteře. To bych si pískala 🙂
Já mám fyzio teď už s koněm taky pravidelně, protože jak tak rovnala toho koně, tak prohlásila (ne jedna jediná fyzio), že jsem taky křivá jak šavle, a že by to chtělo s tím něco dělat, no a od té doby, co mě bolívala bedra, jsem k ní začala chodit, a od té doby, co mě pobolívá hrudník, jsem se zaregistrovala u ortopeda a chodím k nějaké jím doporučené rehab. fyzio, od které mám cvíko na míru. Od té doby, co cvičím cvíko na míru, jsem bolesti beder neměla. A chodím na jógu. Teda teď od začátku prosince ne, protože jsme po volnu zatím nezačali… Já přes svátky cvičila poctivě doma, ale před Novým rokem jsem se na to vykašlala a teď stejně nemůžu, když jsem rozbitá.
No jenže já vím, že tohle je poúrazový stav. Trhala jsem prkna z podlahy přívěsu. Rukama, zádama. A špatně jsem to dělala (držení těla), protože jsme stáli skrz podlahu na zemi a museli být blbě nakročení, jak jsme to tahali od kraje toho přívěsu, nedalo se jinak, než se nad to nahnout. A tam přesně vím, že někde něco párkrát zatáhlo, kde nemělo. A teď tři týdny pozoruji různé stěhování bolestí a občas to přes den jakoby “rozchodím”, občas se naopak ráno vzbudím jako rybka a přes den se to zhorší, občas mi lupne v zádech jak lezu z auta/do auta, a prostě už jsem se naštvala. A hlavně chlap prohlásil, že chodím a stojím křivá jak paragraf a že páteř mám vyboulenou do strany. Tak to mě zneklidnilo.
A od fyzio vím, že do mě nebude sahat, když nemám diag.
haha 😂
Tak jsem objednaná k ortopedovi na středu. Bolest se od páteře nastěhovala do kyčle, odkud k té páteři vystřeluje. Chlap o víkendu říkal, že od pasu nahoru jsem nakřivo, a když se pokusím narovnat, páteř mi dělá esíčko do strany. Takže jsem usoudila, že to asi “nerozchodím”… no tak uvidíme, jak moc se pan doktor bude smát, až mě uvidí. Nerada bych si uhnala něco chronického.
Tak mi sestra u doktora odvětila, že má volno až 17.2.
Tak jsem jí odvětila, že to už budu zdravá.
Tak že za to ona prý nemůže.
Tož jsem přitakala, že nemůže, a že jí to taky nikdo nevyčítá.
Tak že mám přijít tuhle středu po ordinačních hodinách 😄
Já mám bloklá záda (nadprdelí, resp. teď už bolí přímo kyčel). Už tři týdny od té doby, co jsem trhala prkna z podlahy přívěsu, se tam něco děje, a blbě se mi hýbe a blbě se mi spí, ale teď přes víkend to stálo za starou belu, takže dnes jsem zvedla telefon a asi jdu k doktorovi, jestli se dostanu. K ortopedovi.
Tak naštěstí za mě se má kdo postarat o zvířata, jen dneska odpo tam musím a zbytek týdne můžou zase jiní. Jen teda mě to krajně sejří, že se nemůžu hýbat.
Ono to pro důchodky taky moc není, musí se ten koník udržovat mezi nohama a držet ruce blízko u sebe před tělem, rukama si k rovnováze teda nepomůžete, to by bylo snad i nebezpečné…
ňuňu! Já chci králíííčka! Pěkně bych se k němu měla, chovala ho, vykrmovala, leštila mu kožíšek, a až by byl pěkný, šup na pekáč, a kožíšek na bedra. Krásní jsou 🥰
Prosímtě Bobčo, nevyčítej si to a nepřevaluj se v tom, však už ti slíbili, pokud jsem dobře pochopila, že ti původní termín nechají, tak jen postupně tepat železo, dokud je žhavé, připomínat se a skuhrat, a vůbec nepřemýšlej o tom, co bylo 🙂 Však ono se to nějak vyvrbí, ty jsi zdatná žena, umíš si poradit, pokud to nedejbože posunou, tak se začít připomínat pravidelně, aby ti to neodšoupli ještě dál. Na lahvinky a podobné úsluhy bych se jim vímeco, jejich zásluha (toho doktora, kterému voláš) to není. Moje kamarádka si volá rovnou primářům těch oddělení, na kterých má operaci podstoupit, a tam se vtírá, aby se pohnulo, tam to má smysl. Ale nějakému hentému dědkovi u stolu, toho tak akorát otravovat se patří, ten akorát přepisuje data v kalendáři.
Jaruš to má dobře zařízené, jen co je pravda. Sice musí vyvářet, ale zase, stejně by občas musela něco na plotnu hodit pro sebe, tak toho je jen víc, a má klídeček a ještě si tam může dělat párty s kámoškama, tak se to dělá 🙂
No však ten balón na gymnastiku s balónem taky nemusíte nijak chystat 🙂 Nebo ten míč na volejbal.
Tohle je prostě aktivita bez zvířete 🙂 tak nemůže logicky mít benefity spojené se zvířetem.
No jasně, děti si ty koníky hladí a mluví s nimi a češou je (no… jako panenky…), no my dospělí to zase tak neprožíváme, a klidně toho koně položíme i na zem 😄
U těch panenek mě napadlo - když mohou panenky sloužit jako trénink na dítě, proč by plyšák nemohl sloužit jako trénink na živé zvíře 🙂
to je právěže velmi ekonomický! Ušetřím práci na další roky, a toho krmení..!
už mám instalováno. Na zemi smaltový hrnec, nad ním disk z felicie, na tom položená litinová pánev 🙂 Včera jsem na tom holkám ohřívala ty namočené krmení, na noc jsem navrch ještě položila tu vodu, ale myslím si, že to svíčka nezvládne, ale mám vymyšleno - vyměním kovovou misku na vodu za ten smaltový malý hrnec, co je v něm svíce, svíci dám do širší té misky, a malý hrnec s vodou šoupnu doprostřed té litinové pánve s namočeným krmením, takže dámy mohou máčené ozobávat okolo misky s vodou a vodu budou mít též ohřátou 🙂 Jestli se zmátořím k focení, dodám obrazový materiál.
Bobčo, držím všechno co mám, ať to všechno hladce proběhne a máš krátkou rekonvalescenci a budeš pak běhat jak srna! 🙂 Dobře, že jste si s Jaruš užily. Má ona nějaká zvířátka?
Je to 7 cm pořád, resp. suchá, na zemi ležící klest a lesní plody (kam se řadí i šišky), těch 7 cm je nějaký výklad nějakého toho ministerstva hospodářství nebo kterého (nevím, jak se tenkrát jmenovalo), když se lidi neustále dotazovali, kde je ta hranice. Já se udržuji v povědomí, protože ten materiál z toho lesa pořád nosíme 🙂
Inu to nevadí, že vám hobby horsing nesedí k dospělým. Oni ti dospělí, co to dělají, nejsou ze skla, aby si brali k srdci, že je někdo nepochválí 🙂
No tak přesně tohle dělají i třeba děti s hobbíkem, my totiž taky máme u koní takové jako agility parkury - říká se tomu trail 🙂 A to si zapamatovat a předvést na předepsaných místech předepsané prvky, to je taky docela záhul. A ještě do toho strategie - jak nakročit do poslední překážky před prvkem, aby vám vyšly nohy do předepsaného nohosledu v tom prvku za překážkou, abyste mezi tím neudělala nevzhledný přeskok, který rozhodčí samozřejmě hned ohodnotí snížením skóre… a tak 🙂
Já dozajista vím, že plnokrevníka moje ježdění nebaví 🙂
Jedle u koní ve výběhu jsou také ještě veselé. Koně ohlodali nadšeně první várku a ta druhá várka už je tak nezajímá. No však začne, jestli zase nasněží 🙂
Já ještě plán na véču nemám. Ale ti koně se jeví stále lákavěji!