lesnizinka:To jsem právě chtěla napsat Sardullah. Ano, já se pohybuju mezi lidma, kteří to mají přesně, jak jste popsala. A když pak spustí tady tu mantru o tom, jak je to tu všechno naprd, otevírá se mi kudla v kapse. A chápu, že jsou lidé, jak píše Sardullah, kteří z různých důvodů na tom nejsou finančně dobře, ale o těch ani nemluvím. Moje mamka do té skupiny taky patří, i když důchod se jí za 10let, co dostala 9 tisíc výměru zvednul nad 20tisíc a to už je sakra poznat. Taky má nás, děti, co jí platíme dražší věci do baráku, vozíme ji na výlety a obědy, nákupy, aby jen tak neživořila, ale ještě si užila hezký život. A ona je taky zvyklá strašně šetřit.
O válce jsem psala já, to je z naší kroniky. Tohle nahlédnutí napsal pán a je to z první republiky.
No, s první republikou se to vůbec nedá srovnávat. Asi víte, jak tehdy běžní lidi bydleli. Moje babička ještě v padesátých letech bydlela v ulici, která nebyla ani vydlážděná, ani vyasfaltovaná, pořád bahno, a záchod měli tzv. suchý, prostě kadibudku. Neměli auto, ani televizi, na tu občas chodila koukat celá ulice k jedněm bohatším sousedům. A kdepak telefon, ten měl ještě na začátku osmdesátek v obci doma jen starosta (tehdy teda předseda MNV) a vedoucí pošty. Dnes jsou lidi často dost rozežraní (netvrdím, že všichni), hlavně ve městech. U nás je dlouhodobý problém s parkováním, na FB města si lidi neustále stěžují. Jenže dojít si na parkoviště 100 metrů od domu už se jim nechce, chtějí parkovat pěkně pod okny. Mluvila jsem s místostarostou, do parkovacího domu by se muselo investovat 50 milionů, město by si na to muselo půjčit a pak by pochopitelně parkovací místa v něm byla placená, to už lidi nechtějí. Prostě by chtěli všechno zadarmo, státe starej se.
Jinak pro člověka, kterej žije sám, je to všechno určitě těžší táhnout, to bez debaty. Ale taky říkám, že může bejt hůř a jsem vděčná za to, jak to je, a klepu na dřevo.
