to znám, to bývá sranda… jednou jsme se po podobné cestě (taky podle mapy.cz) vraceli v Jizerkách podél potoka do údolí - a na jednom místě plném skal v kamenném poli a hlubokém listí jsme shazovali Nighta násilím z balvanu, neb jinudy to prostě nešlo a on už byl vyblázněný, že my jsme nervózní a pořád se vracíme a hledáme… a nechtěl skočit… Skočil - a pak po chvilce se cesta objevila - jen tu podstatnou část v šílené stráni asi kdysi vzala povodeň a už ji nikdo neobnovil
My jsme s Barčou od včera na dovolený. Je to dokonalej výletní pes. V hotelu spí, v hospodě spí a venku krásně vyšlapuje. Dnes z Ostrova přes Tiské stěny do Tisé na oběd a přes další Tiské stěny zase zpátky ❤️
Teď bydlím v Milovicích v Čechách, takže tak nějak kousek od MB i od Nymburka. Moc ty ptáky nestuduju, jsem laicky založený fanda, ale slunečnice mi teda mizí hodně a sýkorky tu jsou. Nevím které, modřinka se mi plete s koňadrou, ale jsou tu. Ty ostatní (uhelníček a spol., co tu žlutou na sobě nemají) jsou vzácnější, ale sem tam se mi tu taky mihnou.
koňadra je výrazně větší, než ostatní sýkorky. Modřinka má modrou hlavičku - koňadra na sobě modrou nemá. Obě (modřinka i koňadra) jsou hodně žluté. Parukářka je jasná - má číro. Babka je nevýrazná - světle šedohnědá s černým šátkem na hlavě. No a uhelníček je taková přisražená koňadra (asi vypraná na vyvářku).
ano..taky pěkné přirovnání👍..A to kouzlo okamžiku zachycení👌
Jinak-Xerxova,vy máte ty fotky fakt nádherné,neuvažovala jste je někam poslat?Jsou různé soutěže…Nejenom Yoda,ale ta příroda!..ne každý ví,co a jak fotit..
Bobčo, fotky nejsou moje - chlubím se cizím peřím (i když vlastně foťáky jsou asi bezpodílové spoluvlastnictví 😄 ). Já chodím do přírody se psem, manžel s foťákem. Je to velmi kompatibilní - spokojení jsme všichni a baví nás to už spoustu let. Jen s dogama se touláme nejen po vlastech českých, moravských i slezských už třicet let - a nějaké ty kiláčky jsme spolu nachodili i před psím obdobím… Fotek je moc a vzpomínek ještě víc
dneska jsme obešli kus Ještědského hřebene - okruh značených i neznačených cest z Panenské hůrky přes Dlouhou horu. Dost stoupání (asi 430 metrů na deseti kilometrech). Hodně se tam těží, ale údolí plné medvědího česneku je těžbou netknuté. Dole na něm bývají davy, nahoře jsme nepotkali ani živáčka - a pár lupenů jsme si utrhli a už voní na bramborových knedlech s uzeným. V kraji svítilo sluníčko, ale na vrcholku Ještědu seděl mrak. Sebral tak Hubáčkovi slavnou stavbu - oblačnost byla přesně na vrcholku kopce, který se zdál kompletní… Byla námraza, potkali jsme párek krkavců, táhnoucí kormorány a spoustu datlů, žlun a strakapoudů.
nedělní Jizerky se zbytky sněhu už jsem vywebila, úterní Modlivý důl s jaterníky jsem vywebila… ale ještě něco se najde. Jednak výpravy za humna a jednak včerejší Valtinovské rybníky
nejprve Yodislav - na “pláži” ještě nenapuštěného rybníka se chlapec trochu rozjel…
ale vždyť vaječníky berou v obou případech. Chápu, že odborně latinsky jsou dvě verze, dvě různé operace… ale kastrovaná fena je to v obou případech. Slovíčkaření neslovíčkaření
Pro mě to nejsou slovíčka. Buď je to kastrace = odstranění jenom vaječníků (ovariektomie) nebo se bere i děloha (ovariohysterektomie). Jsou to dva různé zákroky. S různě velkou jizvou.
a kastrovaná fena je tedy jen ta bez vaječníků?? To je blbost - prostě česky operativně neplodná je dle mě kastrovaná…
gratuluji ke krásnému vrhu. Tak ať to mamina v pohodě zvládne a všichni jsou zdraví a najdou páníky, kteří ví, do čeho jdou a udělají korsátkům báječný život.
Xerxová na zvěř přeci musíte k nám 🤣 Mě dnes právě před zvěří udělala Barča radost. Učím jí, místo aby se vyvěsila na vodítku, tak aby si sedla a v klidu jenom koukala. Přímo před zvěří jsme měli zatím možnost to trénovat jenom dvakrát. Dneska ráno v lese jsme potkali srnce, chvíli se věšela a pak si najednou sama od sebe sedla! Udělala mi hroznou radost.
nojo - když se věší Baruška, je to výrazně jednodušší, než když se zcvokne Yodislav. Alespoň nemusím utrácet za posilovnu 😄 I když odvolání od veverky v neděli v Jizerkách zvládnul na jedničku… tak se třeba zase zpátky naučí ignorovat i ty kopytníky… Štve mě to - neb jeho předchůdci už v tomto věku na tom byli podstatně lépe. Ale zase neměli dvě puberty a zblázněné hormony (mimochodem stále ještě blokace testosteronu trvá - psychicky už je “jiný” od půlky ledna, ale varlata ještě nedorostla. A pak že u mamutů to bude mít kratší účinnost…)
Ony ty rybníky byly přes zimu vypuštěné, tak ptáci zimovali jinde,bude trvat,než se vrátí
to by dávalo smysl. Jediný ještě nedopuštěný byl ten největší Hrubý rybník. Smolný, Labutí i Zaječí rybník byly až po okraj - tak plné jsem je ještě nezažila. No - moc hezká procházka to byla. Jen holt dnes bez srnčí zvěře a i bez prasátek (ta jsme tam potkali ještě s Nightem - křížila nám cestu a bylo jich hodně). Zajímavé je, že ovečky s jehňaty i telátka Yodu nechala zcela v klidu. I kočky před hospodou vzorně ignoroval.
u Nighta i Yody jsem očkovala na půl roce vakcínou s tříletou platností. Byla jsem veterinářkou upozorněna, že pokud bychom chtěli cestovat do států, kde je třeba nabrat titr protilátek, že u nepřeočkovaného štěněte se to ten třetí rok nemusí povést, že už hladina může být nízká. A že je možnost přeočkovat dřív. Ale vakcína je tříletá a platí to i u štěňat… Takže jsme NIghta přeočkovala až po třech letech a u Yody je to taky v plánu
Pruhaté hlášení, koho zajímá vývoj mého vořecha, tak: 5,5měsíční “štěně”, váha 21,5 kg, výška zhruba 52? cm. Roste pozvolna, nohatí se. Eště nějaký ty neurony by mu mohly dorůst. 😀 Jinak pohybově je na tom docela fajn, nejlepší gymnastikou jsou pro něj hrátky se svou psí tetičkou. Omluvte kvalitu obrazu, stalkovala jsem je za sklem. Měla bych jít umýt okna, jak na to koukám…
pěkně ti to štěňátko roste… takový nohatec je to. A moje favoritka s ním má svatou trpělivost. Podrbej oba
tak dneska naše oblíbená jarní procházka k Valtinovským rybníkům. Jeřábi nezklamali - řvali a přelétali a postávali na polích - jen tedy letos dost daleko. Kachen i labutí málo, lysky a potápky chyběly, volavky jen popelavé, nově přibyli kormoráni. Nad Zaječím rybníkem kroužil luňák. No a největší zážitek byl na lesním Smolném rybníce - bohužel bez fotek, neb jsme stáli a zírali, jak párek káňat (najednou byla tak maličká) zaháněl mořského orla.
Druhý cíl - klid před zvěří se opět nezdařil - neb tam, co vždycky srnky byly byl párek pracujících traktorů…
Přispěchávám popsat převeliký progres!! Po předlouhých periodách peprné, přespřílišné práce přinášející pošramocení psyché plus postavy, přišla přeměna!!!
Počínaje příští periodou pEfe pracuje pouze pokráceně, pročež pátky představují pohov, psí procházky, poní poježdění, porýpání půdy, povalování, prostě pohoda!!!!!! ❤️
