tetrivek: Párkrát za život jsem pro štěně byla. A za těch pár let už vím co to je za práci pro zodpovědné chovatele. A je to na štěněti opravdu znát a je štěstí takové lidi potkat. Čuvač je specifický pes. Vzpomínám jak jsme s našima jeli pro prvního psa, sice byl bez PP, ale představovala jsem si, že tak by měl odchovávat každý zodpovědný chovatel. Paní byla v důchodu, měla psa a fenu. Byli krásní, velcí a hlavně při přivítání seděli s námi venku i se štěňaty a nechali se hladit. Fena měla svůj porodní box ve chlévě, čistý, štěňata voněla slámou trochu kozou. Protože v dalším boxu byly kozy s kůzlaty. Dostávali od mala i kozí mléko. Mohla se volně pohybovat s rodiči po velkém dvoře, kde se seznamovali s drůbeží, kočkami, králíky. Štěňata byla krásná baculatá. Paní pro ně měla i venkovní ležení. Hračky. Krmení. Měla je jako děti. A byl to pak super pes. Klidný, vyrovnaný. Pak bohužel zemřel v sedmi letech na rakovinu. Bohužel rodiče nechtěli o PP psu ani slyšet. A tak jsme jeli pro dalšího. Rodina bydlela v rodinném domku se zahrádkou. Viděla jsem fenu, drobnou, chudinka pohublou od štěňat, bylo to v prosinci, štěňata měli u kotle, v garáži. Ale bylo vidět že už se jim tolik nevěnují. Tak jsme ho přivezli domů, a pomalu jsme zjišťovali, že bude mít jinou povahu. Narostl, je daleko ostřejší, a hlavně samostatnější, než ten první. Mamka ho má ráda, ale říká že ten první byl zlatý a tenhle to je občas cvok. Ale už je s ním doma v důchodu a hlídá dobře. Je na ni fixovaný a nemá rád když jede do města. Pak jsem si já jela pro tu naši čuvačku. Snažila jsem se pečlivě vybírat chovatelskou stanici. Byla jsem v kontaktu s poradkyní chovu. Doporučila mi chovatele, zamluvila jsem si fenku. Na návštěvu jsme nejeli, bylo to přes celou republiku. A když jsme jeli pro štěně tak jsem byla trochu rozčarovaná….. Bydlel v rodinném domku, měl tři chovné feny, štěňata na volno po zahradě. Krmil podle mě jen granule. Jenže štěňata od dospělých neodděloval asi ani při krmení. Tak to velký malým snědli. Při odběru mi oznámil, že má kýlu. Přitom jsme byli v telefonickém kontaktu a to mi to neřekl. Štěňata se mi zdála menší i feny, než u předchozích chovatelů bez PP, ale tituly z výstav měl. Nechali jsme ji operovat. Ano něco slevil, i když operace byla dražší, to mu nezazlívám. Ale hned při první kontrole na veterině veterinářka navážila pouhých 5,5 kg. A řekla mi, že váží málo na svůj věk. Teď v dospělosti má přes zimu jen 31 kg, v létě méně. Je to nežravec. Je menší, chovatel chtěl abych ji uchovnila, ale mě se zdá drobná a výšku nemá. A jak jsem tu psala při té první výstavě v deseti měsících ji nehodnotili, pak už jsme nikde nebyli. Povahu má dobrou. Ale trvalo to než na nás navázala, asi tam štěňata rostla na zahradě jako dřví v lese. Vím že má vrh skoro každý rok. Ale tohle se mi nelíbí. Jezevčice ta byla z chovky, měli úplně první vrh a přesně jak popisuje Janaa, je to znát. Ta péče, ta dá štěňatům hodně do života. Nechci se bavit o psovi s PP nebo bez PP. Ale všechno záleží na lidech a jejich zodpovědnosti. A prostě takových lidí si opravdu vážím a doufám, že jestli někdy budeme shánět štěně, že budeme mít štěstí.
Ad to žrádlo,já třeba nemám ani ráda,když se až do konce krmí z těch klasikých kulatých krmítek. Jednak nemůže mít člověk přehled,kolik které štěně sežere,jednak se tak podle mě pěstuje rivalita u jídla. Prostě blbý návyky,a je to úplně zbytečný.