kometa:Vy tam máte chmelnice? A netopýra nad hlavou? Ve dne?
to nebylo “u nás” - jezdíme za delšími výlety i dál - tohle jsem psala, že bylo u Úštěku - a tam chmel roste… chmelnice je kousek od Kalvárie (fotka první).
K těm netopýrům - létaly v chodbách hradu - asi jsme je vyrušili, ale ven nevylétli - jen ten jeden se tak hezky nechal vyfotit proti světlu. Ostatní fotky až tak hezké nejsou - ale tišší letci jsou (na druhé a třetí fotce) k nalezení. Zbytek fotek je ze skalního hradu Hřídelík
a teď nepsí. Copak nám to létalo nad hlavou na hradě Hřídelík?? (fotka 12)
nejprve Yoda minulý týden - většinou lesy za humny a pak včerejší okruh nad Úštěkem - kalvarie Ostrý, hrad Hřídelík, Blíževedly, tvrz Stranné, Skalka a hrad Helfenburk, kde se bohužel (pro nás, ty děti si to báječně užívaly) konala obří bitva a na hradě a okolí bojovala snad stovka dětí s malovanými papírovými štíty a ponožkovými balonky. Yoda překvapil - prošel bojovou vřavou sice trochu vzrušen… ale bez jakékoli nepravosti (i všude se válející “střelivo” ho nechalo v klidu). Ale o kus dál se nepěkně osopil (jen zavrčením) na fenku strakáče, která se chtěla kamarádit… a Yoda jí jasně vysvětlil, že on ne a že už se těší domůůůůů (měl v tlapkách 18 km a solidní převýšení a vedro)
Doron:My dnes na Branově.
tam jsem byla kdysi dáááávno na úžasném táboře. Bylo nám tak 12, jezdili jsme se ZDŠ, měli báječnou skupinovou vedoucí, která (byť ve věku babičkovském) organizovala pionýrské tábory pro děti od 8 do 15 let, kde jsme si hráli na Indiány a prožili neskutečně pohodové dny plné zážitků (i práce)
Yoda měl minulý týden po dlouhé době přisáté klíště - mrtvé. Takže ještě Bravecto funguje (od března).
jakmile se goratex (a podobné membrány) promáchají, už se jim moc fungovat nechce. Takže se často impregnují a tím jsou z nich boty, co nedýchají… a výhoda vysocefunkční membrány je pryč.
je to rozhodčí pro všechna plemena - a to je bohužel trend poslední doby - vystavuje se méně psů a aby se platilo méně rozhodčích, platí se ti, co mohou posuzovat úplně všechno - od mamutů po veverky. Takže specialisté na plemeno jsou tak akorát na klubovkách…
Správné Jizerky čvachtají… a já nerada nosím kotníkové boty, takže většinou dříve nebo později mi nateče voda do bot vrchem. Včera to ani jinak nešlo - a to jsme všude šli po značených cestách. Když je dost vody, vypadají některé cesty jako koryto potoka. Alespoň mohl Yoda pít přímo na značené cestě průzračnou tekoucí vodu…
A tak rozmáchám boty i nohy pravidelně. Neřeším to - dokud se jde, tak je teplo a čvachtání mi nevadí.
Doron:To je teda dobrej ! Vůbec nevím jestli ny to moji psi zvládli, nemají horolezecký tréning ☹️.
naše dogy jsou na hory zvyklé od malička… O tom problematickém úseku jsme věděli - a zatím jsme ho šli vždy obráceně - stoupání je pro dogy snadnější. Navíc si umí nechat pomoci - přizvednout pozadí, poskytnout oporu. Počítali jsme dneska s tím, že pokud Yoda zastávkuje, otočíme to a kus se vrátíme a půjdeme jinudy (nejsem zvědavá na to, aby chtěl využít ty stupy a zlámal si tam tlapu). Překvapil, jak suverénně vyrazil - vůbec nezaváhal. Tohle jsou terény, kde doga to má těžké - lehčí pes má výhodu.
a teď od sobotního zatmění (bylo většinu času za mraky), neděle už tu byla, tak jen ty Jizerky (ať už za humny a nebo dnes)
my dnes úžasný pochod v Jizerkách (Smědava, Polední kameny, Frýdlantské cimbuří, vodopády na Černém potoce, Čihadla, Knajpa, Smědava). Yoda skvělý - opatrně slezl dolů i ten úsek, kde jsou stupy a řetězy. Vůbec nezaváhal - snížil těžiště, přikrčil se, roztáhnul tlapky i prsty a opatrně to slezl po žule “na tření”. Prostě kamzík. Omluven byl jen z vrcholových skalisek…
Nejprve Yoda - z lesa za humny i z dnešních hor
přeji ať jsou záda zase v normálu - nebo alespoň ať ho co nejméně otravují…
cháááá -my jeli do Španělska… 5000 km - a už se vidím, jak tam říkám, že to štěně nechci a nebo že se tam chceme jet nejdříve podívat a vybrat si… Ale je pravda, že to bylo z chovky, která prodávala dogy do celého světa a její odchovy byly nesmírně úspěšné a dogouni opečovávaní. A museli jsme mít doporučení… Mimochodem byl to pro mě neskutečný zážitek vidět 30 dog ne v kotcích, ale volně na zahradě…
podobně jdou udělat bramborové placky na sucho na plechu v troubě.
před brankou (naštěstí pro auto máme vjezd z druhé strany pozemku - tam budou kopat až za týden) nám rozkopali v pondělí chodník (zakopávají elektrické vedení, nebudeme mít dráty na sloupech, ale v zemi). A před vstupem to provizorně zaházeli a přerušili opáskování. Tak nějak normální stavební binec… A včera večer, poslední venčení, liják (celkem napršelo přes 40 mm), po tmě otevřu branku a Yoda mohutným skokem zdolává výkop jak na mamuta a podlézá tu igelitovou pásku… Tak jsem taky přeskočila výkop a přes obličej se naplácla do igelitu… Oni ti blbouni pozdě odpoledne znovu obnovili již zasypanou část a zcela nám zrušili hlavní vstup na pozemek. Kdyby se Yoda tak mohutně neodrazil a neskočil, tak jsem možná hrdě vstoupila do prázdna… Neb kombinace tma a liják viditelnost moc nevylepšila.
Zezadu venčím ráno nerada a tak jsme teď opět s Yodislavem podlézali pásku, přelézali rozmáčený bahnitý příkop… ještě že do práce jedu a nastupuju v garáži suchou nohou…
velká hejna jiřiček jsme včera ráno viděli přelétat a houfovat se ve vesnicích kolem Úštěku
že mají inzeráty na koupi a následný prodej… takže překupníci. Navíc používají fotky z cizích inzerátů… tudíž klasický obchod s lidskou hloupostí. Ale jistě je to velmi dobře živí
tak měsíc nejprve vzorně zatměný - ale brzy se na něj zasunul mrak a jak je bezvětří… tak měsíc vylezl až nyní… a to už je skoro po všem… Yoda naštván, že nechce být sám doma - ale na zahradě být taky nechce, neboť chce spinkat. Ale ne sám 😄 a to má dveře otevřené. Rozcapenec je to
jen upřesním - na té druhé fotce není Yodislav, ale úplně cizí kopytník (srnčí) 😉
takže dnešní hrady a fotogenická mlha cestou
