Šiba je sama o sobě specifikum… není to pes pro každého a pokud tenhle pes něco ze šibí povahy má… plus má ještě další povahové specialitky jak vrozené, tak třeba odkoukané od maminky v kombinaci s tím, že se odchovatel asi nesnažil o nějakou socializaci a pořídí si ho někdo, kdo chtěl normálního psa, tak potěš koště.
Nebudu se tady pouštět do nějakých rad, na to si nepřijdu dost zkušená… ale asi bych mohla napsat zkušenost s mojí pyrenejkou.
Moje čuba je s papírama a od chovatelky zvyklá na lidi, děti, kočky a i malé psy… je to pastevec, takže taky taková psí specialitka. Její sestry byly kontaktní i k cizím, moje Gina ne… když jsme jí přivezli, tak vůbec neměla zájem se s námi bavit. Ne že by se bála, ale byla to taková samostatná jednotka.
Já jsem zvyklá štěně mít v posteli… za prvé kvůlivá nočnímu venčení, protože když se štěně probudí, tak o tom hned vím, popadnu a mažeme ven… za druhé proto, že pes je smečkové zvíře… a chci si s ní vybudovat vztah, co nejsilnější. Navíc je to psí mimčo, které doposud žilo se sourozenci a s maminkou.. v našem případě i s babičkou. A teď by mělo být samo?
Gina ale v posteli vůbec spát nechtěla…chtěla spát na chodbě… a jsem teda asi blázen, protože já si na tu chodbu dala matraci a spaly jsme tam spolu… více jak dva měsíce.
Ona opravdu nebyla moc komunikativní, ale já se psy žiju.. spíme spolu, jíme spolu… prostě žijeme spolu.
Už několikrát i ještě na fauně proběhla diskuze o důležitosti socializace … také v souvislosti s tím, jakou má ten onen konkrétní jedinec nervovou soustavu. Když je silná, tak pes zvládá spoustu věcí levou zadní a ta socializace je spíš o tom, že se ho páníček snaží seznámit se světem, ve kterém bude žít. No a pak jsou jedinci, kde ta nervová soustava není tak ideální…typicky třeba bázlivý, nejistý pes… taky jsem jednoho měla a tam mi nejvíc pomáhá zase ten vztah s ním, aby věděl, že ho nedám a že nemusí nic ze strachu nebo nejistoty řešit… a to ruku v ruce s tím, že jsem psa tzv. ochodila … že když věděl co se děje a co se bude dít a co má dělat, tak byl v klidu.
Nevím, jestli si z toho něco vezmete, ale myslím, že být s tím psem a budovat vztah.. snažit se, aby pes měl se mnou co nejvíc příjemných zážitků a nastavit nějaký stereotyp.. že tím se pro začátek nic nezkazí.
