No u dcery to taky vypadalo bytečkově, ale teď se zfanfrněli a řekli si, že pro kluky (pro jejich psy) bude domeček lepší počin a samozřejmě pohodlné pro ně, protože jen kvůlivá vyvenčení se nebudou muset courat se psy kolem paneláků.
Jakože ve vás Gina zlomila toho kynológa?
(teď tedy upozorňuju, že se mi zase povedlo sepsat román…je to žvanění o mých kynologických radostrech a strastech, tak koho to nezajímá, tak to nečtěte, žádná další spešl informace tam není…😜)
Jo přesně…resp. po těch letech se psy a poté, co jsem odvolala i afgánskýho chrta v situaci, kdy mu před nosem přeběhl zajíc a chrtí frajer se odpíchnul třista z místa a tradá za zajícem….jo jasně, neměl přivolání jako ovčanda, že by se otočil na pětníku, ale po zahvízdání začal točit oblouk zpátky ke mně….teda výhoda byla, že on byl sice instinktivní lovec, ale už prostě asi zdegenerovanej (nebo taková povaha…nevím), nebyl to zabiják…jako i když toho zajíce doběhnul…což na tý krátký vzdálenosti nebyl problém, tak to mu stačilo…nebo spíš mi to přišlo “jééé, tak to není psí kámoš na hraní, tak to mě nezajímáš”…
Když si vzpomenu, jak jsem byla na diskuzích “chytrá”, že když mám totálně nemotivovatelnýho psa a ještě instinktivního lovce a samostatnou jednotku s vynikajícím orientačním smyslem, tak že jediná cesta je, abychom se vzájemně hodně milovali a měli tak silný vztah, že potom ten pes, jenom a kvůlivá lásce ke mně je ochoten se dohodnout na nějakých pravidlech a udělat něco jenom kvůli mým krásným očím.
No a pak přišla Gina…a prej…"tak nějakej vztah si strč do zadele"…jela v režimu …a tady bych to asi nejvíc vystihla hláškou z filmu Jedna ruka netleská “My se vůbec neznáme, viď Stando”.
Zkraje to ještě docela šlo…nebo teda já si naivně myslela, že to půjde. To jsem měla ještě Jacka a malá Gina se ho docela držela a po povelu “ke mně”…přicházela i s Jackem a byla chválena…to jsem si říkala, že to napodobování mi pomůže. Dokonce se mě jako štěndo i docela držela. No a pak se madam pustila nejen máminy sukně (jako mojí), ale i Jackova kožichu a tramtadadá a byl konec.
A zase nemůžu říct, že by na ní moje výchovné působení a učení přivolání nezanechalo stopy…dokonce musím říct, že se asi můžu poplácat po rameni, na tu hrůzu, co jsem si s ní zažila v pubertě, má přivolání nebojím se říct na 90%…což je bohužel pro mě nevypustitelný pes.
Jako můj osobní názor je, že by na volno fungovala s elektrikou na krku….že když by poznala, co obojek umí, tak už by pak přicházela jen na vybrace a nebo na zvukový signál…ale já jsem na elektriku moc měkkosrdcatá a vzhledem k tomu, že Gina není běhací pes, ale courací, čuchací, tak jí 20ti metrová šňůra stačí…teda spíš výhoda pro mě, že s ní nemusim nikde lozit.
Jako musím říct, že je to možná způsobený i mojí nedůvěrou v Ginu…jako 2x odklusala do západu slunce…a já volám.."Gino, ke mně…Gino počkej" a madam přes rameno řekne “já počkám až na konci”…ve druhém případě mi nakonec klusala v ústrety a říká “no tvl, kde jste, já už tady čekám takovou dobu”….jak říkám…nikdy jsem neměla strach, že když se můj pes někam rozeběhne, že ho nezavolám zpátky…ani s pobertální kavkazandou Jessinkou, když se rozběhla tryskem pryč, tak jsem neměla strach, že když zavolám, že nepřiběhne…ale jsem za Ginu vděčná, protože to je další zkušenost do mého portfolia. Jako teda nezvládnutá zkušenost, možná, kdyby tu mojí Kanimůru dostal do ruky někdo jinej, tak by to zvládnul….ve své podstatě jsem zpětně ráda za to peklo a pocit zmaru v Ginině pubertálním období, protože to teda byla zkušenost k nezaplacení….
Ono není umění koupit si berňáka, co už se narodil se základním výcvikem a machrovat, jak jsem si dokázala vychovat psa a kroutit hlavou nad těmi majiteli, co to takhle nezvládli…to člověk žádný zkušenosti s takovým snaživým vzorňákem nenasbírá.
Paradoxně nejvíc pyšná jsem byla na Jessinku, jako odrostlý štěndo, když se šla v parku (po domluvě) pozdravit na volno s pejskama (border koliemi)….já čekala s Ginou o pár metrů dál na cestě, protože na borderáka byla Gina moc hrrr…a pozor, pak Sardullah zavolala “Jessinko, tak řekni pejskům ahoj a jdeme…hopí, hopí” a Jessinka se sebrala a ihned se přiřítila ke mně a teda majitelky těch “nejchytřejšů psů na světě” smekly slovně klobouček….jako dámy mé milené, málem jsem neviděla na cestu, jak jsem měla nos nahoru.
Pššššš🤫….to nebude barzojík…plán je přivést domů křížence kolie a chrta a jedyty...on je nakonec “hrbatej”…no to mě pěkně podfoukli..😜…
Jako jasně…je to až za xy let, až moji současní psi odejdou za duhový most, ale doufám, že se toho ve zdraví dožiju.
Jako tvrdila jsem, že už si dalšího psa nepořídím, ale teď to vypadá, že dcera bude kupovat rodinný domek…takže pokud by se přihodilo, že už bych se o psa nemohla postarat, tak vím, že by si ho vzala ona, tak to dost zásadně mění situaci.
Tak jako v tohle se shodnem, já vim, že bych vrabče nevypiplala… raději bych předala zkušenějším,
Tak koukám pořád zálibně a závistivě na ty barzojíky a čím dál tím mám chuť si splnit na konci života přání a po Gině si toho barzoje pořídit… a kdyby to byl kontaktní mazel, tak to už by bylo štěstí dokonalé.
Si pořád říkám, že život je krátkej a ten barzoj mi prostě v odškrnutých splněných přáních chybíí…
No a největší pokušitel je benjamínek, protože ten je ještě pro mě v tom barevné kombinaci.
Spíš mám trochu pochybnosti, jestli ještě jednou zvládnu chrta ukočírovat tak, aby se mohl svobodně proběhnou na volno.
Hele moje kámoška ná neskutečnou radost, když. se jí podaři v obchodě ulovit nějakej ten hadřík nebo botičky nebo kabelčičku za nějakou rozunou cenu. Já mám radost, když se z měkčí konzistence dostaneme na nějakej hezkej pevnej bobek.
A u psů fakt nechválim, když předvedou trojné salto s pěti vruty, ale když se povede ukázkovej bobek.no, to je radosti.
Když o tom tak přemýšlím, tak asi budu jinej gagn… bude za mně ta divná bába posedlá hovnama.
kometa:třeba u papoušků je běžné, že se dokrmují ručně
Jenže to je něco jiného. Papouch se dokrmuje ručně, aby si zvyknul na člověka a byl z něho domácí mazlíček. U vrabce chceme přesný opak.
Já to nemyslela to "ochočení", ale čím krmit.
Jako praktickou zkušenost nemám, ale prostě mám takovej pocit, že u toho vrabce je to složitější, než u papouška, kde ty zkušenosti s krmením mláďat jsou.
No já v životě tolik nenasbírala ani po zimě…vůbec nevím, proč jsem měla ten dojem, že toho nasbírám na 3 igelitky 😄
Nějak mi prostě vypadlo z hlavy, že ne všechnu potřebu psi vykonávají na zahradě a mám přeci vystudovanou elektrotechnickou průmyslovku, tak jdu na to matematicky🤪….krmím 2x denně, takže počítám raději s vyprazdňováním 2x denně…krát 2 psi…krát asi 14 dní jsem se k tomu nedostala (to bylo tak hektický, že si fakt sypu popel na hlavu)….takže výsledek je 56 kousků….no a to už mi přišlo jako bambilion🙄
V reálu to bylo 10 ks…
A slibuju, že už dál v těchto příspěvcích nebudu pokračovat, aby mě někdo nenařknul, že to je diskuze o ho.vně..😎
Já už si o nějakých nepodmíněných trestech… za cokoliv …nedělám iluze. Máme přeplněné věznice, stojí to fúru peněz, tak zavírat za takový “prkotiny” jako je týrání, neřku-li utýrání zvířete, zavírat nikoho nebudou…vždyť je to jenom “blebej” pes…kůň…kočka…kráva atd atd…
Co mě teda teď sejří nejvíc je, že když už někdo nahlásí týraný zvíře, tak jak dlouho trvá, než ho někdo z toho utrpení vysvobodí…alespoň tohle kdyby se nějak zlepšilo, že by bylo zvíře odebráno, co nejdříve…že by někdo konal hned.
No já včera šla, protože to snad byl jediný den, kdy nepršelo a měla jsem volno…jako vzala jsem si tři igelitky, protože mi přišlo, že už jsem nesbírala 100 let a že na zahradě už není kam v pohodě šlápnout…ale teda bylo toho s bídou na půlku igelitky a to jsem hledala fakt všude…což teda potěšilo (super z čeho může mít člověk radost)…asi toho většinu udělají mimo pozemek, tak spíš asi jen můj pocit, že tam toho je bambilion.
Já přehled o stavu zamoření běžně nemám, protože když není důvod chodit do zahrady, tak tam nelezu a zdržuju se na dvoře.
Už začíná to blbý období…ráno se mi před prací nechce a když přijedu dom, tak už je tma a nehodlám lítat po zahradě s čelovkou sbírat 💩
Jako to fakt nechápu…jasně, kdo jsme bez viny, tak hoď kamenem a byť by se stát nemělo, tak že pes jednou uteče z pozemku, jednou venku…pokud způsobí škodu, tak se k tomu jako majitel zodpovědně postaví, tak se to snad i dá pochopit…ale že mi opakovaně uteče pes, tak to si myslím, že už omluvitelné není.
To, že je v článku napsáno, že snad někteří majitelé psů, pouští své psy do hrady s ovcemi cíleně…takhle…chtěla jsem k tomu něco naštvanýho napsat, ale ve své podstatě nemám slov…
Jinak předpokládám, že to bude nějaká místně profláklá lokalita, že místní pejskaři vědí, že tam ovce jsou a pokud nemají psa zvládnutého, tak proč si ho kurňa nepřipnou na vodítko…
Jako furt se řeší vlci a vlci a vlci…a tady psi potrhali za rok 10 ovcí?…to přeci nejni normální…
Tak u nás bylo včéra docela pěkně, skorem celý den svítilo sluníčko a bylo i docela teplo…tak jsem ráda, že jsem pofackovala hroby na hřbitově před dušičkama…naši nebožtíci asi neviděli ten, kreslenej vtip…teď ho nemůžu nikde najít…"udržujte pořádek kolem svých hrobů" a prostě se na to vždycky vyprdnou a udržovat pořádek musím já…
Posbírala jsem exkrementy na zahradě a posekala kopřivy…
Dneska střídavě zase pršá a dost fouká…
No ji no… potřebovala byste “ dvorního” fotografa jako má Xerxová😜 Tak zase máte alespoň čmouhu… a dokonce rozeznatelnou, je rozpoznán pes v běhu…. Já na většině fotek jenom psí zadky…
On je to takový paradox, třeba u papoušků je běžné, že se dokrmují ručně… přide mi, že se člověk má i koho zeptat poradit co a jak… ale u toho vrabčátka holátka… nepídit se potom, jestli je možný odchov vrabce, ale když už ho mám, tak ho odvést do zácranný stanice a nebo se spojit s lidmi, kteří dokážou poskytnout relevantní rady.
Nicméně si pořád myslím, že pracovat na tom, aby ptáčkům vyhovovala moje zahrada , dát jim zázemí, jídlo a vodu… v mém případě ještě tělesnou stráž v podobě pyrenejky, která si vrabečky střeži je jako oko v hlavě zahání predátory ze země i ze vzduchu….. to je podle mě víc než pokus o jedno vypiplané mládě
Myslím, že ty nalezená(vypadlá) mláďata vrabců už se tady na fóru někde probírala… a nechci kecat, ale pokud si matně pamatuju, tak většinou se je vypuplat nepidařilo a skončilo to úhynem.
Úvodní dotaz nebyl specifikovaný tímhle směrem, tak jsem to pochopila jako chov vrabců v zajetí.
Upřímně si myslím, že když nějdo najde vypadlé mládě, které teda sebere a pokusí se ho vypiplat, tak se asi nic neděje… a pokud se to podaří tak fajn.
Já teda za svůj život našla jen jedno bezprizorní mládě a teda nenechám ho tam, tak jsem ho sebrala, že ho zkusím vypiplat, ale to už na tom bylo hodně špatně a uhynulo asi za hodinu poté, co jsem ho donesla dom.
Jinak vrabců mám na zahradě dost a ještě jsem mládě vypadlé z hnízda nenašla… ale tak nechodím a nehledàm cíleně, tak je možný, že takový chůdě sežerou kočky.
Trochu paradox je, že člověk se bude snažit zachránit jedno mládě a znám spoustu lidí, co vrabce střílí vzduchovkou, protože lítaj jeho slepicím užírat.
A důvod proč to dělat… vrabcům se dá pomáhat i jen tak, že člověk pro ně vytvoří vhodné podmínky na zahradě…. Stromy, keře a že jim přilepší do krmítka.
Má stabilní hejno “mých” vrabců asi 20-30 kousků, není potřeba zavírat do klecí a voliér.
Jako s tím jezírkem mě napadá, jestli nejsou praktičtější ty bazénky… i když esteticky to není nic moc. Bazének člověk vyleje umeje, naleje novou vodičku… a co s tím jezírkem? Nebylo by to složitější na údržbu?
No tak všechno nej nej nej… hlavně hodně zdravíčka❤️
No v první chvíli jsem si ťukala na hlavu… chodit cvičit s imaginárním psem…. na druhou stranu, ti lidi nikomu neubližují a alespoň jsou na čerstvém vzduchu.
No a hobby horsing, tak teda oceňuju to, že maj děcka pohyb… i když si neumím představit, že bych jako slečna ve věku, který vidím u těch holčin, něco takovýho provozovala a veřejně.
dalsi cislo uz je pry na telata
😄😄