Já jsem teda ráda, že ty děti mám, všechny tři. Ale pravda je, že mě to fakt stálo hodně psychických sil, hlavně u posledního jsem byla úplně v pr.eli ještě tři roky po porodu. Vědět to dopředu, tak bych si to asi rozmyslela. Ale zase bych dnes byla úplně sama. Jsem taky ráda, že dcera tyto stavy neměla.
Nechci tady samozřejmě provokovat, ale teď v menopauze je to pro mě skoro až procházka růžovou zahradou. Jen nebýt těch problémů s břišní kýlou, z toho mám docela vítr. Loni v únoru se mně skřiplo střevo, bylo to akutní, takže hned operace. Teď po roce už ji mám zas. A protože nechci do spádové nemocnice, tak vím, že bych to měla řešit co nejdřív jinde u odborníků, jenže teď se mně to prostě nehodí, ani v práci, ani doma. Blbý no. Prostě každej máme něco, soucítím a určitě to nezlehčuju. 🍀
Buďte ráda, že nevíte, o čem je řeč. Protože o tomhle to rozhodně není.
Nikdo nežijem život toho druhého a těžko posoudit, jak kdo na tom je,a kolik mu stačí někdo je křehčí jiný se dokáže oklepat a někdo už potřebuje medikamentózní léčbu, svěřit se v diskusi nepomáhá. V mojem povolání je důležitá psychohygiena a nenechat se “vysát” . Možmá mě to teprve čeká, nárok mám , jsem v strašném fyzickém a psychickém dezolátu( bolí mě kde co a alzheimer je asi infekční 🤪 ) , ale zatím to nepřichází , krom klasických hormonálních výkyvů v průběhu měsíce.
PS: halux (a příčná klenba nohy) a bolení zad spolu může souviset, zrovna dneska jsme to v práci řešili …kolegyni čeká operce nártních.zánártních kůstek , halux má taky .
Já jsem tu asi jediná zdravá (co cvičím kuní posilovnu, tak úplně!) a mocinky si toho vážím, děkuju nahoru, doleva, doprava, dolů, dopředu i dozadu, a držím si palce, aby mi to vydrželo co nejdéle. Všem postiženým přeji hodně zdraví a hodně štěstí a vyřešení pokud možno všech problémů, ale nebudu říkat, že bych jim kousek toho svého štěstíčka ráda poslala, protože na něm sedím jak kvočna na vejceti a hýčkám si ho, protože, přátelé, ono jednou dojde, to je věc jistá, a kdybych rozdávala, došlo by hned a pak budu skučet tak jako tak. A já doufám, že to bude za hrozně dlouho. Ještě jednou děkuji všem, co to odnášejí za mě a ano, mám trochu špatné svědomí. 🌼
Odpověď na příspěvek uživatele Horsana z 18.06.2026, 11:22:05
Emoční plochost ve mně kdysi vyvolalo užívání HA. To byl masakr, takže do jistý míry chápu.
Indie byla sen. Miluju Orient, takže prototypová země. A jsem čumil, nejradši sedím třeba v kavárně nebo přístavu a pozoruju hemžení, ideálně s dobrou kávou 😀 Indie je na jiný planetě. A je hustý, že navzdory globalizaci tam různé kulturní zvyky ve své ryzí podobě fungují nepozměněny stovky až tisíc let!
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 19.06.2026, 11:27:13
U mně to nebyla jen ztráta chuti na sex, ale celkově jsme k tomu dotyčnému přestala cokoli cítit a co mě vyděsilo nejvíc, fakt jsem pocitově přestala mít ráda i vlastní rodiče. A to už bylo s velkým vykřičníkem a šlo to pryč, nikdy víc.
Mudre umrel v nemocnici otec, kym bola na dovolenke, zradil ju system veru, ta bola nadopovana liekmi chudera, krv az vo stvrtok…njn…hormony nic…ale ledva mumlala…uf…
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 21.06.2026, 07:40:27
Já přemýšlela, že bych v nadcházejícím týdnu naložila psy a vyrazili bychom taky výš do hor…ale kamarádka byla v sobotu a prý o moc chladněji než u nás v podhúří tam nebylo.