Zdravím a jdu s “dotazem” na nápady - třeba se bude hodit i někomu dalšímu.
Jde o věc, kterou možná? budu řešit časem. Můj ohařík mi stárne a hůř a hůř slyší. Takže může nastat moment totálního ticha. Všimla jsem si včera, že nějaký zvuk z televize ho zvednul z pelechu.
Ráda bych si jako preventista - vybudovala případnýho fóra do budoucna. Aby v případě, že nastanou momenty, že ho některé zvuky třeba budou lekat, protože nebude mít souvislosti, abych mu byla oporou a dokázala mu říct “můžeš být v klidu o nic nejde”.
Takže jsem si teď vymyslela, že ho naučím uklidňující slovo a k němu navážu nějaké gesto, či spíše možná k tomu i dotek? Asi bych ráda obojí, kdyby to šlo, nevím, zda půjde.
Slovo mám daný, bude to moje oblíbený hluboký a klidný Klyyd. Napadne vás nejvhodnější dotek, kde se dotknout, aby to bylo opravdu spojené s tím slovem a ne s běžnými doteky? Příp. i nějaké gesto, jasně čitelné? Já gesta používám dost, takže už mám asi hodně vystříleno.
Naše Taliprdnice je pytel emocí, dodnes má potíže udržet své emoce a zvládat sebeovládání. Je to pes tak drochu drajvový, a tak halt má potíže v běžném životě, protože můj neoblíbený drive ji žene dopředu ve všem. Pomohly mi hodně čmuchací práce s tím ale, že jsem po kousíčkách, opravdu po kousíčkách, budovala před tím to sebeovládání se. Takže před tím než se jde pracovat, tak čekej, klyyd, šikovná, a už můžeš čmuchat, kdy ten klid se opravdu poposouval po malých, pro ni stravitelných kouskách. Hrozně moc jsme toho nejdřív musely spolu nacvičit doma, než se to přesunulo ven. Ven myšleno třeba ke schodům nejdřív.
Do hospody ho vezmu klidne -ale bude uz tak unaveny, ze bude prosit at tam muze pod stolem spat
Jo přesně, jinak odcházela se stolem. Páč třicetikilový hovádko nějakou tu sílu má. Moc dobře si pamatuju naši první opravdovou návštěvu restaurace, jak to bylo úžasný, že taky konečně s ní tam můžem.
Odpověď na příspěvek uživatele keriton z 09.06.2025, 11:42:05
Jo. Rumíček, stejně jako jeho předchůdce je pro kastráty někdy až moc družný. Dá se to. I jsem měla na hlídání kastraovanýho pesana, zvládnout se to dalo, ale myslím, že to pro obě - tedy spíš všechny tři strany - tedy Rumíček, hlídaný pejsek i já, bylo prostě otravný. Dlouhodobě nevím právě - pro nekastrovaného to je jako mít doma háravku a tedy ho furt usměrňovat, aby neotravoval, ano pak to už chytne nějaký řád, nicméně nezmizí zájem toho psa, je to prostě jako nastěhovat mu pod čumách stále hárající fenu, proto bych domů natrvalo kastrovanýho psa ke svému psu nevzala. Pro toho kastrovanýho je to taky vopruz, protože tamten ho furt prudí a majitel furt buzeruje toho co otravuje……. Ne, že by to nešlo ošéfovat, ale jak říkám, dlouhodobě bych to neudělala ani jedné straně.
Odpověď na příspěvek uživatele janaa z 05.06.2025, 10:54:14
aha, Arosek, to je asi fakt. Já nad tím furt melduju-jestli kdyby pak došlo na nejhorší, nebudu mít vystřílenej zásobník??? Jsem laika, a pořád to beru jako lék ? Aberu ten Karsivan jako dobrej kalibr, když už je nějaká potíž. Ani nevím, že jsou jiný možnosti? Můžu se zeptat jaký, s čím se to střídá? Takže Barča doteď karsivan neměla, tudíž tam to nastoupí rychle, dá se odhadovat asi, že jo.
a kurde nevykej mi
🙂 dobře tedy. A co ten “pán”, co k vám jako vám všem 😀, přišel jako poslední? Funguje?
Odpověď na příspěvek uživatele janaa z 04.06.2025, 21:40:55
Je v zásadě veselá, vrtí ocasem, se svojí zarputilostí jde,kam chce,a kdy se rozhodne,už zase štěká, pije a baští (teda maso,vet konzervy si mám sežrat sama). Tak snad….
z celýho srdce tiše, abych to nezakřikla, gratuluju.
Přemýšlím nad jednou věcí - jestli si dobře pamatuju - psala jste, že karsivna dáváte automaticky každému psu v nějakém věku už - 11 let nebo tak nějak? A mě tak napadla otázka - funguje ten karsivan, dělá něco v takových případech, když už je na něj tělo zvyklé? Zvýší se dávka?
Odpověď na příspěvek uživatele Tenurri z 04.06.2025, 09:49:39
To je celý na pytel, koukám. Ale je tam i pozitivno! Je fajn, že Jackovi se to zažívání srovnává. Kombinace ATB a vedra je blbá /vlastně jakákoliv nemoc a veda je blbý/. Tak to přežijte v duševním zdraví. Já teď jen nevím - ty ATB a koupání, jak to je psů. Mám pocit, že člověk s ATB by se měl určitých věcí vyvarovat /sluníčko, tělesná námaha, koupání a tak/ , jak na to nahlíží veti u psů?
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 04.06.2025, 08:34:55
Jo. Zvíře je prostě živý tvor a když je v ouzkejch, tak dokáže vymyslet neskutečný věci. A nemusí být ani v ouzkejch, že jo. Jako ti sloni, co se po cestě, při parkování stihli nadrat nějakým ovocem a následná jízda vypadala dost zajímavě 😀 😀
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 03.06.2025, 14:07:53
Bylo ftipný, jak tam stáli sežrazený, jak koně na úvazu a rvali do sebe tu čerstvou zelenou travěnku.
No jo, je to banda pošahanců. Včera jsme si chvíli sedli na naši novou lavičku na dvorečku a pět vteřin nebyl klid, furt po nás lezli na střídačku jak papouši!
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 03.06.2025, 12:38:06
a jo takhle na pytle, tohle je v podstatě věčný. A jsem fakt na to zvědavá. Dala jsem jim péči - měli peřinku, když byly ty mrazíky, aby se mi holky nenachladily. Supr je, že se k tomu člověk neohýbá, neokopává, jen zalívá - uvidíme, co to udělá, pak podám hlásání. Doufám, že taky vytváří utěšeně malé hlízky, jako u Vás.
No protože jsem stále ještě nezabezpečila políčko proti kurům….
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 03.06.2025, 12:09:51
Jsem na tento pokus zvědavá. Až to pokvete, bude to hezký, jestli to zaplodí, bude to výnosný a na konci by z toho měla být i zemina, takže po všech stránkách plusový. Otázka je, jak jsem to dobře udělala, je to první pokus. Vy to máte dobrý, hnůj i slámu v dostatečným množství, jediná investice bude karisíť, nebo lesnický oplocení a pytel brambor na sadbu.
