Jasná, ale…
… prostě si je koupím a místo tří nebo kolika tisíc za cestu zaplatím pár stovek 🤣
Děkuji ti ale moc za tu možnost. ❤️ Priority jsou jinde, no…
Jasná, ale…
… prostě si je koupím a místo tří nebo kolika tisíc za cestu zaplatím pár stovek 🤣
Děkuji ti ale moc za tu možnost. ❤️ Priority jsou jinde, no…
Jo a to automatické vypínání u telky mi dost chybí. Já už mám televizi přes internet, takže jsem u starých počítačů i vykoumala, jak nastavit automatické vypínání po určitém čase, našla si na to klávesovou zkratku, dokonce i u toho Linuxu jsem si někde nakopírovala příkaz do příkazového řádku a podle potřeby nastavovala (ve vteřinách, to byla bžunda..) - ale teď mám ten Chromebook, to je jen taková schránka na připojení k internetu a ty schopnosti počítače jsou s originálním operačním systémem strašně osekané, takže… u toho jsem sice googlila, ale na nic nepřišla. Musím video ručně vypnout nebo pauznout. Zato jsem na milý krám celkem macešská a vypínám ho jen jednou do měsíce asi, jinak se ukládá k nějakému spánku po chvíli nečinnosti. Musím vypínat jen televizi (slouží jako obrazovka k tomu laptopu), a tu zase MUSÍM, protože je to stará vrána a když nevypnu, vprostřed noci se sekne nějaký kondík nebo se něco prošlusne nebo se něco přehřeje a TV si začne přepínat zdroje signálu a sfiňa se zastaví zrovna na příjmu televizního zrnění, pochopitelně, a svítí mi bílým zrněním do pokoje, to je na palici. Umí se mrcha zapnout i z úplného vypnutí tlačítkem na přístroji, musela bych asi mít vypínací zásuvku, abych to přemohla. Ale u toho vypnutí čudlíkem nebo ovladačem, když všechno stihne vychladnout a nedojde někde k vypnutí proudu nebo blesku do sítě, tak zpravidla zůstane už vypnutá.
Jo, mohla bych si koupit jinou telku. Ale ona je až na pár pruhů mrtvých bodů a na tohle vystrájaní vlastně v pohodě. Tak se mi nějak nechce 😀
Ad jóga, ta naše má posílit, ne uklidňovat. Ta hudba je tam jen jako vodič k tomu cvičení, abychom se soustředili a nerušily nás zvuky zvenčí. I když batole z vedlejšího bytu je slušný rušivý element nehledě na hudbu…
Já myslela, že kosmatice je prostě ten květ. Ale dobře, kosmatici v těstíčku smažím každoročně, je to takové hodně aromatické, kromě mě to asi nikdo nejí 🙂 Tak letos kromě smáži zkouším ten sirup, když se tu o tom povídalo. U koní nám toho roste, a teď se nějaký keř zaštipoval, tak mi přišlo líto ty květy jen tak zbůhdarma hodit na kompost…
To je naprosto úžasné. Má skvělou práci 🙂
Vedoucí na józe stahuje různé hudby k cvičení, posledně jsme poslouchali jakésti “tlučení” velryb, tedy velrybí zvuky, ale ne takové ty zpěvy, ale spíš jako echolokační dunění mi to přišlo. A to bylo zajímavé. Nedávno také stáhla jakési kytarové a flétnové melodie se štěbetáním ptactva, ale jistě by se daly najít i nahrávky jen toho ptactva 🙂 Jinak nám pouští různou tibetskou hudbu od nějakého norského skladatele, což je vtipná kombinace.
Třešně závidím! U nás zatím zelené… pokud teda vůbec nějaké. Třešinku, na kterou jsem trochu sázela, mi zlikvidovaly mšice, špičky větví zcela zakroucené listy… No plůdky shodila ještě jen jako pecky potažené kůžičkou. Tuším jeden jsem zahlédla o víkendu ještě na stromě, jinak nic, ten taky jistě spadne.
Velká třešeň, u které jsem nadávala, že tam nedosahnu, ve velkém shazuje načervenalé plody asi poloviční velikosti, také jsem něco už utrhla a pozřela, ale že by to byla třešňová chuť, se říct nedá. Uvažuji, že z nouze tyto plody aspoň posbírám a zavařím na kompot, aspoň na ochucení knedlíků že by to bylo… chjo. Tahle třešeň má plody žluté, ne červené, takže to červenání je jasný příznak nějakého nedostatku…
Na ostatní třešně, co máme vůkol (ještě dvě by měly být plodné) jsem nekoukala, ale nečekám kdovíco. Tak si holt zase třešně koupím a nebo někde nakradu. Zkoušela jsem několikrát kontaktovat správu silnic s nájmem určitých ovo stromů, ale bezvýsledně, zkusím i letos…
Včera jsem podle návodu od Orionky v Teplákofce zalila kosmatici vodou a budu také zkoušet sirup 🙂 Uvidím, jak to chutná, když spíš nic než moc, tak si počkám na kuličky a zkusím sirup z nich, ten bude jistě lepší.
Jo, právě ta měď mi běžela hlavou, že asi postřik něco s ní, ale já jak se tomu nevěnuji…
Váha 🙂 ale vůbec o tom nic nevím, astrologii nevěnuji vůbec pozornost.
Co nevíte? V první chvíli jsem myslela, že snad uvažujete o tom, že by to byla stopa vlka… Ale zřejmě “já fakt nevím” patří k tomu mývalovi, že 😉
Známý broskvoně pečlivě stříká každý rok něčím… a kadeřavost vymýtil 🙂 Ale jede s těmi postřiky od mrazů po několikrát.
Právě teď…
lesnizinko, ne, fakt se vám nevysmívám… celkem mě přešla chuť na to, jít z práce… ale musím, budou tam děti… blééé
Mno tak moje plány na vyjížďku právě vzaly mokrý konec… mordor z nebe, ani se mi z té práce nechce…
Sago, jezděte, dokud je na čem a dokud je kdy 😀 Budete vzpomínat, když na to byl čas, že jste nevyjela - taková nějaká krokovka nemůže nebohému konýškovi ničehož způsobit ;-)
Hezky, Bobčo! To se ti konečně v bytečku trochu vyhřeje, když je venku 30 🙂
Sago, super práce! To jsem ráda, že má kobyla nožičky ok!
Já jsem někdy v minulém týdnu nechala holčičku na schvácenci dokonce zacválat kopeček k výběhu po asfaltu (je to taková ta asfaltka, co už zarůstá do trávy, je toho asi 50 metrů, ale pořád pěkně tvrdý a rovný, takže na otestování kopytního závěsu a dalších nosných struktur jako dělané, cváláváme tam s koňmi často, hlavně ve vozejku, aby se jim lehce do toho krpálu táhlo, tak to dole rozběhnou, aby to mělo “švuňk” a nahoru už zpomalují) - a schvácenec taky oukej! 🙂 Tak mám také radost!
Holčičky teď pilně zapřahají a trénují na další vozatajské závody. Naštěstí se holčička s schvácencem rozhodla jít sportovní zápřah a ne výstavní, protože už jsem ho oholila (na zadku ještě zimní srst, tam jsem ho neholila…), a to do výstavy není přípustné (teda my bychom nedbali, jede tam sbírat zkušenosti a né ocenění, ale bylo by mi to blbý). Já bych si taky střihla nějaký ten vozatajský parkur, ale oba tažní koně jsou zabraní 😂 takže klasika, chci-li si nějaké soutěže zajet, opět si na ně musím připravit nového koně. Takže příští sezona s černým. A samozřejmě mám na to jen jednu sezonu, protože jak to bude umět, tak už zase hupsnou na kozlík holčičky, případně matinka, a já zase budu koukat jak puk 🙃 🤭 Já ale stejně raději v sedle. Tak já si cobíka připravím do huntrového skákání a bude! 💪 (než mi ho holčičky zase seberou…)
Co se dlouhého klusání týče, praktikuji s oblibou na místních asfaltkách a polňačkách, když je čas. Poníci jsou v kroku strašně pomalí, to se nedá… tak klušeme 🙂 To je vlastně dobrá inspirace na dnešek ☝️ Že bychom dali ten okruh kolem vsi po polní asfaltce… Zítra odpoledne má zase cos padat, a s těmi zítřejšími holčičkami stejně plánuju pohopsat na jízdárně, takže dneska je vyjížďka jasná volba 🐎🐎🐎
Nepříjemnost - sekáme takovou tu jehlicovou trávu po výběhu, živiny nula, tak je to taková ta tráva, co nemá žádné listí, hlavně klásky na tenké dlouhé rource… No jako nic moc, ale pořád klásky. A začalo “se” to krmit všem, takže i na hladomorně. Mně se to nelíbí, opět, jako jo, ten kůň teď řekněme 2x-3x týdně něco málo dělá (spíš se tak jako volně prochází…), ale já jsem si tak libovala, že už uvidí jen vymáčené seno… a ono prt vážení. No, to je prostě na palici. Ale oukej, já si počkám, dokud se něco nestane, a pak zase zavedu svůj režim, a snad už konečně všichni pochopí. Grrr. Nejradši bych máčela poníkům i tu trávu, ale musela bych ji pak usušit nějak, ono v tomhle počasí nějak prostě není jak. Blbý je, že to dostávají na hromádky na zem, nikoli do sítí, takže ráno ani nejdou k miskám s ovsem, ale vrhají se hladově na trávu, protože tu večerní si sežrali v devět večer… Zkusím jim tam vždy pověsit tu malookou síť s nějakými zbytky sena, ať mají do rána co tahat, takhle je to pitomé. Včera jsem jim tam naházela hromadu kopřiv, takže měli do čeho kousnout i přes noc, vždy musejí počkat, až kopřivy zavadnou 🙂
Domů jsem včera došla 19:44, jen tak pro informaci 😀 Ale na mě tam čeká naštěstí jen Kocour, takže to nikoho netankovalo.
Bertík je teda pěkný dravec! Mně ředkvičky teď teprve vyhazují první normální listy, no dávala jsem je někdy v půlce května, tak se není co divit 🙂 Rajčata vypadají ve zvýšeném spokojeně, ostatní kytky jsem nekoukala, protože hnojiště je dáááleko.
Včera jsem se po nářcích zde dokopala popracovat s černým, no moc jsme toho nepodělali, ale něco málo přeci, zezačátku pruda, že ho tahám ven (bylo asi třista stupňů), ale jak se vyskotačil, tak pak už byl pozorný a dělal, co mi na očích viděl. Je to plašák. Dala jsem mu poprsní tažný postroj, ať se taky seznamuje s dalšími kousky výbavy, tak to nějak přežil, že to na něm všechno cinká a visí, ale pak jsme zkusili připojit lana po stranách, co za ně bude tahat (jednou…), a jak mu to šmrnclo o bok zadní nohy, tak konec, začal uskakovat a kroutit se, tak jsme to párkrát otestovali a nechali ho být, jen jsem mu ty postraňky přehodila přes zadek, aby mu to po těch zadních nohou šmrdlalo a odvedla ho domů. Chudák, měl to psychicky náročné.
Ale já jsem spoko, že jsem se k něčemu dotarabila.
Včera jsem se po nářcích vedle na Třetím víčku, jak s hříbětem vůbec nic nedělám a jak mě to štve, dokopala popracovat s černým, no moc jsme toho nepodělali, ale něco málo přeci, zezačátku pruda, že ho tahám ven (bylo asi třista stupňů), ale jak se vyskotačil, tak pak už byl pozorný a dělal, co mi na očích viděl. Je to plašák. Dala jsem mu poprsní tažný postroj, ať se taky seznamuje s dalšími kousky výbavy, tak to nějak přežil, že to na něm všechno cinká a visí, šel na lonž a spíš dělal, že to v životě neviděl, až se máti ptala, zda na té lonži kdy vůbec byl, no samozřejmě určitě desetkrát, ale za ten měsíc a půl to “zapomněl” 😀 Tak na té lonži předváděl různé věci, ale fakt bylo vedro, tak po pěti minutách zkrotnul a už jen číhal, kdy má zastavit.
Ale pak jsme zkusili připojit postraňky, teda provlíkli jsme oprať a lonž tak, aby se to vyvlíklo, když něco, a jak mu to šmrnclo o bok zadní nohy, tak konec, začal uskakovat a kroutit se, tak jsme to párkrát otestovali a nechali ho být, jen jsem mu ty postraňky přehodila přes zadek, aby mu to po těch zadních nohou šmrdlalo a odvedla ho domů. Chudák, měl to psychicky náročné. Dlouhodobý plán je, postrojit ho zádržným řemením, a na to zavěsit různé rušivé provázky a řemínky, které mu budou různě plandat, aby si na to zvyknul. Plán na přípravu do zápřahu jsem odsunula na podzim, tak bude spousta času. V létě je prio obsednout a začít vyjížďkovat, zřejmě se k tomu dostaneme dřív než k tomu, abych ho vzala ze sedla na vodítko, ehm…
Zkontrolovala jsem mu kopyta, trochu upravila chodidla, ale budu muset zase před akcí vystrouhat, aby dělal parádu. Naštěstí mu kopyta rostou rychle, tak jak jsem se bála zezačátku, že je má olámaná, tak teď už dobré, dokonce bych mu to měla asi zabrousit po hranách už teď, aby si právě něco do výstavy nevylomil…
Tentokrát tu hřívu zapletu a máti se kasá, jak mu na zadku vyfikne šachovnici… tak na to si počkám 😀 Teda já si počkám i na to svoje zaplétání hřívy. Musím to udělat tak, aby to nepovolilo, když se bude pást, paseme hodně, aby se koně uklidňovali, takže to musím vzít v potaz. Při svých pletařských schopnostech hádám, že se to rozpadne asi tak pět minut po dokončení, no zkusím to sešít. Už jsem se ptala v galanterii, jestli mají tupé jehly na provlíkání gumy teplákama, a to, co tahala, mi evokovalo spíš akupunkturní nástroje, takže tam nic. Ale jednu takovou tlustou umělohmotnou “jehlu” máme doma, tak ji uzmu a použiji, je tlustá asi jako tužka a má ten konec skutečně kulatý, takže tam se toho nebojím. No a abych ji do šití mohla vrátit, zřejmě pověřím chlapa, aby mi nějakou vyrobil ze dřeva 🙂 resp. mohla bych samozřejmě děrovačkou v práci udělat díru do dřívka od nanuku a vyřízeno, ale chlap bude mít radost, že mi může vyrobit něco praktického, co budu používat 🤗 (jednu sezonu - ale pšššt)
V trávě se otočí bez problému 🙂 Ale zvládne to i na hladkém, když musí…
Asi to sem slavnostně napíši, že sklízím 😀 Ale jinak pozorujte, až bude ten vrchní list celý suchý a začne osychat ten druhý, nečekala bych… My tu máme celkem horské podnebí, pokud jste někde ne úplně na Sněžce nebo na Sněžníku, tak to budete mít asi rychleji…