Bobčo, to mě mrzí, ale nepolevuj v naději, že bude lépe! Však v lékařích se cos pohnulo a již tě berou za potřebnou, tak se to snad posouvá někam k lepšímu? Já vím, pořád čekačka, ale aspoň už víš, co a jak? Nějak to údolí stínů překlepeš a jak řekla nedávno Whoopi Goldbergová v Sestře v akci, nebudeš se bát hladu, protože tennahoře ti dopřeje chleba vezdejšího 😜
Hele, jak nám to jede u jedné překážky. Pro tebe 💐
vůbec nebyli arogantní…právě naopak, vždycky byli slušní a vstřícní
Právě naopak! Ještě se vlídně a věcně vypořádávali s občas uštěpačnými a provokativními komentáři na svou práci. Pánové administrátoři, klobouk dolů, dobrá práce! A jak nám poslali na začátku dárečky (!) to bylo neuvěřitelné… Já vím, blbost, ale… prostě zahřívá u srdce 🤗
Plnokrevník chodí teda na nohu opatrně, ale nekulhá, kopyto vypadá dobře, napatlala jsem zase pastou.
Povedlo se mi posekat i vytáhnout černého!
Černý teď chodívá s poprsním postrojem, už mi neodskakuje o dva metry, když na něj chci dát obřišník nebo sedlo 😀 A zvládá i poprsák přes hlavu… No včera jsem na něj zase ušila hroznou boudu, od postrojového sedélka jsem mu pod ocas natáhla provázek a na ten provázek zavěsila podél boků a stehen splývající další provázky, no to byl jasnej tygr, co ho jde sežrat a už ho drží za zadek! Tak chodil prvních deset minut podsazený, že by Vídeň jen záviděla 😂 Pak teda že dobrý a vlastně chodíme po trávě, tak že to nějak asi zvládne a přestane koulet bělmem a dá si i něco k jídlu… Pak jsme se šli ještě podívat na chlapa, jak vrtá vrtačkou, to už na ten podocasník s třásněmi úplně zapomněl, chudák. A pak nastoupila máti a nejprve zkoušela jeden postraněk, i za něj tahala, a černej poctivě kráčel, i když ho to tahalo dozadu 🙂 A pak zase postraněk z druhé strany, vždycky tak, aby mohl tomu šmrdlání po straně uhnout, protože je to plašák první kategorie… A když teda chodil se skloněnou hlavou a zastrčeným bělmem s postraňkem z jedné i z druhé strany, tak aplikovala máti velmi odvážně oba postraňky (ty opratě přeložené napůl, aby se mohly z poprsáku vyvléknout v případě krize, byly dost krátké, takže máti akorát na dostřel, ehm…) a šli jsme tedy s oběma postraňky napnutými za koně, on je tak úžasný 🙂 A šli jsme asi deset metrů a nechali jsme ho. Radost veliká 🙂
No a pak se mi podařilo dosekat jízdárnu, juchů. Sekačka se teda rozbila, něco se stalo s bubnem, přijde mi, že nějak jako spadnul nebo co, padá řemen z kladky, ale nakonec jsem to vykoumala a nějak jsem to dosíkla, aby bylo hotovo, takže ufff, uděláno 🙂 Čeká mě ještě mnoho dalšího sekání, snad to nějak uhraju i s tím změněným stavem sekačky, nechce se mi ji vozit teď servisákovi, když zrovna potřebujeme sekat. Snad se tam nic nedomrví víc…
záběr přeci neobsáhnul celý stůl 🙂 (navíc karety jsou prý chutné, třeba jich původně 32 bylo…)
no jo, ti démoni jsou chudáci na smrt vyděšení…
Tyvogo, jak jsem to četla, tak jsem si normálně uhryzala všechny nehty, to bylo napínavý jak kšandy! Blahopřeju upřímně, opravdu mám za vás radost, my jsme v nájmu, a trneme každý rok, jak to dopadne, sice už máme známé a i svoje pozemky, takže by bylo kam s koňmi, ale to stěhování, to by nás trefilo… No úžasné Canko! To musely být nervy… ale dobře to dopadlo! Juchů 🍀
Včera jsem pochopitelně ani nesekala ani nepracovala s mladým. No stihla jsem vystrouhat dva koně, jednoho napůl zmrzačit, dále napůl zmrzačit holčičku, co mi držela kopyta (řízla jsem ji do prstíku, zprávy z rána říkají, že je v pohodě…), no takže jsem to se sekačkou pak raději už nepokoušela a jaly jsme se s holčičkami vykopávat ve výbězích šťovíky. Teď jsou vykopané, tak můžu najet se sekačkou, to jsem teda zvědavá, jestli dnes něco posekám, hlavně si nesmím zapomenout natankovat benzin, až pojedu z práce, jinak budu sekat leda kosou 😂 Ale odpolko by mělo být slunečno (konečně taky jednou), tak snad se zadaří. Ještě mi zbývá vystrouhat jeden koník, to hříbě, to jsem si nechala extra zvlášť, očekávám nabytí nových veselých historek 😉 Krvácející holčičce jsem mezitím vyprávěla, jak mi kovář připálil ruku podkovou a nebo jak kůň s hřebíky trčícími z kopyta (od přibíjení podkov) hrábnul nohou a dva ty hřebíky mi navlíkl na stehno… no a tak 🙂
Dostanu ještě balkonová rajčátka od důchodky, tak si je musím někdy vyzvednout, no povezu jí o víkendu asi nákup, tak to uskutečním, to by se mi mohlo povést je dát i do nějakých nádob nebo do zvýšeného, ještě uvidím. Rajčecí zvýšený je již plný, takže tyto rostliny musím umístit buď do toho, který ještě není osazen (jen máta tam prorůstá) nebo do toho, kde je cibule bez podsevu…
Ráda si počtu, co na iF nefunguje a že o nich nepřicházím. Zvědavost cloumá mým majestátem, samozřejmě. Takže děkuji za novinky a hezky si tu budu dál zahřívat sedínku na CHZ, neb je to tu bezva - jakože bez-vadné! 🌻
trefa 🙂
Tak chlazené to je jako jiné počítače. Podle mě ty velké modely už nevyužívají nějaké konkrétní datacentrum ve smyslu jedné budovy. Je jen logické, že budou naopak využívat výpočetní potenciál nějaké svojí celé sítě.
Jinak jak jsou chlazená datacentra se dá dočíst, některým staví chladící věže na podobném principu jako u elektráren. O jednom projektu s tankem na písek pro tepelnou výměnu u datacentra jsem četla, tady je to Finsko - https://www.osel.cz/12394-ve-finsku-spustili-prvni-komercni-termalni-baterii-s-hromadou-pisku.html jen tedy datacentrum už předtím zatápělo místnímu městu, teď mu tedy zatápí i písek 🙂 Výměna tepelné energie je účinnější než výroba elektřiny z tepla, takže v chladnějších oblastech určitě dává taková aplikace smysl. Při postupující globalizaci by bylo jen moudré přesouvat datacentra na sever (snaha tu je) a teplo dále využívat.
Jojo, poníky mám taky naučené, že si ty jejich nohy položím na barýlek a můžu šmidlat to chodidlo z pohledové strany 🙂 Vždycky prvních pět minut “ááchjooo, zase votravujeeeš!” a nohy mi berou a hrabou s nimi a dělají různá alotria, ale když už fakt řeknu, že končíme s legrací a bude se poslouchat, tak stojí jak přibití.
Když tu byl kovář, tak se mu blbě ohýbalo k poníkům na zem, tak jsme postavili poníky na Irskou lavici (obr) vždycky tak, aby mohl stát kovář vedle překážky a nohu měl pěkně ve výši pasu - to se mu náramně líbilo! A poníci byli hoodníí.
No a taky mám tupou rašpli… musím si koupit novou. Snad na podzim v Lysé. Na druhou stranu, jak jsem zde již zjevila, mám obavy, abych pak nepřestrouhala, ta tupá mi to celkem znemožňuje 😂 Ze strouhání mě naštěstí předevčírem ani včera záda nebolela, to je bájo, hlavně když má člověk dobré pomocníky - držely holčičky.
Mám radost, že mini má radost 🙂 Já jsem se bála, že jsem tlusťochovi vzala předevčírem hodně rohoviny, protože přeci jen teď se strouhal co měsíc (tři týdny…), a pak jsem viděla ty přerostlé talíře toho druhého poncla, na kterého se od března nesáhlo (tralala…) a zhrozila jsem se, jak maličká kopýtka jsem tlusťochovi vyrobila 😀 No a tlusťoch včera s holčičkou běhal po jízdárně naprosto bez zaváhání, skákal, dokonce i nějaké vyhození naznačil ☝️ - takže dobrý!
Mnojo, okolí Slap je vlastně také vyhlášená teplomilná lokalita, pamatuji, že tam žije nějaký náš jediný štír (kýlnatý?), no, to je asi tak všechno, co ještě z bezoušů vyškrábu ze závitu mozkového, jinak vše zdárně zapomenuto 😀 Každopádně pavouk úchvatný 🕷️
Pamatuji si z nějaké učebnice z vejšky - stepník rudý..? Rozšíření nějaká teplá Morava, jakože Podyjí, Hodonínsko a tak… je to on?
Ta záda u mě zase ne úplně katastrofa, jsou dny, kdy je v noci necítím, pak zase dny, kdy špatně už od ulehnutí. Zezačátku pomáhalo to rozcvičit jógou, když jsem byla na józe večer, tak noc v pohodě, ale posledně nějak ani to nepomohlo - no ale včera jsem v práci cvičila (jeden počítač nám tu nabíhá děěěsně pomalu, tak si u něj střihnu vždycky desetiminutovku, tentokrát jsem rozhýbávala ramena a žebra právě), odpoledne jsem sice dost kopala (vykopávala šťovíky na pastvině), ale motyku jsem si celkem pravidelně přehazovala z ručky do ručky (co všechno člověka záda nenaučí… umím tou slabší rukou jednoruč sbírat i bobky…), a večer, světe div se, úplně v pohodě. Kromě jednoho bdělého převalení v noci, kdy jsem u toho vypínala televizi (🙃), jsem spala jak když do vody hodí… jak zabitá… jako nemluvně… tvl to jsou blbý příměry! … Spala jako poník v 10 hodin dopoledne 😊
Včera se mi povedlo vystrouhat 2 ze 3 velkých, budu fakt muset začít pravidelněji vybírat z kopyt, jen tak pro ten přehled, co tam dole mají… a nebo častěji strouhat (meh…), plnokrevník pod rohovou patkou díru na prst až k živému, zřejmě před vyčištěním plnou kamínků a jiných podlých neřádů. Vychlíplá stěna vytlačená vším tím neřádem ven od kopyta. No nějak jsem pořešila a přišlo mi, že snad na tu stranu i kulhá, tak uvidím, jak se mu bude chodit dneska. Když blbé, dám mu boty a holt než to trochu zaroste, tak bude capat s botama… Hlavní je, že je to otevřené a další bordýlek se tam už držet nebude. Vnitřní část rohové patky od bílé čáry ke střelce zůstala, má po čem chodit, jen je to asi citlivé po tom šťourání… Černej tentokrát moc hodný, všechny čtyři dal na stoličku jako profík, za chvíli si ho budu moct držet sama. Až zase přijede kovář, tak bude čubrnět, jaký je z něj hodný kůň! 🙂
No, já si malovala, jak budu pracovat s černým, o víkendu kulové, včera kulové, dneska to lepší nebude. Tak holt zase středa. Ale možná pojede s námi o víkendu na okukávačku na závody, ať se nenudí 🙂 A sekat budu nevímkdy. Včera jsem se odhodlávala mezi sedmou a osmou večer, nakonec zvítězily sazenice rajčat a paprik, co potřebovaly zasadit… tak možná dneska večer…
Abyste v těch bolístkách se všemi tlapičkami nebyly/i samy/i, tak hlásím, že už 14 dní nemůžu pořádně spát, protože mě bolí záda. Mám něco s hrudní páteří, že když si lehnu, tak jakmile se uvolní svaly a já zůstanu déle v jedné poloze, začnou mě bolet pravá žebra od půlky koše dolů. No a zbytek noci se nevyspím, vždy tak na půl hodiny hodinu si najdu nějakou úlevovou, kde dokážu usnout, a pak se zase probudím bolestí, protože tělo se pohne… Tak jsem na pátek objednaná k fyzio (tentokrát ne dornovka), která mi sestavovala cvičení na bederku - bederní zaplaťpánbůh zatím drží - a jednak mě možná trochu opraví, ale hlavně jsem ji požádala, aby mi poradila i cvičení na tu hrudní. Tak snad něco efektivního naplánuje 🙂 To nespaní je fakt na budku. No samozřejmě ve stresu zrovna nehubnu, a sice si pěstuju mladé silné koně, aby mě mohli nosit, ale sama se sebou bych ráda ještě chvíli kondičně vydržela, takže… doufám v lepší zítřky 😇
Také mě těší, Sago, že jste plná energie! To je skvělé!
Já se též snažím, aby poňátka tak nějak aspoň jednou za tři dny (víkendy nedáváme) pracovala… Včera teda nedělali nic, anébrž já jsem dělala, krouhala jsem jim nožičky, kdo ví, jestli ještě někdy budou chodit… mno… dneska okrouhám zase něco velkých koní, ať si nezávidí. Ale když to stihnem, tak dneska poňátka půjdou na jízdárnu, holčičky si musí zkusit úlohu, kterou pojedou o víkendu.
Min. týden se nám povedlo poníky vyvětrat snad dokonce 4x!
lesnizinka: Mi povídejte, já bych potřebovala posekat nedopasky v jednom vypaseném výběhu, traktůrek je boží, kupovala jsem ho mamce, ale asi si ho nechám 😜 Občas spadne řemen a máti není schopná si k tomu traktůrku lehnout a řemen nasadit, takže mám asi svůj nový traktůrek, těším se, až bude nějaká traktoriáda, hned tam vyrazím! 😀 (kámoška má traktůrek od loňska nebo předloňska a na traktoriádu jezdí, takže se k ní přisomřím)
Nepleju, podrost česnekům a cibulím tvoří ředkvičky a mrkve, občas vytáhnu nějaký extra velký kus něčeho (merlík, šťovík, kopřivu, pěťour), víc si toho nevšímám.
Sklidila jsem jeden česnek, co jsem měla v zemi od loňského jara, nafotila jsem pro Dáju, ale nemám úplně jednoduše jak to z telefonu stáhnout, tralala… takže… takže jsem Dáje vložila to video, kde to paní vše pěkně říká.
Včera jsem hodila (ostuda) do země poslední rajčata a papriky, co jsem měla napěstované doma, jsem zvědavá, co budou umístění říkat. Rajčat jsem měla asi stovku semenáčků na podmisce od truhlíku, jen jsem je roztrhala a v těch trsech napchala do zvýšeného, ať se snaží. Soutěž “kdo přežije” 😀 Chlap se tomu věnuje, rozsazuje, pečuje, takže od něj jsem dostala sazenice jednotlivé velké a silné, ty jsou v zemi už asi 14 dní a daří se jim moc pěkně, vypadají nadějně 🙂
Chci zkusit sehnat ještě nějaké okurky, měli by mít v zahradnictví, kdo ví, kdy se tam dostanu. Kdyžtak kouknu u vietnamce. A na vietnamce trošilinku sázím ještě s tím, že bych snad mohla objevit nějaké melounové sazenice… A to už skutečně asi dám prostě do nějakého pytle nebo kyblíku a pěkně na pár suchých dlaždic nebo podobný podklad, po kterém ty slizké mrchy nevylezou, a zasypu to modrými krystalky tak, že až zaprší, budou si lidi myslet, že stavím bazén. Jo modré krystalky musím taky sehnat. Ty levné z hypersuper se rozpadají už jen vzdušnou vlhkostí, musím koupit nějaké ty značkové, co ustojí i deštík…
Otročení na zahradě určitě přehodnoťte, sjednejte nějakou firmu nebo si najděte slušné brigádníky, pořiďte aspoň na sekání trávy nějakého robota… nebo tak.
Dájo, zapomněla jsem na ten rozdíl česneku, paličák a nepaličák. Co jsem pochopila, je to rozdíl v tom, zda je ona odrůda vyšlechtěná tak, aby nevytvářela květ. Česneky, které nevytvoří květ, dají více energie do tvoření stroužků, hádám. Každopádně je to důvod, z jakého se květy česneků zaštipují. Přišlo mi to na mysl, když jsem včera zjistila, že můj Topaz je paličák, tj. vytváří květy. Česnek z listů vytrčí květ, který se po chvíli růstu zakroutí obloukem dolů nebo do strany, což je chvíle, kdy by se měl odlomit, právě z toho důvodu, aby česnek v růstu začal zase podporovat stroužky a nevěnoval energii rozmnožení semeny. Já odlamuji květ s co nejdelším “stonkem”, na kterém vyrůstá ze středu rostliny, protože si pak ten květ i se stonkem nakrouhám do nějaké dobroty 🙂
Takže u paličáku by se měl květ takto zaštipovat. A poté už se blíží pomalu doba, kdy hlídat sklizeň. U nepaličáku květ nevzniká, takže tam se hlídá vhodnost sklizně vyloženě podle zasychání těch listů, alespoň jak jsem pochopila.
Takže já jsem teď začala zalamovat květy u toho svého česneku, jsou moc chutné! A to je znamení, že má na sklizeň ještě opravdu chvíli čas. Zalomila jsem květy v současnosti asi jen u poloviny svých rostlin, ty ostatní měly květy zatím jen rovně vyjeté nahoru, ty zalomím, až se začnou také kroutit 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=-zXBZ1a8cag
Paní říká, že se podle květu paličáku také pozná, kdy sklízet - proto lesnizinka říká, že nechává jeden neulomený, aby podle něj poznala, kdy je čas 🙂
Tak jsme před týdnem dali na hnůj tykve a ačokču a do zvýšeného rajčata a papriky. Tak jsme bez melounů a ačokči, vše snědli slimáci (neobsypala jsem modrými, teď jsem nasypala poslední modré k poslednímu melounu a poslední ačokče, no tak zapršelo a je to vymyté, takže s úrodou nepočítám…). Nějakou dýni nebo cuketu taky snědli. Nesnědli okurky, tak to je fajn, aspoň něco. Teď nesu z domova poslední rajské a papriky, že to nastrkám mezi ty už zasazené, případně rajské ještě na hnůj, ať se snaží, ale těch budu mít mnoho, tak netřeba se o ně starat. Melouny už asi nikde neseženu sazenice, takže tím je domelounováno 🙂
To myslím tak, že priorita jsou koně a chlap a plnění jiných domácích povinností. Už se zase seká, včera jsem do osmi seděla na sekačce (to je krásné - SEDĚLA jsem na ní! Necajdala jsem za ní pěšky ani jsem se nervala s nějakým neschopným verkem, ale vezla jsem si zadnici na zahradním traktůrku!).
Návštěvu můžu jistě realizovat v nějaké zimní době, v létě je to se mnou na pytel, to jsem hlásila… Když jsem říkala, jak bych přijela někdy v únoru v březnu, tak jsme to nějak zahovořily, nakonec jsem nejela, už nevím proč…