Já své preference mám a roli hraje i velikost a váha. Dřív jsem o tom nepřemýšlela, ale dneska potřebuji psa, kterého bez problémů dokáži vzít do náručí a dát do vany nebo ho někam odnést. Nejmladší má +/- 8 kg a má stejný problém s drápy jako Mates. Před pár lety to vet řešil tak, že drápek strhnul a pesa třeba 2 dny nechtěla moc chodit. Takže jsem ji nosila v náručí, sama jsem procházela náročnou léčbou a rekonstruovali nám výtah, takže to bylo složitější. A to jsem byla “vděčná”, že má jen 8 kg. Kdyby měla třeba 15 nebo 20 kg byly jsme v řiti obě. Byl rok 2019, takže koupit kočárek nebo vozík nebyla taková sranda. Kočárek nemám stále, ale dumám nad ním právě pro podobné příležitosti. Budu starší, záda budou bolet víc, sil bude ubývat, takže zvažuji, jestli další pes by měl být menší (ale zatím nemám vybraného, který by odpovídal mým preferencím) nebo ten pořídit ten kočárek, už se s nimi běžně chodí, takže není problém si vybrat a koupit. Ale kočárek mi s vanou nebo zvednutím psa na stůl na veterině asi nepomůže.
Vám je vážně úplně jedno
Ne, mně je to jedno do značné míry.
Do takové, že si vezmu klidně tohle https://zvirata.bazos.cz/inzerat/219945780/daruji-cerneho-retrivra.php
nebo tohle https://zvirata.bazos.cz/inzerat/219905628/daruji-pejska.php
nebo tohle https://zvirata.bazos.cz/inzerat/219892656/daruji-nemeckeho-ovcaka.php
nebo tohle https://zvirata.bazos.cz/inzerat/219813780/daruji-psa-staford-s-labradorem.php
a tak dále https://zvirata.bazos.cz/inzerat/219786204/daruji-psa.php
Já mám ráda větší psy, na druhou stranu mě hrozně láká postarat se o menšího starouška, protože vláčet se vyčůrat v náručí z baráku s dvacetikilovým psem nechci, na třetí stranu by mě lákalo taky udělat maličkého sporťáka z čivavoida nebo jorkmuta a na čtvrtou se mi velmi pozdává povaha pastevců a naprosto odlišná povaha retrívrů… takže… Jediné, z čeho mám vítr, jsou lovečtí teriéři a psi od výroby nesnášenliví k jiným psům/zvířatům. Takže u toho křížence se stafordem bych třeba dost váhala. No ale zase třeba kříženec zlaťáka a belgičáka, tam snad není co pokazit - jen teda že to bude potřebovat aktivity 🙂
Takže můj tajný plán je prostě nakráčet do nejbližšího útulku a pohovořit s dámami, co by mi jako začátečníkovi s nějakými danými podmínkami ze svého sortimentu nabídly, a když nic, tak půjdu o útulek dál… a ono se někde něco milého najde 🙂
…ja potvrzuji názor všech, co si kdy motýla pořídili, že jednou motýl navždy motýl….velký psy jsem milovala a miluju, mnohdy na závodech polykám slzy, jak moc bych chtěla…podmínky co by si zasloužil už prostě nejsou a nebudou…teď dost ošklivě marodím se zády, motýl se projevil opět geniálně, venčení na střídačku sousedem, kamarádkou a mojí starou maminkou zvládal na jedničku, doma se mnou ležet bez aktivit na které je zvyklý a vyžaduje také zvládá…malý, přizpůsobivý, neagresivní pes se prostě ukázal jako dobrá volba ať už ve zdraví nebo nemoci …a omlouvám se, ale psa z útulku ne, protoze nejsem natolik schopná abych přijmula psa s problémem a protože prostě motýl, ale byla bych schopná vzít si nějakého staršího, v nouzi nebo nechtěného…
Jak všechno tohle zjistí?
No já ve své podstatě preference taky mám…resp. malej pes=žádnej pes…to se mi potvrdilo i te´d, když hlídám dceři lapiňáka…on je zlatej, ale cítím, že takhle malej pes mě tak nějak neuspokojuje.
Já ve své podstatě říkám, že po těhle psech už žádný další nebude, neboť si třeba v 60ti letech nechci pořizovat dalšího velkýho psa…už by to ode mne bylo nezodpovědné…malej pes by asi šel, ale toho já nechci…to radši kočku…ale co já vím…nikdy neříkej nikdy…
Už nejsem nejmladší, takže pokud se rozhodnu ještě pro dalšího psa, tak bych musela sáhnout do kategorie chrti…kde ta výška je, ale oproti medvědům, co mám teď je ta váha třeba poloviční…už jsem přemýšlela i, že bych si vzala nějakýho bývalýho dostihovýho, jak to sem vozej, aby ty chrty zachránili…třeba staršího…ale nevím…
Přemýšlela jsem i o nějakém seniorovi z útulku…že bychom mu na dožití dali milující domov, ale….
Čím jsou moji psi starší a čím se tedy blíží i to, že jednou nastane ten den, kdy je budu muset nechat uspat, tak mě to dost straší…přijde mi, že na tohle už mi chybí psychické síly a že to znovu už nebudu chtít podstoupit…
Takže u toho křížence se stafordem bych třeba dost váhala.
a to děláte dobře, protože paní Megi by vám řekla, že nejvražednejší kombinace je bull s labrošem a NO.
Von ten belgičák taky může lovit.
Plán máte myslím, dobrý. vč. toho, že si psa několikrát vezmete na procházku a pokud útulek dovolí zajdete si s ním k vám, ke koním, budete si všímat jak se chová, jestli má aspoń malý zájem o to, co ho na druhém konci vodítka drží apod.
Je pravda, že jsem asi “snob” v tom, že tvrdím, že nejsem tak bohatá, abych kupovala levné věci a opravdu si u většiny věcí dělám průzkum, aby odpovídaly mým požadavkům a ideálně jsem mohla ověřit, že to má ty vlastnosti jaké vyžaduju. Takže pro mě je úvaha chci jezevčíka, ale za pp si nepřiplatím, na úrovni chci třeba konkretní hračku/pomůcku pro děti, ale nekoupím je u prověřeného (ideálně českého nebo evropského) výrobce, ale koupím je na Temu, i když mi nikdo nezaručí, že neobsahují něco zdravotně závadného a nejspíš je vyráběly zotročený děti za bůhvíjakejch podmínek. U obojího vidím to, že člověk nemá jistotu, co kupuje, a jednak je tam i ten morální problém (dětská prakticky otrocká práce, fena, co má dvakrát ročně vrhy protože prachy).
Přemýšlela jsem i o nějakém seniorovi z útulku…že bychom mu na dožití dali milující domov, ale….
Je to čistě jen o nastavení si v hlavě. Věřte mi. Není to tak, že se vás to nedotkne, ale máte se o co opřít, víte, že jste tý duši dala to nejcennější co jste mohla. Domov, náruč a svou lásku. I kdyby to bylo na týden, tak to za to stojí. A dostanete za to něco, co nikdy jindy ne. Mně víc, než ten odchdo bolí to, že to neudělám. Teď to udělat nemůžu, jsou pro to velký důvody, ale pořád, pořád mám v sobě výčitku, že to neudělám 🙂
Já za 2 roky, kdy mně těch 60 bude, ještě počítám budu mít pořád 3. 🙂
to znovu už nebudu chtít podstoupit…
Jani, musíš, přece je v tom nenecháš samotné?
To jsou všechno pěkní psi.
Mně se dost často líbí víc křízenci plemene než originál (třeba můj pes je opravdu hezký🙂).
Já buď útulek - jeden, který už delší dobu sleduju, nějak jsem začala být vším přesycená. A nebo plemeno, o kterým si myslím, že se mi definitivně líbí 🤦♀️.
Buggyra:Vám je vážně úplně jedno
Ne, mně je to jedno do značné míry.
Do takové, že si vezmu klidně tohle https://zvirata.bazos.cz/inzerat/219945780/daruji-cerneho-retrivra.php
nebo tohle https://zvirata.bazos.cz/inzerat/219905628/daruji-pejska.php
nebo tohle https://zvirata.bazos.cz/inzerat/219892656/daruji-nemeckeho-ovcaka.php
nebo tohle https://zvirata.bazos.cz/inzerat/219813780/daruji-psa-staford-s-labradorem.php
a tak dále https://zvirata.bazos.cz/inzerat/219786204/daruji-psa.php
První dva. 👍🥰
Možná jsem povrchní, ale vybírala jsem podle vzhledu, protože mne zaujal pes a pak jsem zjišťovala, jestli by povaha vyhovovala. To bylo devadesátky. Dnes už vím, jaká povaha mi sedí. V těch 90tách mne např. zaujali různí bullové, byla jsem unešená, nejvíc z SBT, ale z popisů povah jsem měla strach, že se mi nepovede štěně vychovat a následujících 12-15 let budeme nešťastní všichni, včetně toho psa. Tenkrát běžný člověk nezvažovat o tom, že si pořídí psa a za půl roku/rok ho pošle světem. Dnes vím, že bych ho asi vychovala, ale už není mezi mými vyvolenými.
BaLu:Jak všechno tohle zjistí?
tak základní info mívají už v útulku, když budu číst, že pes potřebuje pevný kvalitní plot, protože jinak bere kramle, tak už vím, že tohle ne /někdo jiný naopak jo/, když budu číst, že pes jen jako jedináček, protože… tak už vím, že tohle ne. Atd. ostatní si ověřím min. částečně, když si psa vezmu na procházku - klidně opakovaně /já jsem za první bubinkou jela do útulku několikrát, za druhou to byl risk, ale věděla jsem, že tam toho psa nemůžu nechat, nebo jí šlehne, bylo domluveno s útulkem, kdyby šla po kočce a nešlo s tím nic dělat, kdyby si feny nesedly a nešlo s tím nic dělat, buď by musela zpátky k nim, kdyby to byl jo průser, a nebo bych jí zaplatila hotel, depozit a hledala jiný domov, ale dohodly jsme se s ošetřovatelkou , že lepší to zkusit a když to bude fungovat, má pes vyřešeno a nezblázní se, a když ne, tak se to aspoň zkusilo a zapojím se do hledání domova ze své pozice já- dovezli jsme ji domů a od první vteřiny se jelo na plný kule na její i naší straně, kocour se vysvětlil rychle, bylo vidět, že to není za hranou, že to půjde, seznámení psů proběhlo venku, jsou to ohaři, byl předpoklad, že se to nepoto, vzali jsme si volno, aby byl dohled no a šlo to prostě/ . Při těch procházkách bude mít psa v merku, kdyby jí ho nedovolili vzít do jejího prostředí, najdu si v okolí koně, půjdu se podívat, jak ten pes reaguje, vyptám se jestli zkoušeli, jak to má třeba s kočkama, malýma zvířatama - jestli můžou psa vzít v rámci procházek sami někam tam, aby se vidělo, jak reaguje na ta zvířata, děti….. atd, atd. Tzn, něco se prostě dozvědět vždy jde dopředu a pak podle toho vybírat.
Akorát u toho druhého jsou fakt děsivé ty jeho oči 😀 Jako tohle na mě koukat ráno ještě za tmy po probuzení, tak z té postele vyskočím až ke stropu 😂
No a máte problém se vstáváním vyřešen 😀 jdu se podívat, jaké jsou to oči.
Všichni velcí, jenom NO stojící uši, sportovní figury (až na NO), většinu kluci. Nějaký vzorec tam bude a možná bude hrát roli příběh 🙂
Až přijde správný čas, určitě na toho správného narazíte. Jestli tu budeme tou dobou ještě drbat, určitě všichni pomůžeme s hledáním, když budeme vědět, co tak asi hledat.
EDIT: teprve pak jsem si přečetla následující příspěvek. Zatím to fakt nemáte úplně ujasněné. Takže z toho nakonec možná budou 2 kousky najednou, velký a malý.
Měli jsme labradorku, černou. Já bych ráda flata. To mi tady rozmluvili, že flat s PP prolezlý všemi chorobami, kříženci zrovna tak. Jasně, že mám preference.
Když bych si mohla vybírat, co nakoupím k jídlu, celý rok bych žrala melouny dokola kol. Ale takhle prostě vlezu do penáče a vezmu, co mají na regále, a že výběr zeleniny a ovoce tam mají dost tristní, když člověk nechce prodat ledvinu.
Tak přijdu do útulku a vezmu, co bude 🙂 Já mám ráda nakonec všechnu zeleninu, snad kromě kedluben…
Dva asi nedám 😀 Aby mu nebylo smutno, bude mít hejno koček.
Ale to nebyl žádný šereda, to byl nějaký jorkmut, ne?
Však žádný pes není přece šereda, ne? 🙂
Prostě je to pes, a je mi jedno jak vypadá. Neplánuju momentálně yorka nebo něco takovýho, vlastně tak jako Buggyra neplánuju nic konkrétního, co mi Centrální distribuce nadělí a bude-li to se mnou v souladu povahou a půjde-li to v dané situaci, tak prostě vítej. Nejsem člověk pro chlupaté psy, vůbec, protože jsem nezodpovědná s česáním, ale přijde-li mi do cesty chlupáč a bude zapotřebí mu dát domov, bude ho mít, jen ho prostě budu stříhat - což ostatně Rexík taky byl. A i kdyby měl křivý nohy, zuby, jednu nohu, tak pokud by to bývalo bylo šlo, tak byl u nás.