Příspěvky uživatele

všechno nejlepší 🌼

megi-the-pes:

Tak uvidíme, jak aktivní budou aktivní sousedé. 😀 
Podle “výjimka při krátkodobém uvázání pod dohledem chovatele”
to vypadá, že jakýkoli jiný úvaz bude přestupek.

Návrh jsem neviděla, počítá se obojek nebo i postroj? 
Zrovna jsem si pořídila nové šňůry, když jsme na zahradě… o čištění kotce tam nejde…

hmm - co je to pod dohledem. Pokud u něj musím stát, pak ho nemusím uvazovat. Pokud pod dohledem… jako že dohlédnu… tak to obě úvazové situace z minulého týdne splňují 🙃

drvodelkafialova:

A smí tam také lidé?  Protože proč by to místní měli podporovat, pokud to zasahuje do míst, kam chodili třeba na procházky apod? To je to samé jako protesty proti přeměně z chráněného území na národní park.

a to je problém - do většiny obor je vstup zakázán (čest výjimkám). I tam, kde jsou vypuštěni exmoorští koníci a další velcí kopytníci to nelze (klidně bych tam zakázala vstup se psy, ale proč tam nemůže vést vyznačený chodník…). Několikrát jsme ohrady obcházeli - koníky i zubry viděli (většinou z dálky) . Při výletech do Milovic jsme tam ale mnohem více zblízka potkali daňky, divočáky či srnčí. A bez plotu. Takže místní z velkých sídlišť chodí po rozbahněných chodníčkách, rozsáhlé louky a lesíky kolem mají za plotem. 

Péče o krajinu lze dělat i přeháněním stád (holt s pasákem bez plotů) - třeba takový Oblík je ukázkový a co kytiček tam najednou kvete… a turisti tam nevadí.

taky používám “MAZEEJ” - ale přeci jen mám na vodítku skoro osmdesát v té chvíli neklidných kilíček… Takže zároveň musím být hodně ve střehu, aby to nechtěl řešit Yoda. A Pepa byl hodně vzadu (fotil, jak jinak) a tudíž se nemohl zapojit. Protože ve dvou já řeším svého psa a on odblokováná otravujícího

Vahine:

He, to křeslo se v průběhu času jaksi srazilo😉…pamatuju, jak Yoda hačal na tom vedle…to jsou věci ☺️ Yoda je okouzlující 👍 a ty tlapátka 😵 kdo mu stříhá drápky?? Tyhle se asi pilují? 

většinou si drápy obrušuje sám - přeci jen jeho kila v častém pohybu tomu napomáhají. Takový dlouhý výlet do skal funguje jako dokonalá pedikúra. Ale neošlapává všechny stejně a tak ty delší (a palce) stříhám normálníma kleštěma na drápy (mám je od dob první dogy - obyčejné Trixie). Snad proto, že to moc neřeším, a beru to jako standardní údržbu, tak to neřeší ani Yoda, ani žádná předchozí doga. A to se mi stalo, že jsem je i zastřihla moc… Ty tmavé drápy (i Yoda nějaké má, žíhané dogy je měly všechny tmavé, černobílé dogy podle rozložení pigmentu bílé i tmavé) holt nejsou ideální, bílé jdou líp.

a teď nepsí. Z lesa za humny a z dnešního Vítkova. Čtvrteční Kumburk už byl…

tak tento týden nejprve psí…

my se dnes vraceli k parkovišti po značené turistické cestě. Už vesnicí. A vyběhl na nás hodně velký, hrozně moc tlustý (asi i dost starý) černý pes. A vrčel a štěkal… Sice do přímého kontaktu nešel (držel alespoň dva tři metry), ale následoval nás dost daleko. Já Yodu nakrátko, a velmi svižně jsme se vzdalovali… ale taky nejsem v takových okamžicích vůbec klidná, když si představím, že by mohl ten pes být dotěrnější… pochopitelně nikdo nevylezl, nezavolal ho… slyšet ten řev museli… 

u nás pod mrakem - sluníčko nevylezlo. My si dali okruh kolem Horního Vítkova, spousta srnčí a vysoké zvěře… 

lupus4:

To jako teď ?….nebo loni v červnu ?

jsou to příběhy ARCHY z uplynulého roku. Takže rodit měla srna v termínu… Archa myslím funguje skvěle - vždy, když jsem něco řešila, ať už to byli psi, kočky nebo volně žijící ptáci, byli pracovníci dokonale lidští a profesionální. A rychlí

orionka-2:

Tedy, vy si umíte vybrat ! Zebínek můj milovaný ( v pozadí ). A sněhu víc než na našich horách.

Zebín?? Nevidím (ale to neznamená, že blbě nekoukám). Na té čtvrté fotce jsou z boku Trosky a ten kopec vzadu je Bezděz. Ale jinak výhled byl parádní na všechny strany a i ten Zebín asi někde najdu

tak mi to nedá - a dnešní výlet vywebím už nyní - bylo krásně

Orionka:

Na louce před Osečnou-za Osečnou jsou téměř trvale bílé volavky. Nádhera. ( To jen k těm ptákům)

je jich víc a víc - třeba na písečáku u Příšovic jsme jich před dvěma lety napočítali snad padesát. A na polích jsou už vidět skoro stejně často, jako ty popelavé. Mění se to složení pipin výrazně - to jsou husice, luňáci, krkavci, u nás i datlové černí, hřivnáči

dneska jsme se venčili dál než za humny - dobyli jsme hrady Kumburk a Bradlec. Krásné ráno - sluníčko svítilo, dole se táhly pásy mlhy, na polích srnky, Krkonoše se předváděly v plné kráse … jen tedy toho ledu na cestách mohlo být míň (severní strana byla jak zrcadlo) a nebo toho bahna mohlo být míň (na slunných místech - ale ranní mrazík nás trošku zachránil - při návratu bylo výrazně bahnivěji). Asi 10 km jsme nachodili - zatopený lom v lese neminuli… Začínají se významně ozývat ptáci - jako by snad jaro nebylo ještě dost daleko…

jinak já se vyjadřovat asi ani nemůžu. Sice německá doga nemá omezení ani v tak “protipsích” státech, jako je Francie… co vím, tak nikde… tak s kohoutkovou výškou přes pětaosmdesát cm a hmotností hodně přes 70 kg… jsme asi adepti na úplný zákaz vycházet ze za mříží

drvodelkafialova:

Teď jsem četla, jak majitele málem zabil velbloud. Zakázat velblouda!!!

mnohokrát jsme v přírodě potkali prasata, potkali jsme uprostřed Lužek vlka… a jestli jsem se opravdu bála, tak když na nás útočil velbloud… Na jižní Moravě, šli jsme pěšky po půlnoci ze svatby synovce do penzionu. Měli jsme s sebou dogu, nechtěli jsme se vézt cizím autem (proč zachlupatit kufr kamarádům). Úvozová cesta - po obou stranách pole kukuřice (dost to tam místy chrochtalo - ale to nás neděsilo) a na jednou proti nám velbloud. Viděli jsme ho toulat se po okolí, patřil k místnímu statku, nevěstě okousal kytku… A on šel do útoku (možná spíš do obrany) - mlátil před sebou kopyty… Trvalo nám dost dlouho, než se nám podařilo s ním domluvit, že se nic neděje… že ho obejdeme, že mu cestu nezabereme… Fakt zážitek, který se nezapomíná

tak jsem se hecla - a obešli jsme s Yodou celý lesopark Cvičák (ne psí cvičák - ale je to historický název vojenského cvičiště). V Černé Nise se koupal skorec, ve starých břízách se honili sýkory, brhlíci, strakapoudi, pěnkavy… i šoupálka a střízlíky jsem viděla. 

já se dneska děsně flákám - po celovíkendovém pracovním procesu si vybírám volno… a psisku se do deště nechce a mně vlastně taky nee. Ale musíme - nebo nebudeme mít kroky 😄

dneska jsou to přesně tři roky, kdy s námi projel sněhovou kalamitu na pomezí Čech a Moravy a dorazil domů… 

Je stále stejný…

bambule:

Na chalupě vím o jednom takovém místě. Ve svahu kanál nebo je to stará skuž? Všude vysoká tráva. Díra v zemi je prostě neviditelná. Kdyby člověk nevěděl, že se má držet na pravé straně tak tam může skončit. Nerada tama vůbec chodím. Je to moc nebezpečné. 

do všech těchto pastí je dobře nacpat staré dlouhé klacky, soušku… nebo prostě nějak jinak  “varovat”