Miluju Břehyni, Poslův mlýn, cestu na Bezděz a zpátky. Je to kraj mého dětství. Ale i dnes se tam dají i v létě najít klidná místa : Malá a Velká Buková, Slatinné vrchy ( určitě znáte, to je pro přespolní 🙂) )
známe - máme velmi dobře prochozené. Po cestách i mimo ně. Je to náš výletní revír nejčastěji v zimě, kdy Jizerky ovládnou běžkaři… a se psem se tam nikde vyrazit nedá. Leda za humna kolem Javoráku, Dračáku a Brda… tam to ještě jde
a taky doplním - známe i ty rokle kolem Pecopaly. Máme prochozené z časů, kdy v mapách cz nebyly ty zákazové značky vstupu (je to automaticky na všech cestách v přírodních rezervacích). Tam je všude krásně
Já jsem se dnes venčila na Ještědu. To je taková liberecká Novoroční kratochvíle. Tradice. Milion lidí a milion všelijak vyklepaných psů. Bohužel, celý týden krásná inverze a přesně dnes se to otočilo, na hory se navalila mlha, přidal se mráz a vichr. Chvíli jsem vyhlížela Yodu, ale Xerxovi asi mají víc rozumu a nectí tradice 😀. Časem možná nějakou fotku vydoluju z foťáku.
tak novoroční výstup na Ještěd jsem šla naposledy jako puberťák - nemusím milion lidí a milion psů na jednom kopci… Takže opravdu v tomto tradice nectíme. Ale kolem Černé hory z Výpřeže jsme šli mezi svátky - a bylo tam krásně a nikde ani noha
Také máme u Mácháče několik vzdálenějších příbuzných a už jsme domluveni, že přijedeme všichni 3 na návštěvu, budeme si promítat znovuobjevený rodinný film z pozůstalosti pratety a hádat, kdo že to na něm je. Těším se!
A taky půjdeme s běloušem tou pěknou procházkou okolo vody, to místo je doslova magické, má pozitivní energii. Moc se mi tam líbí a Vám?
Mácháč je hezký - ale třeba Břehyni nebo Hradčanské rybníky mám raději. U Mácháče nás štve ten neskutečný binec kolem chatiček a kolem kempů - vůbec si to tam neumím představit v plné sezóně. Jinak je to pohodlná 16 km dlouhá procházka - díky rovinatému terénu opravdu nenáročná.
Yoda včera s příbuznými obešel Mácháč - takže byl docela rád, že může klidně pochrupávat. Na poslední procházce jsme byli kolem půl deváté - to už to práskalo docela dost a pes si toho vůbec nevšímal. I půlnoční šílenství přežil v naprostém klidu.
Překvapivě to práskalo i teď při procházce před sedmou ráno - asi někomu zbyly dělbuchy - ale opět pes vypadal, že je hluchý a věnoval se čtení psích zpráv. Tak snad nám to vydrží i pro další rok (všem dogám se reakce na rachejtle postupně zhoršovala)
Odpověď na příspěvek uživatele impact z 29.12.2024, 17:40:57
jste dobří. My byli před týdnem v údolí Pekla, nikde nikdo, krásná procházka… a včera ho celé uzavřeli. Že prý silné riziko pádu starých stromů. A prý se neví, jestli ho stihnou vyčistit do bledulí - podle mě musí, neboť jim tam ty tisíce lidí stejně polezou.
Náledí nezávidím, nervy na pochodu si umím představit. U nás stále drží jasně modré nebe se sluníčkem - a nebo tedy momentálně tma plná hvězdiček
u nás je další krásný slunečný den. Dnešek je tak trošku odpočinkový - byli jsme jen na krátké lesní procházce… a psík dospává návštěvní šrumec předchozích dní. Zítra mu ten klid zase skončí…
nepsích je víc - ale ono to počasí posledních dní je prostě fotogenické - vše za humny - něco podhůří Jizerek, něco Ještědský hřeben. Na té druhé je mokrá procházka na Štědrý den
na zahradě sníh nemáme - ale jen 5 minut autem (a 100 výškových metrů) a je všude kolem sněhové království. A rudé vstávající sluníčko a jásavě modré nebe - moc hezky bylo v lese u Kateřinek
venčilo se dnes bahnitě. Sněhový poprašek to nezachránil - domů jsme přišli jak tři vodníci a navíc obalení bahnem… Dvouhodinovka nad Karlovem byla i tak dobrá, dole pršelo, nahoře mokře sněžilo - spousta stop vysoké, ale naživo jsme potkali jen stádečko srnčího.
Na zahradě taky jen maličký poprašek - bahno zatím vede…
stromeček máme maličký (živý zakrslý pichlavý smrček), Yoda je výrazně větší. A na fotce to neladí… A tak raději použiju Yodislavovo přání… do dalšího roku přeji hodně zdraví, energie a úsměv na tváři…
ráno u nás maličký poprašek - ale jen o pár výškových metrů dál - v lese za humny už byla čerstvě nasněžená zimní pohádka. Moc hezká procházka to byla. Loni jsme 23. potkali divočáka, dneska drobnou, krásně zrzavou lišku.
Hele a to mi poraďte, vysvětlete. Jedeme na koních pole louky les, potkáme srnky na cca 50 m a oni ne aby utekly na druhou stranu oni se vrhají koním přes cestu a nejlépe, když potkáme jednu, tak ta nás stále jako by obíhá… tu je, tady je, tam je….
Pak potkáváme daňky a vrchol letošní ho léta byl jelen…
nemusí jet na koni. Však loni o Silvestru nám stejné stádečko daňků přecházelo cestu (značenou) velmi na blízko celkem třikrát - a to na ně vždy řval dogák (na vodítku)… Srny taky neutíkají od nás, ale většinou to napálí kolem nás tak, abychom je opravdu náhodou nepřehlídli… Někde mám fotku, jak na Nighta stojícího na cestě civí daněk - a my šli dál, směrem k němu a on si nás stále prohlížel (až jsem dostala strach, že na nás vyběhne)… A přesně před rokem na nás podobně civěl statný divočák, který od krmelce pomalu poodešel (krmelec je u cesty) a jen monitoroval, že jsme už dostatečně daleko, aby se vrátil… Osobní setkání s divou zvěří není výjimečné a ani přítomnost mamuta ji neodradí od “předvádění se”
Podle barvy typuju polní, jsou hezky výrazněji vybarvení.
černé tvářičky má vrabec polní - a je stejná samička i sameček. Domácí vrabci mají rozdílné kabátky - výraznější sameček (ale bez tvářiček) a šedohnědá nevýrazná samička.
Mám oba druhy - před pár lety to byli ti domácí, dnes dominují polní. Ale sdílí krmítko oba druhy.
Dneska jsem měla radost velikou - navštívilo nás velké hejno mlynaříků dlouhoocasých. A ti mě vždycky potěší, když se zastaví. Jinak standard - kromě vrabců, 4 druhů sýkor, brhlíků, strakapouda (tedy paní strakapoudové) jsou to hlavně kosáci. Říkám jim lesní banda - je jich asi patnáct a neustále se honí a vyhánějí a pošťuchují… a jsou děsně oprásklí - neuletí ani když otevřu dveře na balkón a jsem od nich metr
