No to je výhoda, že já mám na jezdecké akce prostě jeden komplet - sako jsem kupovala tak před deseti lety už z bazaru, rajtky vlastně také, tenkrát začínal obchod projezdce.cz a koupila jsem tam značkové rajtky za dvě stovky, už tenkrát to byl kauf. A boty kupuji častěji, tak jedny do roka, protože je vždycky někde píchnu a pak do nich teče… no boty koupené za 150 na bazoši jsou stejně dobré jako koupené za 400 v decathlonu nebo za 700 v lepším obchodě… teď jsem na blešáku koupila pár holinek za stovku, cpal mi k tomu druhé dvoje za další stovku, ale ty by mi nebyly a holčičky by to na nohu nevzaly - mně nevadí, že v tom při nákupu bydlí pavouk nebo že je výstelka dotrhaná do bezvědomí 😀 ale dětičky zvyklé na nové zboží, ty by se osypaly, a to i ty z “chudých” poměrů… Helmu mám z devadesátek, tenkrát jsem si hrdě koupila semišku asi v prvním koňoobchodě, který se v city objevil. Pak jsem si do ní musela našít z kurty domádo dělaný trojbodový úchyt, protože jen gumička pod bradou se zakázala 😀 Nesmím nikomu z koňáků prozradit, kolikrát jsem v ní spadla, protože dnešní helmy se po prvním škrábnutí o větev musejí okamžitě měnit, takže tady bych měla být asi pod drnem. A jo, velká investice se udála asi před dvěma lety, koupila jsem si na bazoši fakt profi bezpečnostní vestu s atestem, protože jsem doznala, že ty měkkoučké pěnovky, co jsem z devadesátek doteď nosila, už pro mé křehnoucí a tloustnoucí (hůře koordinující) tělo do budoucna stačit nebudou… Tak ta stála 1500,- (nová myslím osmičku…) No, dečky na koně mám bílé, jedině bílé, letos jsem zakoupila za šílených 700 jednu funglovku (ehm, ne ze svých peněz, teda jo, ale do účetnictví to půjde do spolku, takže se to proúčtuje třeba na nějakou dotaci, uvidíme), protože jsem vyjela na závody a v půlce cesty jsem zjistila, že jsem si já kráva zapomněla podsedlovku. Takže za blbost se platí, no. Jinak mám nějaké prehisto dečky, pamatuji, jak jsem je nějakých taky asi 10 let zpátky dávala známé pošít novou bílou vrchní látkou, protože už byly dodrané v těch lemech. Takže pod tou bílou vrchní látkou jsou dost možná ty dečky původně černé nebo červené 😀 Ale renovace byla za pakatel a jsou jak nové už roky.
Teď jsem se plácla přes kapsu, teda vlastně přes body z vyplňování dotazníků na narodnipanel.cz, a vyrazily jsme s máti do dekáče, koupila jsem si za asi (?) čtyři stovky nejlevnější rajtky, co tam měli. Doufala jsem, že budou trvanlivější, než ty legíny, které nosím vytrvale ke koním (dostávám zadáčo v tom obnošeném oblečení), které prodřu za první měsíc nošení (klasicky v rozkroku, všechny…). No a hádejte, co? Rajtky jsou roztržené v rozkroku. Mám je měsíc. Já se prostě jdu rovnou zahrabat. Jako jo, nemají ten rozkrok zesílený, to je fakt. Taky fakt, že jsem s nimi lezla nějakým křáčím. Nevím, jestli se trhly tam. No, zašila jsem to, a uvidíme, jak dlouho to vydrží. Jinak jsou ty rajtky jako fajn, příjemný materiál, do největší velikosti, která tam byla, tedy XL, jsem se jakžtakž vtěsnala, mají kapsičku, což je proti legínám podstatný upgrade, bohužel je ta kapsa na nepraktickém místě, tak ji moc nevyužívám, ale v nouzi jako když najde. Jestli nevydrží ani rok, další prachy za tohle vyhazovat nebudu, budu dál spravovat a záplatovat ty stohy legín, co mám 😀 Mám asi patery rajtky krom toho (některé taky už pozašívané), ale ty jsou na repre, takže ty do běžného provozu nepůjdou… Jedny ty repre (dostala jsem je asi před 30 lety už používané po někom, kdoví, kolik jim je…) už nevydržely nápor a rozjel se zip, takže ty musím donést švadleně, aby je uvedla do stavu odolávajícího mým objemovým požadavkům. Pásek udrží pas, ale ten zip v rozkroku, ten dostává… tak snad tam bude mít něco heavy duty. Nebo holt nějak šikovně rozšířit. Naše švadlena umí zázraky na počkání, nemožné do tří dnů, zachránila mi několik sukní, které mi šila ještě babička na moji náctiletou postavu…
