To by se z toho člověk musel zbláznit… a musel by se asi jezdit na výrobu toho, co si kupuje, jezdit kouknout osobně…
Já mám třeba většinu oblečení z 4DOX…teda kaťata, bundu, sukni…tak si říkám fajn, je to sice drahý jak prase( teda alespoň pro mě) ale šije se to u nás a teda kvalita top… ale teď když tady diskutíte, tak si tak říkám, že nevím, kde nakupujou materiál.
Tričko si většinou koupím v new yorkeru nebo ve sportisimu… nedělám si iluze, kde je to vyrobený… šaty většinou u nás u vietnemce…
Já teda doufám, že v tomto planetu zatěžuju minimálně a zaměstnance výrobců taky vykořisťuju málo, protože si jdu opravdu něco na sebe koupit jen když musím. Tím, že nemusím honit parádu a oblečení mi vydrží dlouho, tak třeba minulej rok si myslím, že jsem nekupovala nic…
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 06.01.2026, 18:13:04
No nevím, jak dlouho vydrží bez žrádla, ale zase si myslím, že domácí pavouk rozhodně není zavislý na mouchách…dokonce si myslím, že to je kurňa náhodička, když nějakou lapne…ale myslím, že v domě žije i jiný hmyz, který třeba člověk ani nezaregistruje a teda myslím, že velkej pavouk klíďo sežere menšího….
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 06.01.2026, 10:00:57
No ono asi taky záleží na plemeni…to pronásledování vlků…když vezmu pyrenejce…to je “měkký” pastevec, alespoň oproti třeba kavkazům a soašům a dle mého primárně udělá všechno proto, aby útočníka zastrašil.. zahnal, tak si neumím představit, že by prchající vlky pronásledoval kilometry daleko. Ale teda je to jen moje teorie.
Jinak jasně, pokud stádo střeží více jedinců, tak ty úlohy si myslím, že mají tak nějak rozdělený a myslím, že je rozdíl i mezi stylem práce psa a feny.
Myslím, že jsem někde četla, že třeba u saošů se k práci u stáda používali psi..jakože samci…už jen třeba proto, že byli větší než feny …a feny se používaly spíše na hlídání domovů, protože i ta “holčičí” povaha byla k tomuto účelu lepší.
Ono nikdo netvrdí, že fena takového pastevce není ostrá a nemůže být radikál…myslím, že pes i fena se budou při zastrašování vetřelce projevovat razantně a budou na něj za plotem, ohradou, řvát, ale pes spíše ve stylu “no tak vlez sem a já ti rovnou ukousnu palici” a fena spíš “panebože, snad jsem ten blbec nevleze…to na něj budu muset hupsnout a ještě si třeba zlomím drápek…”…když to teda řeknu s nějakou nadsázkou.
Taky když jsem se o pastevce dost intezivně zajímala, tak jsem tak nějak zpovídala majitele hlavně kavkazů (teda ne farmářů)…a teda jsou to samozřejmě jednotky lidí, ale ti, co měli na hlídání tandem pes+fena, tak povětšinou říkali, že fena intenzivněji obchází pozemek, pes toho víc proleží na nějakém strategickém místě…teda Gina je asi spíš psí kluk…takže to je opravdu velké zobecnění a určitě to asi není pravidlem.
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 06.01.2026, 15:17:52
Já třeba osobně nějaké posmívání…nebo spíš bych to nazvala “posmívací šikana” taky nezažila…ale když třeba můj syn to zažil a to dokonce od dvou kamarádů (teda do té doby byli kamarádi), pak se dali dohromady s takovým namachrovaným frajírkem ze třídy a opravdu to dospělo tak daleko, že odmítal chodit do školy-základka…furt mu bylo ráno špatně, zvracel…než jsme to z něj dostali, co se děje a manžel to šel do školy vyřešit, tak to bylo hrozný…
A když třeba poslouchám mladšího kolegu z práce, tak to zažil taky…do smrti smrťoucí nechce spolužáky vidět.
Odpověď na příspěvek uživatele Trickyvoo z 06.01.2026, 09:07:37
Jo…Fanča zmizela, zrovna když jsem začala řešit, že teda si holka v rohu udělala pavučinu a že teda nehodlám tu pavučinu vysát, protože by mohlo dojít k pohybu pavouka…takže teď spím s vědomím, že teda se mnou ložnici sdílí pokoutník (jako možná je jich víc, ale ukázaná platí)…jako provedla jsem prohlídku ložnice a teda si myslím, že buď madam zalezla za velkou skříň a nebo za skříňku s akváriem…tak teda říkám nahlas…"Fančo, fajn, bydli si tady, ale chraň tě ruka páně, jestli se ukážeš a nedej bože někde v blízkosti postele…
Když jsem to o mojí pavoučí spolubydlící…když jsem jí ještě měla..říkala manželovi, tak on prej “no to si dělá hnízdo a vylíhnou se ti tam malí pokoutníci”…tak toho se teda nebojim, myslím, že moje třesavky s nimi udělají krátký proces a přežijí jenom jednotlivci.
Tak příště, až bude mráz a nebudu mít to srdce pavouka na ten mráz vyhodit, tak ho prostě mrsknu třeba do garáže nebo do kůlny, tam se jeden pokoutník ztratí.
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 06.01.2026, 07:24:40
No přesně… to může mít člověk normální jméno … třeba Martin… a zas se mu děti můžou posmívat kvůli brejlím nebo že neudělá kotrmelec nebo dneska třeba, že má ne úplně moderní mobil…
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 05.01.2026, 13:07:06
Tak teď jste mě fakt pobavila, se tady v práci řežu nahlas a kolegové se ptají “čemu se směješ”, ale tohle je prostě nepřenositelné, když jsou z jinýho vesmíru než já.
A teda musím říct, že jsem zjistila, že mám dneska narozeniny až ve chvíli, kdy mi ráno přišlo sms přání od kamaráda…a teda tiše doufám, že si vzpomenu až bude mít v lednu narozeniny synátor a že mu alespoň popřeju…teda doufám, že mi to někdo připomene😄
Odpověď na příspěvek uživatele Bobca z 05.01.2026, 08:33:48
Jako tak tohle je masakr…jakože kvůlivá jménu a kdybys byla Vlaďka, tak bys byla milované dítě? Já bych se za dceru rvala jak eskimáckej pes i kdyby se jmenovala Kunhuta…
A jméno “Božena”…jako pro děcko si umím představit, že to není nic moc (i když si myslím, že dřívávějc bylo Boženek víc, tak to nemuselo být tak neobvyklé), ale zase u dospělých ženských mi naopak “Boženka” zní sympaticky.
Já jsem zase lehce alergická na jméno “Růžena”, ale to spíš proto, že máma měla kamarádku Růženu a dceru Růženu…s tou dcerou jsme byly stejně staré, naše maminy spolu ležely v porodnici …a mně byla velká Růžena nesympatická…a malá Růžena…já už si jí vlastně ani moc nepamatuju, byla jsem hodně malá, když k nám chodily na návštěvu nebo my k nim, ale co si pamatuju, tak na to, že jsem jí neměla ráda a fakt jsem si s ní nechtěla hrát.
Ale tak já jsem už jako malý dítě nesnášela děti…některý víc, některý míň a malou Růženu teda extrémně.
No to jsem chtěla napsat… tohle kupírování… resp. odříznutí ušního boltce se provádí( teda alespoň se to tak dělalo) u několikadenních štěňat tzn. ještě u chovatele… jestli jsou psi čistě teoreticky nějaká pracovní krev z východu, tak prostě štěně už takhle koupili.
Řekla bych, že u pasteveckých psů.. hlavně teda saošů bylo kupírování ocasů a uší běžné a i když dneska nechceme řezat do psů, kůlivá vzhledu a je to fujky fujky, tak si myslím, že to mělo praktické opodstatnění….že ten důvod, proč psu uřízli uši nebyl proto, aby pes vypadal drsňácky, ale proto, že s boltci byli problémy.
Už když to vezmu čistě prakticky… pastevecký pes mà krk chráněný většinou i nějakou volnější kůží, aby případné zakousnutí se od vlka nebylo hned fatální… v domovině mají pastevečtí psi bytelný obojky s velkými ostny… takže ten krk je víceméně chráněnej a teď když tam bude viset plandající ucho, tak to prostě může být komplikace… když to řeknu blbě, tak už je psa za co chytit…minimálně mu omezit pohyb hlavou.
Čímž nechci propagovat kupírování, jen chci říct, že to opravdu nemusela provést současná majitelka psů a pokud koupila už kupírovaný štěně a vzhledem k využití psů, tak spíš koukala na pracovní linii z jaké pes pochází a nějaký kupírování v tom nehrálo roli.
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 04.01.2026, 16:07:51
No já bych třeba nechtěla, aby se dcera jmenovala po mně…resp. abychom se jmenovaly stejně, to mi pak přijde divný…navíc pak někdo zavolá “Jano” a teď neví člověk která…
Mamky kámoška se jmenuje taky Anna…odjaktěživa se jí říkalo “Aňa” a dcera se jmenovala stejně, tak když se o nich mluvilo, tak se říkalo “velká Aňa a malá Aňa” a to i teď, když je “malá Aňa” už důchodkyně…ságra tý máminy kámošky se jmenovala Majka…a to si pamatuju jako holka, že se mi to hodně líbilo…že kdybych si v tý době mohla vybrat, jak se jmenovat, tak bych určitě chtěla být Majka.
My teda v rodině žádný tradice ohledně jmen, že by se dávalo jméno po rodiči a nebo prarodiči, nemáme. Jmenujeme se každej jinak…
Tak je teda fakt…a nevím, jestli to byla konkrétně tahle paní…tahle farma..s kangalama, ale už před nějakou delší dobou byla i nějaká reportáž v televizi…myslím že v nějakým pořadu typu Receptář, ale už si to přesně nepamatuju…teda nevím jaký byl počet těch kangalů, ale měli jich docela dost….tak si teda myslím, že by to byla velká náhoda, kdyby to byl někdo jinej.
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 04.01.2026, 13:39:30
Zoja…jako myslím, že neobvyklé to je, za celý život jsem nepotkala nikoho, kdo by se tak jmenoval…jen já jak hodně používám zdrobnělinky, tak zrovínka ta Zoja pro dítě..jak jí říkají ..Zojinko?…jako mně to přijde o hodně lepší, než když se dětem, které mají česká příjmení, dávají zahraniční křestní jména, aby mělo dítě netradiční jméno…jako fakty třeba Cindy Procházková mi nepřijde úplně super…
Tohle mi zase připomnělo, jak jsme před léty vedli s kolegy z práce podobnou debatu…většina jmen má nějakou obdobu, jak se těm lidem potom říká…Jan-Honza, František-Fanda, Veronika-Verča…
No a nějak jsme se dostali k tomu, jak se říká Juditě…tak z jednoho kolegy vypadlo…a teď to teda napíšu foneticky…"Džudy" a já říkám.."no to né, to je jak pro opici" (my starší si asi pamatujeme seriál Daktari) a jakože stejně nikdo z nás žádnou Juditu nezná… a zákaznice, co si kousek od nás prohlížela vzorníky říká “já se jmenuju Judita”…tak to byl docela trapas…
Jaká je pravděpodobnost, že za celý život nepotkáš žádnou Juditu a ta stojí vedle tebe ve chvíli, kdy se o tom jméně bavíš…😏
Já teda mám obyč jméno “Jana”, na základce jsem byla ve třídě s tímhle jménem ve třídě jediná, na průmyslovce se takhle jmenovala ještě jedna spolužačka.
Mně se třeba strašně líbí jména Terezka, Verunka, Natálka…ale přijde mi, že hlavně Terezek je fakt hodně, tak to bych asi taky nechtěla…
Nicméně když se tady probírají ta jména…kdybych se narodila jako kluk, tak moje mamka by mi dala jméno René…že se jí v tý době hodně líbilo…no a na to si vždycky vzpomenu, když koukám na film “Zítra to roztočíme, drahoušku”…😄
Odpověď na příspěvek uživatele janaa z 04.01.2026, 12:07:30
No jasně…taky jsem s berberama šla na prochajdu třeba na 3-4 hodiny…ale v praxi to vypadalo tak, že jsme tedy dopolko prochodili, psi dostali oběd…a spali do svačiny, vyběhli se na zahradu vyčůrat a spali do večera…
Jasně Gina je s tím svým ne-procházkováním extrém, tak tu ani nepočítám mezi normální psi…takže beru jen ty, kterým opravdu několika hodinová procházka nedělala problém.
Jo tady se to probírá furt…a já vim, že takoví psi existují a teoreticky vím, co to obnáší, ale pak se s tím setkáte v praxi a o to víc si pak člověk řekne “bože, děkuji ti za to, že jsi mi dal mozek a že jsem si vždycky vybrala psa vyhovujícího mému naturelu”
A teda hlavně díky tomu, že jako prvního psa jsem měla ovčandu, která byla super a nejlepší pes na světě, ale po tý (pro mě) dřině jsem už nechtěla psa, kterému musím (nebo měla bych) nabídnout nějakou práci, které se budu muset aktivně účastnit…
A to teda musím říct, že lapiňák je zlatíčko…klidně si vezme hračku a hraje si sám a teda hodně toho odsupluje berňucha, kterej se s ním furt o něco tahá nebo s ním lítá po zahradě a hodně toho odsupluje to, že Árčí je asistentka, takže se mnou vykonává domácí práce…
Jako objektivně musím říct, že teda lapina je fajn pes, ale ne pro člověka, kterému nejvíc vyhovují kočkopsi…
PS: jsem zjistila, že nejsem ani tak unavená z toho, že bych měla s Árčím tolik práce, ale z toho, jak se jen dívám na tu jeho neutuchající energii…
Včera přijela na otočku dcera a vzala svýho lapiňáka na prochajdu, abychom si jako od něj doma odpočinuli, jak ho teď máme na dlouhodobější hlídání…byli venku asi 2,5 hodiny, našlapali 11 kiláků a to teda zážitkovejch kiláků, protože šli do zoo, takže ještě koukal na zvířátka a vzhledem k počasí tam byli skorem sami, takže mohl pobíhat na flexině…
Upřímně jsem čekala, že až mi ho přiveze, tak Árčík padne za vlast…ale to je asi neunavitelnej pes….
Jako upřímně…hrudky na packách, jakože zespodu, jsem zažila asi 2x u Giny a předtím asi 2x u afgána…jako kouličky jsou sice častěji, ale když to řeknu blbě, tak třeba za zimu 2x, ale kupodivu nejsou “postiženy” přímo paciny, ale jsou nalepený na chlupech na nohách výše…ale to musím říct, že se to dost zlepšilo, když jsem Gině začala zastřihávat ty dlouhý chlupy na nohou…ne teda primárně kvůlivá nějakému sněhu, ale přiznám se, že kvůlivá tomu, že když je mokro, tak si to urousá a já nejsem typ, že bych jí to pokaždé, jak přijde z venku osušila a pročísla, no a pak když jdeme na česání…tak je to zbytečná spotřeba piškotů, co jí musím dát za to, abych jí rozčesala ty paciny….
A teda vedlejší efekt je, že se na tom ty sněhový kouličky nedělaj.
Mě prostě jen přijde divný, že pyrenejce se ty sněhový hrudky udělaly a berňucha má na nohách dlouhý chlupy taky a u něj nic...takže z toho mi vyplývá, že aby se to dělo, tak musí nastat konstalace: určitý typ sněhu, dlouhý chlupy a jen určitý typ chlupů…