Příspěvky uživatele

Já pak přijela na sever, tady jsme zelená oáza proti tomu, co jsem viděla “dole”. Na migranty z “jihu” nebudeme čekat dlouho, mám pocit, že pozemky v podhůří začnou získávat na hodnotě!

Tak jsem včera byla ve středočeském kraji, vlastně i předevčírem. Předevčírem Stará Boleslav, včera Nymburk.

Spálená země. V příkopech sušina na stojáka, zelené jen bodláky. Jabka padaj ze stromů nedozrálá, stejně jako listí.

Jeli jsme kolem pole s kukuřicí. Pamatujete úvod filmu Interstellar s kukuřičnou farmou? Vzpomněla jsem si. Jen na té farmě byla kukuřice dvoumetrová. Tady po kolena. Žlutá a suchá.

Nakládali jsme malé balíky vojtěšky, normálně jsem se bála, že mi to vzplane třením v ruce. Brutálně přesušený materiál, na poli hromady odrolu, to by se dalo zametat koštětem… Země tvrdá jako kámen. Zemědělec vyděšenej, že to ještě nezažil. Soused prý má 7 hektarů trávy, ještě loni z nich sklidil 53 balíků sena 140cm, letos sklidil 34. Ještě že máme seno způlky už pod střechou a způlky nasmlouvané. K tomu nějaká vojtěška a snad i pak na podzim senáž a budeme mít přebytek. Ale ve středních Čechách mám podezření bude velký boj. Teď se asi ještě čeká na druhou seč, ale tam, co jsem byla a viděla to, tam druhá seč nebude.

O čem je řeč? O celé generaci Zemské a nebo o některé zemi na Zemi? Nebo o části Země?

Mno, moderátora nekomentuji… jen jsem potřebovala najít video, kde je to nějak shrnuté, snažila jsem se komentátorovy komentáře nevnímat, nemám tenhle způsob grilování a vysmívání sama ráda. Mně vadí Motoristi na životním prostředí a vadí mi, že se s tím nic nedělá (ono asi nic legálního, co s tím, úplně není, museli by asi sami zaměstnanci či bývalí zaměstnanci zatlačit právními tlačítky, a proti “mafii” se asi nikomu nechce, slyšela jsem pár rozhovorů). O Šejnovi jsem věděla jen to, že ho mainstream označuje za nekvalifikovaného a nepatřičného na té pozici, tak jsem chtěla zjistit, co z něj tedy padá, a nestačila jsem otvírat zobáček úžasem. Pak jsem si ho pustila u Xavera, čtvrt hodiny mluví rozumně a nekonfliktně a pak tam hodí bombu, že člověk zalapá po dechu. Kdyby se choval jako Jan Špaček a točil si nějaká videa a nikam se nedral, tak se člověk zasměje a jde dál, ale když ho zaměstnají na ministerstvu jako … musím si najít - “Komunikace úřadu a Správa sociálních sítí”, tož v podstatě “pí ár” úřadu, tak to zůstává rozum stát. Je jasné, že Motomoto dělají vše pro to, aby to ministerstvo potopili, zneschopnili a znedůvěřili na další desetiletí. Mají na to ještě tři roky, aby to tam rozložili na atomy, jde jim to náramně, jen teda se bojím, že nás to nakonec bude stát hodně moc peněz a oni stejně na směřodání GD a zelené politice nic nezmění - a co si budem, ani nechtějí, nemají zájem, naskočili tu jen na populistickou vlnu, která je tam donesla, a teď tam budou dělat akorát bordel za naše peníze a pak půjdou od válu s plnými kapsami a kromě dozorčích rad významných podniků a poradenských společností ministerstev o nich už nikdy nikdo neuslyší. Dobře se inspirovali u předchozí vlády.

Emise blbý, ale nebránivší se UA ještě horší 🙂

Vemte si rozdíl mezi tím, když UA přistoupí k EU, kde platí přísná ochrana životního prostředí x kdyby spadla pod kuratelu Ruska, kde se ochrana životního prostředí řeší až když průměrný věk dožití obyvatelstva je 35 let. 

Takový požárek nějaké rafinerie je proti tomu prd, nadto když se zničí rafinerie, tak nebude nějakou chvilku rafinovat, takže se ušetří ropa, protože Indie toho zase tolik nakupovat nepotřebuje (Indické rafinerie mají také svou kapacitu a víc prostě nedají ani kdyby se rozkrájeli) - požár skladu spotřebního zboží je ještě marginálnější problém.

Vinu za takový požár skladů nebo rafinerií můžeme beztak připsat akorát tak Rusku, protože Rusko je útočník a Rusko má pocit, že násilí je ten správný mezinárodní jazyk pro jednadvacáté století. Rusko by první mělo platit pokuty za znečištění životního prostředí.

Teoreticky hned v závěsu Amerika se svým zahájením války v Íránu, jenže… tím, že zneprůchodnili Hormuz v oblasti též poklesla těžba ropy, takže… možná medaili za záchranu spousty vypuštěného CO2? Pro Donatella? Chi chi 🙂

sutrik: Když byste poskytla číslo účtu, pošlu vám ráda nějakou korunu. Ať to brzy umoříte a můžete dát domov nějakému jinému hřívatému šťastlivci, klidně i s dvěma pinčovými 🙂 nevadí mi, když si tu nabídku přečtete až po čase, ono se to chvíli splácet bude… pokud byste někdo to číslo účtu vymámil, tak prosím přeposlat, děkuji 👍

Pavo vychvalují, ale jsou to pálky.

Nevím, zda ten náš měl tak dobrý základ a nebo za to taky může to Pavo, ale je z něj slušný kousek 🙂

dobře pro vás! (to je ale ošklivý překládek z angličtiny 😀)

Ráda se ve svých černých předpovědích pletu 😇

Na netu se rozčilovala paní poté, co sdílela zprávu o tom, že ve Francii zatýkají lidi podezřelé z požárů, i z řad mládeže. Psala, parafrázuji, že je to verbež, že mají lachtaní nemoc a jen čekají, jak jim budou pečení holubi lítat do huby.

Neměla jsem tu drzost to okomentovat tam, ale morbidně mě napadlo, že mládež si možná právě myslela na ty pečené holuby…

Jasná věc, tak teda nejprv opravit ten kočár a začít zapřahat s mazákem, třeba rok zapřahat jeho, v terénu, na jízdárně, naučit se odhadovat šířku kočáru, poloměr otáčení, naučit se s opratěmi a bičem, zautomatizovat si vedení koně, povely (povely k odbočení, klasika hot a čehý nebo můžete mít něco svého, slyšela jsem už vozataje řvát i “doprava, doleva, rovně” 😀)… Najíždění do zúžených průjezdů může být ošemetné, často je potřeba koně nechat dojít až skoro za úroveň “futer” a pak ho nechat ustoupit na místě směrem do průjezdu, aby se kočár vešel - situace, kterou s mazákem vyřešíte, ale s nezkušeným koněm to může být problém. Zkoušejte si s kočárem na velké rovné ploše i zacouvat, ať víte, jak se to chová, co můžete čekat, kdyby to někdy byla nevyhnutelná nutnost - pak se lze rozhodnout, zda zkusím vycouvat a nebo třeba raději vypřáhnu, kočár odmanipuluju ručně, a pak si zase zapřáhnu… zkuste si s kočárem nouzové brždění v klusu, opatrně ve cvalu, chování vagonety mě dost překvapilo… zkušený vozataj poradí další užitečné věci.

Já si říkal, jak by Šusta pomohl konkrétně se zapřaháním 😀

Upřímnou soustrast ☹️ Držte se.

Najděte si na FB skupinu Minidriving ČR (nebo tak nějak se to jmenuje), jsou tam především lidé zapřahající pony a mini, ale někteří z nich (podstatná skupina řekla bych) zapřahá i velké teplokrevné koně. Objevují se tam pozvánky na různé kurzy a soustředění. Najdete tam někoho ze svého okolí, kdo vám jistě do začátků poradí.

Kočár vám opraví Filip Rendl - opravy přívěsů, je z Mimoně. Pustí se do lecčeho, ale není to odborník, takže je potřeba pohlídat, aby zachoval funkčnost všeho, co je potřeba a neudělal tam nějaké nepraktické úpravy.

Kočáry vyrábí a opravuje firma Exnar v Havlíčkově Brodě, to jsou profesionálové, nechají si zaplatit.

Kočáry z druhé ruky prodává a mám za to, že i opravuje (musíte se zeptat) Tomáš Barták v Benešově. Věřím, že pokud by měl čas, poradí i se zapřaháním.

Naučila mě to mamka, která se učila trochu samodomo, trochu v časopisech a knížkách a trochu nasávala kde to šlo. K zapřahání se dostala v Hucul klubu, první postroje nám na oslíky spíchnul starý sedlář ve vsi, pozůstatek doby, kdy byl sedlář ještě na každém rohu. Na poníka si pak postroj ušila už z větší části máti sama, sulku si nechala svařit u místního automechanika z normální dvoukolové kárky z železářství a poprvé poníka zapřáhla, když si sulku vyzvedávala u mechanika 😀 Když jsem začala zapřahat já, měli jsme už valníček za zkušeného poníka a já pár let na kozlíku vedle mámy. Pak došla máti k tomu, že už nebude jezdit na koni, ale ráda by zapřahala poníky, tak se pořídili poníci odstávčata, postroje, a já se toho ujala a zatahala je a teď si o sobě myslím jaký jsem velký odborník, ale jen jsem k tomu čuchla. Otahávám teď mladého podílového welshe (vlastně dva, ale na toho druhého od zimy nebylo šáhnuto) a zjišťuji, že mám hodně co dohánět a musím ještě dlouho šoupat nohama, než budu moct říct, že něco umím. Pár kurzů za sebou s poníky máme jak v jednospřeží, tak v dvojspřeží, a hlavně desítky soutěží, kde se setkávají právě takoví poníkáři jako jsme my a navzájem si poradíme.

Vyměním za kancl. Třiadvacet u nohou. Snad aspoň pětadvacet ve výši ramen. Škrábe mě v krku. Pak vylezu ven, tam mě uhodí po hlavě kyjem vedro, sednu do auta, padne na mě teplotní deka, chvíli tam oddychuju a nasávám teplo a je to celkem příjemné, ale za deset minut u koní se mnou z auta vystupuje i potah ze sedačky… raději bych snad měla tu teplotu vyrovnanější…

Zoranko v piatok odisiel …

No mě málem trefilo… To mi nemůžete dělat, toto. Víte, jak jsem se lekla?

Jako na té silnici na sluníčku bude padesát, nemám iluze.

No, zrovna předevčírem to se mnou sbalili poníci s vagonetou na známé, krátké, ale trochu zvlněné loučce. Korigovala jsem je jen tak, aby vyloženě neběželi tryskem, ale na brzdu šlapat nemá smysl, zadní kola u nezatížené vagonety se zablokují a poníci ani nevědí, naopak zadek vagonety má pak tendenci na těch zabržděných kolech začít za přední nápravou vlát, a často s sebou tu přední nápravu na bahně i vezme, pak je to jak když se rozhoupe vozík za autem 😀 V jednu chvíli vagoneta nadskočila, a ono tam není čeho se držet (ani bych neměla jak, když visím v opratích), tak mi docela zatrnulo 🥶 Myslím, že si bláznění s poníkama po polích zase na chvíli odpustím 🙃

Hm, kočky. Máte pravdu. Ještě to promyslím….

V práci mám příjemných 23 stupňů (u nohou - teploměr mám ve výši kotníků, abych věděla, kdy přitopit). Sice tu sedím v punčocháčích a svetru, protože prostě sedím a nehýbu se, ale mám okno otevřené ven, aby sem aspoň trochu táhnul teplý vzduch a je to příjemné. Venku jsou nějaké odporné teploty, vždy když vyjdu z práce a sednu do auta, první minutu se mi zkřehlé oudy příjemně prohřejí a druhou minutu ze mě už leje 😀 Prostě ideální na nějakou letní virozu. Svatě slibuji, že až na mě zase jednou skočí nějaká nemoc, tak si nechám napsat neschopenku a pěkně se budu válet doma u televize a žádný že budu běhat do prasé zachraňovat něco. No ale teď jsem relativně zdravá, že. Angínu z před dovolené jsem přechodila, tak nemám nárok (leda tak na anginu pectoris ve stáří).

Dneska jdeme s děvčaty a koníky dobrovolničit - vozit na dětský tábor, vyrazíme s mokrými koňmi, aby chudáci nezdechli už po cestě, a vezmu s sebou nějaké hadérky na namáčení do vody i po cestě, bude to výprava tak na tři hodiny, tak snad to všichni přežijem. Až budeme vyrážet, bude už teplota klesat - má být 28 stupňů. Nádhera. Až dojdeme zpátky domů, má být 25 stupňů. Vzhledem k tomu, že na vyjížďky chodíme v těch 25 stupních, snad těch 28 ustojíme v pohodě.

Já teda hlasuji pro B + C - čas ukáže 🤪