A ještě malý podzimní upgrade z naší malé stáje. Takže, v říjnu kontrola chrupu. IC je pětiletá, stav chrupu odpovídající věku i využití, paní doktorka udělala jen nutné korekce a bylo to dobré. U malé dáseň po operaci zhojena, nicméně ten prostor, co jí zůstal po vytržení je tedy fakt velký. Když jsem to viděla a osahala, tak jsem tedy dost koukala, ale stejně s tím nic nenadělám. Co mi bylo divné, že malá občas při žraní kucká, jako když jí zaskočí. Tady k tomu jsem žádné vysvětlení nedostala, tak jsem to nechala být. Chyba! Došlo to až k tomu, že si před 10ti dny malá ucpala jícen. Krmím jí pořád stejně, co jí mám, tže jestli to způsobil ten malý kousek chleba, těžko říct, možné je všechno. Svojí vetku jsem zastihla na dovolené, rada po tel. zněla, ať se do ní pokusím dostat aspoň třetinku vody (0,33l) a masíruji krk, aby polkla. Když bude chtít jít ven a chodit, ať chodí. Tak jsem to tak udělala, vůbec se to nezlepšilo, venku kousla trochu trávy a začlo jí valit zelený z nosu. Tak jsem volala právě zubařce, ptže nikdo jiný prostě v neděli večer něpremával. Rada zněla úplně jinak - dát do prázdného boxu, kde nic není, zhasnout a odejít, s tím, že do hodiny dorazí. Když dorazila, čekala jsem tam mrtvýho koně (fakt jsem tam celou dobu nešla). Načež tam stál celkem normálně vypadající kůň, jen spocený od shora dolů. Mash nechtěla, vodu ano, travičku taky, jenže zrovna ten den už mrzlo a to jsem jí nechtěla dát, tak jsem jí dala trochu naší otavy a to baštila. Tak jsme jí daly do výběhu k velké a vše se zdálo OK. Vet mi říkala, že takhle koně “opustit”, je někdy to nejlepší, co můžu v téhle konkrétní situaci udělat, že se uklidní, uvolní stažené svaly, polkne a je to pryč. Naštěstí to byl náš případ.
Moje vet mi ještě doporučila fyzio, ať se jí na ten jícen podívá, paní jsem objednala, přijela, a tady teprve nastalo to pravé překvapení! Bylo mi řečeno, že díky extrakci zubu, která sice byla provedena řádně, ale nějak se tam zřejmě nekoukalo na celkový stav zvířete, má celý krk stažený a vlastně je celá v tenzi. I my jsme na ní viděli, když přijela z kliniky, že to pro ní byl asi dost děsný zážitek, ale nějak jsme si to nebrali, však je to kůň ne? Byly mi ukázány cviky na uvolnění jícnu a vysvětleno jak se pomalinku zbavovat té separační úzkosti, co v sobě má. Proto mi při jídle tak kuckala. No, když už se tohle všechno stalo, jsem ráda, že je to aspoň teď na zimu, protože přes týden se s holkama už ven nedostanu, díky tmě, tže každý den se jim věnuji na boxech a masíruji malou a cvičíme postupné odcházení od velké koby a snižujeme úzkost ze samoty. Velká je skvělá figurantka a bezvadně spolupracuje. Jsem vděčná, že ty boxy mám a můžu tam tohle provozovat, i když je venku odporně. Malá se díky fyzio hodně zlepšila. Snad už máme letos všechny katastrofy vybraný!