Jak se vám venčí?

Zase jen procházky do 10 km. Jednou to noha dá, příště bolí. Ale je to lepší než před měsícem. 

Včera ve vesnici velký černý pes o samotě, čuchal plot. Zastavila jsem 50 metrů před ním a přemýšlela, co dál. Jít jinou vesnicí by znamenalo o několik km delší cestu. Pes si nás zatím nevšiml, tak jsem jen stála s nezapnutým paralyzérem v ruce. Po asi 20 vteřinách se vynořil další pes. A pak i panička.

Tak jsem šla dál, očekávaje, že je paní přivolá. Psi vypadali v pohodě, ale už nás zmerčili, minimálně ten první měl zájem se jít podívat a bylo to jejich 60 kg váhy navolno oproti 4 kg na vodítku. Bonnie by se to nelíbilo a bůh ví, co by se stalo, kdyby to dala na vědomí. Paní nic. Tak jsem se ozvala, jestli si je přivolá.

Ozvalo se klasické: “Nemusíte se bát.”

A já bez rozmýšlení pozvedla ruku s paralyzérem, na zvednutou ruku mrkla a vypadlo ze mě: “Já se bojím, ale o vaše psy.”

A víte co? Zafungovalo to, to byla rychlost. Jeden pes bleskově čapnutý, tak rychlý pohyb jsem od paní ani nečekala. Na druhého volala, aby se už nepřibližoval. Kdybych tu větu měla dopředu přichystanou, tak si nevzpomenu.
 

My jsme o víkendu nevenčili. Včera u nás bylo cca 20 stupňů, celý den jsme byli na zahradě, spousta práce hotová. A dnes už prší a pořádně. Tak bude domácí péče…stříhání drápků, čištění uší a očí. 🥰

Tak jsem přistihla psy, jak ležej vedle sebe a koukaj mým směrem… si říkám “ juchů, tak konečně bude fotka jiná než psí zadek nebo pes, co zrovna otočí hlavu pryč”… takže zapnu foťák a udělám cvak a než to telefon vyfotil, tak Gina ztratila o mé konání zájem, položila hlavu a zavřela oči a Árčí odchází.😵‍💫🙄😁

dopoledne bylo zcela bez deště - vzali jsme Yodu na kratičkou venčící do lesa. Byl nadšen, tváří se zcela zdravě. Po obědě začalo poprchávat, ale pořádně zalito nebylo. A pak přišla bouřka a máme rázem úhrny nad 20 milimetrů. Už to bylo potřeba

U nás teda venčení nic moc…
V pátek večer jsme měli setkání s nepříjemným australákem - uhnuli jsme jim z chodníku, protože vím, že pes není úplně ok. Z nějakého důvodu týpek ale se psem neudělal kolem nás žádný oblouček a nechal jeho psa (na vodítku a s ohlávkou) doběhnout až k nám, australák vyjel a Jack si to už nenechá ve svých 2 letech úplně líbit, takže vyjel zpátky. Jenže se mu podařilo vyvléct se z obojku. Nic se teda nestalo, náš pes není žádný rváč, ale popobíhal předemnou a řvali na sebe, pak si ho teda pán konečně k sobě přitáhl. A Jack za ním chtěl běžet, tak jsem ho drapla za kůži na zádech a přitáhla zpátky, nakonec jsem se omluvila já, protože můj pes se vyvlíkl…a pán na mě že dobrý, ale že e jeho pes nemůže bránit protože má ohlávku. Kdyby se Jack nevyvlíkl, tak mu vynadám, proč ho teda nechá nabíhat na psy, když má ohlávku, takhle jsem nemohla ale říct ani ň.

On teď celou dobu nosil postroj, který mu pár dnů už pohodlně nezapnu, tak jsem mu začala zase dávat obojek, který jsem ale nekontrolovala, jak moc je nebo není volný…

A sobota teda taky naprd. Byli jsme na louce s Jackovo bráchou, delší dobu se neviděli, ale hráli si. No, jenže pak byli nějací rozjívení, tak jsme je zavolali, dostali napít (Jack se teď rychleji unaví, takže když přišel, tak nevěděl ani co je to “sedni”)… Během toho co řádili, tak kolem nás udělala 2 kolečka nějaká paní, co běžela, všechno ok. No a pak jak dělala třetí kolečko a byla asi kilák daleko a běžela směrem od nás, tak se Jackův brácha za ní se štěkotem rozběhl, protože se tam najednou “něco divného” hejbalo…no a Jacka jsem nestihla odchytit tak se rozběhl taky…chudák paní, že na ní běží dvě štěkající telata…no pak zjistili že je to člověk (ona se pak zastavila) tak zase běželi hned zpátky, ale mám z toho blbý pocit doteď, protože ani jeden absolutně vůbec nevnímal, když za ní běžěli…dva dospívající hormoni, asi jsme je něměli nechat si tak dlouho hrát…bylo vidět že to na ně bylo asi hodně emocí. Nikdy ani jeden žádného běžce neřešili, nevím, co jim přeplo. Ale vůbec nás nenapadlo, že by se najednou za ní rozběhli.

A v sobotu večer jsme zase potkali australáka, tak jsem přešla na protější chodník, protože pán měl s sebou děti a já furt blbý pocit…a oni přešli za náma, tak jsem zas přešla jak dement zpátky, protože jsem nechtěla vůbec nic řešit. No byla jsem z toho všeho špatná celý víkend…bude teď zase chodit i na louce se stopkou.

Nejvíc mě mrzelo že jsme se paní ani nemohli omluvit, byla už dost daleko a běžet k ní se psama co za ní před chvílí letěli nám přišlo kontraproduktivní. Ona čekala až si je teda chytneme, když za náma doběhli a pak zase běžela dál.

Jak bych to tak optimisticky ohodnotila..

prostě víkend nic moc,ale někdy se to prostě nepovede,tak se na to zkuste vybodnout…🙂

v tom vašem víkendu je tolik kdyby,,,,

ale vlastně,nic vážnýho se nestalo,a vyvlíct se pes z obojku může…

to se asi prostě stalo každýmu z nás-může se vyvlíct z obojku,rupnout vodítko,karabina…

-mě kdysi Betty rodičů-když se rozběhla na stopovačce-tak jsem trhla-stopovačka se přetrhla..-a Betty zdrhla…..

-nebo Dafi jak má ten divnej rozměr krku-jak je na malýho knírače malá a má malej krk,tak to má tak,že širší objkx jsou jí ždibíček větší,-pak už jsou zas tenký štěněcí-tak se mi kdysi vyvlíkla z obojku--u kruháče a stála u silnice u obrubníku…

bože to byl takovej nerválk,že jsem šla koupit stahovák hned…

Mně se kdysi dávno fena vyvlíkla i ze stahováku. 🙂

Tenurri, buďte v klidu a nic si z toho nedělejte, prostě stane se. A psi se zachovali výborně, vrátili se. 👍 Mně se kdysi dávno stalo, když jsem učila Cherry přivolání, že přiběhla před cizí paní, vzorně předsedla, ale byla z toho nakonec docela vyvedená z míry, že to nejsem já. 😄 Po opakovaném písknutí už si všimla, že stojím jinde. 

Snadno se to řekne, když se to nestalo mně, ale … tyhle blbý zážitky jsou prostě někdy potřeba, aby člověk něco novýho zjistil. U všeho, co se stalo, teď nově víte, na co a jak je potřeba dávat víc pozor 🙂 

já 3 dny ranní kdy mě masakrálně bola krční páteř-ano cvičím,ano polštář stále stejný co normálně..,

takže nahřívat záda,a prášky…

ale kombinace-stres,těžký věci a rychle,rychle-a já když rychle tak jsem celá v křeči a zatatá….

ve čtvrtek jsem dala vycházku hned po práci mezi pole a zpět,v pátek zase mezi pole,+večer kousek za zahradu,

v sobotu večerní po grilování-mezi pole a trošku hraní na zahradě-tunel,kladina,obíhačky,

v neděli se mi huráááááá-konečně ulevilo,pustily mě dřív z práce,takže vycházka do lesa za hájenku-takové pidi kolečko,kdy jsem s pejskama natáčela video jak dělají na pařezu otočky,sedni vstan a packy,-u Žeryka to bylo fakt dlouuuuhýýý než se otočil!😀

fotila jsem začínající miminka konvalinek,

a pak 2 videa na zahradě-tunel a kladina,pak rodinné odpo,když nepočítám praní,žehlení..

no adnes se tak lehce flákám-

vycházka mezi polama,směer dolů z kopečka,trošku hraní,pak ke křížku a zpět,

do toho mám vařit a nic se mi nechce,-tak postupně po něčem,pomalu…

venkukosa,vichr..

na těch fotkách Žeryk spokojeně válí sudy…

S tím souhlasím…a jsem moc ráda, že mám “jen” kraťandu…já vím (jsem na 99% přesvědčená 😀), že sám by se takhle nerozběhl, odvolám ho i od zvířat, ale ve “smečce”? To má v hlavě prázdno a prostě se přidá. Viděla jsem to i dřív. Když se z uličky mezi stromy najednou vynořil člověk s taškou, tak Jackovo bráška se lekl a začal řvát. Jack se ani nedíval tím směrem, netušil co se děje, ale začal řvát taky a teprve potom se začal rozhlížet na co že se to vlastně štěká.

To je běžná smečková reakce. Rumouš - můj pan Hluchoň, neslyší mnoho, ale když Tali začne řvát za plotem, aniž by vůbec tušil, okamžitě se přidá a řve taky 😀 Ostatně dřív toho i využíval na chalupě, když ona měla něco, co chtěl on, rozběhl se k plotu a začal štěkat, že jako hlídá, blbka flekatá se musela přidat, pustila to co měla, letěla zastrašovat  a……… pak se divila, že nemá, to co měla 😀

ale ve “smečce”

Jako u koní. Někdo má hodného a vychovaného koníčka, se kterým se courá po lese. Pak ho jednoho dne napadne, že by si s ním mohl zkusit jet Huberta. A nestačí se divit, jak se jeho hodný a poslušný oř promění v satana.

Šutříku - to ale byla výborná reakce s tím paralyzérem! Supr nápad. 

Odkud jste vlastně koupila a jaký? Vyhovuje Vám? je skladný?

jojo-2 psi se vždycky chovají jinak….

já třeba po tom vyvlíknutí z obojku,který nastalo poté co na ni jásavě zavolala kamarádka a tleskla-takový to-pod za mnou pupíku-a jásavej hlas-na to ovšem není Dafi od cizích lidí zvyklá..a bylo..

a to mě třeba nenapadlo,protože Dafi si vlastně moc cizích lidí nemazlí/nehladí…

kamarádky v Blansku,ji jen tak pohladí,a nemazlí se s ní,,,když se potkáme,nebo jdem na vycházku-takže ona není zvyklá na mazlení,vítání od cizích lidí…

což mí dřívější psi třeba byly…

a já si to mimochodem tenkrát s Dafi taky neuvědomila,že vlastně nemá nejen psí,ale ani lidský kamarády,širší rodina ji taky nemazlí-teda teta jo-ale ta má radši Žeryka,a tady nikdo…

 no a třeba jak se mi stalo s Žerykem,že byl na volno,nechtěl jít ke mě,a a na sebe nechtěl nechat šáhnout a já byla protivná,utahaná,a od lípy dolů jely děti na kole,a Žeryk-k noze nepudu,a jestli mě sáhneš na obojek tak tě rafnu…

tak protože když je mi blbě a su vzteklá,nevrlá,což ten pes ví…

tak bud ho nemám pouštět-což bych stejně neudělala,normálně,když nejsem v kondici-fyzické a duševní-tak psy nepouštím…

ale šla jsem s přítelem,že…

takže   pust je at se proběhnou….proč je máš uázaný??dyt nikdo nejde…

no a pak mi kamarádka říkala-mělas pamlsky a míček??

no měla..

a proč jsi nevytáhla pamlsek,neřekla-PIŠKOTEČEÉÉK,nebo nevytáhla míček??

no protože su blbá,když su utahaná,něco mě bolí,tak mi to nemyslí….

takže já si musím dávat bacha na mou náladu,a když ji mám blbou,utahanou,tak nejen nic nedělat ze pse/psy,ale ani nepouštět z vodítka a to i když jdu s přítelem…

  protože on má famozní přístup,když jdem ze psama..

on-vidí někoho ze psem a hlásí-jde někdo ze psem-a stojí a čumí..případně,jede auto,atd…

a já,protože jsou psi většinou cik,cak-se nemůžou rozhodnout s kým jít..

tak-ježíši tak chyt Žeryka,ne,když stojí u tebe….a chytám Dafi..

prostě když jdem 2 musím se přestat spolíhat na toho druhýho…

jojo, já v neděli taky Jacka z vodítka nepustila…ono tedy většinu dne pršelo a jemu se venku být ani moc nechtělo…ale stejně. Jakmile se necítím v pohodě, tak je na vodítku, nebo alespoň stopovačce, protože on moc dobře pozná, že nejsem ve své kůži.

Ale zase mám nějak v hlavě nastavené že stopku i flexinu dávám na postroj a ten je mu teď malý, takže měl 3,5m vodítko (asi se bojím, že bych mu musela v nějaké situaci zadupnout vodítko a on by si něco udělal s krkem…). Byli jsme teda jen v parku, na louku ani do lesa se mi nechtělo a ani počasí nebylo úplně předvídatelné.

..máte to tam krásný…

děkuji!

Dnes se trochu ochladilo, tak z venčení byla o to větší radost. Po tom dešti je ta tráva i nějaká zelenější. 😀

My jsme si v sobotu vyšlápli na náš oblíbený Klášťov. 🗻  🧙‍♀️ 

Bohužel čím delší trasy plánuju, tím méně nás chodí. 🤦‍♀️ A tak doma zůstal nejen desetiletý Remoska, ale i Merinka, která na tom není s ledvinami a srdíčkem úplně nejlíp. A doma jsem nechala i absolutně neťůristickou Meyku, která radši prdí do peřin, než by se někde plahočila. 😅

Každopádně mám nový osobáček - bez pár drobných 24 kilometrů. 🐾🥾