Zkušenost s lepkavou mám (je to jak říkáte únava materiálu), s řešením nemám, zašila bych ji do textilního obalu. Ale nečekejte, že to nějak dlouho bude fungovat, začala bych hledat novou stejnou, jestli se vám osvědčila. Materiál začne degradovat na více místech a může to změnit samozřejmě tlumící vlastnosti gelovky (nehledě na ty hrudky a vlny, které se tam tvoří později a které mohou vyloženě koně otlačit).
70 milionů je tam na škody třetím osobám - to když nabouráte vlastní vinou cisternu s petrolejem, ona shoří, a vezme s sebou půl parkoviště dalších aut. Nedejbože i nějaký život, to je pak nevyčíslitelné a rodina pozůstalých se může na pojišťovně slušně pohojit. Takže proto tam jsou takový částky na povinnym ručení, to je v cajku, tak to má být. Vyplacení těch milinů je potom řízeno legislativou a jsou na to nějaké závazné předpisy (nevím, zda i ohledně výše náhrad).
Vy jste čerpala z havarijka (to samozřejmě nemá limit 70 melounů, ale nějaké max. statisíce podle stáří vozu a připojištění), tam se cukají, a to chápu, to se jim fakt nevyplatíte 😀 Lepší jsou ti, co nehavarují a nebo pak nečerpají z pojistky.
Co se týče výpovědi ze strany pojišťovny, tak já tam teda nějakou výpovědní lhůtu mám, to samozřejmě pro případ, že bych si musela hledat jiné povinné ručení. Vzhledem k tomu, že je to legislativou nařízená záležitost, tak tady si pojišťovna tak úplně nemůže dělat, co chce, ale nevím, co vám to vlastně vypověděli a za jakých podmínek…
Hodlám si zajít (až bude čas) do útulku jako do koloniálu ve vsi - sice tam nemám takový výběr jako v hypersuper (taky jak kterém), ale vyberu si, co chci, a cena psa mě moc zajímat nemusí, protože je bagatelní. Jen teda musím počítat s různými “skrytými vadami”,
například kamarádka, co má osadního labradora, zjistila, že umí překousávat vodítka - a to se vyplatí! Měla ho uvázaného u koní, naštěstí, protože kdyby ho měla uvázaného někde na zahrádce u hospody vedle silnice… tak to zjistila ještě celkem nevinně 🙂
Takže pokud ho bude chtít někde odložit, tak holt na řetěz nebo ocelové lanko. A taky se umí vyvlíknout z postroje a překousat vodítko i dalšímu psovi, takže bájo, na řetěz všechny, také postroje mít nepřekousatelné, a konkrétně jemu teda dávat takový ninža kombo postroje, obojku a pastě na medvěda, aby se z toho, když o něco půjde, nevyhudýnil 🤣
Ještě bych ráda vyjádřila soustrast Rapotačce, záda jsou fakt strašné omezení, tu bolest by člověk ještě nějak skousnul, ale když to omezuje člověka tak, že si už není schopný třeba dojít ani na záchod, tak to už je prostě konec, to jsem se zamyslela, jestli má vůbec cenu pokračovat.
Stiskněte zub a věřte, že bude líp! Důležité je, že máte nějaký výhled, dali vám rehabky a věnují se vám.
Já “došla” za obvoďákem a ten mě nacpal práškama na bolest a nařídil klid. No děkuju pěkně, za půl roku jsem měla totéž v bledě modrym, to mě mohl vzít čert. Tak jsem si vymohla předpis na ortopeda (on bez předpisu nebere) a chválabohu se to posunulo do lepšího.
Teď už rok bez bederních bolestí (zato s hrudními ve spánku, ale to mě neomezuje na základních životních potřebách zatím - a když cvičím, fakt je to o chlup lepší, kdybych nebyla takový lempl a cvičila pravidelně, třeba by to bylo úplně cajk).
Tfuj tfuj tfuj, ať to máte lepší a rozjasní se vám celý svět, uvidíte, jak bude veselo! 🙂 💐
Nám teď na severu docela sprchlo, doplnila se voda koním, no ale taky mi zmoklo seno. Ve čtvrtek posekal, v pátek jsem to obrátila a v sobotu to durch proteklo.
Ještě se mi v pátek podělal ten stroj s obracečkou, jsem ho ve středu přivezla ze servisu, to nevymyslíš. No, podělal. Urvala jsem startovací lanko, viď. Takže jsem stroj nechala, kde byl, ať si ho třeba někdo ukradne. V sobotu naštěstí kolem poledního dojel zlatej servisák (už kámoš, já jak mám ty starý verky, tak si už tykám s každým servisákem v okruhu 20 km…) a vyměnil to na místě, abych nemusela tu krávu vláčet zase k němu. Hlídal vnučku, tak tu jsem mu zatím vozila na poníkovi, vnučka nadšená, servisák si ani za opravu nic neřekl 🤩
No v sobotu ráno ještě prskalo, tak stejně na obracení vůbec nebyly podmínky. Včera jsme celý den byli v luftě, na výstavě s koňma, takže včera ani netuším, jak tady bylo. - už vidím na meteostanici, nepršelo, svítilo, tak snad to trochu uschlo. A dneska to teda musím strojem obrátit. Nevím teda, kdy, ve tři čekám u koní zájemkyni o docházku a přijdou mi dvě holčičky, takže ty musím nějak odbýt. Pojízdní jsou dva koně, ostatní čtyři byli na akci a maj dneska pohov, protože jsou groggy. Takže asi se holky vystřídají na tom velkém a pak je pošlu s velkým a starým na procházku, ať něco obejdou (starý chodí pomalu) a mezitím budu mít čas to seno obrátit strojem, to je na hoďku. A v šest zase jóga, začínáme po letní pauze (ve které jsem zvládla samostatně cvičit asi tak jednou za týden, jsem ostuda!). Tak budu mít hoňku.
Odpověď na příspěvek uživatele Canka z 05.09.2025, 20:41:55
Jo, ucpání jícnu, zažila jsem několikrát, je to děsivý pohled… Taky jsem masírovala… U nás to byla klasicky jablka. Ale ten kůň, co s tím měl největší problémy, už není, takže teď jsem klidnější. Stejně raději jablka krájím…
Tak předevčírem jsem s dítětem na černém zaklusala a včera jsem se vozila po výběhu sama v doprovodu člověka na zemi 🙂 Černej se s ježděním smířil, a že když u toho bude hodně pamlsků a pasení, tak dobrý 🙂 Sedlo na mě dělá dojem, že by mu mohlo rámcově sedět, a po zimě začnu zvažovat, co mu pořídit trvalého. Dítě z černého tréninkově seskakuje, ale já si ho vždycky na slézání přistavím ke schůdkům a soukám se z něj pěkně ke kloubům (svým) jemně 😀
O víkendu jedem na výstavu, zrzavej kulhá, takže nepojede (stařík ho asi nakopnul, když se po něm zrzavej sápal), takže první takhle dlouhá cesta pro černého bez parťáka - uvidíme, jak to zvládne. Kdyby byla krize, dostane do vozejku nějakého poníka (poníci jedou na soutěže s dětma).
No ale stejně tak nás jako Slovensko tohle trochu postrčí zbavit se přežitků sedmdesátých (čtyřicátých) let a pořídit něco blížícího se tomuto století. To mi nepřijde jako blbej deal. Dobrý je, že to od nás vůbec někdo kupuje, kdyby se ty sklady nevyprázdnily, tak budem na šrotech při cvičeních jezdit ještě třicet let a pak si je ještě necháme do muzea jako vzpomínku na lepší časy.
To je v pořádku, než abychom riskovali, že se budou slimáci držet na muškátech, zrušíme muškáty! Moderní doba - než bychom řešili problémy, odstraníme jejich domnělou příčinu (válejí se ti bezdomovci na lavičkách v parku? Zruš lavičky 😀).