něco pro zasmání… Každé ráno po návratu z první procházky vezmu hrst piškotů (tak osm) a schovám je v obýváku. Položím mezi chapadla šustící chobotnice, na područku křesla, na míč, na stoličku, pod polštářek… a vypustím Yodislava hledat. A on poctivě obhlídne místa, kde piškoty bývají. Pokud leží piškot na místě novém, mine. Nos nepoužívá. A když je vrácen a naveden…tak hlasitě funí a fakt čenichá, nadře se u toho jak u tuny přeházeného kamení…
Ratanové křesílko má prošitý podsedák do čtyř důlků (se čtyřmi knoflíky). Dávám piškot často na místo jednoho knoflíku. Umí je najít. Ondá jsem piškot položila ne na knoflík, ale doprostřed sedáku - nenašel ho… Chápete to??
Stejně marný je v terénu - řídí se zrakem, nos má trvalé prázdniny. Když to porovnám s Nightem… je to neskutečný rozdíl.
Otázka pro všechny: co vám spolehlivě unaví psa psychicky? Je to čmuchání, výcvik, hlavolamy….?
rodinné návštěvy 😄 U všeho musí být (a někdo je na zahradě a někdo v kuchyni a jiný hraje pinec…), přitom se musí ovládat (neskákat, nechytat lidi za ruce), všude jsou pochutiny (a děti jsou schopni odložit kus nakousané buchty i na místa neobvyklá), všude je binec, který nesmí nosit (hračky, sluchátka, cizí boty)… a když všichni vypadnou… je pes zcela a úplně mrtev
a pak ještě pobyt v civilizaci. Náš lesní pes po procházce centrem města je taky unavenější - a to se přitom tváří, že mu ruch nevadí. Ale unaví ho to výrazně víc, než lítání terénem
1 - že někdo sype soukromé zprávy těm, kteří o ně nestojí. A předpokládám, že i když diskutovat nechtějí a ozvou se - tak to nepřestává. Pamatuji to i ze starého dobrého Zvířetníku - odkud některé osobnosti zmizeli, neboť neustáli nechtěný zájem o “kamarádství a stálé povídání si” … prostě to nešlo. Jsou to vysávači energie a těžko se s nimi bojuje…
2 - že někdo píše pod cizím jménem (tedy nepřihlášeným) za zády pravého autora. Tady by pomohlo to přihlašování se, ale sama vím, že pokud bych chtěla reagovat z počítače manžela nebo z tabletu… tak se přihlašovat nebudu a taky budu jako nepřihlášená Xerxová… Je to drzost veliká a možná by stálo za to, hlídat alespoň IP adresy, odkud kopie odešly…
teď jsme potkali cestou z lesa hnědou královačku. Na krátko střiženou, nesmírně poslušnou, Yodislava se ale tak trochu bála (těžký osud XXXL plemen). A tak ten mohl jen stát poblíž a vrtichvostit… Paničku měla na vozíku, chvilku jsme se bavili. Pudlina byla šťastná, veselá, na volno pobíhající - prý dokonalý rychle se učící a skvěle reagující parťák.
Některá otravná nekonečná vlákna by už Thielli nebila do očí a nevytvářela balast.
já nemyslím, že jde o to, aby to nebilo do očí. Jde o to, že se třeba chci o něčem něco dozvědět - a vím, že tam budou cenné rady a zkušenosti, které chci číst. Ale mezi tím je také balast. Ten buď můžu přelítnout a nevzrušovat se tím (kdo co komu kde kdy) - ale to neumí každý… a nebo třeba ten balast si nasunu do hlavy a nebudu mít lehko na duši.
Jasně že občas v diskuzi ujedeme - asi skoro všichni. Někdy mi ten odklon od tématu vadí hodně, někdy málo a někdy je to veselé odklonění… a návrat k podstatě člověku vůbec nechybí. Je to zcela subjektivní, je to o náladě mojí, o náladě v té diskuzi… o času který zrovna mám či nemám… Co vadí jednomu, nemusí vadit druhému. To co jeden přeběhne očima a je mu obsah ukraden, druhého může zasáhnout. A naopak.
A pak někdy někdo volá “chyťte zloděje” a před pár dny byla situace opačná a byl on také “zloděj tématu”. Vždy to bude i o sympatiích (co projde jednomu, nemusí druhému), o celkové náladě a atmosféře.
Asi se tomu úplně zabránit nedá - můžeme se trošku víc snažit a upozorňovat se na nutnost přesunout diskuzi do správných kolejí… Chvíli to bude fungovat a pak se zase i věci podstatné naředí. Protože i určitá drbárna je to, co drží tuhle bandu pohromadě.
Některá témata nemám aktivní (nejen politiku), některá přelétám rychlostí blesku… někdy vrtím hlavou, co můžou inteligentní lidi vypustit z úst… ale v zásadě je to tady poměrně kulturní prostředí. Snad nám to vydrží. A pokud někdo opravdu vědomě škodí, určitě to jde vyřešit přes adminy.
my dneska vyrazili okouknout přehradu na Černé Nise (jedeme jen 10 minut autem a tak je to pro nás relativně běžná venčící trasa) a pak obejdeme okruh tak dvě a kus hodiny - sice jen 10 kiláčků, ale s převýšením 300 metrů. Nikde nikdo, pes byl skoro celou cestu na volno a vydržel dělat vzorňáka nejvzorňákovatějšího. A když jsme výjimečně potkali houbaře (stále rostou, my už nesbíráme), stál na fleku na tichý pokyn. Zdá se, že opravdu kolem třetího roku začíná maličko rozum brát (tak a teď jsem to zakřikla)
Taky jsem přemýšlela o téhle variantě. První injekci měla do pravého stehna. A třeba zánět mízní uzliny… Snad ne nic horšího. Ale že bych byla až takový slepoň a všimla si toho až v neděli. Jako, ono je u mě možný všechno.
Bonnie v neděli spadla na pravý bok na štěrkové lesňačce, to nahrává hematomu. Měla pláštěnku, tak se neodřela. Piraňa ji předbíhala a drcla do ní. Viděla to jen veterinární sestra, která ji při kastraci uspávala, je od nás ze stáje. Taky si myslí, že je to hematom. Já vždycky v duchu maluju i nejhorší scénáře. Ale na veterinu se mi nechce, pohmat by k diagnostice nestačil a Bonnie není nadšená, když na ni sahá někdo cizí. Chci počkat, jak se to bude vyvíjet.
mě jednou boule na boku vyděsila u Nighta. A opravdu to byla boule po ATB a vynořila se velmi rychle až po měsíci - a prý je to u jistých látek typické. Jak rychle vylezla, tak se zmenšovala pomaleji, ale viditelně se to lepšilo
Jsem měla plány na prodloužený víkend: na dnešek velkou prochajdu, zítra komplet pouklízet dvůr a nachystat na to, abych příští týden koupila dřevo na zimu. A na pondělí někam na kopečky. 🤩
A tak prd akorát. 😏
Tak aspoň ty boty, no. 😂
já četla a na pondělí někam na kapačky… Tak přeji, ať se záda odblokují i bez kapaček… Zdá se, že je poslední zbytek hezkého podzimu, než ho první sníh pokazí (jestli jim předpověď vyjde) a byla by škoda ho proležet.
Odpověď na příspěvek uživatele sutrik z 26.10.2024, 20:01:31
kdyby tu bouli neměla ve slabině, ale na boku, tak bych řekla, že se vynořila (klidně po měsíci) boule po injekci s ATB (byla čubinka na kastraci, jestli se nemýlím). Ale ta slabina je divné umístění…
souhlasím s Verun - pokud je suknička rýhovaná a houba má alespoň někde růžové tóny - je to růžovka. Klidně i s tlustou nohou. Ale jakmile jsou pochybnosti… nejíst.
tento týden se venčilo krásně - nádherné slunné dny, nadšené blbnoucí psisko… co víc si přát. Nejprve fotky psí: ty od páté do sedmé fotky je dementní pes v záchvatu trýýýsového točení se do kolečka do kola… až drny lítaly. A ty předposlední fotky ukazují, že do kaluží se našlape… i kdyby měl hlavou klády prorazit. Ale vybral to dokonale…
Měla jsem kryptorchického psa. Neměl sestouplé ani jedno varle. Se psy neměl problém, docela ho i respektovali. Ale přikládám to tomu, že chodil ve dvojce s fenou, svou matkou. Tu si hlídal jako policajt. Žádný pes k ní nesměl čuchnout. A kupodivu ho žádný pes neserval. Cca v šesti letech za ním začali psi běhat jako za háravkou, varlata šla ven ( poučená jsem byla i četbou Heriota ). Bylo to za 5 minut 12, na jednom varleti byl nádor velikosti větší špendlíkové hlavičky. Ani pak se chování psů k němu nezměnilo. A ani jeho chování se nezměnilo. Stále jsme čekali, kdy “přijde do rozumu”.
Byl to krasavec - stejně jako jeho mamina vždy vzorně upravený, moc hezky se na ty dva střeďáky pepřovaté koukalo. Xerxes je měl rád - a nikdy žádný konflikt nebyl, ale ani se o něho nezajímal. Xerxes se spíš zajímal, co mají jiné paničky v kapse za mlsky… než že by vyhledával psí společné hrátky. Nepamatuji se, že by se k němu choval jinak, než k jiným psům
my si ráno užívali v lese. Krásně bylo, docela teplo (stačilo mi jen triko a vesta), houby už jen pohledem pohladíme (máme dost a tak je necháváme v lese) a je jich spousta všech možných druhů. Psisko si užívalo krásné ráno, blbnul v závějích listí, tahal větve, lovil nás… prostě pohodička pohoda
a teď ty nepsí - podzim je povedený… hezky se výletuje. Dnes jsem vyhlásila zákaz sběru hub - a tak jsme jich v lese nechali stovky. Za celý výlet jsme nepotkali živáčka… asi 12 km kolem Brtníků. A ve středu kvetl celý rybník u pramenů Ploučnice něžnými bílými kvítky
