Ono tam té války zase moc není. Spíš taková ta stísněnost, kdy si člověk nemůže být jistý, kdo poslouchá a komu může co říct. Já jsem to viděla před nějakými lety, ale pamatuji, že to bylo napínavý jak kšandy od začátku do konce. Ani nevím, jak to skončilo, jestli dobře nebo špatně…
No rapotačka tím podle mě chtěla říct, že co mají co pobývat a brát dávky tady a pohodlně si tu žít, když u nich v zemi přece zase tak strašná válka evidentně neprobíhá, když si můžou dělat duhové průvody po ulicích hlavního města. Takže spíš než na notu “co si dovolují páchat kulturu, když je válka” to hraje na notu “co tu ještě pohledávají, když u nich se tajtrlíkuje na veřejnosti, ať se koukají vrátit domů”
Pro malé pavouky má ON šváby turkistánské, to jsou takoví větší cvrčci, jen teda to hodně dobře a rychle běhá 😀 Toho turkistána si teď dal i kudlák, když jsme ho ubytovali 🙂
Mně stačí produkce v zimě, přes sezonu si holky nahrabou 🙂
Tak zůstanu u švábů, když tedy mouční červi zase tak bezva nejsou. Tím se mé dilema vyřešilo 🙂 Občas také padne nějaká stínka… No teď jsem to vyřešila na léto dokrmením dospělců na jaře, abych nedržela staré šváby zbytečně v létě. Ale příští rok jak začne být venku hmyzu dost, namrazím velké šváby na další zimu do zásoby a nechám víc produkujících samic, aby bylo veselo. ON má také velkou produkci švábů, ale nevzpomene si mi přivézt, kdyby vozil, tak mohu přikrmovat v zimě dvakrát třikrát týdně pěkného velkého švába na slepici, no a to by bylo, aby z toho vejce nebylo 🙂
fakt netuším, ani nemám ponětí, o jaký odkaz se mělo jednat
No s těmi madagaskarskými šváby si holky neporadí, když jim je dám živé. S velkými dospělými teda. To jsou kousky k 10 cm, mají tvrdý exoskelet a přisajou se k podkladu a syčí. To holky dost rychle vzdají. Jediná Hnědka Norrisová, tyranosaurus kur, ta umí i takového švába. Ale ta jich zase tolik nezvládne sníst 😀 Ale přišla jsem na to, že když jim je zamrazím, tak pak si dají říct. Když se jim povede švába obrátit na záda a on se neotočí zpět, tak už si poradí.
Pak mám ještě (nám bylo řečeno) australské šváby (obě pohlaví okřídlená, teď jsme to s NÍM hledali a zřejmě budou nakonec z nějaké Ameriky), to jsou také pěkní kousci, naštěstí mají daleko menší množivost, tak je mám zatím jen pro krásu. A toho mám co dělat ulovit já.
Já umím krmit slépkám i dospělé myši, prostě naporcuji, malí raptoři si to pak doporcují. Jenže se bojím, že tolik myší, abych to měla na příkrm třeba obden, bych neustála. To ti mouční červi vypadají nadějněji, nějaký odpad pro ně se najde, lidi mi pořád nosí více či méně suché pečivo, tak by z toho mohli vyžít… Musela bych pro ně mít více ubikací, ale tak bych nakoupila sadu plastových boxíků. Výhoda je, že jsou maličcí, a mohla bych je mrazit, pokud by se v létě “urodilo”.
No a zase tak moc ten příkrm pro slepice nepotřebuji, abych ho kupovala extra. To teda slepicím přihodím kompletní směsi třeba, a mám to bez práce. Chovat červíky by mě bavilo, chtěla jsem žížalí farmu, ale zjistila jsem, že v bytě bych nezvládla takové objemy, aby se to vyplatilo na příkrm. Tak nakonec jsou to jen hmyzáci, zkusit to můžu… Experimentovat s myšma způsobem “kdyžtak se to vyhodí” je mi takové proti srsti…
Nějaké želvičky byly na burze také, tuším dva druhy, protože měli na přepravce dvě cenovky 😀 Také byly žabičky, různí ještírci (poznala jsem felsumu!), strašilky (kudlanky měl teda jen jeden jediný prodejce, a ještě štěstí, že měl poslední pár), mnohonožky, rybičky, zákeřnice, stínky (mně v terárku zůstaly už jen dairy cow, zjevně vykompetovaly vše ostatní, ale zase se jim fakt daří, dvoucentimetrové kousky nejsou žádná výjimka 🙂 na což jeden prodejce na burze dost nevěřícně reagoval, že ty, co dovezl, jsou dospělé a velké, no měl tak centimetrové…). Byla tam slečna, co prodávala samolepky se stínkami, ale zrovna tu dairy cow měla vyvedenou tak nějak šikmo zboku a seshora, takže i já jsem chvíli přemýšlela, jak to zvířátko vlastně má být, to by nikdo nepochopil, kdybych to někam nalepila veřejně přístupné… Spíš by to šacovali na trilobita. Mimochodem trilobiti se tam také prodávali, a teď si nevzpomenu na původ, no nějaká země třetího světa, ze které se zjevně fosilie vyvážejí v hromadách…
Tak nás dopravce poučovali, že minimálně dvoukilové kladivo. Bylo nás tam 90 % ženských. Menší ráží koně neomráčíte, povídali. Zezačátku jsem to kladivo i vozila… teď mám v autě jen tu sekeru. Jestli se něco stane, snad bude po ruce veterinář. Pokud ne, neumím si to přestavit řešit sama ani s tím kladivem.
V Kyjevě se válčí asi tak jako se válčí v Moskvě. Nevím, proč by se v Kyjevě nedalo žít, no já bych tam teda rozhodně žít nechtěla.
Nene, krmení se přeci odečítá pak níže. Navíc by ten nákup kuřat nebyl jinak zohledněn.
Už asi vím, logicky - jednodenní kuřata.
Co to znamená?
https://viennapride.at/en/
https://parisjetaime.com/eng/event/the-gay-lesbian-bi-and-trans-pride-march-e029
https://www.misterbandb.com/gay-events/poland/warsaw/gay-pride
https://epoa.eu/europride/europride2025/
https://www.romapride.it/
https://www.berlin.de/en/events/2096878-2842498-csd-christopher-street-day.en.html
…
Co je prosím “jdk” ? Děkuji
My byli na teraristické burze nebo jak se tomu… v Liberci, koupil si kudlanku a kudláka, nějakého jistě moc jedovatého norujícího sklípkana (babu, samozřejmě) a pět balfuráků (další sklípkani) neurčeného pohlaví, no v přepravce napočítali jen čtyři, i když se prodejce dušoval, že ráno jich bylo pět… tak možná budou ti zbývající dobře nakrmení… 🙂 Já jsem si nekoupila nic, jen jsem načuhovala. Bylo mi líto dvou agapornisů a několika andulek, kteří se tísnili v přepravní klecové bedýnce, evidentně mladí ptáčci a dost bojaví. Byla též malinká morčátka, taky vystrašená. Jediný, kdo byl v poho, byli “zakrslí” králíci jatečních velikostí. Také bylo hodně hadů, krajtičky rejdily rypáčky podél zavírání plastových boxíků s průhlednými víčky a lustrovaly, kudy by vzaly roha. Měla jsem si koupit moučné červy a zkusit chov potemníka pro slepice! Ale do paneláku je to rizikový počin a já stále váhám… Myslela jsem si, že to odsuplují švábi, ale švábi vyprodukují dávku příkrmu tak jednou týdně. Ještě bych teda mohla myši, ale potřebují více prostoru a smrdí, navíc to když uteče, tak snad horší než potemníci. Mhm. Kupovat bráněnky nebo moučné červy se mi nechce, přijde mi to drahé.
Tak my včera na závodech ve středních Čechách, celý den mordor, no a samozřejmě těsně než jsme odjížděli, kolem páté, bouřka, slejvák. Naštěstí krátký, tak to bylo příjemné. Na cestu domů pak už zase sucho, tak to bylo fajn. Ale teda den byl vskutku náročný, půlka z nás spálená… koně mrtví… ještě že tam bylo kde se do stínu schovat…
No tak co využít toho, že mu vadí, když se mu fousky něčeho dotýkají? Pokud to nevadí kočce, může ta dostat svoje krmení do něčeho, co kocour nesnese kvůli fouskům 🙂 Jen tak mě napadlo… Jen aby ten odpor nepřekonal 😀
Já jsem Kocoura zhubla dávkovačem, udělala jsem dirku do PET lahve, a aby mu granule vypadla, musí Kocour honit lahev po bytě (taky se při tom trochu pohne). Granule mu pochopitelně vypadávají na podlahu, s tím už se musí nějak poprat 🙂
Díky!
Tak 2 l vody/den nedám ani omylem, to už musí být…
Že bych si nasbírala nějaké hložinky, až dozraje (obr.)? Na žaludek já zásadně Colu 😀Ostropestřcovou tinkturu občas užírám Kocourovi… Na ledviny jsem teď zobala libeček a kopřivu a v lécích pak určitě ještě něco úžasného. Borůvek mám v lednici teď krabici, musím z nich něco upatlat 🙂 Na oči pojídám mrkev. Že bych začala kupovat mango? 🤔Když mně na tom vadí, že se vozí kdoví odkud. Možná raději kořen pampelišky že bych si někam strouhala, ten je prý na raka fantastický.
U té reflexní tabulky mám pocit, že jim ujelo značení na levé noze od loktu dolů (kyčel a střeva). Podle mě veprostřed má být ledvina na obou nohou… A na tom obrázku chodidel s orgány to tak i je.
Jů, to tam máš od děvčat pěkně na"plkáno" 😀 To mít já před oknem, tak už tam mám zábrany, aby mi tam holky nesedaly….
To bílé je fakt povlak? Není to jen světlejší “nová” tkáň? Umělák píše, že to může být zvýšený obsah kolagenu v té hojící se tkáni.
Každopádně ta jizva vypadá krásně a normálně, pokud nehřeje, nepulzuje a neotéká, mělo by to být v cajku 🙂
Já jsem tu asi jediná zdravá (co cvičím kuní posilovnu, tak úplně!) a mocinky si toho vážím, děkuju nahoru, doleva, doprava, dolů, dopředu i dozadu, a držím si palce, aby mi to vydrželo co nejdéle. Všem postiženým přeji hodně zdraví a hodně štěstí a vyřešení pokud možno všech problémů, ale nebudu říkat, že bych jim kousek toho svého štěstíčka ráda poslala, protože na něm sedím jak kvočna na vejceti a hýčkám si ho, protože, přátelé, ono jednou dojde, to je věc jistá, a kdybych rozdávala, došlo by hned a pak budu skučet tak jako tak. A já doufám, že to bude za hrozně dlouho. Ještě jednou děkuji všem, co to odnášejí za mě a ano, mám trochu špatné svědomí. 🌼