Tak to držím palce, protože přesně jak píšeš - kvalita života je hrozná. A jsem protivná sama sobě.
Njn…preto si myslim, ze aj u teba uz moze perimenopauza vystrkovat rozky. Co rozky, prarohy z pratura.
Zial, aj okolo tychto veci sa nekonecne omielaju tie iste stereotypy, ze navaly, nocne potenie, nespavost, osteoporoza…
Invaliduzujucu unavu, neustaly brain fog, depersonalizaciu, derealizaciu, to uz vam nepovie nikto.
A je mi jedno, ze generacie zien predo mnou blabla.
Chcem sa vratit do vlastnej hlavy a tela a fungovat ako ludska bytost, nie ako robot, lebo zapnut autopilota vie kazdy, zit a nieco zo zivota mat, tak to bohuzial momentalne nehrozi. Vsetko je ploche, bez radosti, ako keby ste sa pozerali na zivot spoza mliecneho skla.
Uzkosti, ktore pridu sa nedaju zmiernit benzakmi.
Paneboze, keby som mala tusenia, co to so mnou spravi, budem radsej jest drmek a suchat nohami.
Ale nie, lekari a veru aj okolie (styl budes mat pokoj, je to super)…chjo, skoda reci.
Zeny, nedavajte si to vybrat, aj keby sa vam vajecniky mali roztiect na kasu…nikdy. Zvlast, ak mate uz len jeden.
Já do sebe peru hormony už desítky let, tak prostě vbrzku přejdu jen na jiné, to, co popisujete, nějak nemám jednu chuť zažít.
Není o co stát. Mě zaskočily hlavně psychické příznaky.
Buggyra:Já do sebe peru hormony už desítky let, tak prostě vbrzku přejdu jen na jiné, to, co popisujete, nějak nemám jednu chuť zažít.
Já si myslím, že je to hodně individuální. Já jsem takové stavy měla po porodech, zatímco menopauza zatím plus minus v pohodě a taky jsem se toho děsila. Myslela jsem si, že to bude horší.
Sakra!!
Moje kamarádka je na tom podobně ☹️ Hrozně, hrozně mě se…jří, že to s ní její doktor pořádně neprobral, že jí nacpal do komplet operace. Mrzí mě to Horsano. Moc bych si přála, aby se Vám to podařilo přetlačit.
Porodům jsem se naštěstí úspěšně vyhnula 🙂
Držím palce, ať se co nejdřív zvetíš… Jaká je prognóza? Hormony…?
Jinak perimeno samozřejmě u mě už probíhat může a asi probíhá, nicméně současný stav je naprosto jasně ten post-stresový kolaps. Se není čemu divit, po těch letech…
Nemám čas mít perimenopauzu…nemá čas mít post stresovy kolaps….jsem furt v tahu,ako že pořád něco dělám a NIKDO to za mě neudělá,takze nemám čas se hroutit.😂
…nemám čas se hroutit.
Buďte ráda, že nevíte, o čem je řeč. Protože o tomhle to rozhodně není.
efe:…nemám čas se hroutit.
Buďte ráda, že nevíte, o čem je řeč. Protože o tomhle to rozhodně není.
Já věřím, že to není žádná sranda, zvlášť ještě když do toho máte ta záda. ☹️A když člověk vůbec netuší, kdy se z toho vyhrabe.
.jsem furt v tahu
Viz efe. Já měla koně, turistiku, cvičení - skoro pořád venku a stejně mě to semlelo.
Ne, není se čemu divit a je to úplně normální. Mě se tohle stalo po pouhých třech letech ve fabrice, kam jsem nastoupila do třísměnného provozu x měsíců po ukončení vysoké školy, páč to byla jediná možnost, jak v našem chudém kraji přijít k aspoň nějakým penězům, protože čerstvá 26ti letá absolventka s ambicema je tu u nás něco jako jedovatá kytka nebo kýbl fekálií…nezaměstnatelná…je to už řada let, ale platí to bohužel dodnes, a mladá žena mezi 25-30 lety, bych už nechtěla být ani za nic. Fuj, strašně nerada na tohle vzpomínám. Ta směnnost mě úplně ničila, rozházený trávení, spaní, vylučování, stání na nohách - tak na to mám památku v podobě luxusních křečových žil do dneška, práce pro blbce (a to jsem nebyla přímo u pásu - to bych raději sežrala kýbl chlupů, než si stoupnout k pásu), kolektiv celkem fajn, prachy na tehdejší dobu luxusní. Když jsem končila, měla jsem pak nastoupit v jiném městě kamsi do kanclu, těšila jsem se moc, tělo mělo dost a to jsem byla fakt mladá. Poslední den ve staré práci mi zavolali z té nové, že se nakonec rozhodli jinak (i když to bylo všechno už upečené) a skončila jsem jako druhá a vzali jinou paní😏. Šla jsem na pracák, a zcela dobrovolně za plného vědomí a svědomí, jsem na něm strávila rok. A byl to ten nejlepší rok v mým životě, tělo si odfouklo, přestalo mě bolet ouplně všechno, co mě doposud bolelo, všechny problémy zmizely, jak mávnutím kouzelného proutku, dělala jsem na své vlastní farmě, krása prostě…😉
V současné práci jsem už skoro deset let, nebaví mě tu vlastně už vůbec nic, brala bych minimálně dva roky prázdnin a vím, že by to bylo na restart tak akorát. Má to jeden háček, potřebuju prachy, páč jsem si navymejšlela projektů kolem baráku, atd. a musím je všechny ufinancovat sama, tže se budím s hnusem každý ráno, že sem zase musím…holt kdo chce kam…už jednou jsem se místo doma, probudila v nemocnici, a ano bylo totální vyčerpání z práce, do té doby jsem taky tvrdila, že na tohle nemám čas….
Perimeno je sfiňa, mám to taky, tělo se mění, hlava se mění, nic není jako dřív a já už znova do nemocnice nechci, tže si pomalu ale jistě přestávám hrát na hrdinu. A psst… mám plán, v šedesáti končím😄dýl dělat nebudu ani kdyby mě hrom po poli honil. Tak tolt teď musím ještě srazit paty a vyderžať pijaněr!
Efe, nebude to hned, tys tam byla taky pěkně dlouho, a seš vysátá jak perskej koberec. Spíš to vidím na několik měsíců, teda tak bych to měla nejspíš já, třeba to u tebe bude lepčejší, moc bych ti to přála!👍
Aj mna, o tom sa velmi nehovori, max ze nespavost, a fakt, cloveka to zaskoci, co do perdele sa deje, kto som, co som.
Iste, kazdy sme tu v jednom kole, za mna tiez nikto neodsluzi, neoduci, ani neobriadi kone, hovorim o stavoch, kedy clovek nic neciti, vsetko je ploche, akoby za sklom.
Tazko sa to popisuje.
Je to akoby cloveka pohltila nicota.
Dik, dufam, ze mi mudra uz konecne nieco da, hocico uz.
A idem do hor cez vikend, ha!
Budu držet palce a o víkendu pozdravujte hluchů mačku a Foxtrota 😀. Bojím se po minulém incidentu pozdravovat bielu megeru 😀 😀
UŽIJTE SI TO.
Fox si myslim uz nie je…neprisiel uz 5 dni 😢
Zacal chodit plachy rysavy kocur…njn.
Třeba je někde za holkama, vydržte. Neplašte ještě.
ryšavý kocur - milujem ryšavý kocury.
clovek nic neciti, vsetko je ploche, akoby za sklom.
Přesně! Tyhle stavy si dobře pamatuji. Nic mě nezajímalo, na nic jsem se netěšila. Teď už je to naštěstí lepší.