včera v lese překvapivě i sluníčko svítilo - přeci jen je to o kousíček výš, než město. Dneska má psisko oddychový den - venčí se jen kolem vrátek - neboť učím až do večera… a s páníkem mají naplánované "jen" domácí předvánoční činnosti…
včera v lese překvapivě i sluníčko svítilo - přeci jen je to o kousíček výš, než město. Dneska má psisko oddychový den - venčí se jen kolem vrátek - neboť učím až do večera… a s páníkem mají naplánované "jen" domácí předvánoční činnosti…
pokud má řídký sekret, který “jen” neodchází, zkusila bych zahustit bobky. Prostě alespoň jednou za týden zařadit něco s kostí - u trpaslíka spíš s kostními pilinami. Prostě tvrdý bobek vymáčkne žlázky a je po problému. Zkuste třeba rozemlet na starém mlýnku na maso syrové kuřecí krky (jde to blbě, ale jde)… pro trpaslíka toho stačí málo. Jinak se prodávají i syrová mletá masa pro štěňata s vyšším obsahem kostí (třeba vetamix má jemně mletého králíka) - tak bych mu toho trošku syrového zkusila dát. Pozor - kosti syrové!
a teď ty nepsí. Sníh utekl, sluníčko občas slůnilo a ještědský dnešek byl úžasný
tak tento týden Yodislav
ráno v šest plné nebe hvězd a srpeček měsíce. Mrzlo. S rozedněním přišla mlha, ale výlet na ještědském hřebeni nezklamal. Sluníčko se pralo s inverzní oblačností, spousta stop a pachů zvěře - místy jasno, místy mlha. Moc hezky bylo
dneska celý den krásně - a teď mrzne, svítí hvězdy (a taky ještědská sjezdovka) a když jsme se teď vraceli z procházky, jedna velká hvězda padala… Asi si nepřečetla, že má padat až zítra…
efe:To zní jako naprosto sebevražedná trasa… obdivuju, fakt!
taky si říkám - a to mám všechny ty kopce moc ráda - ale hezky pomaličku, se svačinou v batohu… a kochat se. A dneska už jen trasy výjimečně nad dvacet kiláčků… prostě na pohodu.
Velký obdiv si zaslouží, je dobrá (a basenžík taky)
a teď nepsí - u nás u vrátek (lesopark pár minut od branky) a pak i les za humny. Vysázeli v lese další ovocné stromky (fotky 7 a 8) - nové aleje podél cest jsou ze starých odrůd jabloni, hrušní, třešní i švestek. Už jich tam je hodně - jsem zvědavá, jak se jim bude dařit. První sázeli před rokem.
tak tedy Yoda - přesně čtyřletý… nadšeně si užíval sněhu
taky se zatím spíš přikláním k nějaké té “neviditelné tkáni” typu vazy, šlachy. A mám podezření na oblast tlapky. Protože koleno ohýbá, lehá si i v době kulhání do “předpisového” lehu se skrčenými koleny… A nebo ta záda - ale tam mě překvapuje, že se stav nehorší - přeci jen jsou mu čtyři - a první kulhání jsme řešili už u dorostence… a je to více méně neměnné. Takže zatím opatrně ťukám na dřevo - aby nám to vydrželo a je mi jedno, že nevíme, co pajdání způsobuje - neboť to zatím psisko nelimituje a radost z pohybu mu to nebere.
Dneska skoro dvě hodiny v lese - sněhu už maličko jen místy, zato si užil lovení švagrové a švagra, nošení větví, trýskání lesem… ale tváří se spokojeně a odlehčuje minimálně. Na to, jak pajdal ve středu je to paráda
keriton:Zrentgenováno! Všechno se zdá být zcela v pořádku - páteř, kyčle, ramena, ….
(Samozřejmě to neznamená, že tam nic nemá, jen to na RTG není vidět.)
vítejte v klubu… Taky RTG neukázaly vůbec nic. Většinu času Yoda je pohybově úplně v pohodě - má krásný dlouhý klus, je nesmírně obratný v terénu, nemá problém s uléháním ani vstáváním. Po hodně dlouhém výletu a vždy jeho součástí musí být šílený trysk (pokud jde celou dobu na vodítku, tak se to nestane) odlehčuje po následném klidu pravou zadní. Ale jakmile udělá dva tři kroky - už na něm není nic vidět - opět používá krásný klus, a vůbec nekulhá. Druhý den je v pohodě. Výjimečně - tak dvakrát za rok kulhá po klidu hodně - prvních pár kroků po klidu na nohu nedošlápne - a trvá déle, než se rozejde. Ale když déle, tak třeba dvacet metrů… pak opět jde zcela normálně. Pak druhý den (krátká vodítková procházka - ale někdy si to proloží běháním po zahradě - nemá striktní klidový režim) jen lehce odlehčuje po klidu a brzy je zase v plné kondici.
Přiznám se, že tomu rychlému kolísání z kulhání do normálna nerozumím. Na bolest zatím nikdy nic nedostal (nevidím důvod) - občas (2x za rok) nasadíme GAG. Poslední velké kulhání proběhlo ve středu - přemrzlý hluboký sníh a nadšený pes v ne zcela snadném terénu… Dnes chceme vyrazit do lesa (včera už pohoda), tak jsem zvědavá, jak bude vypadat po klidu na pelechu dneska.
já včera zapomněla popřát Efe k narozeninám 🌼… Pamatuji si to proto, že slaví s Yodou - nechce se mi ani věřit, že mu včera byly už čtyři roky…
impact:Ptala jsem se na to vetky a opravdu tam nejde nacpat nic jinýho než CZ. Prej to zrovna před pár dny řešila, aj volala na Vetkom a databáze to prostě nepodporuje.
Jestli se tu zjeví Xerxová - zkoušela jste petpas v databázi vyhledat, prosím? By mě zajímalo, co to ukazuje.
nezkoušela - vůbec mě to nenapadlo. Ani nevím, jestli se z databáze mažou… nebo zůstávají.
Pasaporte para Animales de Compaňía a číslo bylo ES 08 0542348
Už ho nic nebolí - dožil v báječné smečce s úžasnou péčí. Dík za něj (i za ostatní). Držte se
kometa:Ne. Nejmenší je vikuňa (cca 90 cm KVH), ale tu stejně neseženete.
myslím, že alpaka je vlastně domestikovaná vikuňa - a velikost je obdobná
já myslím, že Bodlinka je veterinářka v drůbežárně - pravdu máte obě
Verun:Kdo to byl?…🤔
Duběnky napíchané na stromku.
Straka/ sojka?
děti to být nemohly??
orionka-2:Ten Liberec je ale krásný !!!
nevím, jestli víš - ale teď vyšla knížka Liberecká čtvrť Ruprechtice od Vojtěcha Maie. Stejný vzhled, jako mají velké knížky o Jizerkách od Karpaše (vydalo stejné nakladatelství)… Zatím jsou “Ruprechtice” v prodeji asi jen v hospodě u Kudrnáče.
Ona totiž Orionka je taky původně Ruprechtičák - nejen my…
škodu by uhradit měla správa silnic - a i kdyby ne celou (oba jeli opravdu pomalu, oba jeli u kraje, oba brzdili… jen ten větší měl holt z kopce velkou hybnost a nedobrzdil), máme havarijko. S tou rychlostí opravy uvidíme - prý toho mají moc. Zítra budeme moudřejší.
Dnešní procházka po místním lesoparku byla báječná - sluníčko, měkoučký bílý sníh, ne velký provoz - šli jsme přesně v poledne… Jen Yodu chytil skákací a blbnoucí rapl, tak jsem pustila vodítko abychom nebyli zauzlovaní a to jsem neměla dělat - rázem trýýýýskal a smykoval a válel se ve sněhu, až jsem mu nadávala, že určitě zase bude večer odlehčovat levou zadní. No a na zahradě (na sluníčku už sníh mizí) po vypuštění z vodítka řádění zopakoval - sníh i mokré drny pod ním lítaly na všechny strany - ale zakázat mu to nemá cenu - prostě radost z pohybu
fotka je pro Bobču - aby viděla, že i horší výrazy umí. Ta je aktuální, zcela čerstvá
já tomu rozumím - ale opravdu mám pocit, že tenkrát ten cizí pas do té databáze dostala. Protože jásala, že se to povedlo. Nutné to není… a asi se jí zapomenu zeptat, neb doufám, že se tam brzy nebudeme muset vydat