Odpověď na příspěvek uživatele Orionka z 26.08.2026, 08:58:32
A co byste ráda stavěla místo OZE? U všeho jsou negativní vlivy na životní prostředí, mnohé i nevratné. Máte srovnání, co je škodlivější, třeba vztaženo k MWh vyrobené EE?
Já prosazuji OZE hlavně kvůli širšímu zajištění bezpečnosti dodávek. Ta bezpečnost stojí za nějaké ty investice, a jestli máme srovnatelné negativní vlivy na životní prostředí prostřednictvím různých zdrojů EE, tak stavět vše, aby se to doplňovalo.
V jednotlivých případech samozřejmě pečlivě posuzovat, jak to ovlivňuje okolí, nacenit ekosystémové služby, které to odebere, a podle toho postupovat.
Odpověď na příspěvek uživatele rapotačka z 26.08.2026, 07:47:09
nemám na to bohužel kapacitu, podívat se na ty případy, ale říkám si, aby to nebylo jako v té Francii, kde museli větrník(y) odstranit např. kvůli administrativním nedostatkům v povolování stavby, a tady se to přeposílá jako že je to vyhraný spor kvůli zdravotním následkům…
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 25.08.2026, 17:33:39
OZE u nás budou vždycky jen doplňkový zdroj energie, to je jasné.
A investovat do rozvoje technologií na skladování energie rozhodně musíme, a díky OZE je k tomu pořádná motivace.
No a s tou inverzí, a teď si nemístně zažertuji, se do budoucna nemusíme bát, protože větrné parky na pobřeží nám všechny mraky rozeženou, tím pádem bude foukat jen suchý průzračný vzduch. Vlastně to do sebe všechno krásně zapadá.
Ale nám snad stačí vyrovnání na hodinu, do té doby nabíhají pak už náročnější zdroje, které potřebují delší startovací čas? Navíc ty OZE nevypadnou z minuty na minutu všechny najednou v celé CZ. Budou to lokální záležitosti, které budou pokrývat lokální řešení, a na to je taková baterie asi fajn. Nakonec postavit k FVE baterku by nemuselo být tak náročné (legislativně, technologicky, záborem půdy…) jako postavit přečerpávací vodní dílo. Taková gravitační baterie dokonce ani nepodléhá samovolnému vybíjení a nebude potřebovat mnoho vzácných kovů.
Na vlastní provoz spotřebuje něco každý zdroj EE, třeba na chlazení, na regulaci, střídače… Co se samovolného vybíjení týče, máte k tomu třeba srovnání se ztrátami v přenosové soustavě? A víme, jestli samovolné vybíjení je větší ztráta než třeba tepelné ztráty v alternativních řešeních? A nebude nám to vybíjení menším problémem, pokud si tím podpoříme robustnost systému (ekonomicky vzato)?
A ještě opatrně možná dobrá zpráva: vypadá to, že u černého sarkoidy zmizely. V průběhu léta, samy. Já jsem mu mezitím koupila Immuneregen (jsou v tom schovaný růžový perly nebo diamantíky, hádám podle ceny), tak ho teď s nadějí prokrmuju (usýpnu vždycky kousek i staříkovi), a tiše doufám, abych to nezakřikla, že snad máme ohromné štěstí… tfuj tfuj tfuj.
U nás teď od soboty kolem 20 stupňů přes den a skoro padá k 10 v noci, tak jako nic moc, ale ve čtvrtek už hlásí 25+, to je moje teplota, ty třicítky už pak zase nejsou nutné…
Mám hromady okurek, asi podělím kamarádku, měl si to vzít ON pro slimáky a šváby, ale nevzal, asi zapomněl, tak kamarádka bude nadšená. Taky mám melouny, už předčily velikost tenisáku, tak v ně vkládám důvěru, je jich kolem deseti, tak to je slušné, slušné. Ačokča se má k světu, ale zatím neplodí. Mochyně trochu proschla a polehla, vyhnala ovšem nové větve, pěkně voní, ale plody asi nečekám (kvetla ještě než proschla). Rajčata nic, dávala jsem je pozdě, ještě se nechytla, a ta v skleníku asi nepředvedou vůbec nic, ta venkovní mají už zelené plody tržní velikosti, ale nechce se jim červenat. Cukety se při pravidelné zálivce trochu vzpamatovaly a nějaké plody vyrábějí, něco z toho bude. A dýně prorůstá celým skleníkem, ale zatím většina plodů zežloutla a upadla, stejně jako u melounů, hádám je na tu dýni moc vlhko, no… ale nějaké už také začínají zvětšovat, tak snad něco bude, ON z toho jistě vymyslí nějaký chutný pokrm, obalovaná cuketa nebyla špatná… Letos se nám urodilo ve výběhu jablek, ale kolem silnic teda nic moc, tak jsem vyslala zvědy (členy oddílu) na průzkum (aby koukali kolem sebe po cestě do práce, do školy…), zda se v okolí nacházejí přisilniční stromy s dostatkem úrody, abychom měli kam vyjet pro zásoby jablek na zimu 🙂
Já mám taky veselou, v neděli před našimi závůdky jsem pustila koně dohromady s poníky, tak velké veselí a lítání, jako vždy (aspoň se před závůdky opracují), ale bohužel během té taškařice si plnokrevník podle veta zřejmě natrhnul sval (nebo nějakou cévu…) a pod levým loktem vedle hrudní kosti krásný hematom velikosti čtvrtky chleba. Chudák ani stát rovně nemohl, jak ho to bolelo. Včera už to měl vstřebané minimálně ze dvou třetin, už s koňmi pobíhal, sice ještě křivě, ale hlava ho honí, nedá si říct… No, tuhle neděli jsem chtěla na závody, tak jsem si to v duchu odpískala, veterinář řekl, že se to může “hojit” (to viditelné) i 14 dní. Tak to vypadá, že otok zmizí do zítřka nejpozději, ale bůh ví, co je v těch měkkých tkáních pod tím, nebudu riskovat.
Já se v první chvíli lekla, že má tříštivě zlomené žebro nebo loket nebo něco, fakt to vypadalo děsivě, samozřejmě fotku nemám, protože to mě teda ani nenapadlo, a zrovna by to byla pěkná učebnicová, co si koně můžou vyvést…
Já jsem Kocoura v kotěcím věku vychovala. S dospělou kočkou to jde také, ale je to těžší, je třeba nastavit pravidla a dodržovat je (což je náročné hlavně pro lidi). Výchova kotěte je snadná. Čím je starší, tím méně vyžaduje takového dovádění, ale dřív jsem si brala svářečské rukavice, a to věděl, že má povoleno i kousat a škrábat, co mu síly stačí, to jsme se vždycky vyřádili 🙂 Pak už jen odfukoval a mával rukou, jako že se vzdává… Také je naučený, že si musí nechat vše líbit, a i když ho třeba něco bolí, musí sebou nechat manipulovat, to se pak hodí třeba u veterináře nebo s klíšťaty (můj je čistě domácí, tak nemá) nebo při zatrhlém drápku apod. Také musí chudák snášet vyčesávání, ale to předstírá, že se mu líbí, a nechá se u toho drbat. Jinak samozřejmě někdy má náladu si hrát, někdy lovit, někdy se poprat, někdy jen tak přijde na kus řeči (je velmi výřečný), ale nebožáka jsem ho naučila, že když se chci pomazlit já, musí to snést a držet, je to statečný kocourek a snáší to. Je to určitě i povahou a i tím, že je jedináček domácí, takže má jen mě a je na mně hodně závislý (panelákový byt mnoho zábavy neskýtá). Další si budu pořizovat už dvě kočky, a ty už na mě budou asi prdět a výchovu už také nebudu aplikovat tak intenzivní, takže i pořízení při manipulaci s nimi bude asi těžší, uvidím, jestli se na to ještě nezaměřím, přeci jen mít kočku manipulovatelnou kvůli různým zásahům není od věci.
Odpověď na příspěvek uživatele Orionka z 24.08.2026, 09:25:19
No proto mluvím o tom nacenění ekosystémových služeb. Pokud by investoři (vč. státu) viděli, o jaké “peníze” se výstavbou v důsledku připraví, tak by si další betonování značně rozmysleli. A prosazovaly by se jen ty projekty, které skutečně nesou přidanou hodnotu.
Ta Bílina je pochopitelná, že to tenkrát nevěděli (nezajímali se, neřešili), a já říkám, proč toho nevyužít, a nepostavit obří FVE třeba zrovna tam? VTE asi ne, protože tam asi nefouká tak stabilně jako na hřebenech, rozumím, taky je tam někde prý letiště nebo co, zasahuje tam nějaké ochranné pásmo, co jsem koukal na tu akcelerační mapu. Ale FVE by snad vadit neměly, a tohle je místo jako stvořené. Mohou tam bydlet i ty generátory vodíku, bateriová úložiště, tepelná úložiště, široko daleko není co spálit nebo ohrozit… Taky by se mi líbilo využít gravitační baterie nějak ve velkém, to tam taky klidně může fungovat, je to v podstatě totéž jako přečerpávací elektrárna, jen s blokem šutru nebo zeminy. Nevím, proč už se to nebuduje, když potřebujeme tu energii ukládat a pak ji využívat na vyrovnávání.
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 21.08.2026, 22:54:29
Nehrozí absolutní nedostatek elektřiny, ale hrozí nedostatek výkonu ve špičkách. Pokud to budeme umět vyřešit omezováním dodávek ve špičkách, tak nemáme problém, ale zdá se, že se nikdo nechce omezovat.
Odpověď na příspěvek uživatele Orionka z 21.08.2026, 21:15:39
Minulý režim za to může, ten současný s tím dělá něco k lepšímu. Nelze šmahem prohlásit, že minulý režim pečoval o krajinu směrem k lepší retenci vody (nepečoval, právě naopak, a plošně a důsledně), a že současný režim krajinu devastuje (to bohužel také, ale děje se i mnoho opatření k nápravě minulých chyb). Sice betonujeme a asfaltujeme, ale na druhé straně rozvolňujeme toky, vracíme mokřady, vysazujeme odolnější lesy, chráníme daleko víc území, rušíme meliorace, v zemědělství se uplatňují protierozní opatření…
Odpověď na příspěvek uživatele orionka-2 z 21.08.2026, 09:46:57
Tak ten pan docent ještě dejme tomu, nakonec ono je jedno, jestli věří na CO2 nebo nevěří, ale hlavně že podporuje nějakou adaptaci a je proti betonování.
Ale pan Novák, odborník na jadernou energetiku, to je číslo. Asi zapomněl, že aby v minulém režimu měl lesník míň než tři výletové stromy kůrovce na hektar, tak se práškovalo DDT ostošest (a co kůrovcová kalamita v osmdesátých letech…). Mokřady se houfně vysoušely a meliorovaly, v lesích se nadělaly odvodňovací strouhy, aby se dalo pohodlně hospodařit, teď s tím mají nahoře v Jizerkách pěknou hoňku, aby ty rigoly zase zapřepážkovali. Pán je sice rozhněván, ale úplně mimo. Smrkové monokultury se nám tu samozřejmě skvěle osvědčily, třeba ve vrcholových Krušných horách to mělo úspěch přímo interkontinentální.