Aktuálně: 2 323 inzerátů269 868 diskuzních příspěvků19 343 uživatelů

Příspěvky uživatele

Sardullah

Sardullah
Sardullah 26.05.2024, 10:54:41 xxx.xxx.189.104
Sarah01:

Jako asi to ode mě bude hnusný, ale myslím si, že některá plemena by bylo lepší, kdyby vůbec neexistovala. Lidi jsou schopni pro svoje potěšení udělat cokoliv, hnus.


některá plemena by bylo lepší, kdyby vůbec neexistovala

Kdyby neexistovala doteď, tak by je lidi stejně “vyrobili”. A v dnešní době, kdy pes nemusí mít vysloveně nějaké pracovní vlohy jako domácí mazlíček a u spousty psů se jede defakto jen na exteriér, tak by možná byla ta plemena povahově horší než jsou dnes.  Dřív pes nebyl domácí mazlíček…teda až na nějaký vyjímky bohatých lidí…pokud někdo živil psa, tak to byl pes na práci..a musel ty pracovní vlastnosti mít, ať už se jednalo o cokoliv, hlídání, pasení, lovení, tahání, plavání, strážení.. protože darmožrouta nikdo nepotřebuje a myslím, že tudíž do dalšího chovu nebyli vybírání psi podle toho, jak jsou činaný, ale pro jejich vlohy a fyzické vlastnosti, tak aby pes byl hlavně funkční.

No a dneska je spousta lidí, co si psa pořídí kvůli svému egu…american bully je z mého pohledu naprostý extrém…jako jasně, znám majitele bull psů a oceňuje se, když je pes pěkně nasvalený a svaly jsou potom obdivovány…ale to osvalení docílí tréningem jako u sportovců, ne tím, že “vyrobí” a nebojím se to slovo použít, zrůdu…jako chápu, že sto lidí, sto chutí…každému se líbí něco jiného, ale jak se někomu může líbit tohle, to nepochopím…a bohužel díky lidem, který mají tenhle, z mého pohledu až zvrácený vkus, vyrábí “”"chovatelé"""takováhle monstra…hlavně ať to má ty svaly, co to bude mít v kebuli to je jedno, hlavně ten osvalenej exteriér..…jako když zahrdlí takovej pes majitele, tak je to smutný, je to tragédie, ale byla to volba toho člověka, co si tohle plemeno z nějakého důvodu pořídil…ale povětšinou to odnese nevinnej člověk a v každém případě ten pes. No co si budem, prostě peníze až na prvním místě bez ohledu na následky.

Sardullah
Sardullah 26.05.2024, 10:07:42 xxx.xxx.189.104

Ale však ono to půjde…Tenurri to zvládne, resp. štěndo….vždyť jsou spolu chvilku.

Myslím, že jsme se tady vcelku shodli na tom, že každé štěndo je originál a že asi máme nějaké postupy…a nejen při nácviku samoty…které individuálně přizpůsobíme konkrétnímu štěňátku.

Třeba já u té Jessinky…no holt teda nebyla na dvoře, když jsme odcházely s Ginou…připravila jsem si na tajňačku ven obojek, vodítko, aby Jess neviděla, že nasazuju obojek a nepochopila, že jdeme pryč obě a pak jsem řekla “ahoj Jessinko…maminka jde nakoupit…” a Ginu jsem prostě vypustila ze dveří….a byl klid. Já se přiznám, že jak nejsem moc zběhlá v tom výcviku a defakto nevím, jak psa něco naučit, obzvlášť když nejsem přítomna a nemohu nežádoucí chování přerušit, tak prostě volím cestu nejmenšího odporu a nějak to obejdu…jako třeba v tomhle případě…nenaučila jsem Jess, aby byla v klidu, když jdeme s Ginou ven obě, ale naučila jsem se s Ginou vypadnout tak, že o tom Jess nevěděla, což je taky výkon, protože nic nesměla tušit ani Gina, aby nedala Jessince signál, že se něco děje.

Jinak si myslím, že opravdu hezky to popsala Xerxová….

Já bych to shrnula asi takhle…hlavně klid a nohy v teple…myslím, že nejdůležitější je nedělat z toho kovbojku a ideálně mít nějakej rituál. Já třeba svým psům ještě sděluji info kam jdu… jako info pro ně, jak dlouho budu pryč. Používám teda jen “ahoj, maminka jde do práce” a “ahoj, maminka jde jenom nakoupit”. A když řeknu, že teda do práce, tak pesani ví, že nemá smysl na mě čekat, že přijdu až na večeři a jdou si po svých, když jdu nakoupit, tak to mě většinou vyhlížej. To samý u štěňat, když přijdu…tak štěndo je šťastné, že mě vidí, vehementně vítá a já mu ty emoce nebudu ještě zvyšovat tím, že budu stejně nadšená …že z toho budu dělat nějaký vítací divadýlko…takže se vítám, ale v klidu “ahoj zlato moje…” a s tím souvisí i skákání…pohladím tě, ale jenom, když budeš mít všechny čtyři packy na zemi, pokud skáčeš, tak tě ignoruju.

Prostě, aby podobné věci probíhali přirozeně v klidu a že štěndo vidí, že o nic nejde.

Sardullah
Sardullah 26.05.2024, 08:07:32 xxx.xxx.221.216

No já se přiznám, že už dlouho nějakej nácvik samoty neřeším, defakto mám permanentně už dlouho dva psy a buď jsou doma sami ve dvou a nebo jeden pes se synem… tohle třeba mě přijde nejtěžší na nácviku, aby to pes zvládal. Takže to i trénujeme… já odejdu s jedním psem a syn zabaví štěndo, ale u kavkazandy tohle nefungovalo… viz video níže… jako odejdu já a pohoda, odejde Gina a pohoda, odejdu já s Ginou a je z ní opuštěnej siroteček… upřímně jsem vůbec nevěděla co s tím a prostě jsem s tím a odcházela s Ginou prostě na tajňačku.

https://m.youtube.com/shorts/N4woW5eaZbc?feature=shared
 

Sardullah
Sardullah 25.05.2024, 17:03:02 xxx.xxx.189.104
keriton:

“A třeba ve chvíli, kdy si jen vynucuje pozornost knucenim a mlácením do ohradky tak úplně nevím co dělat.”

Taky nejsem odborník a nikdy jsem štěně neměla, ale osobně bych volila mírné houknutí, dát lehce najevo nevoli. Jakmile toho štěně nechá, můžu dát zase lehoučce najevo spokojenost, počkám ještě chvíli, minutu, pět, různě, pak k němu “za odměnu” jdu nebo ho pustím, jdu na procházku, atd. Někdy ignorace jako výchovný počin nestačí.


“A třeba ve chvíli, kdy si jen vynucuje pozornost knucenim a mlácením do ohradky tak úplně nevím co dělat.”

Já v podobných případech možná můžu vymýšlet a zkoušet, co by mohlo fungovat, ale v praxi to potom není moje řešení na jedničku s hvězdičkou, ale tak na 4- …a moje reakce je “ty moje zlatíčko, maminká už běžá….ty nechceš bejt samotinkej opuštěňoučkej…”

Ve své podstatě mám to štěstí, že na to naučit štěnítko nějaký režim a samotu, mám času habakuk, nejdřív moje dovča a následně přebírá starost o štěně můj syn, který je v invalidním důchodu. Když jsem měla berbery a děcka chodily do školy, tak jsem se štěňatama byla doma 3 měsíce. A potom byla doma sama jen těch pár hodin než děcka dorazila ze školy. Takže i když se snažím poradit, resp. předat zkušenosti, co mám s výchovou mých štěňat, tak je to ve své podstatě irelevantní, neboť nejsem v žádném časovém presu, jakože během 14ti dnů se to musí nějak zvládnout a pak tradá do práce.

Tenurri bude pracovat 4 hoďky…tak vždyť nic není dané, může zkusit vzít štěnítko do práce a když to nepůjde, tak prostě ty 4 hodiny, štěně, které bylo připravované na samotu, doma bez problémů vydrží…toť alespoň můj názor. A v dnešní době, kdy už je technika někde jinde než bývala a štěně se dá sledovat kamerou, tak to je úplná paráda, neboť člověk vidí, jak to štěndo snáší…

Sardullah
Sardullah 25.05.2024, 16:27:09 xxx.xxx.189.104
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tenurri z 25.05.2024, 15:58:02

Hele já se teda nepovažuju za žádnýho odborníka, ale to co popisujete mi přijde v jeho věku a délce bydlení s vámi, více méně na pohodu.

… a samozábava, kdy si jdu ještě třeba na hoďku lehnout. On během toho většinou taky ještě usne. Tím, že spím ve stejne místnosti tak mu to ani moc nevadí.

No a tady jsme teda jen krůček od toho překonat se a odejít třeba na hoďku na dvě z bytu..ideálně jestli je možnost sledovat kamerou štěndo…

Překvapilo mě, že se vůbec nebojí zvuků…bouřka, kavovar, mixer, vysavač…jako by nic🤷‍♀️. Před chvíli tady příšerně hřmělo a Jackouš šel spát 😅… Venku projede motorka, nebo nejakej debul v autě nad limit a Jack sedí a kouká na mě, jestli ze mě vypadne nějaká mlska, protože jsem ho první dny strašně chválila, když byl v klidu kolem jezdících aut.

Tak tohle je z mého pohledu vždycky výhoda…víme kolik psů a následně páníčků řeší bouřku. A když člověk není doma a začne bouřit a doma pes panikář…

A s tou prací…nevím jak pracujete…možná už to bylo někde psáno, ale já jsem baba sklerotická…pokud je to nějaká práce v kanclu třeba, tak už bych na to připravovala štěnítko doma, prostě sednu ke stolu a čtu, píšu, čučim do kompu a ty buď hodný, protože panička se ti teď věnovat nemůže…a začít třeba s půl hoďkou a prodlužovat…

Sardullah
Sardullah 25.05.2024, 15:34:12 xxx.xxx.189.104
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tenurri z 25.05.2024, 14:40:12

No nácvik samoty…takže moje zkušenost se sedmi odchovanými štěňaty…a musím říct, že z mého pohledu je to velmi individuální. Jedno štěně je salámista a vydrží samo bez nějakého nácviku, vezme si hračky a jde si s nimi samo hrát. Jiné dělá bugr i když jen odejdu na WC …takže tam chodí se mnou…do koupelny se mnou…pořád vyžaduje pozornost…

Mě se celkově nejvíc osvědčil nějakej zavedenej rituál-režim. Třeba ráno vyvenčíme se, pohrajeme si, po snídani  prochajda…celá tato procedúra, aby se mi vešla tak max do hodiny (nechci aby štěně bylo zvyklé, že se mu po ránu věnuju třeba 3 hodiny) a jde se ještě hajat/odpočívat a i když nikam neodejdu, tak ani nevyvíjím žádnou činnost a taky odpočívám. Vlastně, když to vezmu kolem a kolem, tak to psi takhle dělají i teď v dospělosti…i když jsem doma, tak proběhne nějaké to vyvenčení, případně prochajda, posnídáme…a pak si psi ještě zalezou (pokud teda nejdu vařit a nekouká z toho nějaký vyžebraný odřezek masa…to potom asistují)

Další moje zkušenost je, že se štěně lépe uklidní, když nemá moc podnětů…a podnět může být i jen to, že mě vidí nebo si vyzkouší, že když si houkne, tak ze mě vydudlá nějakou činnost…takže já třeba na tohle odpočívání , pokud má štěndo furt tendence blbnout, tak ho šoupnu klíďo na chodbu na pelech…nebo dělám, že spím nebo si sednu k počítači a třeba hodinu sedím u kompu..prostě aby bylo jasný, že se mnou po ranní činnosti nějakou dobu žádná zábava nebude. Sice nabídnu hračky, kartony, kosti, krabice atd. ale pasivně, já se neúčastním…

…no a samozřejmě postupně po chvilkách už učím, že odejdu…a protože dělám v práci denní, tak prostě odejdu ráno…třeba i na hoďku nakoupit, k mamině a tak…štěndo v takovém případě má omezený prostor…buď jen chodbu, popř. chodba a obývák, kde všechno potenciálně nebezpečné je přehrazené rozloženou ohrádkou…

A pak další věc…3.6. jdete do práce …to je ještě 8 dní a 8 dní v životě štěněte je docela dlouhý čas, to může být zase všechno trochu jinak.

Sardullah
Sardullah 25.05.2024, 14:50:25 xxx.xxx.189.104
Vahine:

A víte aspoň to, kdo Vám to auto nabořil? 


Jo naštěstí…jo👍, protože kdyby ne, tak už by to bylo druhý auto během dvou let, co by mi někdo nabořil a ujel…

Sardullah
Sardullah 25.05.2024, 13:20:24 xxx.xxx.189.104
»
Odpověď na příspěvek uživatele Fikovnice z 25.05.2024, 12:54:52

Hele buď v klidu, mě se dneska stalo něco podobnýho, resp. myslala jsem si něco podobnýho…teda nevím, jestli je to tím alkoholem, ale já totální nepíč, jsem si včera večer dala bacardi s džusíkem, to jsem prostě musela, protože mi bylo nabouráno mé zaparkované vozidlo…teda jako nepomohlo to, auto bylo furt nabouraný, ale mě to už bylo jedno🤪…ale k věci..

Spím a probudí mě, jak pod oknem štěká Gina…kouknu na hodiny…půl sedmý…a říkám si…tý brďo si ani nepamatuju, že bych jí v noci pouštěla…kouknu vedle sebe a tam Mates…no tý brďo a tebe jsem brala domů kdy ? (Matěj jde totiž ven vždycky s Ginou, ale za chvíli už škrábe na dveře, že chce dom)…no nakonec dobrý, pouštěl jí ven manžel. To je snad poprvé, co máme psy, že se Gině povedlo ho vzbudit  a nemusela absolvovat cestu do patra do mojí ložnice (proto mě ani nenapadlo, že bych jí nepouštěla já)…a už je mi úplně divný, že jsem je neslyšela, když je pouštěl…jinak slyším a vzbudí mě úplně všechno…

No tak si tak říkám, že asi začnu večer “chlastat”, třeba se mi zlepčí ta moje nespavost.🤔😜

Sardullah
Sardullah 24.05.2024, 18:35:03 xxx.xxx.189.104
»
Odpověď na příspěvek uživatele Aluška z 24.05.2024, 18:11:17

No paráda…nádhera…👍❤️

Sardullah
Sardullah 24.05.2024, 18:34:19 xxx.xxx.189.104
Chingis:

Ta druhá fotka, to ke někde z Mexika, ne? Přesně to sedí.


A ta první fotka od nás…to sedí…kni-hovna a nikoho to netrklo?? 🤣

Sardullah
Sardullah 24.05.2024, 18:32:57 xxx.xxx.189.104
Kilian:

….teď k nám na cvičák začali chodit se štěnětem přivezeným z Ameriky, je to plemeno bernský salašnický x pudl, v barvě merle…je roztomilej, nelíná, docela šikovnej vořech..v dospělosti cca 40 kilo….


Kdyby se vám podařila fotečka…jsem zvědavec, jak takový spojení vypadá….to merle je zvláštní…nebo že by v Americe měli třeba merlatý pudlíky??

Sardullah
Sardullah 24.05.2024, 18:30:40 xxx.xxx.189.104
Bodlinka:

ten konec je přece jen krátký okamžik v životě toho zvířete ne? prostě na té váze pořád převažují ty plusy


Já to vidím podobně…prostě pes (nebo i jiné zvíře) se u mě mělo jak prase v žitě, prožilo šťastný život a na konci jsem ho nenechala trpět a byla s ním do posledního dechu….jasně bolí to a bolí to hodně, když odejde, ale to je holt život.

Jo znám lidi, kteří už si třeba dalšího psa nepořídili právě proto, že je sebral odchod a nechtěli to prožít znovu s dalším psem a respektuju to…

Prostě každej jsme jinej, zatímco někdo se takto dobrovolně vzdá života se psem..kočkou…atd atd, tak mě děsí, že nastane den, kdy budu muset pokračovat v životě bez psa, protože už by bylo nezodpovědné si pořizovat dalšího…a ani tu “blbou” kočku už si nepořídím, protože to je taky závazek na xy let.

My jsme zrovínka nedávno o tom mluvili doma s manželem, že až nám odejdou pesani a budeme mít ještě sílu, podmínky, finance, tak že bychom třeba mohli zpříjemnit stáří nějakému psímu důchodci…ale manžel se na to taky moc netváří…že si psího dědečka nebo babičku zamiluje a pak třeba za rok, 2, 3…prostě za krátkou dobu by nás opustil…tak nevím. A já to zase beru tak, že bychom udělali dobrý skutek…

Sardullah
Sardullah 24.05.2024, 18:22:05 xxx.xxx.189.104
»
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 24.05.2024, 18:17:31

No já kleštičky na vytahování klíšťat mám a přiznám se, že pokud to jde, tak je použiju. Ale někdy je klíště na blbým místě a ještě v té záplavě chlupů, tak ho taky kolikrát vytočim rukou. Jako jasně, že mám obavy, abych něco nechytla. Na druhou stranu klíště nerozmáčknu, s kusadly vůbec nepřijdu do styku, umeju si ruce, tak myslím, že pravděpodobnost, že se nakazím je minimální…asi něco jiného by bylo, kdybych měla na prstech nějakou ranku, ale to se mi ještě nestalo…tedy že bych s nějakým škrábancem na prstě vytáčela klíště…

A přesně…kolikrát jsem nahmatala klíště a než jsem se vrátila s kleštičkama, tak jsem ho jakou dobu hledala a to přesto, že jsem věděla v jakých místech je. 

Sardullah
Sardullah 24.05.2024, 18:16:54 xxx.xxx.189.104

Tak moje holka s mainským kocourem ven chodila…na kšírách…ono v centru Plzně to ani jinak nešlo a ten si to užíval a nebo když jeli k přítelovo rodičům, kde to bylo bezpečné, tak i na volno.  Zase na druhou stranu o mainkách se říká, že jsou takové “psí”, tak možná proto s takovým režimem, jako čistě bytová kočka, neměl problém. 

Sardullah
Sardullah 24.05.2024, 17:14:02 xxx.xxx.189.104
Kilian:

….teď byl na Seznamu.cz článek, jak Olga Menzelová svou fenku havanského psíka záměrně nakryla toy pudlem….štěňátka nepustí chlup a budou chytra po otci pudlovi a už jsou všechna zadaná….je to už fenky druhý vrh, poprvé byl otec vrhu také jiné rasy než fena…


A tak alespoň si může vybrat, jaká budou štěňata plémě..jestli tydlydoodl a nebo havanese york 😉

Sardullah
Sardullah 24.05.2024, 15:04:54 xxx.xxx.189.104
Sarah01:

Já taky, nezapomenutelný Edward Rochester v Janě Eyrové a Armine von der Heide z Údolí včel, aspoň pro mě.


V Janě Eyrové …souhlas, neumím si tam představit nikoho jinýho z českých herců…jinak se přiznám, že jako herce jsem ho moc nemusela, přestože, když se někde objevil v nějakém povídání, tak byl sympaťák. 

Sardullah
Sardullah 23.05.2024, 17:35:25 xxx.xxx.189.104
balu:

Máme nežravku. Poprvé v životě. Žádné malé prdítko, ale chodku. Když nechce, nerozežerete ji ničím. Jeden den žere tohle, druhý den se tváří, že je to jedovaté. Pořád hledáte. Vymýšlíte. Nakupujete. Vaříte, chystáte, dáváte syrové, pečete jí kuře. Zkoušíte granule, a pokud některé žere, zajásáte. Teď už  jí budou dva roky, tak se to nějak ustálilo. Ale měla jako štěně období, kdy byla mamka, její panička, zoufalá a v podstatě ji prosila, aby něco snědla. Cokoliv. 


No tak to bude s Ginou asi jeden gang…a přitom zkraje ták hezky papkala a pak jí padlo nevím 7-8 měsíců a prej čus bus bambus, už jsem véliká převéliká a jíst vůbec nepotřebuju a nastalo peklo. 

pak se to chvilku zlepčilo, když přišla Jessinka a jako štěndo jedla z jednoho talíře…resp. Jessinka přišla něco upapala, pak odešla a Gina koukala, jak kdyby počítala “jednacvacet, jednadvacet, jednadvacet…” tak prej…asi to nebude otrávený, když Jess furt chodí, dýchá, žije, tak jdu pojíst taky…a šla a trochu ujedla, pak šla zase Jessinka a dopapkala se a Gina to pak následně po ní dojedla….bohužel tohle šlo praktikovat do chvíle, kdy Jess nepřišla k misce a nezblajzla všecko…pak už zase musela jíst Gina sama a šlo to do zadele…a začala jsem s večeřemi na vidličku.

Jako u Giny je výhoda, že když je nejhůř, tak uvařim svíčkovou a nebo upeču kuřátko, namažu chlebík se šunkou a sýrem, udělám hemendex…ale to zase nejí Mates😴 Jako když nebudu počítat, že mi při hárání fen z okolí hapruje s jídlem Matěj, tak už je to na pohodu…ale stejně jsou dny, kdy nadávám jako špaček, že ti “čokli” už neví, co by samou roztažeností do tý tlamy dali…obzvlášť, když jim dám do misky kilo klišky a my lidi žereme k večeři tousty….

Sardullah
Sardullah 23.05.2024, 12:30:26 xxx.xxx.189.104
»
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 22.05.2024, 16:02:27

Upřímnou soustrast, hodně sil…🌷

Asi většina z nás periodických pejskařů moc dobře ví, jaké to je mít psího seniora v opravdu pokročilém věku, co to obnáší a to včetně toho nejtěžšího rozhodnutí.

Sardullah
Sardullah 23.05.2024, 12:21:07 xxx.xxx.189.104
»
Odpověď na příspěvek uživatele Bobca z 23.05.2024, 07:14:39

Já jsem třeba ráda, že moje obvoďačka šla do důchodu…u ní to bylo opravdu o tom, že než tam člověk šel, tak si sám stanovil diagnózu a ideálně i vybral léky, které na to chtěl napsat. Pokud mu skutečně něco bylo a byl schopen odhadnout, k jakému odbornému lékaři to náleží, tak se tam rovnou vypravil.

Celou agendu převzala jiná paní doktorka…mladší, akčnější…jako jo, musím říct, že mě honí jak nadmutou kozu po preventivních vyšetřeních, ale tak člověk má u ní fakty má dobrej pocit. Ale co teda nechápu…můj syn má artritidu 3 stupně, postižený všechny velký klouby…chůze??…po 20ti minutách vyřízenej a 2 dny se pak z toho vzpamatovává a musí se nadopovat prášky na bolest…někdy má bolesti takový, že i těch 20 minut není reálných. No a bohužel obézní je…tím, jak vlastně nemá pohyb, protože prostě přes bolesti nemůže a ještě v kombinaci s kortikoidama…no a ona mu řekne, že se má víc hýbat a že to prostě musí rozchodit, navíc samozřejmě mu dá dobrou radu ve smyslu, že má přestat pít sladké limonády a přestat jíst brambůrky a fastfood (no coca-colu máme tak 1x do roka na Vánoce, to samý brambůrky (Silvestr) a KFC tak 2x ročně), ale když jí to řekne, tak to vypadá, že mu to nevěří…jako mému synovi, který díky té nemoci na tom v tomhle ohledu není psychicky nejlíp, tak mu to tedy rozhodně nepřidá. Snaží se jí říct, že dokud mu to jeho zdravotní stav dovolil, tak jsme chodili na procházky se psy, jezdili na kole, ale že během těch let se nemoc zhoršila natolik, že i když by moc chtěl, tak to prostě nejde…ale při další návštěvě se ta doporučení opakují…😴

Sardullah
Sardullah 23.05.2024, 11:53:48 xxx.xxx.189.104
»
Odpověď na příspěvek uživatele Rapotačka z 23.05.2024, 09:41:19

Podobné články mi přijde, že snad někdo výmýšlí, že to snad nemůže být realita….