Začátečník, prosba o radu

Zdravím.

Chtěl bych se tady zeptat na názor zkušených včelařů na tuto věc:

Jsem v kontaktu s kámošem, který včelařil v mé obci několik let dle mého názoru je velmi dobrý včelař znalý místních podmínek a úživností naší krajiny. Teď je velkovčelař. Bavili jsem se spolu o mých začátečnických potížích a chybách jako neobsazení medníku a co teď s medníkem když se ochladilo a je tam všeho všudy cca 20 včel. Psal jsem mu, že medník sundám stejně jim tam zbytečně uniká teplo, ochlazení bude trvat zhruba 2 týdny a dám ho tam až bude teplo a snůška. Vystrojím ho pouze 6 rámky a zbytek prostoru vyplní buchty. Napsal mi toto:

Dívej jaro je nezvratně pryč a jestli jsi doteď nedostal včely do medníku tak to už je bez zásahu letos nedostaneš ani později. Dokud nebude silná snůška, tak ony do prázdného medníku nepůjdou. Někteří to dělají tak, že je prostě začnou krmit. Včely se rozjedou jak hrom a zaplní medník cukrem a následně vezmou a podsadí druhý medník, do kterého teprve nosí med. Mosty u Jablunkova to je jedna z nejchudších oblastí na med v ČR. Tam přinesou med jen super silné včely a toho dosáhneš jen tak, že budou mít neustálý přísun potravy. Tak jestli si  chceš sáhnout na snůšku z medovice tak bych je teď příští dva týdny intenzivně krmil i 3 x týdně roztokem 1:1 tak, aby týdně dostaly těch 5 litrů. Za měsíc budeš mít super silné včely. Víš internet je plný kecalů kdyby si to zkusili v Mostech tak skončí se včelařením.

Resumé: 

Nechci tady brečet, že jseme v také či onaké lokalitě kde je ho.no medu už jsem to tady zmiňoval více krát jen jsem napsal co mi poradil kamarád. Medník mám na jednom včelstvu díval jsem se tam když bylo teplo a byl plně obsazený takže alespoň nějaké zlepšení tam zdá se je 🙂. 

A teď ta nejzávažnější věc:

U nás se již začínají pálit včelstva byly zde pozitivní vzorky na hnilobu včelího plodu a vypadá to velmi špatně!

Děkuji za přečtení mého příspěvku ono více hlav rovná se více rozumu.

Martin veľkovčelár ti radil presne tak ako včelária veľkovčelári… nás sa pýtaš, nás hobby včelárov, mňa predstava že začiatkom mája kŕmim včely s cieľom dostať ich do medníka je mrazivá, je mi z nej špatne… mám tiež kamoša včelára, ten používa OP a pri vytáčaní berie všetky medníky aj ten nad mriežkou kde majú zásoby a peľ pre plod a rýchlo im capne do podmetu kilo medocesta aby plod neprestali chovať, (peľ si vraj donesú)…tiež sa mi to nepáči, poznám včelárov ktorí medník včiel nevytáčajú a ich postup je mi sympatickejší (aj keď možno “vymlátia z včiel menej medu na kšeft”)

Díky za vaše díky, jsem rád, že jste spokojený a hlavně jsem rád, že vám to funguje o 100 m výš než jsem já a mám vyzkoušeno (nejvýš jsem byl v 460 mnm).

Na vás je velmi pozoruhodné, že, podle mě správně, vyhodnotíte neúspěchy. Ano, když není hardvér je problém. Pak se musí improvizovat a to vám jde. Pokusím se stručně reagovat na vaše podněty.

Asi bych nedělal atyp a výhodné úly Sedláčkovy bych předělal jinak. Popíšu co mám já, neumím sem dát fotku, musel bych jí poslat někomu a ten jí sem vložil. Totiž, moderní technologie jsou mi tak odporné, že nejsem štotnt si zapamatovat postup jak se to dělá. Někdo mi to vysvětlí, ukáže, zkusím a jde to a za několik hodin si nevzpomenu - nepříjemné věci prostě zapomínám - asi nějaký stařecky idiotský bojkot nových vymožeností, sice trapné, ale co nadělám?

Měl jsem udělané VN 34,7. Po vyndání šroubů z hotových odřízl dole prstence tak, aby vznikly VN 39x30, tedy prstence vysoké 47 mm mínus prořez pily asi 3,5-4 mm (pila je 3,2 ale rozhodí) a tudíž prstence byly o ten prořez nižší. Pak jsem k jednomu NN vysokému 17 přidělal ty prstence a vznikl jeden VN 30. Vypadá to divně, ale funguje to a šlo to rychle na svět, protože NN měl nutu pro ouška a spojit ty prstence bylo snadné. Zbyl mi ten prstenec z celé akce jeden. Hlavně nevzniklo nic atypického.

U vaší fotky mě doslova nadchlo řešení navržené mnou spolu s Romanem = česno přes roh. Mám za to, že tohle je cesta k nejpřirozeněji umístěnému česnu (sám jsem to vymyslel, melu o tom a skutek utek, nemám to a vy už jo!), díky za to.

Co mě zarazilo, že jediný Blaník vám obsadil a plní 3 medníky a přesto nemá plod až k HL, ale má věnce medu (zásob) na vysokých rámcích. Téhle matky bych si velmi vážil. 

Bohužel nepíšete zda se vám už podařilo (asi ještě ne) uvolnit ty plasťáky 24, které musíte vrátit. Až se jich zbavíte, budete zase o velký krok dál.

Ty medníčky k plemenáčům mám taky, jenže já mám plemenáče na 5 rámků a tak je to vlastně půlka standardu. Na unesení je to lehké a když nepřijede na vytáčení dvoumetrový zeťák, nosím z auta do medárny medníky takto trapně po půlkách. Psal jsem tu, jak jsem vloni ulehnbul 3 června. Nebylto to třetího, ale sedmého ráno jsem nevstal, 6 něco už za tmy dodělal a to byla poslední příslovečná kapka. Zdálo se, že prostě stačí nebejt línej a máknout. A dopadlo to pro mě katastrofálně, vše jsem tu popsal. Letos to zkouším rozumněji a jestli to přijde zase, je to konec mého včelaření, nechci na kriplvozík! A tímto varuji každého, dál je to už boj každého individuálně a nepoostihne to všechny, viz Goro například.

Ale zpět k medníkům pro plemenáč - velice chválím nápad a okamžitou realizaci. Mimochodem, plemenáče a i medníčky k nim mám vyrobené z vyřazeného nábytku. Ne tedy z OSB, nebo nějakých šalovacích desek, ale z nábytku, který byl v bytě pro lidi a tudíž musí být potravinářský. Některé mám už 12 let a slouží dokonale, jen jsou už značně omšelé. Dobře se čistí a dají se, na rozdíl od PS, vyžehnout a nevykusují to. Doporučuji! Také je to recyklace, z věci na vyhození se dá udělat něco ještě funkčního - toto je skutečná ochrana žp.

I zásoby M si naděláte. Zažil jsem co vy a tak hamtám a letos jsem zjistil, netušil jsem, že mám v M 65 kilo vosku + 20 kilo obyč vosku na výměnu + 30 kilo panenského vosku z víček + víčka za několik let, právě je zpracovávám. Před 15 lety jsem neměl nic (požár) a od bráchy dostal asi 4 kila vosku na výměnu. Ze začátku i nějaké M musel koupit a asi musíte i vy. Pak při rozumném hospodaření (žádné tavidlo ani napařovací vykapávání vosku, tím dostanete zpátky méně, než kolik bylo v mezistěnách) budete víc než soběstačný. Ovšem jedině pomocí NAPAŘOVACÍHO vařáku, kde je provozní voda jiná než voda s voskem. Ale to jsem už popsal důkladně a podrobně vysvětlil jinde a dokonce i ve Včelařství. Ze starých plástů se musí vyzískat o 60-65% vosku víc, než na ten počet plástů vážily mezistěny, tedy pokud byly M od dobrého výrobce (žádné samo domo to neumějí) a do kila pro míru 39x30 jich je 10 a půl až 11. To jde jen vařákem s lisem (možná odstředivkou, ale pochybuji). Ta je moc drahá (stávala asi 35) a dobrý komunistický vařák se dá sehnat za 3-4 tisíce a i levněji.

Jedno varování. Jarní med měl být už vytočený, asi budete zklamaný, nejspíš to už budete mít pod víčky ztuhlé.

Pokud jsem na něco zapomněl, ptejte se.

Pokud se ptáte mě, nevím, ale z toho, co jste vylíčil asi ano. Je to focené dneska, píšte, že ano, byl dusný divný den a včely ještě teď vylehají na předních stěnách úlů. Ne tak vysoko jako u vás, ale na výšku VD některá vč ano. Co se dělo přes den netuším, u včel jsem nebyl.

Jinak vás chválím, popsaný postup je, podle mě, velmi správný. Ale píšete, že se vám vyrojily dvoje z trojich a to je docela dost ne? U mě ani jediný roj (pokud vím). Ale u vás to snad bude tím převáděním z rámků 24 plasťáků a ostatními kouzly z nedostatku díla a podobně. Každý jsme si rojením prošel, je to normální, z počátku ano.

Ale když vidím fotky, na něco vás upozorním. Co nesouvisí s vaším dotazem. Nemáte správně postavené úly. Zamyslete se se mnou. Naše úly s vodorovnými (více méně vodorovnými) letáky, to je v přírodě nesmysl. V 99% případů jsou včely naprogramované přistávat na kolmý kmen stromu, více méně kolmý, ve většině případů jistě.

Tady úplně odbočím. Pořád píšu o stresech, které včelám působíme. Na přednášce o asijské sršni jsme se dozvěděli, že žlutonohá chytá včely před úly v letu, nedobývá se do úlů. Včely se za pár dní bojí vyletovat z úlu a včelstevo se úplně zhroutí. Ptal jsem se přednášejícího, zda rozumím dobře, že včely jsou tak inteligentní, že po pár dnech “pochopí”, že jakmile opustí úl, stanou se kořistí predátora. Je to tak. To je pro mě u včel neuvěřitelné chování!!! Proč to píšu? Včelám působí tedy stres něco vně úlu, co trvá několik dní a trápí je to.

A teď k mému tvrzení o nesprávnosti vašich úlů. Včela dosedne na líhu podstavce a vydá se na pochod nahoru k česnu. Ale narazí na škvíru, která nikam nevede. Zjara a v předjaří pak obtěžkané, zkřehlé včely s nákladem doputují pod úl a tam z trámku padají na zem a hynou, do pár hodin je odnosí sýkorky a v noci hlodavci a my nevidíme nic. Jen si včelaři stěžují na jarní slábnutí včelstev…

Zaslepte tedy ty škvíry vloženým hranolkem, aby zmiuela a včely měly nepřerušenou plochu na pochodování do česna. Další dna už vyrobíte aby byla tahle škvíra zalslepená.

Jinde mnohokrát píšu, že když včelař vystaví včelstva trvalému stresu, nemají jinou šanci se stresu zbavit, než počkat na dobu rojení a ze stresujícího obydlí prchnout. Vám se vyrojily dvoje ze tří. Mohlo by to být i tak?

Jinak se mi moc líbí vaše úly, podstavec a zastínění, paráda, úplně vzorový příklad do učebnic. Všechna očka zavřená, snad nemáte nastavené větrání. Česna malá na správné straně. Prostě takhle to má být. U dalších úlů - den - dělejte vodorovné letáky. To kvůli česnovým krmítkům - napaječkám, na té šikmině je musíte podkládat, musí být vodorovně.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/?gad_source=1&gad_campaignid=22559209408&gbraid=0AAAAADoOOasX0o-Ssk7_iDpk6hAA2M3Bj&gclid=CjwKCAjw3rnCBhBxEiwArN0QE6Zt01MoNrrozB4lwRZqUbCg8rqxKCBoZnZC9My2GVfGuFnPcCzacxoC1_cQAvD_BwE

Bohužel se už nedají sehnat s objemem 1,6 litru, které mám já (bohužel jen 24 ks). Ale i tyhle malé jsou super, například pro oddělky, které je často nutné dokrmovat a hlavně podněcovat a pak je česnové krmítko ideální také proto, že potrava přichází zdánlivě z venčí, tedy od česna. Zda to je skutečně pravda nevím, tvrdili to předkové a česnová krmítka na skleněnou litrovou lahev, třeba od vína či Becherovky, se dříve používala velmi hojně. Také pro velmi snadné krmení.

Pozor, koupí se i na PETku a to je blbost, to nefunguje, atm tlak stlačí měkký plast a obsah vyteče.

Opět díky za vaše díky, velice mě to těší a ještě bych rád věděl co Martin a co Roman, oba mlčí…

A něco mě na vašem popise upoutalo, co jsem nevěděl a neznal. Následující představu mám z doby, kdy jsem ještě neznal (nevymyslel) TLumiče a nepoužíval je. Před pár týdny mě tady M.S. tvrdil, že dává medníky nahoru a i Javali to psal. U mě je vždy ignorovaly a taky se vyrojily jako kdyby tu horní bednu vůbec neměly a proto to nedělám. Ale jde mi o něco jiného.

Když bych dřív (před TL) dal doprostřed medníku vytočené rámky, tedy CIZÍ, nevím jak vlastní, většinou je došla matka ihned zaklást. Vůbec jsem nevěděl - stejný problém mám s krajimími nezavíčkovanými rámky jako vy, že lze vzít prostřední zavíčkované a doplnit vytočenými soušemi nahoře, v té bedně, kde se vzaly medové. Tohle je hodně zajímavý poznatek!

--------------------------

“Slabina” metody Blaník je v následujícím. Jeden kolaga má svou hlavu a je marné mu vysvětlovat, že se doprostřed prvního přidávaného NN v tom roce, raději i v dalších mednících, které přijdou pod medníky na VN, musí dle metody Blaník dát nejméně 6 M doprostřed a ke krajům po dvou souších. Jestli zatím není dost nezakladených souší (udělané z vysokých rámků například - vy ale dokazujete, že lze dát samé M), tak zakladené by matka zakladla na 100%. Velmi často zaklade i panenské hotové souše. Proto tam másí být lépe 8 M + po jedné souši, případně, jak je řečeno výš, po dvou souších ke stěnám a na prostředek M a to kvůli nezakládání medníkových rámků, tedy nekladení matek v medníkách. To proto, že včely začnou plnit medem nehotové buňky, ale matka zakládá jen hotové. Tak jednoduchý princip to je a jistota jsou M na prostředku. Někdy by souše nazakladly, polovina vč ale ano. Chytrému netřeba připomínat, ale pro jistotu varuji před zebrováním!!!!

Pro úplnost, další medníky už vystrojím soušemi i na prostředku, někde dám třeba jen 2 M a matky v tu dobu už tak nadšeně medníky zakládat netouží.

No a jeden kolega mi kdysi řekl, že nebude dávat pořád stavět M, když má souší dost. Tečka, konec citátu, co následovalo ani muk. No a letos z něj vypadlo (on se každý dřív nebo později prořekne), že mu většina matek zakládá první přidané medníky, někdy i ty druhé. Ale nevadí prý, dělá z nich oddělky a zakladením “zničené” medníkové souše jdou za rok do TLumičů. Ovšem odd na nízkých rámcích je pro mě komplikace a tolik práce navíc, zbytečné práce, že raději vylepuju medníkové M a mám holt nadbytek panenských souší a do TLumičů jdou velmi pěkné rámky-souše (panenské téměř nežere zavíječ, zakladené stokrát raději). Pak pěkné TLumiče holt vyvářím, pořád je to méně práce a starostí. Každý si může vybrat, já jsem z podstaty lenoch a než bych dělal svéhlavě blbiny a pak měl kvůli tomu víc práce, to není můj styl. Ale pracovití uvažují jinak.

JirkaP je šikula, držím palce👍 A matečníky teda v úle po tom úkazu nebyly?

Je slunovrat a teď už bude plodnost matek klesat, vyrojení už nehorzí a nebo málo a když mají 4 medníky, stačí jim to. 

Určitě zkuste vytočit, to o úplně zavíčkovaném platí u jarního medu, nyní už stačí i jen třeba třetina a i jen 20% zavíčkovaného (taky to tu někde nedávno éíše pan Goro, že další medy už bývají dobré i nezavíčkované úplně). Jen je to nejprve nutné zkusit. 

Dnes jsme vytáčeli, pomohli mi mladí a úplně “nejhorší” med byl v jednom NN 11, určitě ještě jarní a byl 100% zavíčkovaný a měl 18,2 %. I jen z 20 a i méně % zavíčkované rímky novějšího medu měly med s vlhkostí 16,2 - 17,5 %. Med je výrazně tmavší, určitě nějaká medovice + květ, která je současně s malinami (když v tom roce je). A tak na nic nečekejte. Je jasné, že máte snůšku, to by jinak nestavěly a tak jí využijte. Najděte si tady vlákno o průběžném odebírání medu, o tom, jak se tím dají vyhecovat k až dvojnásobnému výkonu a je tam i moje představa, proč to tak je.

Je to tady

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/21538-postupne-odebirani-medu/

 velice pečlivě si nastudujte pilotní článek. Ten ale neobsahuje tu prazákladní informaci, asi jsem jí dal v jiném vláknu (asi to bude vlákno o starých odborných překladech) a tak vám jí Jirko zopakuju.

V SSSR udělali v padesátkách pokus. Pomocí vývěv a soustavy hadiček do každého úlu z 50 pokusných a 50 kontrolních, na několika místech SSSR, s různými klima podmínkami a snůškami, vháněli vzduch ze skladu prázdných souší a skladu plných rámků před vytočením. Výrazně více medu přinesla vč stimulovaná pachem prázdného díla!!!!

Logika: 

Mám plné konto, barák vybudovaný, děti povdávané a ženaté, na co bych dělal v práci šestnáctky? Místo dosavadní raubírny si najdu lehkou práci, nejlépe jen na půl úvazku abych se nenudil a zajistil si kapesné, vyděláno mám, kam bych se honil a proč?

Ale. 

Konto mi vybílí hackeři nebo inflace (nebo obojí, neobo někdo beztrestně vytuneluje banku), vyskytne se problém v rodině a nutně potřebuju prachy. OK, zase začnu makat na plný koule!

Pochopil jste to?

-----------------------------------------------------

A ještě se vracím, na vašem obrázku vidím velkou chybu! Nemáte plást dostavěný až ke spodní loučce! A to je velkám chyba. Až dáte takové souše příští jaro, v těch mezerách postaví trubčinu, ta vyláká matku do medníku a když už tam bude, zapráská plodem i dělničinu a přenese plodové hnízdo do medníků.

Pozorně si prohlédněte fotky v mém článku na třetím obrázku (a dalších). Medníkové dílo MUSÍ být dostavěné ke SL!!!!!!

https://www.chovzvirat.cz/clanek/1345-med-z-mnohokrat-zakladenych-tmavych-plastu/

Dosáhnete toho tak, že spodní loučka MUSÍ být široká 25 mm a ne méně (jestli nechápe někdo proč - byl líný to tu číst všechno, zopakuji) a M musí být zatavená tak, že doslova leží na SL. I jen 2-3 mm mezera zaviní, že to vykoušou a udělají si tam až 18 mm prostor jako to vidíte v mém článku na černé plodiskové souši na prvním obrázku. M je obyčejně o 3-10 mm menší (tak blbě se to kvůli tradici vyrábí) a tak se vynechává nahoře mezera. Drátek musí být tak nízko, aby to šlo a zase ne moc, jak bude asi 10 - 15 mm pod horním okrajem M, hrozí, že to nahoře nepřistaví, M se ohne a přidělají jí k vedlejšímu rámku. Nahoře NIKDY nepostaví trubčinu a VŽDY to přistaví dělničinou i když tam chybí třeba 10-15 mm mezistěny. U mě chybí vždy málo, půlím M pro rámek 27,5 a ten má M vyrobenou 25 cm. Půlka je tedy 12,5 cm. Můj N rámek má HL silnou 8 a spodní loučku 6-7 (nejnovější varianta) což je 15 mm. 150 mm - 15 mm = 135 a tak tam chybí 10 mm. Jasné?

Nyní si už dávám dělat M z víčkového vlastního vosku a nechávám si je dělat opět vysoké jen 12,5 cm. Jen ať holky staví.

Jirka refraktometer nie je nevyhnutný… jednoducho taký čiastočne zaviečkovaný rámik z medníka  uchop tak, aby bol vo vodorovnej polohe a prudko ním trhni… ak pri zastavení pohybu nadol  nezaviečkovaný med nevyfrkne tak v pohode ber a toč…

Je potřeba abyste věděl, že stavba není na úkor medu, ale vy to jistě chápete a vaše úvaha je správná, 5 medníků skutečně potřeba není.

Mám pořád víc než 50 beden tuháče. Minulý týden bylo potřeba vybrat na vytáčení a já zjistil, že nemám dost vytočeného díla. Inu, nerad takhle pozdě, ale zrychtoval jsem “recyklované” rámky a zatavil do nich M. V domnění, že není snůška a nebo jen na uživení, jsem to dal do několika vč podle klasické metody Blaník = 5-6 M vedle sebe uprostřed medníku, zbytek souše vpředu i v zadu. Dneska jsem po 60 letech včelaření zjistil, že můj odhad byl mizerný, snůška musí být, protože je to téměř postavené a zpola zanesené. Měl jsem být odvážnější a dát M více vč. Nevadí, vše co se stane se stane nějak dobře ve smyslu, že "všechno zlý je taky pro něco dobrý." Musím něco udělat s tuháčem a není možné dělat nové rámky a odsouvat problém v čase.

Tím jsem se dostal k poznatku. Nevěděl jsem to a nikde se to nedá vyčíst, nebo já o takové literatuře nevím. Motivem je, že rozhodně odmítám tuháč odvíčkovat, máčet, vytáčet a medovou vodu lít do hnoje!!!!

Minulou sobotu jsem neměl rámky do medníku u posledního vybraného vč, v medníku zbyly jen 2 z deseti nezavíčkované s nezralým medem. Navečer po vytáčení jsem plánoval dodat do úlu chybějící rámky, až budu mít vytočené. Napadlo mě místo vytočených ale dát odvíčkovaný tuháč s tím, že ho přepracují a uloží jako med k vytočení (bez “pískové” melecitozy). Nestalo se, přepracovaly to tak ze 35-40%, zbytek zase zavíčkovaly.

Tak jsem zavíčkované rámky s tuháčem pomačkal rozpěrákem a dal bednu pod TL. Ano, pracně jsem rozebral celý úl a dal to mezi dno a TL. Měl jsem v autě další odvíčkovaný tuháč a dostala to tak další dvě vč. Dám sem zprávu, jak to dopadne. Idea je, že takto jim nezbyde než to vybrat, přepracovat a uložit v medníku. Nevadí mi, když část spotřebují, naopak, med totiž dělá včely a teprve včely můžou dělat med. Dám sem vědět výsledek. (kdo taky něco zkouší, co se obecně nezná a dává druhým, jak někdo o mě říká, že arogantně? Kdož jsi bez viny /úplně akorát/, hoď kamenem)

Díky za vaše díky, snad moje experimenty pomáhají i jiným. Ale možná ne, například Němci za ww2 neměli atomovou bombu jen proto, že odmítali židovskou fyziku a uznávali jen árijsou fyziku. To jsou fakta a nic se na myšlení určitého typu lkidí nikdy nezmění, od někoho (možná arogantního) prostě hozené perly nechtějí. Uzavřeme to tím, že každý svého štěstí strůjcem.

Narazil jsem opět na vědu a vědecký poznatek. Vědci vyzkoušeli, že jedno kilo vosku = 3,4 kg medu (nebo glycidového krmení). Jen ve své exaktní tuposti jaksi zapomněli, že ve včelách je stavební pud pro stavbu díla na med jaksi latentní a vůbec by k jeho aktivaci a vyčerpání potenciálu produkce vosku nedošlo a tudíž se to tak nedá vůbec počítat. Děsivé je na tom to, že si toho všimnu já bez vysokoškolských diplomů a značek před a případně za jménem. Zaslouží si pak tak zvaní vědci respekt? Jak u koho, bych myslel. Na druhou stranu je nutné abyste si důkladně nastudoval vlákno s názvem pohádka nebo tak nějak. Je sice o sbírání hřibů, ale je to přesně jak to tam píšu i s medem a medníkovým dílem. Je tedy nutné držet rovnováhu.

Někde tady také píšu o záměrném chovu slabých včelstev (a ihned jsem někým, kdo je asi ředitelem zeměkoule posmíván) a v souvislosti upozorňuji na úskalí chovu silných vč. S těmi je víc starostí a práce (velmi často padnou na vytracení včel z úlu právě nejsilnější vč) a tudíž je jejich výkon, i když absolutně vyšší, tak vztaženo na jednu včelu, nebo kilo přezimovaných včel je výkon “lazara” nepřekonetelně fenomenální. Každý si to můž evyzkoušet a vy jste si to bezděčně vyzkoušel také, jak referujete. Ovšem včelařský mejnstrým bude do úplného zpitoměnní pořád papouškovat nesmysly, které možná platily (neplatily) dřív a jak se hloupost o chovu jen silných vč dostala do “učebnic” je další důkaz nekompetence tak zvaných vědců. Každý se každoročně může přesvědčit sám, ale věří vědcům (některé patrně myšlení bolí). Tak jo, někdo ví svoje a nezastavuje svou pomyslnou karavanu bez ohledu na to, že štěkot psů je slyšet daleko a dlouho. Ze všeho, co tu čtete, si berte co potřebujete a o ostatním je nutné, abyste věděl. Jednou se vám to může hodit.

Z čeho je snůška taky nevím a jak se “přiznávám” vůbec jsem si jí nedokázal po tolika letech včelaření všimnout. Může být dopoledne a to já nevstanu a tak netuším, celý život, co se u včel děje ráno. Samosebou je to malinko nadsázka, ale prostě jsem založením sova a nehodlám na tom nic měnit. Totiž, v mém věku je horší riziko nespavosti a tudíž já spím tehdy, kdy to můj obnošený tělesný futrál potřebuje, tečka!

Předloni prvně jsem si všimnul v této době před rozkvětem lípy srdčité, že na listě meduje osika. Tolik jsem toho o včelách a včelí pastvě přečetl a tohle mi uniklo a byl jsem šokovaný z hemžení na listí osiky, snůška z ní trvala asi 10 dní a nebylo to na každé osice v jednom zápoji. Také se málo ví, že přes léto nám takto listem živí vč hlavně jinak včelařsky bezvýznamná bříza a už vůbec se neví, že také vrby. Ty mají medovici až do prosince, kdy pro chlad už včely medovici sbírat nemohou. Medovat může klen na listu stejně jako buk a nezapomínejme na dub.

Prastaré sedlácké rčení zní: “Studený máj = v stodole ráj”. Možná platí i pro včelařinu, i když i mě studená jara hnětou.

Vysvětlení pro mladé:

Zemědělec neměl kombajny a nemohl dosoušet obilné zrno. Sklidil tedy posečené obilí - slámu i s klasy - svázané do snopů a ty postavil na několik týdnů na poli do nepřehlédnutelných, tak zvaných panáků (snopy byly logicky lasy nahoru). Tam obilí z větší části vyschlo. Pak svozil snopy do velké budovy bez oken, ovšem s průduchy ve stěnách - tím se dodnes stodola neomylně pozná od staveb určených k jinému účelu - a obilí čekalo na vymlácení až do zimy, kdy teprve měl zemědělec čas. A současně skladováním ve stodole zrno úplně doschlo - proto ty průduchy ve stěnách stodol. Stodoly byly vždy průjezdné, se žebřiňákem a potahem je couvání obtížné. Prostředek stodoly byl z udusané hlíny, tvrdý skoro jako podkladní beton. To stačilo k výmlatu. Stodoly se stavěly tak, aby byl mlat ve směru převládajících větrů. Vymlácené zrno s plevami - to jsou obilné košilky každého zrna, jijnak také pluchy, skladoval sedlák až do silného větru. Pak otevřel oboje vrata u stodoly a v průvanu odděloval zrno d plev vyhazováním směsi zrna a plev, získané vymlácením, do vzduchu. Průvan lehké plevy odnášel dál a těžké zrno padalo blíž na plachtu. Byla to těžká práce a mladí všichni už zaslechli o odědělování zrna od plev, málokdo ale dnes tuší, co to znamená. Proto to vysvětluji. Když sedlák i menší hospodář (chalupník) větrem odděloval a čistil obilí, pak obilí vál. Přece vítr věje. A tady pochází přísloví, které je nutné ve včelařině taky znát a respektovat: “Kdo dřív měří, než-li věje, nase.ou mu do věretele”. Věrtel byla měrná jednotka asi 25 litrů a byl to často pletený koš z proutí.

A takto oklikou vás chci Jirko varovat před přečasným měřením, tedy očekáváním medu, který ještě nemáte v pomyslných věrtelích doma pod střechou. Ano, je to pověrčivě hloupé, nicméně generacemi předků ověřené. Proto já to dodržuju po předcích od dětství a ušetřilo mi to mnohá zklamání. A když jsem moudrost předků ignoroval a přece jen “měřil” dřív než vál (vytáčel, ale nejde jen o včelařinu nebo zrní), snad vždy to dopadlo podle lidové moudrosti.

Ať se vám daří a všem, kdo se chtějí něco naučit.

Jirko.

Nastal čas, že jsem přestal být ochotný dávat i těm, kteří si mě neváží a označují za arogáče, VŠECHNA svoje moudra a objevy. Vy byste mi za to stál, jenomže nejste registrovaný a nejde vám poslat SZ a dozvědět se, neveřejně, vaší mailovou odresu. Odmítám reagovat na některé účastníky tohoto fora, mám za to, že mám právo si vybrat s kým se chci bavit, a o čem, nebo ke komu si přisednout v pomyslné hospodě. Prostě já se s liberály kamarádit nezačnu. Ti chtějí jen brát, ale neoplácet a jen kritizovat, jako bych já neměl právo na omyl nebo svérázný způsob vyjadřování. Nestojím o nekonstruktivní opozici, od které se já nemám co naučit a nemám tudíž důvod pořád jen dávat bez uznání a respektu. Blíží se chvíle, že odsud prchnu stejně, jako jsem definitivně opustil VF. Já publikum až tak moc k životu nepotřebuju. Ovšem možná by publikum někdy mohlo potřebovat mě, přesněji moje nápady a výsledky, často velmi pracných pokusů.