Příspěvky uživatele

Horsano, jste šílená. Úžasně šílená. Něha bude mít nového kámoše, kterého bude moci učit nepravosti 😉. Je mladý, má život před sebou. Znám dogáka Zorana, krásný kluk - i tenhle Zoránek vyroste do krásy.

plnokvěté sněženky

a ty nepsí

Yoda tento týden - stále máme za humny sníh a led - ale včera u Všeně (hrad Kozly) bylo občas bahno, ale většinou se šlo dobře

já mám teď hodně práce z domova (rozvrhy se blbě skládají jinde než v klidu), takže jsem včera dělala dlouho do večera a dneska dopoledne jsme si dali dvě hodinky v Ráji. Mžilo, bylo šedo, Yoda ve skalách si to užíval (občas jsem musela zařvat “stůj, ani se nehni”, když chtěl průzkumničit víc ke kraji…). Nepotkali jsme ani nohu. Jen jednu srnu, krásného jestřába a devět krkavců. Teď už zase rozvrhuju a psíček spinká jak špalek

kosáci řvou, je teplo (skoro 6 stupňů), už poslední zbytky sněhu za zahrady mizí. Vzduch je cítit jarem (a o víkendu se zase vrátí zima - ještě má nárok)

u nás je fučák děsný - Yodovi teď vlála ušiska a volil rychlý návrat domů… I když je nad nulou, tak pocitově zima veliká

já myslím, že se shodneme, že psovi může být báječně v garsonce na Václaváku i na obří zahradě na samotě u lesa. A nebo taky ne. Jasně že pro seniora, případně nemocného velkého psa je bezbariérový výstup na zahradu obří plus - ale jinak je to jen o lidech kolem toho psa. Znám tolik spokojených psů ve městě i mimo město - a znám tolik nebohých psů… a vždy za to můžou lidi a ne prostředí. A když prostředí, tak za to zase můžou ti lidi, že nacpou přírodní plemeno do podmínek, které mu ale vůbec nesedí a neumí s tím následně pracovat…

Takže bych nekorelovala lepší život psa s umístěním jeho pelechu na mapě…

v sobotu na polích kolem Ralska bylo taky víc bílých než popelavých. Jejich počet narůstá významně.

z toho plyne, že nejlíp je na tom městský člověk s velkou zahradou 😄 

Mimochodem naše dogy zahradu moc nevyužívaly (ani Yoda ne), válejí se tam, kde jsme my. Ještě tak v létě lenošit venku na obřím pelechu - ale je třeba mít dveře domů otevřené…

u nás to ráno klouzalo (namrzala mlha), ale dopoledne vykouklo sluníčko a po obědě v lese bylo hezky - sice už zataženo, ale roztály vyjeté koleje na silničce - takže se dalo neklouzat, ale pohodlně jít. A v lese je stále troška sněhu - takže čistý pes. A tak jsme dali delší okruh, a konečně jsem měla pocit, že mám celou dobu pevno pod nohama.

Yoda taky začal línat - přikládala jsem to očkování (přeci jen stres, i když malý)… neb na jaro to moc nevypadá…

u nás na zahradě drží trávník - ale on tam Yodislav naštěstí moc nelítá. On raději chodníčky…  Sníh už je jen ve stínu a tam, kde ho byla navršená hromada. V lese led a sníh, bahno zatím není.

a teď ty nepsí - z lesa za humny a dnešní Vlhošť

Yoda a tento týden

efe:

My se dnes vydali na výlet do Cvikova… no nečekala jsem, že se budeme v lese brodit sněhem a klouzat po ledu, všude jinde už to slezlo. Nakonec jsme okruh výrazně zkrátili a už jsme zpátky doma pod dekou. 

cvikovskou křížovou cestu mám moc ráda. Tam to taky máme solidně prochozené - o kousek dál nám kdysi myslivec vynadal, že je Night hubený a že nám snad dojede pro kus zvěřiny, aby se chudák pes nažral…  😄 A já se bála, že mu vadí pes na volno…

jojo - taky jsme to dnes otočili asi 300 metrů od cíle… 

Říkala jsem si, že v kraji vše roztálo. Omyl. Pod Vlhoštěm bylo víc sněhu než u nás, cesty jeden led, louky pod sněhem povolenou vrstvičku bahna… Naštěstí v lese Heřmáneckým dolem se šlo krásně, neb tam nikdo nechodí. My pro změnu nemůžeme po “hlavní” červené přes Husu, neboť na obou stranách jsou pro dogu neschůdné dřevěné žebříky v dřív v pohodě schůdných skalních průrvách. Teď je žebřík kus od terénu a kdyby Yodovi propadla noha (a ani nemusí být led), tak si nohy zláme. Bála jsem se skalní průrvy mezi Velkým a Malým Vlhoštěm, ale to se s trochou opatrnosti dalo. Pak jsme stoupali na Vlhošť, ale úplně nahoře (odbočka ze žluté k vrcholu) už byla spousta ledu mezi balvany a uznali jsme, že se přerazit nemusíme. Takže jsme to otočili a opatrně slezli zase dolů… Stejně viditelnost skoro nulová, mlžné lesy se skalami ale byly tajemné.

Pepa lehnul až u auta (neboť parkovací místa byla čisté kluziště…) Přežil a foťáky snad taky…

my dneska při oblevě dali v lese delší okruh - bořilo se to, boty jsem promáchala, rifle se mi nacucaly vodou až ke kolenům… ale užili jsme si to všichni tři.

tři rozjetý bully myslím jen tak něco neodradí. A tři prťavci je velký problém. Opravdu bych se snažila kontaktovat ty lidi a i toho starostu, ať nemůže říkat, že neměl žádný podnět…Toho klidně datovkou…

Efe - a dá se na ty lidi zazvonit a dát s nimi řeč?? Třeba to opravdu byla nešťastná náhoda a tím spíš si dají bacha, aby se to nestalo opět. 

Pokud se s nima mluvit nedá, pak informovat starostu, že psi lítali venku sami v době, kdy děti chodí do školy…