Příspěvky uživatele

Yoda měl minulý týden po dlouhé době přisáté klíště - mrtvé. Takže ještě Bravecto funguje (od března).

jakmile se goratex (a podobné membrány) promáchají, už se jim moc fungovat nechce. Takže se často impregnují a tím jsou z nich boty, co nedýchají… a výhoda vysocefunkční membrány je pryč. 

je to rozhodčí pro všechna plemena - a to je bohužel trend poslední doby - vystavuje se méně psů a aby se platilo méně rozhodčích, platí se ti, co mohou posuzovat úplně všechno - od mamutů po veverky. Takže specialisté na plemeno jsou tak akorát na klubovkách…

Správné Jizerky čvachtají… a já nerada nosím kotníkové boty, takže většinou dříve nebo později mi nateče voda do bot vrchem. Včera to ani jinak nešlo - a to jsme všude šli po značených cestách. Když je dost vody, vypadají některé cesty jako koryto potoka. Alespoň mohl Yoda pít přímo na značené cestě průzračnou tekoucí vodu…

A tak rozmáchám boty i nohy pravidelně. Neřeším to - dokud se jde, tak je teplo a čvachtání mi nevadí.

Doron:

To je teda dobrej ! Vůbec nevím jestli ny to moji psi zvládli, nemají horolezecký tréning ☹️.

naše dogy jsou na hory zvyklé od malička… O tom problematickém  úseku jsme věděli - a zatím jsme ho šli vždy obráceně - stoupání je pro dogy snadnější. Navíc si umí nechat pomoci - přizvednout pozadí, poskytnout oporu. Počítali jsme dneska s tím, že pokud Yoda zastávkuje, otočíme to a kus se vrátíme a půjdeme jinudy (nejsem zvědavá na to, aby chtěl využít ty stupy a zlámal si tam tlapu). Překvapil, jak suverénně vyrazil - vůbec nezaváhal. Tohle jsou terény, kde doga to má těžké - lehčí pes má výhodu.

a teď od sobotního zatmění (bylo většinu času za mraky), neděle už tu byla, tak jen ty Jizerky (ať už za humny a nebo dnes)

my dnes úžasný pochod v Jizerkách (Smědava, Polední kameny, Frýdlantské cimbuří, vodopády na Černém potoce, Čihadla, Knajpa, Smědava). Yoda skvělý - opatrně slezl dolů i ten úsek, kde jsou stupy a řetězy. Vůbec nezaváhal - snížil těžiště, přikrčil se, roztáhnul tlapky i prsty a opatrně to slezl po žule “na tření”. Prostě kamzík. Omluven byl jen z vrcholových skalisek…

Nejprve Yoda - z lesa za humny i z dnešních hor

přeji ať jsou záda zase v normálu - nebo alespoň ať ho co nejméně otravují… 

cháááá -my jeli do Španělska… 5000 km - a už se vidím, jak tam říkám, že to štěně nechci a nebo že se tam chceme jet nejdříve podívat a vybrat si… Ale je pravda, že to bylo z chovky, která prodávala dogy do celého světa a její odchovy byly nesmírně úspěšné a dogouni opečovávaní. A museli jsme mít doporučení… Mimochodem byl to pro mě neskutečný zážitek vidět 30 dog ne v kotcích, ale volně na zahradě…

podobně jdou udělat bramborové placky na sucho na plechu v troubě.  

před brankou (naštěstí pro auto máme vjezd z druhé strany pozemku - tam budou kopat až za týden) nám rozkopali v pondělí chodník (zakopávají elektrické vedení, nebudeme mít dráty na sloupech, ale v zemi). A před vstupem to provizorně zaházeli a přerušili opáskování. Tak nějak normální stavební binec… A včera večer, poslední venčení, liják (celkem napršelo přes 40 mm), po tmě otevřu branku a Yoda mohutným skokem zdolává výkop jak na mamuta a podlézá tu igelitovou pásku… Tak jsem taky přeskočila výkop a přes obličej se naplácla do igelitu…  Oni ti blbouni pozdě odpoledne znovu obnovili již zasypanou část a zcela nám zrušili hlavní vstup na pozemek. Kdyby se Yoda tak mohutně neodrazil a neskočil, tak jsem možná hrdě vstoupila do prázdna… Neb kombinace tma a liják viditelnost moc nevylepšila.

Zezadu venčím ráno nerada a tak jsme teď opět s Yodislavem podlézali pásku, přelézali rozmáčený bahnitý příkop… ještě že do práce jedu a nastupuju v garáži suchou nohou…

velká hejna jiřiček jsme včera ráno viděli přelétat a houfovat se ve vesnicích kolem Úštěku

že mají inzeráty na koupi a následný prodej… takže překupníci. Navíc používají fotky z cizích inzerátů… tudíž klasický obchod s lidskou hloupostí. Ale jistě je to velmi dobře živí

tak měsíc nejprve vzorně zatměný - ale brzy se na něj zasunul mrak a jak je bezvětří… tak měsíc vylezl až nyní… a to už je skoro po všem… Yoda naštván, že nechce být sám doma - ale na zahradě být taky nechce, neboť chce spinkat. Ale ne sám 😄 a to má dveře otevřené. Rozcapenec je to

jen upřesním - na té druhé fotce není Yodislav, ale úplně cizí kopytník (srnčí) 😉

takže dnešní hrady a fotogenická mlha cestou

Doron:

Dám sem dneska výjimečně pár fotek koní, i když se mi moc nepovedly.

Byl u nás šampionát arabských koní, veřejnost měla přístup, ale akce nebyla propagovaná, byl to spíš takový mejdan katarských, emirátských a saudských šejků, spojený s obchodem. Byli tady i evropští koně, ti se posuzovali zvlášt.

Byla to možnost vidět nejkrásnější arabské koně na světě, tak jsem byla šťastná, že mám tu možnost.

Jenže oni tu akci zakončili naprosto brutálně hlasitým ohňostrojem přímo na ploše závodiště, tak dvěstě metrů od nás. Lekali se i lidi a zvířata deset kilometrů daleko a mysleli, že je to u nich. Nikdo to nečekal, informaci nedostali ani trenéři dostihových koní, co jsou tam ustájený. Byli jsme zrovna na zahradě zavírat kachny, když to vypuklo, nic ani vzdáleně podobnýho, jsem nezažila. Ani o silvestrovský půlnoci na Václaváku, bylo to jako Armagedon.

Psi úplně vyděšený, Gučka se třásl ještě tři hodiny, Fram poprvé v životě nechtěl žrát, Doron byl naštěstí se synem na čundru, přitom Fram je s ohňostroji a petardami v pohodě. Teda asi už bych měla mluvit v minulým čase☹️. To prostě nemohl pes bez sluchátek na uších ustát. Kachny se trochu potloukly, ale jenom jedna kulhá, tak snad dobrý.

Něco tak barbarskýho, nekulturního a arogantního jsem neviděla.

škoda toho blbýho konce ohňostrojovatýho… holt Orient. Krásné fotky krásných koní (i když ta “šišatá” hlava araba se mi moc nelíbí - to už raději klabonos kladrubáků. Ale to je subjektivní).

no to já dneska Yodu pochválit nemůžu. Jeli jsme daleko - dobýt dva hrady na sousedních kopcích ve Středohoří - Kalich a Pannu. Cestou byly úžasné mlhy, spousta zvěře (jedna srna nám bez rozhlédnutí vstoupila před auto - ale naštěstí jsem ji viděla a na Pepu houkla “Bacha srna!!” - jel pomalu, takže stál na fleku a ona důstojně kráčela dál. Ještě že za námi nikdo nejel). No a sotva vyjdeme z parkoviště, vidím v dálce bílého psa na volno, pak se vynořil pán a měl u sebe ještě tmavého psa. Myslela jsem, že nás zaregistroval - asi nezaregistroval. Protože po chvíli bílý ohař na Yodu naběhl až do kontaktu (asi v dobrém), na což Yoda nechtěl přistoupit a zavrčel (na vodítku). A ohař začal vrčet a štěkat a lítat kolem nás… pán někde za terénní vlnou… a pes se nechtěl nechat odvolat. Pán se pak omlouval, ale měl tři psy (dva ohaře a bulla) a měl co dělat, aby vyhrocenou situaci ustál. Yoda, který už většinou psy umí míjet, se choval jak debil - vrčel a předváděl zlého Baskervilla. Ukázková strachová agrese…

Na hradě nával - asi 20 lidí tam po různých skupinkách vstávalo (bylo asi 9 hodin). Dva psi, každý na jiné části hradu - ale tam problém nebyl, tam se Yoda už tvářil jako bezproblémový tůrista. Nebyli s ním v přímém kontaktu, a i malá vzdálenost je dobrá. To umíme. Spíš mi vadili ty karimatky, celty, spacáky, stan, všude binec, krabice s jídlem, strojení… Prostě hezká fotka skoro udělat nešla.

Pak drobné pochybení Yody na louce cestou - neustál běžící lišku a vyrazil (ale zůstal celou dobu na dohled) . Pak přidal dvou tryskové okruhy, aby energii vybil a zase se spořádaně vrátil a pokračoval v cestě na Pannu. Tam jsme byli sami, moc hezký kopec (hrad tam žádný k vidění není, jen pár valů, hrad byl dřevěný…)  Cestou zpátky jsme potkali postupně ještě další tři psíky - ale to už bylo bez Yodích keců…

Na měsíc se večer chystáme. Plánovali jsme cestu na jednu z místních rozhleden, ale když jsme včera viděli, že večerní měsíc je krásný od nás z balkónu… tak se asi nikam nevydáme…

a teď ty nepsí - je jasné, že podzim už klepe na dveře

Nedělní východ sluníčka už jsem vywebila - tak jen procházky v lese za humny… nejprve Yodislav