Příspěvky uživatele

Michal-Š     

O tom ale můj příspěvek nebyl, má cenu sem něco psát?

Tom4 

OK, to už je o tom, jak se ASI dá CCD vyhnout. Vás neudivuje, že lži o kolapsech vč, tedy lži o tom, že to způsobuje VD nechávají v klidu mocné? Páni v Dole o tom jistě vědí, nakonec Kamler tam už myslím v roce 1968 byl. A ještě horší je pro mě představa, že tak zvaní vědci nevědí, že k CCD docházelo už roku 1967 a před ním a vůbec nic z toho nevyvozují!!!!!

Jasně že my s tím nedokážeme nic udělat. Je ale dobré vědět a nebo myslíte, že není nutné vědět nic a věřit mejnstrýmu?

No, na chválu a oblibu od “lidí” bych se moc nespoléhal. 

Dám jediný příklad. Všimněte si na jiných videích pana Märze jaké má dílo!!!! A ne jen medníkové.

Je pozoruhodné jak März připomíná ergonomii práce u včel, ale klidně propaguje pouze SS a dokonce pleckaté rámky. I on za pár let zjistí, že i jen držet v prstech rámek s nestejně širokou boční a horní loučkou unaví nejen ruku, ale celá záda a krční páteř tak, že výkon klesne na polovinu i méně. Já se třeba nechci vracet od včel jako po středověké tortuře. Naštěstí jsem si dal od starých říct na jedné straně a na druhé straně díky tomu, že přířezy za komančů věčně nebyly k sehnání, prodejna byla 60 km daleko v Praze v Křemencárně a žádný zásilkový obchod neexistoval, museli jsme si všichni dělat přířezy sami. To by sice u pleckatého nesmyslu taky šlo, ale dráž a jen s pomocí cirkulárky to vůbec nešlo. nevíme jaká přijde doba, moc optimista nejsem. Já si poradím, co nakupovači všeho? Taky si poradí?

Raketově vyletěla cena dříví, řekneme si co vyjde přířez za rok až fabriky sdělají laciný materiál. Já si ale dodneška dokážu nadělat přířezy z metrového paliva ze smrkových souší za pár Korun. Výhodou je, že ouška vydrží než uhnijí asi 2-3x déle. Nevýhodou větší štípavost. Té ale umí šikovný zabránit a tak je smrkový přířez vlastně lepší, je dokonce lehčí než lipový.

Mnozí neumí dohlédnout dál než na špičku svého nosu (není to výrok můj) a takovým nic z toho, co píšu, určeno není…

(Cena posledního balení z loňských zásob v krámě, kde nakupuju 50 ks nesbitých přířezů 39x24 byla bez pár Korun 900 - obchodník nevěděl za co budou přířezy letos.) 

A teď si všichni pevně sedněte, aby s vámi následující nešvihlo!!!!

OVP 1968/2, strana 41-43 - Nová nemoc včel. Citováno z Francouzského časopisu 

LˇABEILLE DE FRANCE, ročník 1967/12, STRANA 390. L. Partiot, France

Kvůli mizernému ohlasu na vše, co sem píšu, se mi nechce opisovat celé znění článku. Každý si může ověřit informace jak je podám převyprávěně já. A taky si každý může dát do souvislosti moje letité podezření o škodlivosti či neškodnosti VD a o zhovadilosti alternativních a jiných kejklů ve včelařství kvůli VD a CCD.

Jde o v té době novou a dosud nepoznanou nemoc (otrava se ukázala jako nemožná), spočívající ve vytracení včel z úlů plných zásob během září až ledna. V úle prý zůstává často matka s hrstkou včel. Jde o naprosto přesný popis syndromů jevu, který, aniž by byl dodneška objasněn, dostal mnohem později obecný název CCD, což by se dalo volně přeložit jako zhroucení řádu včelstva. V některých státech USA tehdy došlo k úhynu až 90% vč, jidne jen kolem poloviny a jednalo se jen o několik jižních států, Nové Mexiko, Texas, Pensylvánie. A totéž v Mexiku, tedy v sousední zemi. Autor jako zdroj informací uvádí práci Dr. E. Oertela v časopise Gleanings in Bee Culture.

Všichni byli v té době doslova šokovaní, postupně vyšlo najevo, že se nemohlo jednat o otravu. Navíc mrtvé včely nebyly nikdy kolem úlů, někde kvůli tomu odstranili ze včelnic trávu aby bylo jasné, že včely kolem úlů nejsou.

Někoho napadlo, že by se mohlo jednat o zvápenatění plodu, což se ale ukázalo jako nesmyslná domněnka. Vznikla tím, že stačilo vyměnit matku a zvápenatění zmizelo samo. (pozoruhodné je, že se zase jedná o matky jak vyplyne dál)

Jediným vysvětlením, NEPŘÍMÝM vysvětlením, se zdá fakt, že nejvíce postižené byly podniky, kde včelmistři používali dlouhé roky matky z vlastních chovů a tudíž velmi úzké příbuzenské plemenitby. Je potřeba si to porovnat s tím, že i dnes mnozí věří tomu, že není dobré “oživovat” svoje včelaření “cizími” matkami a nechávají pořád bastardizovat svůj původní chovný materiál. Jsem odjakživa zastáncem naopak toho, že je nutné ustavičně dokupovat inseminované matky a oživovat tak nevyhnutelně degenerující základ. Je zajímavé, že u králíků, dobytka, čoklů je to všem jasné a incest u lidí je dokonce trestný. U včel to ale propagují i někteří tak zvaní odborníci. Je mi jasný rozdíl jakým je partenogeneze. Nicméně každý negramot z pralesa ví, že příbuzenská plemenitba u všeho vede vždy do pekla!

Abych byl ale úplně objektivní, sice v roce 1967 už byl internet (jmenoval se jinak a nebyl veřejný) vynalezený, nicméně mikrovlny v měřítku, v jakém dnes provrtávají 365 dní v roce každou hodinu a milisekundu vše živé, ještě nebyly a k úhynům přesto docházelo. Mikrovlny to tedy, jak jsem se do dneška domníval já, způsobovat nebudou. Asi k tomu přispějí, ale plošné úhyny byly známy z USA už před téměř 60 lety.

Nebyl bych to já abych nedodal. Porovnejte všichni lobbování jistých lidí za jedinou zákonnou včelu u nás, kterou je Kraňka, BF je dosud v ČR nelegální. Systém dotovaného chovu matek si tito lidi zařídili tak, že se tu jedná o jen pár lidí v celé republice! Jde  tedy o velmi úzkou mikromnožinu plemenného materiálu, polopatě, v ČR se, jak se domnívám, dopouštíme té chyby, jakou udělali chovatelé včel v USA před rokem 1967 (soudruzi z USA), kdy to bylo popsáno. Opakuju, že z citovaného článku jasně vyplývá a je tam jasně řečeno, že úhyny nepostihly ty včelařské podniky, kde nakupovali matky různého původu, ale jen ty podniky, které si mnoho let rozchovávaly jen svůj materiál. Taky je nutné si uvědomnit rozlohy států USA a velké vzdálenosti jednotlivých včelařských podniků a tudíž se tamnější podmínky při oplozování vůbec nedají s Evropou srovnávat. Tam se jednotlivá hospodářství chovají jako Evropské oplozovací stanice, protože i 100 km od včelnice žádné jiné včely nejsou (tehdy nebyly, což ve článku jasně uvádějí).

Dále porovnejte fakt, že ti, kdo u nás a potažmo v Evropě rozhodují a svádí úhyny na VD a nutí všechny k nesmyslnému boji s “vešmi”, musí moc dobře vědět, že CCD se nejméně jednou vyskytlo u statisíců vč v USA před rokem 1967. Když jsem to našel já (a žádnou cizí řeč neumím (slovenština není cizí)), proč by to nenašli lidi dobře placení za to, aby VĚDĚLI a dokonce se jim od toho říká VĚDCI?

Jen tady, za kratinkou dobu svého psaní na CHZ, jsem přinesl dost příkladů aby bylo jasné (těm, kdo jsou ochotní samostatně myslet), proč já tak zvaným vědcům nevěřím ani nos mezi očima!!!!!

Jen já jsem tak “hloupý”, že nezamlčím i to, co se mi nehodí do krámu. Tedy že jev, co se obecně nazývá CCD, byl už znám dávno před zavedením mobilů, GPS, šmírovacích satelitů a bezpočtu radarů. 

Nikdo mě neplatí a tudíž si můžu dovolit ten luxus = jsem úplně svobodný.

Mám za to, že únorová povinnost nahlašování Národnímu Výboru skončila ve chcíli plošného zavedení ultrašmírovacího systému CIS.

Kdyby měl tyhle možnosti, jako je CIS, špatný malíř s knírkem mezi lety 1933-45, asi by je taky využíval. Ovšem jeho povinnost evidence a nahlašování všeho byla ve srovnání s dnešní “svobodou” čirá sranda.

https://www.youtube.com/watch?v=NSxjjHZYO-A&t=1120s

Náhodně jsem narazil na tohoto mladého, hezkého a charismatického včelaře. Akorát většina toho, co vykládá je děs běs. Na konci jeho blábolení o 6,7 a 8 rámkových Adamcích, tak to mi lezly oči z důlků. 

Přesto všechno je dobré se podívat i na něco jiného. Taky docela žasnu, jak tak hezký člověk může nepochopit základní věci. No, jak je vidět může.

Není to tak. Původně začal měřit teploty a vlhkost jen v úle, kam dal paropropustný strop a úl stojí na váze. Po mojí výtce vybral jako kontrolní vč, o kterém věděl, že je asi stejně silné a má přibližně stejně plodu. Dokoupil ještě jednu měřící aparaturu a tak měření v kontrolním vč začalo o 4 dny později.

Logika věci a dle všeho, co nás naučili ve školách je, že odkud uniká vlhkost víc než ve srovnatelném a je tam vyšší teplota, že se ta anergie na vyšší teplo a na vznik vodní páry musí někde brát. Ale zásoby neubývají, přesněji, neubývá váha a včely toho vč nevyletují víc. Jasně, kontrolní by musely být také na váze. Co by ukazovala? Musela by ukazovat přínos z venčí. Z čeho by byl, když zatím kvete jen líska, osika a olše, vše větrosnubky bez nektárií? 

Protože když vůbec můžou včely ven, očividně nelétají paropropustné víc.

Vždy jsme měli naučeno, že paropropustný strop zajistí sušší interiér úlu. Ovšem plíseň se objevila právě pod paropropustným stropem, kde by mělo být sušeji než ve stejném úle se stropem s neprodyšnou folií. Když už bych někde čekal zvýšení vlhkosti, byly by to spodní rohy krajních rámků dál od česna. Plíseň se objevila na ouškách všech rámků v plodišti a na spodních rozích není. Možná se tam teprve udělá, ale logicky by se měla objevit nejdřív tam, kde je vlhka víc. Pravda, i plíseň asi potřebuje a nebo rychleji bují v teplejším prostředí. Stejně se tu dějí nesmyslné a pro nás dva (já a Petr) nepochopitelné věci, odporující všem předpokladům, pramenícím ze vzdělání a celoživotní praxe.

Co mě napadá jako vysvětlení, které ale úplně míjí fakt domnělého perpetua mobile, že vzniká víc tepla a víc vody a z jediného zdroje = zásob na váze neubývá a včely nevyletují víc, je následující.

Když vč zlikviduje plod, odvíčkuje a vyhází kukly, je to na česně a kolem úlu vidět. To ale udělá jen když zavíčkovaný plod uhyne, například zachlazením. Když ale zlikviduje “červy”, z nich zbydou jen skoro neviditelné slupičky tak lehké, že je může odnést vítr - včelín nemá čelní stěnu a jsou snadno přehlédnutelné. A taky s nimi při vynášení včely umí odletět dál od úlu. Pokud tedy vč s paropropustným zlikvidovalo pouze otevřený plod, pak by mělo menší spotřebu, plod zavíčkovaný potřebuje jen teplo a vlhko. Toho toto vč vyrábí víc, přesněji je ho v měřených místech úlu víc. Jak tepla tak vodní páry. Pořád je to ale jistě méně než na výživu otevřeného plodu.

Plíseň na ouškách si vysvětluju tak, že v úle s neprodyšným stropem (i v dutině stromu, taky neprodyšné) narazí teplý a zatím neviditelnou párou nasycený vzduch z chumáče na strop. Protože vlhko a tudíž ani jiné plyny u úlu s neprodyšným stropem nemůžou do stropu prolínat a být tudy z části odváděny, musí se začít pohybovat na stropě vodorovně až narazí na vingl styku stropu s boční stěnou. A to celé dokola celého chumáče. Budou tam nepatrné nuance pohybu vzduchu podle směru uliček a umístění česna, teplejších a chladnějších zón, ale to nyní pominu, nebude to až tak významné.

Pořád popisuju co se děje pod nepropustným stropem. Vzduch má dost tepla na to aby v něm voda, když párou nasycený a relativně teplý vzduch začal stékat dolů po stěnách tím, jak se od nich ochlazuje a tudíž těžkne, nekondenzovala. Zapomíná se také na to, že se ochlazovaný vzduch silně smršťuje a právě tím se zvyšuje jeho objemová váha. Vzduch s neskondenzovanou párou odchází ven z úlu česnem.

Co se ASI děje v úle s paroprodyšným stropem? Protože vzduch s vodní párou do 100 mm silné konopné izolace prolíná, pomalu sice, ale izolace ho částečně propouští, pak se výrazně zpomalí rychlost toku vzduchu vodorovně po stropě. Protože paropropustný strop, navzdory teoriím ze stavebnictví - tam jde vždy o vzduch podstatně sušší a do vlhkého prostředí je tento typ izolace zakázaný, odvádí s vlhkostí (to se jen domnívám) i část tepla, přesto teplý vzduch tak plynule nestéká po stěnách k česnu. Nejen, že se zpomalil jeho posun tím, že zhoustl a ztěžknul už v horních “vinglech”, zkondenzovala tam pára. Tím se ale uvolnilo velké množství tak zvaného skupenského tepla a proto sonda nad chumáčem pořád ukazuje pod paropropustným stropem vyšší teplotu. Ale protože voda kondenzuje ve vinglu - tedy ve styku stropu s boční stěnou, tak tam mokvají rohy rámků a začaly bujet plísně.

Neumím spočítat množství skupenského tepla, možná je tak malé, že marginální. Na druhou stranu dedukuji, že když fungují lednice a tepelná čerpadla, zanedbatelné to být nemůže. Jistěže různá média mají tuto schopnost různou a voda se jako nosič ve jmenovaných zařízeních nepoužívá. Přesto by to bylo pro mě rozumné vysvětlení. 

Nejsem (a nikdy jsem nebyl) soudruh a už vůbec z NDR, přesto se ptám, nedělám ve své úvaze nějakou chybu? A pokud ano, kde se v úle s paropropustným stropem bere víc tepla a víc vody, když včely z něj nevyletují víc, většinu dní létat vůbec nemohou a zásob (celkové váhy úlu) neubývá?

Další nepochopitelné iformace a prosím o vyjádření každého, pokud ho napadne nějaké vysvětlení.

Dneska proběhla 3 měření. V poledne, 16:30 a ve 21 hodin. Petr otevřel vč “prodyšné” i neprodyšné. A to proto, že je v prodyšném o 8-20% vyšší vlhkost než v úle s neprodyšným stropem. Nad plodem je o 5 - 12 stupňů tepleji v tom prodyšném. 

Aby toho nebylo málo. Paropropustná konopná nešitá “rohož” není na omak nejen že mokrá, není ani vlhká. Pocitově je suchá. Ovšem horní rohy vysokých rámků jsou plesnivé. Chápeme, že to zní neuvěřitelně, ale horní rohy rámků proti česnu, ne tedy na “odlehlé” straně, ale na česnové straně jsou plesnivé a mokré. V kontrolním, stejně silném vč se stejnou rozlohou plodu (na začátku pokusu), avšak s neprodyšnou stropní fólií jsou rámky očividně suché a bez plísně. Vč jsou ve včelíně bez přední stěny a stojí přímo vedle sebe. Obě vč mají rámky orientované na teplou stavbu a oba úly jsou naprosto stejné.

Vč létala slabě. Nesla málo pylu a poměr včel s pylem ku včelám bez byl u obou vč stejný a tak prodyšné vč nenosilo více vody.  Z toho by jasně vyplývalo, že když "prodyšné" vč má víc vlhkosti, má i vyšší teplotu nad plodem a nenosí víc vody, že logicky musí spotřebobávat víc zásob na vytvoření více tepla a současně vznikne víc vody z trávení zásob. No a není tomu tak. 3 dny váha stála, dnes byl pokles o 0,1 kg.

Kdyby mi toto tvrdil někdo cizí, zaboha bych mu odmítal uvěřit! Nechápeme oba, kde se ta voda v prodyšném úle bere.

Nevíme kolik má včelstev a kolik toho šmejdu vyjde na jedno. Mám za to, že Sedláčkovo kvasnicové těsto, které horem dolem vnucuje a ukazuje ve videích, jak to do svých včel pere pod tlakem, bude mít podobné složení. Já tvrdím, že do včel nesmí přijít nikdy syntetického nic. Je až děsivé, že někdo to dovolí ochutnat dětem, kterým to chutná!! Pravda, kolega mi to říkal o obyčejném bílém těstě a to Sedláčkovo bílkovinové je hnědé. Ale pamatuju si z dětství, že to táta jednou koupil (jmeniovalo se to medosměs a nebylo to nic laciného), protože nestíhal vyrobit medocukrové těsto. Bylo mi asi 8, ochutnal jsem to a nebylo to špatné. Máma mě těžce znectila, že nevíme, co do toho ve fabrice namíchali a že je na nálepce jasně napsáno POUZE pro krmení včel a vykřičník. Od té doby mám averzi ke všem umělým krmivům.

Ale. Je to asi 6 - 7 let jsem koupil 5 sáčků hnědě ošklivě vypadajícího, údajně bílkovinného těsta od Sedláčkovy firmy a dal to včelám. Nezjistil jsem vůbec žádný rozdíl v rozvoji a medném výnosu od ostatních včelstev a tudíž jsem usoudil, že se nemýlím když tvrdím, že je to akorát chyták na peníze vylákané z kapes méně chytrých. A protože drtivá většina včelařů vytáčí med z rámků kde byl plod, moc bych ani nechtěl vidět, co by dobrá laboratoř našla v medu velkovčelařského podnikatele, kterého zmiňuje pan kolega Goro.

Nová informace od Petra. Velice překvapivá. Včelstvo s nepropustným stropem má už několik dní o hodně menší vlhkost  (o 15-20%) těsně kolem plodu a i jinde v úle. Přitom by to mělo být kvůli paropropustnému stropu naopak. Nic rozumného mě nenapadá.

Petr si udělal pomyslnou škálu letu včel 1-10 s přihlédnutím k poměru včel s pylem ku včelám bez pylu. Vycházíme z toho, že včela, která nese pyl, se asi těžko před sběrem pylu ráchla v louži. A tak se dá usuzovat, které nesou vodu. Samosebou se nerozliší když by nesly nektar. Vyprovokoval jsem ho já dedukcí, že vč s paropropustným stroprem musí nutně shánět mimo úl víc vody než vč, kde vodní pára neuniká a kondenzuje na stropním igelitu. Zatím se moje dedukce potvrdila, i když jen nevýrazně. (?) Zatímco včely kontrolního vč vyletovaly pro vodu (vracely se bez pylu) ve škále 1, let včel z úlu s paropropustným stropem pak měl hodnotu 1,5-2. To je o 50 až 100% víc a upřímně neumím hned “z voleje” pochopit, zda je to málo nebo hodně. Mám za to, že o 50 až 100% víc létavek je docela hodně. Jenže bylo jen max 10 a tak byl let celkem malý. Uvidíme, jaký poměr bude v následujících dnech. Zatím kvete jen osika a začíná olše a obě dřeviny, stejně jako kvetoucí líska, nektar nemají a tak to není zkreslené (zatím) včelami s nektarem. Dá se říct, že včela, která nyní nenese pyl, byla venku pro vodu.

------------------

Přidám povzdechnutí, ví někdo o podobném pokusu provedeném tak zvanými vědci?

Tak konkrétně tady se stěží lze dozvědět něco dobrého. Jdu si to skouknout. Vždy je to pro mě od tohoto autora utrpení, překvapí mě to tentokrát?

Dnes, ač včely mohly ven jen v pauzách mezi přeháňkami, je úbytek váhy téměř nulový. Predikoval jsem, že vč s paroprodyšným stropem bude ztrácet víc vody a v důledku toho bude muset pro vodu i v nepřizni počasí a že bude mít očividně větší letovou aktivitu pro vodu než ostatní vč. Není tomu tak, pozorováním se dnes nezdálo, že by vč s paroprodyšnýmn stropem vyletovalo intenzivněji.

Je tu ale jiný a řekl bych že stěžejní poznatek. Jaksi mimoběžný či bezděčný.

Petr zjistil, že v napaječce (dešťová voda) ubylo asi půl litru vody. Když se včera ukázalo, že vč spotřebuje za den půl litru vody a protože má Petr na stanovišti 14 včelstev, mělo by ale zmizet 7 litrů vody. Ubylo 14x méně a tudíž napaječka kryje spotřebu vody jen ze 7% a proto já napaječky považuji mnoho let na nesmyslně zbytečné. Všiml jsem si dávno, že nálet na napaječky zdaleka nekoreluje se spotřebou vody. “Změřit” se to ale podařilo, sice nepřímo a krajně nepřesně, ale až nyní.

Další poznatek: 

Petr zakoupil další meřicí zařízení a vybavil úly dalšími čidly. Tudíž ne jen úl s izolací 100 mm konopné vaty, ale srovnatelně silné vč s izolací parotěsnou, tedy s klasikou s polystyrenem. Ukázalo se, že obě vč udržují na mnoha místech úlu stejnou teplotu =  +- o půl stupně, což je výrobcem uváděná tolerance měřidel. Jen z logiky věci jasně vyplývá, že vč s paroprodyšnou izolací stropu musí na stený efekt vynakládat větší úsilí. Zda je to dobře nebo špatně se teprve ukáže. A je možné, že se neprokáže nic.

Já se domnívám, že paropropustný strop se ukáže jako horší, dutina stromu je miliony let všechno, jen ne paropropustná. Na druhou stranu věčné srovnávání divoce žijícího včelstva v dutině stromu a včelstva chovaného v úle je velice velmi zavádějící. To ale vysvětlím jindy v jiném vlákně.

OK. Shodil jste Petrův nápad ze stolu. Patrně proto, že na Slovensku nevíte nic o přednostech BU. Kdo s ní někdy včelařil, ví své.

Argument, že jak je podstavec pro víc vč a pak “vědí” další včelstva o tom, že se něco bude dít? Tak tohle jsem celkem hned nepochopil. Pak mi došlo, proč nechápu o čem to píšete. Kupte si ušlechtilejší včely, já to, co popisujete, vůbec neznám a takové včely bych já nechoval!!!! Nicméně pouhá dvě včelstva na podstavci je to jediné možné řešení včelaření v blbém úle, kde není možná teplá stavba. Já mám krajní úly v řadě na SS a vnitřní na TS a to má také tu výhodu, že můžu celý život srovnávat, co je pro včely lepší. Jednoznačně z toho vyplývá, že je lepší TS. Jen pro hloupější včelaře je blbovzdornějí SS  a určitě jen proto převládla. Racionální důvod to ale nemá. Opakuju, srovnávám to přes 40 let a ve většině let je TS lepší pro jarní rozvoj i celkovou “jiskru” včelstva, tedy jeho kondičně zdravotní stav. Ovšem je to hodnocení pouze subjektivní a pouze u mě a mých přátel. Vědecký výzkum chybí a nebo ho já neznám.

Ne každý chce mít vč jen po dvou aby mohl k úlu z boku. Logičtější by bylo nemít tak blbý úl, že má jen studenou stavbu. To je fakt blbý úl a je mi jedno, že je B Slovenský národní a Langstroth americká národní modla. Úl na jen jedinou stavbu je blbý a tečka! Petr, já a romanig jsme těm, co by chtěli včelařit v blbém úle dobře a pro jejich hřbet zdravě = ergonomicky, nabídli možnost. Je na každém, kdo s tím jak naloží.

Vývody jak často musí nebo nemusí včely aktivně měnit vzduch ve svém obydlí mě moc nezajímají. Pro mě je důležité, zda je pro včelstvo rychlá výměna vzduchu dobrá a nebo ne. Obecně se já domnívám, že moc samočinné intenzivní větrání je horší, než to pomalejší, pro včelstvo  zdánlivě pracnější. Kdybych přistoupil na vaše argumenty, proč pak nemít očka a proč je nemít v každém nástavku a proč ne hned v každé stěně? Tedy proč ne hned 4 na nástavek? A nebo víc oček na nástavek? A proč pak včelstva nechovat rovnou v úle z králíkářského pletiva? Pak by se jim umožnilo beznámahové větrání v největší možné míře a podle vás by to bylo jistě nejlepší. Jen já si to ve své hlouposti nemyslím a pokouším se přijít, spolu se svými přáteli, na optimum.

Děkuju za informaci o váze medu (zásob) přeměněné na CO2. Jen je mi divné, že by byl kyslík o tolik lehčí než uhlík, ale když to píše kniha ze začátku minulého století, tak asi ano. Avšak k tomu, co sleduju já a přátelé, to má jen marginální vztah. Moc mi nejde o uhlík, ale o vodík a tudíž vodu. Jen doplním, že ve stebnících je obsah CO2 ve včelstvech až 10% a vč to nejen že přežijí, ale zdá se, že je to pro ně dokonce nějak prospěšné. Věnovali jsme se tomu obsáhle na IF. Vydedukoval jsem z toho faktu, že vysoký obsah CO2 při zimování očistí včely od VD, protože od roztočíka malého to včelstva očistilo úplně. Dnes, když jsem nabyl dojmu (dojem není přesvědčení), že VD potíže v podobě úhynů včelstev nezpůsobuje, považuji otázku škodlivosti či prospěšnosti CO2 za bagatelní a už mě to nezajímá.

Nicméně děkuji vám za obsáhlý názor, má pro mě několik velmi zajímavých sdělení a to i tehdy, kdy se úplně nekryjí s mojí představou. Za úsměvné považuji fakt, že mám vlastně liberálnější názor než vy když tvrdím, že ne všichni chtějí mocí mermo chovat včelstva jediným možným způsobem, jaký daný úl umožňuje.

Jako já, nedávno se doktor, co mě zná 40 let, podivil z bříška, že mi prý narostlo. Vysvěštlil jsem mu, že jsem namáhavě, v bolestech počal dvě děti a že se to nemohlo neprojevit. Pobavil jsem hlavně sestru.

Jednou psal myslím pan Goro ještě na IF (snad to byl on), že klokoč kvete v květnu a tím je nevýznamný, v květnu kvete kde co. Pro včelaře má význam to, co kvete až později v létě a na podzim a to hlavně kvůli pylu. Pyl je významný mnohadruhový kvůli monodietě a taky jde o to, že jde o pyl z nezemědělských ploch, které nezažily žádné práškování a postřiky.

Na druhou stranu je samosebou lepší i jednodruhový pyl a i z polí, než žádný pyl.

Jsme ve foru o včelaření a tak bych estetickou stránku vysévání a vysazování rostlin tady nezohledňoval, i když je samosebou (pro někoho) významná.

Doporučuji bělotrn a pcháč zelinný. Zvlášť bělotrn je velmi medonosný. Kde se jednou chytne, na nějaké jalové půdě kde se neseká, vydrží tam dlouhé roky. Ne všude je ale ochotný růst. Podobné je to s bodlákem.

https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C4%9Blotrn_kulatohlav%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pch%C3%A1%C4%8D_zelinn%C3%BD

Dobrá zpráva je, že někteří zemědělci rezignují na trávení chrpy herbicidy, protože obilí příliš nekonkuruje a postřiky se zdražují čím dál víc. Na chrpě je vidět včely i za poledních hiců, kdy pořádají masové nálety na tuhle rostlinu.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrpa_modr%C3%A1

Velmi zajímavá je chrpa luční. Ta je v místě kde včelařím velmi hojná a poskytuje včelám pastvu celé léto až do konce září. I tuhle chrpu obírají včely celý den. Je zajímavé, že sice jsou na ní vždy, někdy ale neberou pyl. Z toho soudím, že ne vždy meduje. Ale když, včely se nezdržují se smetanově “vodnatě” bílým pylem, stejným, jako má chrpa polní.

Totiž, jezevci sklízejí louky jen v jednou v červnu a pak je po sezoně zmulčují, je to obyčejně až v říjnu a tak chrpa luční poskytuje včelám pastvu z ploch, kde se nijak nestříká a nebo nepatrně. Pro mě je cokoliv z nezemědělských a nebo extenzivně obhospodařovaných ploch významnější než to, co roste na orné půdě.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrpa_lu%C4%8Dn%C3%AD

Nevím zda jsem sem už nedával čekanku. Ta je také zajímavá a navíc kvete do roka několikrát.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cekanka_obecn%C3%A1

Tak mám novou zprávu. Dnes byl po 9 dnech první den kdy včely nemohly ven. Úbytek na váze je půl kila!

Vůbec jsem si to neuvědomil. Ale!

Pokud vím, originál Langstroth nemá zadem přístupné dno. Nemá ho ani Eurodadant a neměly ho nástavkáče mých rodičů z padesátých let. Jenže dnešní úly ho mají a přístup být musí. Minimálně kvůli zimní měli, monitoring během roku je debilovina a i když jsem to vysvětlil bezpočtukrát, vysvětlím znova.

“Moderní” boj s VD spočívá v tom, že se čeká až bude včelstvo hodně napadené a to se hlídá monitoringem. Tedy žádná prevence, žádné uzpůsobení metodiky, aby bylo VD minimálně. Ne. Včely se chovají ve stresu, tráví se kyselinami a jinými kejkly a hlídá se (monitoruje), kdy konečně bude včestvo tak zamořené, že se už konečně začne uvažovat o nějakém opatření. Tvrdá chemie je fuj a tak nastává týrání včelstev kyselinami a podobné kraviny. Skoro vždy je už pozdě a vč po několika měsících stejně uhyne a nebo sice přežije, ale zdecimované a těžce oslabené.

Jenže s tím nic neuděláme, lidská blbost je věčná (i u Svazu a na ministerstvech) a neskutečně odolná a tak do dna musí přístup být. Tečka!

Kdysi v Čestíně existovala firma Novák. Tento pan Novák byl velkovčelařem ještě za komančů. Ve Včelařství popsal svůj způsob, tedy metodiku pro čtvercový úl 39x24x11 a medníky měly stejnou míru. Zajímavé na Novákově metodice bylo, že z každého vč dělal oddělek. Nehledala se matka, plodiště bylo složené ze dvou beden a když se brala na odd horní, s medem a tím se odd nemusel krmit, skoro vždy byla matka dole. I když vznikl odd s matkou nevadí. Metodika stejně počítala se spojením oddělku s mateřským vč. Oddělek bylo jen protirojové opatření, nic víc. Navíc nastal vždy efekt přeletáku, do mateřáku se přece stáhly létavky z oddělku a pak vč přineslo víc medu než když by bylo nerozdělené. Nemuselo totiž živit tolik plodu.

Základem byl podstavec. Novák včelařil převážně v lese a tak dělal podstavce z toho, co nabízel les. Byly to dva kuláče dlouhé asi půl metru průměru asi 20 cm, na nich byly přibité dvě o něco slabší líhy a podstavec byl dlouhý právě pro 4 včelstva. Jenže kmenová byla na podstavci vždy jen dvě a vedle každého úlu byl plac pro oddělek, Novák mu říkal “děťátko”.

Zavěšovací tunelová boční ulička dle Petra, kterou dokonale nakreslil romaning, se dá použít pouze na Novákově podstavci, kdy vedle vč je prázdné místo pro další úl s oddělkem. Odpadne možnost monitorovat, to nikdo normální už nedělá, viz co tvrdím výš. Ovšem v zimě, když se bere měl, bude už oddělek pryč a tudíž bude vedle každého úlu místo dostatečně velké na vysunutí podložky.

Když mi romaning napsal mail, došlo mi teprve, že zadní zástrčka dna by sice asi šla vyndat, ale nešla by vysunout podložka. Pak jsem si uvědomil jak vlastně včelařím. Mám na dlouhém podstavci, mám jeden pro 16 úlů, úly “jak noty na buben”, tedy skoro vždy je podstavec obsazený ob úl. Někde tu nedávno píšu o zalétávání matek (a rabovkách), že dávám oddělky mezi kmenová včelstva a že když se to dělá správně, matky nebloudí, neztrácejí se. Tudíž jasně píšu, že oddělky tedy nedávám někam stranou, mimo letovou dráhu včel a podobné blbosti.

Chápu ale, že pro někoho bude asi problém mít úly ob jeden. Jeho boj. Prostě už není nutné huntovat si hřbet hloupou prací na jednu ruku dlouhou a jako bonus mít boční uličku s mnoha benefity. Kdo jak chce.

Je mi 68 let a kdybych neměl jinou možnost, než včelařit na SS a tedy na jednu ruku dlouhou, už bych asi 10 let nevčelařil, nebylo by to s mým zdravím možné.

Pobavili jste mě vy dva😉🙂

Já moc diviznu nemusím, páč jsem na ní jakživ neviděl včelu (kecám, viděl, ač kvete žlutě, má skoro červený pyl). No, jak bych vidět mohl, když nejsem štont ráno vstát zavčasu🙄

Souhlas. Málo se ví, že je něco zvláštního v rose. Nejsem ranní ptáče a tak brzy ráno bývám u včel zřídkakdy. Ovšem mockrát jsem zažil hromadný nálet včel na rosu. Trvá to jen krátce, dokud rosa je k dispozici. A na mysli mám rosu roněnou rostlinami a ne vlhkost spadlou z nebe.

A jak jsem už psal, napaejčky nedělám. Kdo se o to pokouší měl by vědět, že včely upřednostňují vodu měkkou povrchovou před tvrdou studniční. Ta sice obsahuje minerály, ale pro včely není atraktivní. Ale shnilá smradlavá voda ze hřbitovních váziček je pro ně doslova magnet. Vodu pro včely bychom neměli posuzovat svými lidskými měřítky a lidským pojetím hygieny a vhodnosti. Včely si samy vyberou nejlíp co potřebují. 

Už na IF jsem psal o plísních a hnilobě uvnitř úlu, o tom, že ač se včelař sveřepě brání obojímu, včely z toho určitě něco čerpají. Připomínám v té souvislosti, že i penicilin je původně neznámá plíseň. Každý si mohl všimnout, že i když má v předjaří v úle krajní plásty oplesnivělé a z nějakého důvodu je neodstranil, jednoho dne přijde ke včelám a vše je čisté, vycíděné a po plísni ani památky.

Možná až paranoidně nevěřím tak zvaným vědcům obecně v žádném oboru a bezpočtukrát jsem je nazval prostituty a nebo vědcostuty. 

Následující video sice se včelařením přímo nesouvisí. Je ale poučné v uvědomnění, jak Západní svět funguje a jak je vždy chytřejší zpozornět ve chvíli, kdy něco tvrdí tak zvaní vědci. Lhali v šedesátkách dokonce před Kongresem Spojených Států o tom, že kouření není nezdravé. To si může každý najít na netu sám. Jen si dovolím připomenout tak zvané konspirátory jako jsou Slimáková, Calábek a další. Ve videu bohužel nezazní, co se děje v těle člověka když dostává víc fruktozy než glukozy. Když to zjednoduším, pokud je v příjmu rovnováha mezi těmito monosacharidy, tedy 1:1 G ku F (cukr řepný = sacharoza), pak to tělo ještě stráví. Ve chvíli nadbytku F si tělo neví rady a tento monosacharid nejprve mění na tuk a ten pak ukládá do jater (steatoza jater). Calábek pak tvrdí, že v posledních asi 10-15 letech potravinářský průmysl plíživě přechází ze sacharozy, což je disacharid složený přesně napůl z Glukozy a Fruktozy, na slazení průmyslově zpracovaných potravin a nápojů na laciněji vyrobitelnou Fruktozu. Ta má sladší chuť a tak všechny průmyslové marmelády, sirupy, müsli a další šmakulády průmysl sladí právě F. Totiž, roste počet osmiletých holčiček se steatozou jater a ty se asi bůčkem necpou a pívem to určitě nezapíjejí, že ne!!!! Existuje, jak jinak než konspirační názor, že nikdo nedokáže předpovědět, co nadbytek fruktozy ve stravě dnešních dětí udělá až jim bude 40-50 let…

Video jasně dokazuje dlouholetou lživou kampaň proti tukům a protěžováním cukrů v potravě lidí. Objevují se i pravdivé informace o zhoubnosti cukru, ovšem mánie nízkotučnéých potravin přetrvává. Já například zásadně nejím nic nízkotučného, nic light.

Ženy se pak můžou snažit donekonečna hubnout a nemůže se jim to podařit. Když jsou tuku pocházejícího z konzumace nikoli tuků, ale z fruktozy játra plná, ukládají tuky na těle tam, kde to nepřekáží. Tedy do prdele, stehen a poprsí, u pánů do pupku. Proto mají pivní pupek i abstinenti a nebo ti, co se pivu vyhýbají. Tp je ještě ta lepší varianta. Horší je, že nabytek tuku z fruktozy také způsobujue vysokou hladinu cholesterolu, kornatění tepen a tvorbu trombotických plátů. 

Jako u všeho, co píšu já, doporučuju vidět i širší souvislosti. Třeba se syntetickými krmivy pro včely…

https://www.youtube.com/watch?v=10weUpKCk-s