taky se zatím spíš přikláním k nějaké té “neviditelné tkáni” typu vazy, šlachy. A mám podezření na oblast tlapky. Protože koleno ohýbá, lehá si i v době kulhání do “předpisového” lehu se skrčenými koleny… A nebo ta záda - ale tam mě překvapuje, že se stav nehorší - přeci jen jsou mu čtyři - a první kulhání jsme řešili už u dorostence… a je to více méně neměnné. Takže zatím opatrně ťukám na dřevo - aby nám to vydrželo a je mi jedno, že nevíme, co pajdání způsobuje - neboť to zatím psisko nelimituje a radost z pohybu mu to nebere.
Dneska skoro dvě hodiny v lese - sněhu už maličko jen místy, zato si užil lovení švagrové a švagra, nošení větví, trýskání lesem… ale tváří se spokojeně a odlehčuje minimálně. Na to, jak pajdal ve středu je to paráda
Zrentgenováno! Všechno se zdá být zcela v pořádku - páteř, kyčle, ramena, ….
(Samozřejmě to neznamená, že tam nic nemá, jen to na RTG není vidět.)
vítejte v klubu… Taky RTG neukázaly vůbec nic. Většinu času Yoda je pohybově úplně v pohodě - má krásný dlouhý klus, je nesmírně obratný v terénu, nemá problém s uléháním ani vstáváním. Po hodně dlouhém výletu a vždy jeho součástí musí být šílený trysk (pokud jde celou dobu na vodítku, tak se to nestane) odlehčuje po následném klidu pravou zadní. Ale jakmile udělá dva tři kroky - už na něm není nic vidět - opět používá krásný klus, a vůbec nekulhá. Druhý den je v pohodě. Výjimečně - tak dvakrát za rok kulhá po klidu hodně - prvních pár kroků po klidu na nohu nedošlápne - a trvá déle, než se rozejde. Ale když déle, tak třeba dvacet metrů… pak opět jde zcela normálně. Pak druhý den (krátká vodítková procházka - ale někdy si to proloží běháním po zahradě - nemá striktní klidový režim) jen lehce odlehčuje po klidu a brzy je zase v plné kondici.
Přiznám se, že tomu rychlému kolísání z kulhání do normálna nerozumím. Na bolest zatím nikdy nic nedostal (nevidím důvod) - občas (2x za rok) nasadíme GAG. Poslední velké kulhání proběhlo ve středu - přemrzlý hluboký sníh a nadšený pes v ne zcela snadném terénu… Dnes chceme vyrazit do lesa (včera už pohoda), tak jsem zvědavá, jak bude vypadat po klidu na pelechu dneska.
Ptala jsem se na to vetky a opravdu tam nejde nacpat nic jinýho než CZ. Prej to zrovna před pár dny řešila, aj volala na Vetkom a databáze to prostě nepodporuje.
Jestli se tu zjeví Xerxová - zkoušela jste petpas v databázi vyhledat, prosím? By mě zajímalo, co to ukazuje.
nezkoušela - vůbec mě to nenapadlo. Ani nevím, jestli se z databáze mažou… nebo zůstávají.
Pasaporte para Animales de Compaňía a číslo bylo ES 08 0542348
nevím, jestli víš - ale teď vyšla knížka Liberecká čtvrť Ruprechtice od Vojtěcha Maie. Stejný vzhled, jako mají velké knížky o Jizerkách od Karpaše (vydalo stejné nakladatelství)… Zatím jsou “Ruprechtice” v prodeji asi jen v hospodě u Kudrnáče.
Ona totiž Orionka je taky původně Ruprechtičák - nejen my…
škodu by uhradit měla správa silnic - a i kdyby ne celou (oba jeli opravdu pomalu, oba jeli u kraje, oba brzdili… jen ten větší měl holt z kopce velkou hybnost a nedobrzdil), máme havarijko. S tou rychlostí opravy uvidíme - prý toho mají moc. Zítra budeme moudřejší.
Dnešní procházka po místním lesoparku byla báječná - sluníčko, měkoučký bílý sníh, ne velký provoz - šli jsme přesně v poledne… Jen Yodu chytil skákací a blbnoucí rapl, tak jsem pustila vodítko abychom nebyli zauzlovaní a to jsem neměla dělat - rázem trýýýýskal a smykoval a válel se ve sněhu, až jsem mu nadávala, že určitě zase bude večer odlehčovat levou zadní. No a na zahradě (na sluníčku už sníh mizí) po vypuštění z vodítka řádění zopakoval - sníh i mokré drny pod ním lítaly na všechny strany - ale zakázat mu to nemá cenu - prostě radost z pohybu
fotka je pro Bobču - aby viděla, že i horší výrazy umí. Ta je aktuální, zcela čerstvá
já tomu rozumím - ale opravdu mám pocit, že tenkrát ten cizí pas do té databáze dostala. Protože jásala, že se to povedlo. Nutné to není… a asi se jí zapomenu zeptat, neb doufám, že se tam brzy nebudeme muset vydat
tak tedy nejprve Yoda tento týden - od půlky týdne venčíme jen kolem vrátek - velký pluh to z kopce nedobrzdil a zatímco z jeho radlice ani neopadal nalepený sníh, tak chudák naše autíčko nemá levý blatník. Holt stalo se, hlavně že se nic krom pomačkaných plechů nestalo. Yodovi je ale jedno, kde ve sněhu řádí… Jo a na jedné fotce mi ničí přípravu na novoročenky. Doma mu adventní sobíci vůbec nevadí, venku je lovil 😄
Nighta jsme dovezli v roce 2014. Vím, že s tím vetka bojovala, někde to zjišťovala, ale to španělské předčíslí (tedy písmena) tam nějak dostala. Prostě dožil se španělským pasem (a projeli jsme s ním i do Británie - a tam hlídají kdeco)
chlupy taky může žrát proto, že potřebuje “otočit” žaludek… a pokud není tráva v dosahu, žerou někteří psi i jiné věci. Nám jednou známých malamut odkousal tkaničky od bot a spokojeně se vyblil… Nikdy předtím ani potom to neudělal. Šli jsme tenkrát oba domů s provizorními špagátky…
Ale tak to se stejně eviduje jen v zemi původu, ne? Když si nepořizuji import do chovu, tak strčím PP do šuplíku a nazdar. Já ani nevím, kde můj import PP má. Někde doma v bordelu a určitě jsem ji nikde neevidovala. 😆 I když si matně pamatuju, že jsem PP dostala později myslím právě proto, že se vystavovalo exportní.
ano - importní PP má uvedené jméno majitele - ale pokud neprovedete přeregistraci na plemenné knize, tak do databáze ČMKU psa neuvedete. Ale čip má a ten je i v mezinárodním pasu zvířete… a ten by měl veterinář včetně čísla čipu zaregistrovat jako očkovák… Vím, že u Nighta to byl trošku oříšek, než paní doktorka španělský pas dokázala do jejich systému nacpat.
Stejně tak by se podle mě měly pasy těch tuláků registrovat na veterině. I když jestli je přivezou s tříletou vzteklinou… tak je nikdo vidět nemusí… My Nighta přivezli maličkého a řešilo se hned odčervení a očkování
vnoučata jsou Vilém a Františka. Taky nejsou až tak běžná… Když kouknu na imatrikulaci na seznam jmen prváků - jdou rozdělit do tří skupin - stále populární častá jména, moderní zahraniční jména a zdvojená jména a třetí skupina jsou “stará” jména - a tahle třetí skupina se zvětšuje…
tady to taky hodně klouže - chodíme teď na procházky v okolí (chudák autíčko je nemocné - ve čtvrtek ráno ho trefil na uzoučké silničce rozjetý pluh), naštěstí do údolí Černé Nisy to máme pěšky od vrátek kousek a nemusíme ani moc chodit po nasoleném. Navíc po návratu psík řádí na zahradě a tak tlapátka krásně omyje. Dneska lítal a smykoval ve sněhu na procházce tak, až zase po klidu lehce odlehčuje svoji podivnou zadní… takže zítra budou jen vodítkové krátké procházky bez blbnutí…