Příspěvky uživatele

veliká gratulace pro úžasnou zlatou dámu

má šest fotek každý kopec… nějak se mi to násobení vymklo  😄

dnešní výlet na tři kopce (Milá, Raná, Srdcov). Každý má tři fotky - aby si to nezáviděli. Ta sedmá se jmenuje “hledej sysly” a ta desátá ukazuje, že silný vítr umí zvednout i ty obří ušiska

dnešní Středohoří - vše klaplo na jedničku. Odjezd ráno v šest (tedy vlastně v pět), v osm jsme byli pod Milou. Vrchol Milé - stovky hlaváčků a krásné výhledy. Popojeli jsme na parkoviště na Rané - a tam syslové běhali, zajíci skákali a Yoda se nestačil divit (byl na vodítku). Opět jsme vyfuněli na vrchol - a vichr funěl víc jak my. Yodovi vlála ušiska. To chudák nevěděl, že se autem zase posuneme jen kousek - do vedlejší vesničky Mnichov... Letos jsme vynechali Oblík (hlaváčků jsme se namlsali už na Milé i Rané) a poprvé zdolali "bráchu od Oblíka" - Srdcov. Strmý sestup mezi kamením ve vichru neměl chybu - i Yoda šel velmi opatrně (a to byl navolno). Odměnou byla rodinka konikleců, které se přede mnou na Milé schovali... Hezky jsme si zastoupali a zaklesali... hezká procházka za jarními kvítky…

a ty nepsí - nedělní hrad Roimund (ale šli jsme na tradiční procházku za lýkovci), pak lesy za humny a v Karlově a dnešní Modlivý důl a podléšky na Slavíčku

tak tedy Yoda na konci března 

já letos výjimečně malovat nebudu… budeme pryč a tak si bílé voskovky odpočinou…

taky si myslím, že stěhování nábytku teď není nutné… Můj bývalý šéf si na pracovním stole nechal ležet hezkou velikonoční kraslici - a po letech v ní rachtal seschlý vnitřek - ale na povrchu byla netknutá…

včera jedna kuna v lese - večer jiná kuna u naší branky ve městě… Víme, že u nás jsou - soused musel lépe zabezpečit holuby (dvojité pletivo), v zimě nám kuny průzkumničí na střeše (jistě i jindy, ale to nejde tak hezky stopovat)

včera rehek i v Liberci

my dneska v lese taky potkali kunu - ale byla hbitá - ani vyfotit se nenechala… A konečně máme zalito - zapršelo po oprabdu dlouhé době. Jen 5,5 mm - ale lepší něco nežli nic

u té vody pozor - často tahá lidi z vody - a to fakt  😄

vodu mají - dvě jezírka i “minimokřad u kosatců”… a koupají se… ale opravdu jsou sýkorky vybledlé 

u nás ani kapka… a je to potřeba

dneska již nebe plné mraků, sluníčko schované… ale v lese pod Velkým Vápenným bylo moc hezky. Cestou na zříceninu Roimund kvetly podběly, devětsily i lýkovce (kvůli nim tuto trasu na jaře tradičně chodíme), potkali jsme kopytníky (já tvrdím, že to bylo srnčí, Pepa že to byly laně), spoustu velkých ptáků (krkavce, káňata, vrány, luňáka), Yoda hezky poslouchal - a užíval si svobodu po skoro celou trasu. Nepotkali jsme vůbec nikoho… a to jsme dnes na nás vycházeli pozdě, až v devět.

kometa:

jestli se to tady třeba už někdy neprobíralo,

Optejte se Xerxové. Psala tady, že všechny své dogy krmila jako štěňata granulemi, aby jim nic nechybělo a až pak přecházela na barf. Jestli si to teda dobře pamatuji.

nene - žádné naše dogátko nebylo pouze na granulích 

Xerxová dogy krmila vždy vším - od malička dostávaly skelety, krky, prostě syrové maso na kosti … ale i zeleninu, vařené maso, ovoce, jogurty - ale granule taky. Většinou větší “polovina” dávky “barf” a menší “polovina” granule. V době největšího růstu jsem ale navyšovala poměr ve prospěch granulí, když se spotřeba po dokonení růstu snižovala - snižovaly se zase granule. Dneska je spíš na syrovém (mletiny s kostí králík nebo krůta střídám s hrubomletým hovězím a nastříhanými kuřaty), granule dostává jen jako přílohu k masu

kometa:

Aha. Děkuji za informaci. Ale u nás vrány nejsou.

když na zahradě ondá paní krahujcová porcovala hrdličku - dotíraly na ni straky - nalítávaly, řvaly, strašily… Paní krahujcová se cpala dál. Přiletěl pár šedivek a paní krahujcová ihned vyklidila pole… odevzdala kořist a odletěla. 

Máme rodinku šedivek v sousedství - když přelétávají nad zahradou a krákají, říkám jim “ahoj krebainy z Vrchoviny”… 😄 (kdepak 😉jsem asi tak vzala toto označení ??)

ale klidně se vrány do luňáka pustí - je to stejné, jako když malí ptáčkové honí poštolku… Viděla jsem tuto scénu s šedivkama nedávno na Valtinovských rybnících.

a teď nepsí (a jedna zapomenutá psí vrcholová)

ta čtvrtá fotka je zvířecí osazenstvo liberecké výšiny (restaurace a hotel) - jen by mě zajímalo, jak je to s tím, že kopytníci mají být minimálně dva od jednoho druhu. Protože tato čtyřka je už dlouho v tomto složení. Poslední čtyři jsou dnešní Ještědské - Kamenná vrata a taky Červený kámen - kus prvohor…

takže nejprve Yoda - jak je vidět, ještě je to občas víc zima než jaro… Na páté fotce je vidět, jak si jen tak řádí a skáče parkur, i když rozhodně nemusí… Stačilo jít o dva metry vedle…