prevenci, že to rychle spotřebuju?
takže zavařit a hned sežrat? 😀
prevenci, že to rychle spotřebuju?
takže zavařit a hned sežrat? 😀
Drvodělko, trojAAAcko - díky moc.
trojAAAcko jak jste zmínil tu Ostravu - něco mě napadlo- moje kamarádka si nechávala kdysi pro nás jako dárek u kolegy tisknout - tuším-li správně - podtácky ve tvaru ramštajního loga, takže!! Možná mám kde! jdu se zeptat.
Vkládám do rubriky Ostatní a po čase poprosím Adminy, ať to smáznou, aby to tu zbytečně nestrašilo. Ale napadlo mě zeptat se tu. Zda:
by se nenašel někdo s 3D tiskárnou, který by za rozumný peníz - ale já nevím co to je rozumný peníz, jak moc nákladné to je a jak moc proveditelné to je, když by šlo o jeden jediný kousek - dokázal vyrobit Panenku Marii.
Osvětlím proč. Máme kousek od Domečku kapličku. S Panenkou Marií Zmizelou. Zmizelou proto, že ji nějakej hajzl ukradnul. Stála tam už před válkou, přežila válku, komundíry… a teď najednou jí někdo ukradnul. Proto Panenka Marie Zmizelá. Dávali jsme tam /a dávám i dál, pochopitelně/ světýlko . Aby tam Maruška nebyla tak potmě. A aby lidi, co jedou za tmy do prasé a z prasé měli po cestě světýlko, který je vede, chrání. No teď už je tam to světýlko samo. První impuls byl, že koupíme s mužem novou sošku. Patří tam. enemže ona to není úplně levná záležitost a připravi ji tam zas pod nos někomu, aby za ni měl pár piv, to se mi nechce - ne pro ty peníze, ale proto, že mu to nedopřeju. A teď u mě na diskuzi padl nápad - nechat to vyrobit onou 3D tiskárnou, že to by nemuselo nikoho třeba tolik lákat.
Ešče jsem neviděla nic vyrobenýho touhle tiskárnou a fakt nemám šajna, kolik by to stálo a zda je to vůbec proveditelný.
Tak se ptám tu, kde se sejde přeci jen víc lidí. A až to tu prokonzultujem-jestli se někdo ozve, nechám to smazat, ať to tady nezavazí.
Díky předem za pochopení a když z toho nic nebude, nevadí, aspoň jsem se zeptala.
Já též.
Tehdy jsem se prvně vdala - za Toníčka. Měli jsme spolu dřevěnou hájovnu s dřevěnýma zvířátkama a když nám to chtěl někdo sebrat, poprali jsme se jako koně. Vodili jsme se spolu za ruce. Blbý teda bylo, že von chtěl mít tu svou taky navrch, jako jsem chtěla já, tak jsmě měli první novomanželský tření.Taky si pamatuju, jak člověk chodil po obědě spát, hrníček s kakaem a škraloupem, z kterýho se mi zvedal kufírek a koukala jsem na to dost neščastně (nenapadlo mě tehdy bohužel, jako mého muže- současného tedy, abych jim do toho rovnou nazvracela, jako on do špenáta) . Pamatuju si pobyty na naší zahradě /kam jsem o cca patnáct let probourala plot při prvním pokusu o jízdě na fichtlovi 😀/. Dokonce si pamatuju ty první dny, kdy mě tam maminka vodila a já plakala. Taky tvář a tělnatost paní ředitelky Bačkovský, která mě, plačíc, přivinula a říkala mi, ať se nebojím, že je tady hezky a budeme si hrát, byla to hodně vlídná paní…. já si toho z té školky pamatuju hrozně moc. Páč to pak nakonec opravdu bylo moc fajn. Ešivá to jednou - až budu stará - bude tak, že si budu připomínat už jen třeba tohle, tak to nebude marný.
P.S. Se svým prvním mužem Toníčkem jsme dokonce v noci (v devět hodin večer) utíkali oba z domova. Sraz byl u vrby v parku. Plány na společný život jsme neměli ale věřím, že kdyby mne neodchytla maminka na parapetu okna před výskokem ze zvýšeného přízemí a Toníčkova maminka zase jeho, jak se s bačkůrkama v ruce plíží po schodech z domu pryč……. mohli jsme třeba žít hezký rodinný život 😀 😀 😀 😀 😀
To se tak někdo má. Má sníh, má foxe. A co my tady dole v nížině? Prt! 🙂
promluvila bledá závist.
Huráááááááááááá. Mně se to jednou stalo taky, že mi cípnul žub - dostala jsem do něj vycpávku a víte co v ní bylo? Extrakt z hřebíčku, páč von je hojivej.
No já se právě bojím toho botulotoxáče.
to druhý tomu má doopravdy zamezit?
Já jsem třeba udělala malý konzervičky pro kocóra, měla to v lednici a stejně to po otevření bylo špatný ☹️
Oká! Takhle nějak si to představuju, že bychom to měli udělat. Drahá půle ovšem ohleduplně - kvůli mě, aby mě to nevzbudilo, jde a pustí ho ven, pak nemůže usnout………. takže jo, nařídim doma kobercovej nálet 😀 Ale asi ho udělám já 😀
Pokud párkrát povolíte,myslím,že se to těžko odnaučuje..
Ignorovat se to nějak nedá,když začne ničit nábytek..
No právě, tohle je blbý.
On neřádí, jako, že by byl nevybitej, s tím bych si poradila, to je v pohodě, on prostě jak je venkovní, tak chce jít ven, hlídat si svoje, zabíjet myši a nebo třeba jen sedět na rohožce a rozhlížet se jak mocipán. On si užije teplíčka, pěkně se vyspí do růžova a pak tadááá, otvírejte 😀
Maxíka si pamatuju , z fotek. A chápu, že se vám stýská, taky by se mi stýskalo. Skláním se před tím, že jste pro ně zvolila to nejlepší řešení.
Tak dneska gůt. Mladej pán chrápal na okně, kam byl pánikem nemilosrdně “vykopnut” z postele do svého ovčího pelíšku. Za mnou do ložnice nepřišel a vydržel chrápat až do doby, kdy se normálně v pracovní den vstává. vono taky venku dost mrzne, žejo… komu by se tam chtělo 😀
BRRRRRRR! Držim palce.
vyzkoušet
no to já bych zkoušela, zkoušela, ale se bojím toho, že to udělám právě blbě a pak nám bude zle.
Nu ano, je to z mého pohledu od lidí bezohledné, pohybujeme se všude, zvěř nemá moc klidu, natož, když prostorem poletují volně ložení psi. U nás je prostě tabu i nakukovat. Poznám, když třeba procházíme kolem remízků, že tam něco je, psi to řeknou a pokud by měli tendenci jít blíž, prostě řeknu Ven! a odkloním je. Proč je znervózňovat, když odpočívají, natož je zvedat, a už vůbec ne honit. Chtěla bych vidět každého z lidí, kdo takto jedná, jak by sám si dal tvrdej sprint, pak ho uřícenej vydýchával a pak v noci bivakoval někde ve sněhu, bez možnosti si dát pořádnej gáblík. Ano jistě je argumentovat tím, že predátoři, hony…. ale to je jsou velmi slabé argumenty proti tomu, že prostě člověk je naprosto všude a zvěř nemá dostatek přirozeného klidu, čoklů se všude pohybuje habakůk a když zvíře takhle zvednou párkrát po sobě, tak je to pěkně blbý.
To stejné v době, kdy jsou mláďata, taky u nás ve smečce platí určitá omezení, natož, když mají lidé psa neovladatelného.
tak jsem zvědavá, jak to bude dneska. Druhá půle je rozharašená a neví se, ešivá na něj nejde choroba, tak spí vedle a já v ložnici. Je otázkou, zda to strašidlo mouratý přijde prudimírovat do ložnice, jak si teď zvyknul.
Bože, jsou úžasni!Děkuju, to je bonbónek na dobrou noc.
EDIT - tak si o nich ještě před spaním čtu a!! to je velká zajímavost - cituji:
Ještě mě napadá jedna zajímavost z hnízdního období mlynaříka. Mláďata nemusí krmit vždy jen jejich rodiče, mohou mít i dobrovolné pomocníky. Jsou popsány případy, kdy se na krmení jedněch mláďat podílelo až šest jedinců. Uvádí se, že vypomáhat mohou dospělci z okolí, kteří z nějakého důvodu neúspěšně založili rodinu, anebo že to mohou být i mláďata z prvního hnízdění.
To je co? Jak ve vlčí smečce 🙂
Nejen kvůli pojistce, také kvůli zateplení, máme poctivé, bytelné, dřevěné, hodně kvalitní, do těch bych neřezala ani já.
Mlynaříčky závidím, to jsou tak kouzelní ptáčkové. Ale na krmítko nejdou, zůstávají v lese pod kostelíčkem, chodí tam na lojovky. O datlovi na zahradě jsem psala já - ale možná i někdo jiný. Překvapilo mě, že jsem ho tam slyšela. V lesích kolem jo, tam ho i vídám, nejen slýchám - jeden rok zjara jsem ho jakou dobu pozorovala, jak poletuje při okraji a oznamuje, že tam je to jeho. Jak ho má člověk spojenýho jen s tím sbíjením do stromů, tak je pak překvapenej, že vydává i jinčí zvuky 😀 . Když jsem ho kdysi slyšela prvně, myslela jsem si, že je to hlas nějakého dravce. A pak jsem koukala jak puk. na zahradě se vyskytnul několikrát - teď už teda ne, ale bylo to s příchodem zimy.
Mouses se k nám přistěhoval krátce poté, co jsme se přistěhovali my, v tom problém není, ale ty dveře by pak nesplnily ty požadavky, které splnit musíme. A i chápu drahou polovinu, že do tak drahých dveří se řezat a vkládat dvířka nebudou.
No pro dnešní noc se chlapec opanoval, ono taky přituhlo ještě víc, tak co by se dral ven. Je teda ale zase fajn, že si řekne, že tam doma nic neudělá.
29,09 i s dopravou
Ve vedlejší vsi je bramborárna a u silnice mají ceduli 10,-/kg. Ale všichni je kupují v Penny v akci za 6,60 - to nevadí, že jsou z dovozu
to je takovej hnus co prodávají v supermarketu - je to jak houba na nádobí.
Kupuju od našich farmářů, kteří si pěstují sami, opukový, ty jsou skvělý, vydrží až do dlouhýho jara.Ale cenu nevím, brambora má pro mě cenu zlata, takže tam nezkoumám, kolik stojí.