Tom som rád, že omyly “zlidšťují”😉
Historie Adamcova rámku
Během minulých dvou staletí se k úlové otázce vyjádřilo mnoho předních českých včelařů a ještě dnes se o této otázce vedou dlouhé diskuze. Během té doby došlo k mnoha menším, ale i velkým úlovým reformám. V minulém čísle Včelařství jsme připomněli 150 let od narození Františka Adamce, velké osobnosti českého včelařství. Následující řádky objasňují souvislosti vzniku Adamcovy rámkové míry 39 x 24 cm.
První velkou reformou úlu v 19. století bylo zavedení úlu dělitelného, tedy rozběrné-ho. Za začátek rozběrných úlů se považují Janišovy truhlíkové úly o míře nástavku (truhlíku) 30 x 30 x 15 cm. I když se tyto úly v Čechách používaly, jak to popisují páni Dlask (1835), Stamm (1853) a další, tato reforma se neujala, neboť byla zatlačena úly přístupnými zadem a nedělitelnými, tedy úplným opakem. Janišovu reformu znovu oživil jeho následovník Oettl. Od roku 1843 vyráběl po vzoru Janiše slaměné truhlíky jen s rozdílnou velikostí truhlíku, která byla ve srovnání s originálem menší, měřila jen 26,5 x 26,5 x 15 cm.
Na Moravě se o reformovaných Janišových úlech příliš nevědělo, a proto Wunder upravil špalkové úly a vytvořil v nich pohyblivé dílo. Později špalkový úl nahradil úlem s rozběrným dílem z dřevených desek s několika patry s rámkovou mírou 24 x 13 cm, který byl přístupný zadem a měl okénko pro nahlédnutí, jak včely pracují. Tento fakt vedl přímo k vytvoření míry 39 x 24 cm. Ale to předbíháme.
Wunderův úl zatlačil do pozadí Janišův rozběrný úl a díky úsilí Živanského se z něj stal na Moravě a ve Slezsku v druhé polovině 19. stol. moravský spolkový úl. Podle těchto úlů se vyráběly úly nejen v Čechách, ale i v Dolním Rakousku, ve Štýrsku a v Sasku. Nová úlová reforma V následujících desítkách let vznikaly různé snahy o jednotný rámek, o které se zasloužili včelaři Šára a Liška, ale také reformy, jako byla např. Bucharova. Vše vyvrcholilo koncem 19. stol., kdy nastal úbytek včelstev v Cechách. Uvažovalo se, že příčinu lze hledat v pastvě, ale i v úlech. Hlinecký a Brázdil hlásali návrat k domácí včele a k úlům rozběrným a vrchem přístupným.
Po sto letech se konečně vrátila myšlenka pokrokového včelaře Janiše propagující výhody rozběrných úlů. K Hlineckému a Brázdilovi se přidal i Švarc a po návratu do Čech také František Adamec.
Vletech 1885 až 1904 proběhla nová úlová reforma, která vyvrcholila v roce 1904 21. sjezdem včelařů v Brně. Tím se tento rok stal přelomovým pro české včelařství. Na sjezdu konaném 17.-21. srpna 1904, také nazývaným jako jubilejní sjezd (oslavovalo se 50. výročí spolkové činnosti na Moravě a ve Slezsku), hned první den přednesl Msgre. František Adamec zásadní referát, ve kterém seznámil přítomné se zahraničními zkušenostmi s tzv. Amerikány a nízko-širokým rámkem. Navrhl tři možnosti, jak přejít na vhodnější nízkoširoký rámek:
1. Použít nejrozšířenější trojrámek z českého nebo moravského stojanu vycházející z Wunderova rámku 24 x 13 cm otočeného na bok a spojeného v trojrámek. Nově vzniklý rámek měl velikost 39 x 24 cm. Adamec seznámil účastníky sjezdu s několikaletými zkušenostmi s touto rámkovou mírou. Dále argumentoval jednoduchostí přechodu z běžných rámkových měr. U Wundero-vých rámků to bylo nejjednodušší, stačilo jednoduše rámky vyřezat a vložit do nové míry.
2. Další možností bylo spojení dvou dvou-rámků vedle sebe, čímž vznikl rámek 48 x 26 cm. Argumentace pro byla stejná jako v první možnosti. Tento návrh pocházel od pana Brychty z Blatné.
3. Ve třetí možnosti se již jednalo jen o převzetí rámkové míry Langstroth. Adamec zdůraznil dlouholeté zkušenosti včelařů v Americe. Proti se v bouřlivé diskuzi ,postavili pánové Konšel, Jaks, Tesař v čele s předsedou Kebrlem.
Závěrem Adamec vyzdvihl rámkovou míru 39 x 24 cm jako zlaté středocestí mezi rámky nízkoširokými. Hlasováním bylo rozhodnuto, a to velkou většinou, o přijetí rámkové míry 39 x 24 cm za tzv. spolkovou míru. Jubilejní sjezd doporučil přechod na rámkovou míru 39 x 24 cm a zavedení horem přístupných úlů.
První takovýto pokrokový úl začala vyrábět firma Švarc. Jednalo se o úl Hospodář, který měl však jen jepičí život a nebyl včelaři přijat. Nová spolková rámková míra byla včelaři přijata, ale nikoli tzv. Amerikány, jak se těmto horem přístupným úlům začalo říkat. Mezi včelaři se rozšířil jiný úl, a to zadem přístupný, ale již s novou mírou 39 x 24 cm, který byl nazván Budečák. Těmito úly začali včelaři osazovat včelíny a kočovné vozy. Díky Bu-dečákům se do nich vešlo daleko více úlů i v řadách nad sebou. Další rámkové míry Nové pokusy o řešení míry rámků a úlů nastaly až v 60. letech 20. století.
Po delších přípravách přijala komise složená z pánů Knapa, Křižana, Beránka, Paura, Kresáka, Jakše, Matvienka a Škrobala za předsednictví profesora Tomšíka na zasedání v Prostějově 25. listopadu 1959 v této otázce zásadní usnesení, které znamenalo zavedení zcela nové rámkové míry 37 x 30 cm, se kterou přišel právě profesor Tomšík, a to s mírou jak pro plodiště, tak pro medník. Nově navrhovaná míra 37 x 30 cm měla být dostačující pro rozvoj včelstva a velikost plástů měla být větší než 10dm2
Komise také zhodnotila dosavadní Adamcovu míru, která vznikla vlastně z potřeb včelařské organizace a autorit jejich vedení. Rámkovou míru zhodnotila z hlediska biologického a porovnáním výsledků výzkumu. Zároveň provedla kritiku míry 39 x 24 cm a nadáleji nedoporučila z důvodu, že rámek je nízký a malý, plástová plocha je jen 8,4 dm2 a protáhlé plodové těleso nemohou včely dobře tepelně obhospodařovat. Při plném zakladení plástů zbývá jen málo místa na pyl a med. Podle jejich vyjádření se při velkých snůškách musí rámky s plodem převěšovat do medníku a tím dochází k oddělení medných zásob, včelky hladovějí a zimní chumáč zaujímá zploštělý elipsoid, a je proto více ochlazovaný v jarních měsících. Také pylové zásoby jsou nedostačující a včelstva se více rojí. Proto komise rozhodla, aby rámková míra 39 x 24 cm nebyla zrušena, ale ponechána, aby dožila a dále se již nerozšiřovala.
Český Langstroth
Ani tato komise však nevyřešila otázku rámku a úlového problému. Ale díky ní se objevily další rámkové míry. Také se objevily a rozšířily rámky se stejnou délkou rámku (39 cm), ale s výškou 27,5 cm. S příchodem osmdesátých let a příchodem ten-kostěnného úlu Optimal, který rozšiřovali doc. Ptáček a Čermák, se objevila i verze Adamcova rámku s délkou 39 cm a výškou shodnou s rámkovou mírou Optimalu (42 x 17 cm).
Dnes, po víc jak 100 letech, se objevila další nová rámková výška Adamcova rámku, a to 12 cm (rámek 39 x 12 cm) a také 36 cm (rámek 39 x 36 cm). Tyto rámkové míry zavedl s novým úlem z plastu pan Pokorný z Dačic. Navíc začal s výrobou těchto rámků také z plastu v několika verzích. Díky těmto snahám se Adamcova míra stává českým Langstrothem (na stejné délce rámku, ale s různými výškami rámku) a také se stává vhodnou mírou pro české včelaření, zvláště s použitím uteplených úlů.
Rámková míra 39 x 24 cm, tzv. Adamcova, přežila již více jak jedno století. Tím vstoupila do éry třetího tisíciletí, ale to již její dnešní historii píšeme my včelaři sami. Jaká asi bude?
Z časopisu včelařství autor: Jindřich Meduna…
