údolí Peklo je nejnavštěvovanější, když kvetou bledule. To je tam šílenství uprostřed davů. Jinak, mimo čas jarních bílých krásek je tam výrazně volněji. My parkovali u Pískovny v Dubici (placené parkoviště mimo léto zcela volné). Po neznačené cestě podél východního a jižního břehu Dolního rybníka lze dojít ke Skautské skále. A pak po červené projít Peklem, odbočit na žlutou a Studenu roklí dojít do Kvítkova. A po modré přes Pekelské schody dojít zpátky.
další výlet bude asi kratší - ale může být i dobrodružný při hledání ruiny letohrádku v Bažantnici. V době největší slávy zámku v Zahrádkách byla kolem vybudována celá řada romantických staveb (trošku jako Lednicko-valtický areál). Bohužel, ani plavby Peklem, ani lovecké zámečky a letohrádky se zachránit nepodařilo. Ze Zahrádek se vydat alejí lip po žluté až k letohrádku u Holan. Pak se kousek vrátit a projít po neznačené cestě po západní straně Velké komory (to je rybník) a dojít na Barbořin most na žluté značce. A tam se vnořit do bývalého lesoparku Bažantnice (teď docela prales) a najít ruiny Loveckého zámečku… dá se projít na červenou ke kostelu sv. Barbory a dál až k Novozámecké průrvě. A kousek dál je žlutá a vrátit se do centra Zahrádek. Dá se parkovat i u hospody u průrvy (hostinec na Staré poště).
no a na pátý den se dá vylézt na Ronov… Krásný hrad, děsný kopec. Asi ze Stvolínek a vrátit se stejnou trasou. A na odpoledne si zajet na Jestřebí. Hezká skalní zřícenina
Tak to napište rovnou🤣. Lesní cesty ne moc zdevastované, ale nějaké přelézání zas nevadí. Voda, skály - pes kamzík a dá se poponést, spočinutí. Délka max. 12km? 5 dní. Kam se právě neví.🤣
s ubytováním neporadím. A s hospodama taky nee (nosím svačinu a termosku v ruksaku). Ale mimo sezónu budou často zavřené. Tam musíte googlit sami. Pak už se dá pomoci - je rozdíl, jestli budete bydlet někde u Úštěku a nebo na druhé straně u Jestřebí. A překvápka ve schůdnosti cest netuším - to se liší…
nahodím třeba “osmičkou kolem Vlhoště”. Parkujeme u silnice pod Hvězdou (tam, kde zelená značka opouští silnici). Po žluté se obejde Vlhošť , pak se projde zajímavou skalní průrvou pod Malým Vlhoštěm a dál po červené až na Husu a po zelené zpátky…
nebo ze Stvolínek (parkujeme u bývalého motorestu U Čápa) po červené na Smrtku, dál po červené až k zřícenině Vítkovec (dnes se jmenuje Milčany II.) - cestou je i ten kamenný most, u Vítkovce to otočit a vrátit se po cyklostezce ke Smrtce a dá se pohodlnou cestou jít zkratkou po jižní straně Koňského rybníka zpátky na červenou a k autu.
chicht, to je zájemců - tak případně napište, až tam budete vyrážet - na jak dlouho, kam přesně, jaké chcete terény, jestli jen po značkách… a já vám třeba pomůžu s plánem cest a doporučením, co určitě nevynechat. Občas s velkým psem můžou být problematická místa - třeba když nám už před lety v místě normálně schůdných ošlapaných pískovcových schodů přes ně dali žebřík se zábradlím… ale pro dogu rázem neschůdné (kdyby se jí smekla tlapa, propadne jí noha mezi schody a skálu… a asi by to křuplo…). Tenkrát jsme Nighta tlačili nahoru sousední skalní úžlabinou (aby nesjel zpátky) a plazili se zapření tu skálou, tu kmenem borovice… Ale dali jsme to. Nechtělo se nám vracet - auto bylo už jen kousek. A to jsme si mysleli, jak to tam známe a šli po značené cestě 😄
A ten úžasný kamenný most na předposlední fotce, to bylo kde?
holanské rybníky (je jich několik desítek kolem Holan, Stvolínek, Zahrádek) jsou navzájem pospojovány různými kanály a náhony vytesanými do pískovce. Některé tvoří i krásné vodopády. Přes tento kamenný most vede červená turistická značka - je to u Hrázského rybníka.
V létě je tam všude hodně chatařů, turistů, trempů, skautských táborů… ale takhle na podzim, nebo dokonce na sněhu je tam krásně… Dají se najít i hrady, valdštejnova alej v Zahrádkách, kouzelná Vlhošť, … je tam toho hodně, co stojí za vidění
co vím, tak hodně malamutů (v chovkách i u smeček tahounů) tráví čas na úvazku. Mají boudičku nebo strom, poskytující jim stín, mají vodu a jsou spokojení. K jiným členům smečky nemůžou. Zima ani mokro jim nevadí. Ale “oddělenou” samotu často nemají rádi a smečku svolávají typickým vytím (inu plemeno, které je ve smečkách (díky sportu) chováno často i dnes. Asi tohle řešení majiteli nepřijde vůbec divné - a pokud pes ho akceptuje - pospává a pozoruje okolí… tak majitel je spokojený (nemusí řešit vytí)… Vůbec se mi to nelíbí (hlavně ne na veřejném prostranství ve městě) a už vůbec nechápu, proč se jinak chová na zahradě a jinak u stromu… jen se snažím pochopit, kde se to vzalo…
a teď nepsí. Lesy za humny a hlavně dnešní Ronov a rybníky. Ocúny mě překvapily, myslela jsem, že už budou odkvetlé… Ty vyhlídka na konci se jmenuje přímo poeticky - Smrtka
nejprve Yoda tento týden. Prvních šest za humny, zbytek z dneška. Dobrá byla ta zvědavá žába na osmé fotce - málem mu vlezla do tlamy (byla trošku chladem zpomalená)
výlet kolem rybníků by byl pro Pepu moc placatý - a tak jsme nejdříve zdolali Ronov (děsný kopec). Hrad jako již tradičně byl obydlen, tentokrát pochrupujícími trempíky. Naštěstí bez psa (i když já už automaticky u hradů mám psa na vodítku) - u ohniště byla rozdělaná kvalitní whiska… a spousta bince… Oni uklidí, ale mě to vždy přijde líto, že v devět hodin prostě hezké fotky mají binec… A pak už placatý výlet kolem holanských rybníků. 18 km… hodně bahna. Dva orli, spousta kormoránů a husic a kachen a volavek… a luňáci jsou všude - i cestou…
do Liberce se po spoustě let vrátilo liberecké počasí - tj. když nemží, tak prší a když nemží ani neprší, tak leje. Takže balíme batůžky a vyrážíme směr holanské rybníky, kde by mohlo být dneska líp.
Jinak v lese za humny krásně tečou potoky, v příkopech podél cest stojí voda a jsou i kaluže jen tak, v lese… Prostě Jizerky čvachtají a tak to má být.
k tomu škrundání - třeba může být důvodem, že hůř tráví kosti, to pak zvyšuje ph v žaludku a může jí z toho být blbě a snaží se to neutralizovat pastvou. Dospělý pes až tak moc kostí nepotřebuje - a v mletinách jich je čert ví kolik… Je to hrozně individuální - Yoda zase musí mít mletiny se zvýšeným podílem mletých kostí (pro štěňata), aby neměl problémy s análama. Takže zhruba každé třetí kilo masa je pro tuhé bobky kosťáky a je už hodně dlouho bez potíží.
Yoda tento týden - nedělní Děčínské skály už tu byly, tak jen od pondělka lesy za humny (jednou delší výlet až na přehradu na Černé Nise) a včerejší louky kousek od Berouna… kde každoročně už více než 35 let lítáme po louce a pouštíme draky. Už si to užívá i další generace…
u nás ráno včera i dneska šedivák - dneska větší zima než včera… tak jsem jednak zahájila krmnou sezónu ve všech krmítkách na zahradě… a taky se letněné kytky nastěhovaly domů. Citroník nám opět obsadil půlku předsíně… Pepa mu už několik let vyhrožuje, že ho nechá venku… ale nakonec mu to nedá a obří květináč opět stěhuje. Citrus to ví, asi proto má spoustu krásných citrónů, aby se zavděčil 😄
přeji marodům co nejrychlejší návrat na procházky.
My dneska výletili o kus dál - Růžový hřeben u Děčína. Krásné vyhlídky na Labe (Stoličná hora, Labská stráž, Růžová vyhlídka) a krásné skalní útvary. Taková Sluneční brána se nám líbila moc. Yoda na začátku byl na zabití (mlžné ranní louky ho lákaly a já si trochu zaposilovala), pak už byl vzorný a na konci už hypervzorný (to už se myslím těšil do auta).
Když sečtu páteční dlouhou dopolední se psem a následných 6 hodin na nohách při Noci vědců, sobotní dlouhou houbovou procházku a dnešní “růžovou” cestu… tak mám až dost kroků…
my tento týden venčili jen v lese za humny - často bylo mokro a zima… až dneska bylo hezky… Nejprve Yoda, od včerejška jsme raději vytáhli reflexní nákrčník - a zrovna dneska byly slyšet rány z kulovnice…
Vy tam máte chmelnice? A netopýra nad hlavou? Ve dne?
to nebylo “u nás” - jezdíme za delšími výlety i dál - tohle jsem psala, že bylo u Úštěku - a tam chmel roste… chmelnice je kousek od Kalvárie (fotka první).
K těm netopýrům - létaly v chodbách hradu - asi jsme je vyrušili, ale ven nevylétli - jen ten jeden se tak hezky nechal vyfotit proti světlu. Ostatní fotky až tak hezké nejsou - ale tišší letci jsou (na druhé a třetí fotce) k nalezení. Zbytek fotek je ze skalního hradu Hřídelík
